70 ICM 1253/2015
70 ICM 1253/2015-52 KSUL 70 INS 27385/2014-C1-18

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Sixtovou v právní věci žalobce Davida Mencla, rč. 721223/2049, bytem: Ke Křižovatce 466, 330 08 Zruč- Senec, právně zastoupeného JUDr. Hanou Kapitánovou, advokátkou společnosti Advokátní kancelář Kapitánová a Kapitán s.r.o. se sídlem v Plzni, Sady 5. Května 36 proti žalovanému Mgr. Martinu Kuře, se sídlem Nerudova 22, 412 01 Litoměřice, insolvečnímu správci dlužníka Františka anonymizovano , anonymizovano , bytem Kryrská 24, 439 82 Vroutek, o žalobě na popření nevykonatelné pohledávky

takto:

I. Co do částky 77.356,00 Kč se řízení zastavuje. II. Žaloba na určení, že žalobce má nevykonatelnou směnečnou pohledávku ve výši 573.346,00 Kč přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného u KS v Ústí nad Labem pod sp.zn. 70 INS 27385/2014, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. isir.justi ce.cz KSUL 70 INS 27385/2014

Odůvodnění

Žalobou, doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 30. 3. 2015 se žalobce domáhá určení, že má za žalovaným nevykonatelnou pohledávku ve výši 650.702,-Kč z titulu směnky vlastní, kterou dlužník podepsal jako aval. Jedná se o směnku zajišťovací ze smlouvy o půjčce číslo 340-11-111013-1 ze dne 13. 10. 2011. Ke kauze směnky žalobce uvedl, že shora citovanou smlouvu o půjčce uzavřel s dlužníky Jiřím anonymizovano a Květou Hanusovou, kteří dle článku 2.5 smlouvy vystavili biancosměnku. Dlužníci ze smlouvy o půjčce před vyplněním biancosměnky částečně plnili, celkem zaplatili 342.123,-Kč. Z této částky bylo 114.548,40 Kč zúčtováno na sjednaný 16% úrok a 227.574,60 Kč na jistinu. Jistina půjčky ve výši 303.500,-Kč byla splatná 26. 4. 2012. Protože půjčka nebyla ke dni splatnosti uhrazena, byli dlužníci od 27. 4. 2012 v prodlení. Vyplněná směnečná suma žalobcem činí zbytek dlužné jistiny ve výši 75.925,-Kč plus dlužné úroky 1.431,-Kč a k tomu sjednaná smluvní pokuta ve výši 551. 034,-Kč ve výši 0,25 % denně z jistiny půjčky. Žalobce dále uvedl, že prokázal svůj nárok jednoznačně originálem směnky, na níž je dlužník podepsán jako aval. Insolvenční správce dlužníka Františka anonymizovano v postavení žalovaného se k žalobě vyjádřil podáním z 1. 6. 2015 (číslo listu 10 až 12). Uvedl, že jistina ze smlouvy o půjčce ve výši 303.500,-Kč byla účelově vázána na nabytí vlastnického práva k nemovitostem (jednalo se o parcelu číslo 2156/11 v katastrálním území Podbořany ve vlastnictví Města Podbořany). Jistina dle smlouvy o půjčce byla poskytnuta na účet prodávajícího Města Podbořany. Ve smlouvě byl sjednán šestnáctiprocentní úrok p.a., splatnost do 26. 4. 2012 a smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 0, 25 % denně t.j. 91,25 % p.a. K uvedené smluvní pokutě byly dále vystaveny 2 biancosměnky jako směnky zajišťovací. Pohledávka ze smlouvy byla zároveň zajištěna zástavním právem ve prospěch žalobce s účinky vzniku zástavního práva k 4. 11. 2011. Žalobce poskytl půjčku 303.500,-Kč dne 31. 10. 2011 a platba byla směřována na účet Města Podbořany. Vlastnické právo k nemovitostem přešlo na manžele Hanusovy. Na dlužnou částku bylo uhrazeno celkem 342.123,-Kč. Dne 13. 1. 2014 byla uzavřena kupní smlouva, kde na straně prodávajících manželé Hanusovi prodávají kupujícímu Městu Podbořany zpět tyto shora uvedené nemovitosti. Vedlejším účastníkem smlouvy je žalobce. Kupní cena byla uhrazena přes úschovu pomocí právního zástupce žalobce a to tak, že jistina ve výši 303.500,-Kč byla uhrazena žalobci dne 23. 1. 2014. Přes tyto skutečnosti žalobce pak vyplnil biancosměnku dne 23. 4. 2014 na částku 628.390,-Kč. Druhá biancosměnka nebyla Hanusovým vrácena a její osud není znám. Žalovaný uzavřel, že se jedná o smlouvu o půjčce mezi běžnými občany, nikoliv mezi podnikateli a sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,25 % denně je plně v rozporu s dobrými mravy a odporuje i běžné praxi. Soud nařídil jednání na den 30. 7. 2015. Jednání proběhlo v nepřítomnosti žalobce, KSUL 70 INS 27385/2014

respektive jeho právního zástupce. Přítomný insolvenční správce na straně žalovaného uvedl, že žalobu obdržel a odkázal na své vyjádření z č.l. 10-12, které bylo čteno a upřesnil, že popřená pohledávka P1/2 ve výši 650.702,-Kč je přihlášena z titulu vyplněné směnky na částku 628.390,-Kč vázané na smlouvu o půjčce č. 340-11-111013-1 ze dne 13.10.2011, kde je dlužník podepsán jako aval. Zapůjčená částka 303.500,-Kč byla účelově vázána na nabytí vlastnického práva k nemovitostem v k.ú. Podbořany, jednalo se o pozemek parcelní číslo 2156/11. Smluvní dlužníci, manželé Hanusovi, nemovitost nabyli za účelem výstavby rodinného domu, tuto stavbu měli provést Ekonomické stavby, s.r.o., kde žalobce je jednatelem. K výstavbě rodinného domu nedošlo a to ne z překážek na straně manželů Hanusových, ale ze strany žalobce, který nedodržel sjednanou smlouvu o dílo. Následně byla částka 342.123,-Kč vrácena jednak formou uzavřené kupní smlouvy, kdy Město Podbořany koupilo od manželů Hanusových pozemek zpět a jako vedlejší účastník na smlouvě je podepsán žalobce, který obdržel kupní cenu přes úschovu JUDr. Kapitánové dne 23.1.2014, a jednak formou splátek dlužníků ze smlouvy.

Žalovaný zdůraznil, že rozporuje výši smluvní pokuty, tedy že vznesl kauzální námitku ve věci, neboť vyplněná částka na směnce dle výpočtu žalobce vyšla z toho, že částku 342.123,-Kč započetl nejprve na úroky a pak na jistinu. To považuje za správné, ale další část směnečné sumy činí smluvní pokuta ve výši 0,25 % denně (tj. 91,25 % p.a.) a to za období od 27.4.2012 do 23.4.2014 tj. 726 dnů. Smluvní pokuta by se měla počítat z dlužné částky nikoliv z jistiny až do zaplacení. Již z logiky věci je zřejmé, že dlužníci si půjčili cca 303.000,-Kč a zaplatili cca 342.000,-Kč a následně žalobce vyplnil směnku na částku 628.390,-Kč a přihlášená částka je ještě vyšší o 6% směnečný úrok. Navíc na předmětném pozemku měl žalobce ještě zřízeno zástavní právo. Navrhl soudu výslech svědka Jiřího anonymizovano , bytem Kpt. Nálepky 906, Podbořany, který uzavřel se svojí manželkou shora citovanou smlouvu o půjčce a předložil k provedení důkazu listiny a to návrh na vklad do katastru nemovitostí z 30. 1. 2014, dodatek č. 1 ke smlouvě o advokátské úschově peněz z 23.1.2014, smlouvu o advokátské úschově peněz ze dne 23.1.2014 a kupní smlouvu z 13.1.2014.

Dále bylo přistoupeno k dokazování výslechem svědka Jiřího anonymizovano , nar. 12.8.1976, bytem Mírová 615, Podbořany, č. OP: 201867499.

Svědek uvedl, že s manželkou uzavřel smlouvu vázanou na koupi pozemku v Podbořanech a půjčka činila asi 303.500,-Kč. Rodiče podepsali směnku jako avalisté. Stali se vlastníky pozemku a peníze z půjčky byly převedeny na účet Města Podbořany. Po podpisu smlouvy o dílo na výstavbu domu platili žalobci cca 11.400,-Kč měsíčně, už si nepamatoval kolik měsíců, ale výstavba domu, kterou měla provést firma žalobce, se neuskutečňovala. Vlastně nebyly provedeny žádné práce. On jednal s pracovnicí stavební firmy s tím, že dále již nemohou tak vysokou částku platit, když se neprovádí žádné práce a vypověděli smlouvu o dílo. Neměli na to, aby platili tak vysoké splátky a vyhlásili osobní bankrot, který se vede u zdejšího soudu pod sp. zn. 44 INS 11001/2014. Do tohoto řízení se pan Mencl rovněž přihlásil s pohledávkou P6 ve výši 1.146.149,-Kč. Po určité době došlo k domluvě o zpětném převodu pozemku na Město KSUL 70 INS 27385/2014

Podbořany, to se také stalo a peníze pak šly z notářské úschovy na účet pana Mencla.

V dotazu žalovaného svědek uvedl, že o druhé směnce dle smlouvy o půjčce nic neví a peníze ze sporné směnky, která je předmětem dnešního sporu, nebyly ze strany žalobce po nich nárokovány předtím, než byly uplatněny v insolvenčním řízení. Jsou s manželkou v insolvenčním řízení asi rok, pan Mencl se rovněž do jejich insolvenčního řízení přihlásil a jejich insolvenční správce část jeho přihlášky popřel.

Dále bylo přistoupeno k dokazování přečtením listinných důkazů: -originálem směnky na směnečnou sumu 628.390,-Kč, jedná se o zajišťovací směnku vlastní, -návrh na vklad do katastru nemovitostí z 30. 1. 2014, -dodatkem č. 1 ke smlouvě o advokátské úschově peněz z 23.1.2014, -smlouvou o advokátské úschově peněz ze dne 23.1.2014, -kupní smlouvou z 13.1.2014.

Přítomný žalovaný učinil nespornými všechny skutečnosti vyplývající z listinných důkazů obsažených v insolvenčním spise KS v Ústí nad Labem 70 INS 27835/2014 včetně přihlášky P1 a tohoto spisu incidenčního a dále listinné důkazy v insolvečním spise 44 INS 11001/2014 včetně P6 a tyto není třeba provádět.

Podle § 118 a) o.s.ř. soud poučil žalobce, aby vylíčil rozhodné skutečnosti a tvrzení k výši směnečné sumy uvedené na směnce a k tomu navrhl příslušné důkazy.

K vyjádření žalobci soud poskytl lhůtu do konce srpna 2015.

Na čísle listu 29 incidenčního spisu je založeno podání žalobce z 20. 7. 2015, kterým se vyjádřil k předchozímu podání žalované a zároveň omluvil svoji neúčast na nařízeném jednání dne 30. 7. 2015 a vyslovil souhlas, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud konstatuje, že v době konání nařízeného jednání dne 30. 7. 2015 neměl tuto písemnost k dispozici, důvodem byly problémy na vyšší podatelně, proto také v protokolu z jednání 30. 7. 2015 (číslo listu 16 až 19 incidenčního spisu) je uvedeno, že soud jedná v nepřítomnosti žalobce, který se bez omluvy nedostavil. V podání vedle opakovaného rozpisu směnečné sumy je namítáno, že žalovaný insolvenční správce popřel pohledávku žalobce na přezkumném jednání z důvodu, že nárok nebyl prokázán ani doložen, a v tomto směru také o popěrném úkonu věřitele vyrozuměl, tedy nemůže nyní důvody popření nadále rozšiřovat o rozpor s dobrými mravy. Dlužník je avalem směnky, žalobce jako věřitel si pohledávku přihlásil z titulu dlužníkova směnečného rukojemství. Na čísle listu 35 incidenčního spisu je pak založeno znovu podání žalobce, který zjistil, že do incidenčního spisu dosud nebylo založeno podání žalobce ze dne 17. 8. 2015, kterým reagoval na závěr jednání z 30. 7. 2015, kde mu soudem bylo uloženo, aby vylíčil rozhodné skutečnosti k výši směnečné sumy a k tomu navrhl příslušné důkazy. Protokol o jednání z 30. 7. 2015 byl právní zástupkyni žalobce zaslán do datové schránky. KSUL 70 INS 27385/2014

V tomto dalším podání žalobce omlouvá svoji účast na nově nařízeném jednání na den 11. 1. 2016 a odkazuje na své vyjádření ze 17. 8. 2015, které je založeno na čísle listu 36 až 37 incidenčního spisu. Vyčísluje v něm směnečnou sumu s tím, že na smluvní pokutě přihlásil částku 551.034,-Kč. Uvádí, že daná smlouva o půjčce byla uzavřena svobodným, určitým a dostatečně srozumitelným projevem vůle obou smluvních stran ohledně celého obsahu smlouvy, tedy platně, obsah i forma smlouvy o půjčce je standardní a nelze ji považovat ani za jednoznačně nevýhodnou pro jakoukoliv stranu. Dlužník pan Hanus směnku podepsal jako aval a jako avalovi mu pak nepřísluší vznášet kauzální námitky. Směnečné rukojemství, které je upraveno v článku I. § 31 až 32 zákona směnečného a šekového, je zvláštním druhem ručení (směnečným zajišťovacím závazkem), poněkud odlišným od institutů upravených v občanském zákoníku. Zásadní rozdíl rukojemského a ručitelského závazku spočívá v omezení akcesorické povahy avalu, kdy není směnečný rukojmí ve všech aspektech existenčně závislý na kauzálním závazku, který směnku zajišťuje. K platnosti avalu postačuje, aby kauzální a směnečný závazek byl platný formálně, ale není třeba, aby tento směnečný dlužník byl zavázán ze směnky kauzálního závazku také materiálně. Avalista a avalát jsou tedy solidárními směnečnými dlužníky. Avalováním nevstupuje avalista ani nepřímo do mimosměnečných kauzálních vztahů dlužníka, i když se směnkou souvisely a nezakládá se tím právo avalisty namítat okolnosti z kauzálního vztahu tohoto dlužníka k jiným osobám. Odkazuje zde na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 5. 2004, sp.zn. 29 Odo 810/2003. Ručitelský závazek, který se řídí Občanským zákoníkem, umožňuje takovýmto ručitelům uplatňovat obranu stejnou jako má dlužník, a to z důvodu, že je to zákonem pozitivně upraveno a explicitně povoleno. Avalistům, stejně tak jako zástavcům, není tato obrana automaticky povolena. Pouze mimosměnečná smlouva mezi majitelem směnky a avalistou může založit právo na uplatnění kauzálních námitek.

Další jednání se konalo dne 11. 1. 2016, za neúčasti žalobce, který se z jednání omluvil. Žalovaný se vyjádřil tak, poté co se seznámil s vyjádřením žalobce ze 17. 8. 2015, že ještě podrobně přezkoumá toto vyjádření a je připraven uznat zbývající jistinu ve výši 75.925,-Kč a šesti procentní dlužný úrok. Další důkazy pak navrženy nebyly.

Žalovaný pak následně dodatečně uznal 75.925,-Kč na jistině a příslušenství ve výši 1.431,-Kč, celkem tedy uznal z dílčí pohledávky číslo 2 částku 77.356,-Kč, spornou tak zůstala částka 573.346,-Kč, která tvoří smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně z jistiny. Toto žalovaný stvrdil na posledním jednání dne 18. 4. 2016 a znovu potvrdil, že uplatnil kauzální námitku do vyplněné směnečné sumy ve shora citované výši z důvodu, že je nepřiměřená a v rozporu s dobrými mravy. Dlužník na půjčku 303.500,-Kč uhradil 342.123,-Kč.

Rozsudek pak byl vyhlášen dne 25. 4. 2016

K provedenému dokazování soud konstatuje, že zjištěný skutkový stav je nesporný. Z insolvenčního spisu 70 INS 27385/2014 bylo zjištěno, že, do insolvenčního řízení dlužníka Františka anonymizovano dne 8. 12. 2014 přihlásil žalobce celkem 1.241.948,60 Kč ve dvou dílčích KSUL 70 INS 27385/2014 pohledávkách. Předmětem sporu je pak dílčí pohledávka číslo 2 s výší jistiny 628.390,-Kč s šestiprocentním směnečným úrokem ve výši 22.312,-Kč, celkem 650.702,-Kč. Právním důvodem vzniku pohledávky je vyznačena směnka vlastní vystavená dne 13. 10. 2011, doplněná na částku 628.390,-Kč na základě smlouvy o půjčce číslo 340-11-111013-1 ze dne 13. 10. 2011, směnku podepsal dlužník jako aval. Ke kauze směnky je doložena tato smlouva o půjčce uzavřená mezi žalobcem a manžely Jiřím a Květou Hanusovými na částku 303.500,-Kč pro účely bydlení, která je účelově vázána na nabytí vlastnického práva k pozemku p.č. 2156/11 v katastrálním území Podbořany od prodávajícího Města Podbořany. Smluvní strany se výslovně dohodly, že finanční prostředky ve výši sjednané půjčky budou věřitelem poskytnuty na účet prodávajícího Města Podbořany. Půjčka je úročena úrokovou sazbou 16 % ročně a splatnost je stanovena nejpozději do 26. 4. 2012. Podle článku 2.3 je k zajištění pohledávky věřitele sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25 % denně z jistiny půjčky až do úplného zaplacení. Podle čl. 2.5 byly k zajištění pohledávky věřitele podepsány 2 biancosměnky vlastní, které dlužník vystavil a podepsal jako výstavce s doložkou bez protestu a na řad věřitele, na kterých není vyplněna směnečná suma a datum splatnosti směnek. Obě směnky plní funkci zajišťovací, směnečným výstavcem jsou manželé Hanusovi, směnečným avalem jsou Hanusová Julie a Hanus František. Věřitel rovněž předložil originál předmětné směnky, který je uložen v trezoru Krajského soudu v Ústí nad Labem, a z něj byly ověřeny shora uvedené skutečnosti vyplývající ze samotné smlouvy o půjčce.

Z protokolu o zvláštním přezkumném jednání, které se konalo dne 16. 3. 2015, je zjištěno, že insolvenční správce popřel 650.702,-Kč, tedy dílčí pohledávku číslo 2, co do pravosti -nárok nevznikl, nebyl prokázán ani doložen (B-4). Vyrozumění o popření pohledávky ze dne 17. 3. 2015 věřitel obdržel 19. 3. 2015. Dopisem ze dne 20. 1. 2016 insolvenční správce vzal částečně své popření zpět a uznal jistinu ve výši 75.925,-Kč a příslušenství ve výši 1.431,-Kč, celkem tedy 77.356,-Kč (založeno v přihlášce P1, číslo věřitele 1). Insolvenční řízení dlužníka Františka anonymizovano bylo zahájeno k jeho návrhu dne 9. 10. 2014 a způsobem řešení úpadku je oddlužení formou splátkového kalendáře, který byl schválen dne 26. 1. 2015 (B-7). Splátkový kalendář je řádně plněn a insolvenční řízení dosud neskončilo (B-10,11).

Z kupní smlouvy uzavřené dne 13. ledna 2014 mezi prodávajícími Jiřím anonymizovano a Květou Hanusovou a kupujícím Městem Podbořany, s vedlejším účastníkem Davidem Menclem-žalobcem je zjištěno, že výše uvedený pozemek p.č. 2156/11 v katastrálním území Podbořany, byl manžely Hanusovými zpětně odprodán Městu Podbořany, přičemž kupní cena ve výši 303.500,-Kč byla z depozita advokáta vyplacena přímo vedlejšímu účastníkovi a rovněž z ní vyplývá, že k původně uzavřené kupní smlouvě bylo zřízeno zástavní právo na tento pozemek dne 13. 10. 2011, právní účinky vkladu ke dni 4. 11. 2011 ve prospěch žalobce. Z provedeného výslechu svědka Jiřího anonymizovano byly potvrzeny všechny skutečnosti, které vyplývají ze shora uvedených listinných důkazů, a soud nezjistil žádné rozpory v jeho výpovědi s listinnými důkazy.

Po zhodnocení skutkového stavu soud došel k závěru, že spornou zůstala částka KSUL 70 INS 27385/2014

573.346,-Kč, která představuje smluvní pokutu ve výši 0,25 % z jistiny půjčky, denně. Tato částka byla i součástí vyplněné směnečné sumy na zajišťovací směnce.

Jak vyplývá z popěrného úkonu insolvenčního správce na zvláštním přezkumném jednání, popřel dílčí pohledávku číslo 2 co do pravosti s tím, že nebyla prokázána. Ve vyjádření se k žalobě, v souvislosti s částečným zpětvzetím svého popření upřesnil, že popírá smluvní pokutu z důvodu rozporu s dobrými mravy, když dlužníci na půjčenou částkou 303.500,-Kč uhradili více jak 342.000,-Kč a nyní je účtována částka téměř dvojnásobná původní půjčce.

Žalobce setrval na tom, že dlužník František Hanus podepsal směnku jako aval a jako aval by neměl právo podle zákona směnečného a šekového vznést kauzální námitky. Rovněž tvrdí, že žalovaný rozšířil svůj popěrný úkon, když v závěru tvrdil, že vznáší kauzální námitku ohledně rozporu s dobrými mravy.

V dané věci uzavřeli účastníci smlouvu o půjčce podle ust. § 657 a následující občanského zákoníku, která podléhá režimu spotřebitelských smluv podle § 51 a následujících občanského zákoníku. Podle § 55 občanského zákoníku smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení (odst. 1). V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější (odst. 3). Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Tato citovaná ustanovení představují obecnou úpravu spotřebitelské smlouvy, kterou je třeba bez dalšího aplikovat na právní režim všech spotřebitelských smluv. Představují transpozici směrnice rady 93/13/z E HS z 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách do českého práva. Ochrana poskytovaná spotřebitelům touto směrnicí vyžaduje, aby mohl vnitrostátní soud přezkoumat z moci úřední, zda je podmínka obsažená v předložené smlouvě nepřiměřená, vnitrostátní soud je pak povinen při použití vnitrostátního práva toto právo vyložit, co možná nejvíce ve světle znění a účelu směrnice.

V dané věci věřitel přihlásil spornou pohledávku jako nárok ze směnky. Insolvenční správce uplatnil kauzální námitku do směnečné sumy opírající se právě o posuzovanou smlouvu o půjčce. Věřitel kauzu směnky doložil. Podle rozhodnutí NS ČR 29 Cdo 716/2012 není vyloučeno, aby insolvenční správce proti žalobě o určení pravosti nevykonatelné pohledávky uplatnil další nové výhrady, které při jejím popření dřív neuplatnil, popřípadě své důvody doplnil. Důvody popření pravosti nebo výše nevykonatelné pohledávky, stejně jako důvody popření pořadí pohledávky, může insolvenční správce jako žalovaný v mezích obrany proti incidenční žalobě věřitele popřené pohledávky doplňovat nebo měnit po dobu, po kterou tomu v incidenčním sporu nebrání účinky koncentrace řízení. Soud má za to, že v dané věci správce doplnil a upřesnil své popření co do pravosti právě pro rozpor s dobrými mravy. Kauzální námitka do směnečné sumy souvisí s kauzou směnky, která svědčí o tom, že sjednaná smluvní KSUL 70 INS 27385/2014 pokuta ve výše 0,25 % denně z jistiny půjčky je skutečně v rozporu s dobrými mravy. Věřitel účtoval smluvní pokutu za 726 dní z celé jistiny půjčky ve výši 303.500,-Kč, a to za situace, kdy věřiteli byla uhrazena celá částka z půjčky, respektive na jistině zbývalo uhradit pouze 75.925,-Kč a navíc nárok ze smlouvy o půjčce byl ještě zajištěn zástavním právem na předmětné nemovitosti. Soud se domnívá, že právo vznést takto kauzální námitku měl správce bez ohledu na to, zda v dané věci se jednalo o hlavního dlužníka ze směnky či o jeho avalistu, neboť se jednalo o zajišťovací směnku. Navíc v insolvenčním řízení je hlavní zásadou poměrné uspokojení věřitelů a pak by jiným poměrem byli uspokojováni věřitelé v případě, kdy nárok byl uplatněn ze smlouvy o půjčce a jiným poměrem na základě směnky jako cenného papíru v případě hlavních dlužníků a v případě avalistů. V insolvenčním řízení nepochybně v souvislosti s popěrným právem insolvenčního správce a ev. i dlužníků dochází k posunu výkladu práva, ostatně takový názor vyjádřil i NS ČR ve svém rozhodnutí sp.zn. 29 Cdo 4/2012 z 26.2. 2014.

Na základě těchto skutečností soud podanou žalobu zamítl (výrok II.), když výrokem I. nejprve řízení zastavil do částky, kterou vzal správce zpět v rámci popěrného úkonu.

Výrokem III. soud rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšný insolvenční správce nebyl právně zastoupen a náklady se sporem mu nevznikly, neboť plnil své povinnosti insolvenčního správce.

Poučení o odvolání:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Tento rozsudek se považuje za doručený okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, účastníků incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Ústí nad Labem dne 25.4. 2016

JUDr. Eva Sixtová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: David Havel