6 Tz 35/2011
Datum rozhodnutí: 26.05.2011
Dotčené předpisy: § 283 písm. d) tr. ř.



6 Tz 35/2011-20



ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 26. května 2011 v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Engelmann a soudců JUDr. Jiřího Horáka a JUDr. Vladimíra Veselého stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. B . , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2010, č. j. 5 To 226/2010-35, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2010, č. j. 5 To 226/2010-35, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, které jeho vydání předcházelo, v ustanovení § 147 odst. 1 písm. b) tr. ř. a § 36a odst. 2 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného P.B.

Toto usnesení a usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 14. 4. 2010, č. j. 3 T 152/2009-28, s e z r u š u j í .

Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušená usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Karviné s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :


Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2010, č. j. 5 To 226/2010-35, podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného P.B.podle § 266 tr. ř. Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona.

V podané stížnosti pro porušení zákona poukazuje na to, že obviněný P.B.byl rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 1. 9. 1994, č.j. 3 T 58/1994-125, který nabyl právní moci dne 20. 10. 1994, odsouzen jako zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 odst. 1 tr. zák. za trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání devíti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 14. 4. 2010, č. j. 3 T 152/2009-28, byl návrh obviněného na obnovu řízení podle § 286 odst. 2 tr. ř. z důvodu uvedeného v § 283 písm. d) tr. ř. zamítnut. Stížnost obviněného podaná proti tomuto usnesení soudu prvního stupně byla usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2010, č. j. 5 To 226/2010-35, zamítnuta.

Ministr spravedlnosti v podané stížnosti pro porušení zákona vyjádřil přesvědčení, že postupem soudu druhého stupně došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného, neboť v předmětné trestní věci nevzal soud druhého stupně při svém rozhodování v úvahu porušení práva na obhajobu soudem prvního stupně, ale sám se s tímto nezákonným postupem ztotožnil a stížnost obviněného paušálně zamítl. Podle ministra spravedlnosti takový postup krajského soudu je třeba posoudit jako porušení zákona v ustanoveních § 147 odst. 1 tr. ř. a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. Vzhledem k tomu, že podle mínění ministra spravedlnosti došlo nezákonným postupem soudů obou stupňů k závažnému porušení práva obviněného na obhajobu, když mu byla upřena zákonem stanovená obhajoba osobou práva znalou trestního práva, navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2010, č. j. 5 To 226/2010-35, byl porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo v ustanoveních § 36a odst. 2 písm. b) tr. ř. a § 147 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného, dále podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil a zrušil též i další případná rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. a věc přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.

Podle § 147 odst. 1 tr. ř. při rozhodování o stížnosti přezkoumá nadřízený orgán
a) správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost, a
b) řízení předcházející napadenému usnesení.

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost, není-li důvodná.

Podle § 36a odst. 2 tr. ř. v řízení o stížnosti pro porušení zákona, v řízení o dovolání a v řízení o návrhu na povolení obnovy musí mít odsouzený obhájce b) jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let.

Nejvyšší soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 1. 9. 1994, č. j. 3 T 58/1994-125, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 1994, sp. zn. 5 To 455/1994, byl obviněný P.B. dsouzen pro trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., a to jako zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 odst. 1 (§ 41 odst. 2 tr. zák.) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání devíti roků. Pro výkon trestu odnětí svobody byl obviněný podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Dále bylo rozhodnuto o nároku poškozeného podle § 228 odst. 1 tr. ř.

Dne 18. 3. 2010 podal obviněný návrh na obnovu řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 3 T 58/1994. O tomto návrhu na obnovu řízení rozhodl soud prvního stupně (Okresní soud v Karviné) dne 14. 4. 2010, pod č. j. 3 T 152/2009-28, tak, že podle § 286 odst. 2 tr. ř. z důvodu uvedeného v § 283 písm. d) tr. ř. žádost obviněného o obnovu řízení zamítl s odůvodněním, že již dříve byly obviněným podány návrhy na obnovu řízení, které byly zamítnuty a v daném případě, tj. ve vztahu k důvodům, pro které byl návrh na obnovu řízení podán dne 18. 3. 2010, se jedná jen o opakování a odkaz na již dříve uplatněné důkazy a skutečnosti. Na žádost obviněného v návrhu na obnovu řízení ohledně ustanovení obhájce nebylo soudem prvního stupně reagováno. Krajský soud svým usnesením ze dne 29. 4. 2010, č.j. 5 To 226/2010-35, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost obviněného zamítl.

Ze shora uvedeného ustanovení § 36a odst. 2 písm. b) tr. ř. vyplývá, že v řízení o návrhu na povolení obnovy musí mít odsouzený obhájce, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let. Obviněný byl odsouzen pro trestný čin podle § 234 odst. 1 tr. zák. Na trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. byl stanoven trest v rámci trestní sazby od dvou do deseti let. Je zde tedy zcela jednoznačné, že jde o případ, na který pamatuje ustanovení § 36a odst. 2 písm. b) tr. zák., neboť horní hranice trestu převyšuje pět let. Z uvedeného tedy vyplývá, že výše uvedené ustanovení trestního řádu nebylo respektováno. Soud druhého stupně nedostál své přezkumné povinnosti [viz § 147 odst. 1 písm. b) tr. ř.] a přes výše uvedenou vadu stížnost obviněného podanou proti rozhodnutí soudu prvního stupně zamítl podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. Z výše uvedeného důvodu bylo nutno vyslovit shora uvedené porušení zákona a stížností pro porušení zákona napadené rozhodnutí zrušit.

Vzhledem k takto vymezenému rozsahu vysloveného porušení zákona, bylo nutno napadené usnesen Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2010. č. j. 5 To 226/2010-35, kterým byl porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a dále i v řízení, které jeho vydání předcházelo v ustanovení § 147 odst. 1 písm. b) tr. ř. a § 36a odst. 2 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného P.B.zrušit. Vzhledem k tomu, že bylo vysloveno porušení zákona také v řízení, které předcházelo usnesení krajského soudu a zákon byl tudíž porušen mj. i v ustanovení § 36a odst. 2 písm. b) tr. ř. rozhodnutím Okresního soudu v Karviné ze dne 14. 4. 2010, č. j. 3 T 152/2009-28, bylo zrušeno také toto rozhodnutí. Zrušením těchto usnesení byla také zrušena všechna další rozhodnutí na zrušená usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu v Karviné byla věc pro zrušení vrácena, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. května 2011 Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann