70 ICm 1554/2014
70 ICm 1554/2014-32

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze, se sídlem Nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5, rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Malým v právní věci žalobce: Ivan anonymizovano , anonymizovano , Lupáčova 20, 130 00 Praha 3, práv. zást.: Mgr. Jan Válek, Havlíčkova 1680/13, 110 00 Praha 1, proti žalované: JUDr. Ing. Lucie Kovářová, IČ: 01261657, Dvorecká 773/3, 147 00 Praha 4

o určení pravosti pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že pohledávka č. 2 ve výši 90.000,-Kč, přihlášená jako nevykonatelná do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH 40 INS 33327/2013 ve věci dlužnice Marcely anonymizovano , anonymizovano , bytem Chorušice, Velký Újezd 31, 277 35 byla přihlášena co do pravosti po právu.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 5.000,-Kč a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 6.5.2014 se žalobce Ivan anonymizovano (dále jen žalobce) domáhal určení, že jeho pohledávka č. 2 ve výši 90.000,-Kč byla přihlášená do insolvenčního řízení ve věci úpadku dlužnice Marcely anonymizovano , anonymizovano , bytem Chorušice, Velký Újezd 31, 277 35 (dále jen dlužnice) vedeného u Krajského soudu v Praze sp.zn. 40 INS 33327/2013 byla přihlášena jako nevykonatelná po právu. Žalobce žalobu odůvodnil tak, že dne 19.7.2012 uzavřel s dlužnicí smlouvu o půjčce znějící na částku 60.000,-Kč.

Pro případ prodlení dlužníka se splácením jakékoliv dílčí splátky se dlužník zavázal věřiteli uhradit: -jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3.000,-Kč a -smluvní pokutu ve výši 5.000,-Kč/každý započatý kalendářní měsíc prodlení dlužníka s vrácením půjčky poté, co se stal celý dluh v důsledku ztráty výhody splátek splatným (viz čl. II odst. 4 smlouvy o půjčce).

Z poskytnuté půjčky však dlužnice neuhradila ničeho a na základě této skutečnosti pak žalobce přihlásil do insolvenčního řízení vedeného vůči dlužnici pohledávka ze dne 7.3.2014 celkově částku 167.693,01 Kč, představující dílčí pohledávku č. 1 ve výši 74.693,01 Kč (jistina ve výši 60.000,-Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 8.700,-Kč a zákonný úrok z prodlení v celkové výši 6.493,01 Kč). Dílčí pohledávka č. 2 ve výši 93.000,-Kč je složena z částky 3.000,-Kč představující jednorázovou pokutu ve výši 3.000,-Kč za prodlení se splácením poskytnuté půjčky a dále z částky ve výši 90.000,-Kč představující smluvní pokutu ve výši 5.000,-Kč za každý měsíc prodlení za období září 2012 do února 2014. Z důvodu popření co do pravosti pohledávky č. 2 ve výši 90.000,-Kč insolvenční správkyní JUDr. Ing. Lucií Kovářovou (dále jen žalované) podal žalobce ve stanovené lhůtě na základě vyrozumění o popření pohledávky ze dne 11.4.2014 tuto incidenční žalobou. Právně pak žalobu odůvodňuje tak, že sjednaná smluvní pokuta není nepřiměřená a tedy, že toto sjednání není absolutně neplatné dle ust. § 39 občanského zákoníku s odvoláním na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.6.2006 sp.zn. 33 Odo 447/2005, sp.zn. 30 Odo/2006 ze dne 27.7.2006 a ze dne 10.4.2001, sp.zn. 29 Cdo 1583/2000. Dále uvedl, že předmětná smlouva půjčce nemůže podléhat režimu ust. § 56 občanského zákoníku, neboť nemá charakter spotřebitelské smlouvy. Na svém tvrzení pak setrval i po provedeném důkazním řízení.

Žalovaná pak navrhla žalobu zamítnout v celém rozsahu a to z důvodu, pro kterou tuto pohledávku popřela při přezkumném jednání, neboť sjednaná výše pokuty není úměrná výši poskytnuté půjčky a odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 1682/2007 ze dne 25.11.2009 a rozhodnutí sp.zn. 23 Cdo 873/2009 ze dne 26.5.2009. Na nařízené ústní jednání se pak žalovaná bez jakékoliv omluvy nedostavila.

Soud dále ze spisu zjistil, že při přezkumném jednání, konaném dne 9.4.2014, dlužnice pohledávku č. 2 ve výši 93.000,-Kč popřenou insolvenční správkyní do výše 90.000,-Kč uznala co do pravosti.

Soud provedl dokazování níže uvedenými listinami: -spis KSPH 40 INS 33327/2013 -přihláška navrhovatele ze dne 7.3.2014 -přezkumné jednání ze dne 9.4.2014 -vyrozumění o popření pohledávky z 11.4.2014 -smlouva o půjče z 19.7.2012

Soud ze spisu Krajského soudu v Praze sp.zn. 40 INS 33327/2013 zjistil, že na základě návrhu dlužnice byl zjištěn její úpadek a následně bylo prohlášeno oddlužení, bylo rozhodnuto o způsobu oddlužení a současně byla ustanovena žalované insolvenční správkyně v tomto řízení. Dále, že přihláškou ze dne 7.3.2014 se do tohoto insolvenčního řízení přihlásil žalobce nevykonatelnou pohledávku v celkové výši 167.693,01 Kč. Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 9.4.2014, že žalovaná popřela z předmětné pohledávky část dílčí pohledávky č. 2 ve výši 90.000,-Kč představují smluvní pokutu ve výši 5.000,-Kč měsíčně

2 za období září 2012 do února 2014 tj. za období 18 měsíců a to co do pravosti a výše z důvodu absolutní neplatnosti ujednání pro rozpor s dobrými mravy dle ust. § 39 občanského zákoníku, dále, že žalobce byl písemně vyrozuměn o popření pohledávky písemně dne 11.4.2014 s poučením o možnosti podání incidenční žaloby ve stanovené lhůtě a že s ohledem na dobu zahájení řízení žalobce tohoto práva ve lhůtě využil.

Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalobcem a dlužnicí ze dne 19.7.2012, že žalobce poskytl dlužnici částku 60.000,-Kč, kterou se dlužnice zavázala vrátit včetně úroku ve výši 8.200,-Kč ve dvaceti čtyř (24) po sobě jdoucích pravidelných měsíčních splátkách, počínaje srpnem 2012, přičemž každá z prvních dvaceti tří 23 dílčích splátek bude ve výši 1.550,-Kč a poslední splátka bude ve výši 32.550,-Kč. Soud dále ze spisu zjistil, že dlužnice neuhradila poskytovateli půjčky ničeho. Dále ze smlouvy o půjčce ze dne 19.7.2012 vyplývá, že v čl. II. byly mezi účastníky smlouvy sjednány sankce pro případ neplnění podmínek smlouvy ze strany dlužníka.

Na základě provedeného dokazování pak soud učinil tento skutkový závěr. Mezi účastníky není spor o tom, že žalobce poskytl žalované na základě smlouvy o půjčce ze dne 19.7.2012 částku 60.000,-Kč, kterou však dlužnice žalobci neuhradila, že na základě insolvenčního řízení vedeného na dlužnici přihlásil žalobce do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 40 INS 33322/2013. Finanční nároky z této půjčky přihlášenou ze dne 7.3.2014 ve výši 167.693,01 Kč, kterou dlužnice uznala a že žalovaná jako insolvenční správkyně popřela částečně pohledávku č. 2 ve výši 90.000,-Kč s odvoláním na ust. § 39 občanského zákoníku a že posouzení oprávněnosti tohoto popření je předmětem tohoto sporu.

Právě pak soud tento spor posoudil takto. Žalobce a dlužnice uzavřeli platně dle ust.§ 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. v platném znění k 31.12.2013 smlouvy o půjčce na základě které byla poskytnuta půjčka ve výši 60.000,-Kč, kterou však dlužnice nesplatila a žalobce tak uplatnil v rámci insolvenčního řízení v souladu s ust. § 173 a násl. zákona č. 182/2006 Sb. v platném znění (dále jen IZ) pohledávky za dlužnicí ve shora uvedené výše. Následně při přezkumném jednání postupem dle ust. § 191 a zákona IZ byla popřena předmětná pohledávka č. 2 ve shora již citované výši žalovanou co do pravosti a následně žalobce postupem dle ust. § 198 IZ podal žalobu na určení u zdejšího soudu. Při posouzení přiměřenosti výše smluvní pokuty, jejichž posouzení je předmětem tohoto sporu tj. pokuta ve výši 5.000,-Kč měsíčně za období od září 2012 do února 2014 v celkové výši 90.000,-Kč soud vyšel ze zjištění, že tento závazek byl platně sjednán ve smlouvě o půjčce ze dne 19.7.2012 pro případ prodlení s plněním dlužnice, a že tato skutečnost nastala. Soud vyšel ze zjištění, že předmětná smlouva o půjčce byla uzavřena v souladu se zákonem, že se jedná o smlouvu určitou a srozumitelnou a že nebyl zjištěn žádný nátlak na dlužnici, který by neplatnost smlouvy o půjčce mohl zneplatnit. O takovém závěru svědčí i skutečnost, že dlužnice uplatněné závazky žalobce ze smlouvy o půjčce uznala v celém rozsahu a tedy, že s obsahem smlouvy o půjčce byla srozuměna. K popření pravosti dílčí pohledávky č. 2 žalovanou pro rozpor s ust. § 3 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění čl. 31.12.2013 a pro rozpor s § 56 téhož zákona způsobující neplatnost tohoto ujednání ve smyslu § 39 a § 55 téhož zákona soud zaujal závěr takový, že předmětná smluvní pokuta 5.000,-Kč měsíčně prodlení s uhrazením půjčky ve výši 60.000,-Kč při propočtu této měsíční pokuty na denní sazbu činí v poměru k výši poskytnuté půjčky o smluvní pokutu ve výši cca 0,27% denně z dlužné částky, byla sjednána platně a nejedná se tedy o neplatný právní úkon, který se příčí dobrý mravům a to s odvoláním na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.6.2006, sp.zn. 33 Odo 447/2005, ze dne 27.7.2006, sp.zn. 33 Odo 810/2006 a ze dne 10.4.2001 sp.zn. 29 Cdo

3

1583/2000 a dále i na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.4.2011 sp.zn. 33 Cdo 3880/2010, dle kterého případnou nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení, což nastalo i v tomto případě. Soud na základě výše uvedených závěrů pak rozhodl, jak uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že žalobce požadoval pouze náklady za vynaložený soudní poplatek (nákladů právního zastoupení se vzdal) a dále za použití ust. § 202 odst. 2 IZ a rozhodl jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Tento závěr pak učinil i na základě toho, že žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání nevyjádřila, čímž způsobila nařízení ústního jednání, na které se nedostavila.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o.s.ř.). Podání učiněného telefaxem nebo v elektronické podobě (bez uznávaného elektronického podpisu), je třeba ve lhůtě tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 2 o.s.ř.).

V Praze dne 1. září 2014

JUDr. Tomáš Malý, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Irena Tümerová

4