6 Tdo 996/2005
Datum rozhodnutí: 23.08.2005
Dotčené předpisy:




6 Tdo 996/2005

U S N E S E N Í



Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. srpna 2005 o dovolání, které podal obviněný M. K., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2004, sp. zn. 8 To 421/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 2 T 56/2004, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 7. 2004, sp. zn. 2 T 56/2004, byl obviněný M. K. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák., který podle zjištění jmenovaného soudu spáchal tím, že nejméně od roku 2000 do poloviny roku 2003 předával za různé služby R. S., dávky pervitinu, kdy se většinou jednalo o dávky 0,2 gramů, kdy v několika případech taktéž prodal svědkovi S. blíže nezjištěné množství pervitinu za částku 900,- Kč za 1 gram, za celou dobu takto obviněný svědkovi opatřil cca 100 gramů pervitinu, přičemž pervitin obsahuje účinnou složku metamfetaminu, který je uveden v příloze č. 5 k zákonu č. 167/98 Sb. jako látka psychotropní [bod 1) výroku rozsudku].

Dále byl uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a odst. 1, odst. 2 tr. zák., jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že

nejméně dne 12. 12. 2003 přechovával v místě svého trvalého bydliště v P., v R., v bytě, ve svém pokoji, v trezoru sáček opatřený přítlačným lištovým uzávěrem o hmotnosti 19,698 gramů, který obsahoval 6,599 gramů metamfetaminu a dále v albu na mince 6 sáčků o celkové hmotnosti 4,039 gramů a 1 sáček o hmotnosti 0,782 gramů, které obsahovaly v průměru 51,3 % metamfetaminu, což je látka uvedená v příloze č. 5 k zákonu č. 167/98 Sb. jako látka psychotropní [bod 2) výroku rozsudku],

dne 12. 12. 2003 v době kolem 02.30 hod. v P., před domem č., N. K., přechovával 3 sáčky o hmotnosti 14,81 gramů obsahující 7,302 gramů metamfetaminu, který je uveden v příloze č. 5 k zákonu č. 167/98 Sb. jako látka psychotropní [bod 3) výroku rozsudku].

Za tyto trestné činy byl obviněný M. K. odsouzen podle § 187 odst. 2 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu čtyř let. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl dále uložen trest propadnutí věci, a to jednoho kusu elektronické stříbrné váhy a blíže nezjištěného množství plastikových sáčků s přítlačnou lištou.

O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný M. K., rozhodl ve druhém stupni Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. 10. 2004, sp. zn. 8 To 421/2004, jímž toto odvolání podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 5. 10. 2004 [§ 139 odst. 1 písm. b) cc) tr. ř.].

Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze podal obviněný M. K. prostřednictvím svého obhájce dovolání, v němž po stručné rekapitulaci rozhodnutí odvolacího i nalézacího soudu pouze uvedl, že podle jeho názoru soudy obou stupňů nesprávně právně posoudily skutky, jichž se měl dopustit, a nesprávně hmotně právně posoudily jeho jednání, přičemž odvolací soud zamítl jeho odvolání, aniž byly splněny příslušné procesní podmínky a dále v řízení předcházejícím odvolání byl dán důvod k podání dovolání.

K dovolání obviněného se za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupkyně ). Zdůraznila, že dovolání obviněného M. K. zcela postrádá náležitosti vymezené ustanovením § 265f odst. 1 tr. ř., jež výslovně citovala. Konkrétně poukázala na to, že v předmětném dovolání není uveden odkaz na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) l), případně odst. 2 tr. ř., a dále z tohoto podání nevyplývá, čeho se dovolatel domáhá. Vzhledem k těmto skutečnostem, pro něž předmětné dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání, státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) toto dovolání podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítl a učinil tak za podmínek uvedených v ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.



Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům:

Dovolání je z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. přípustné, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, přičemž směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest.

Obviněný M. K. je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném tímtéž zákonným ustanovením.

Podle zjištění Nejvyššího soudu však je podané dovolání zatíženo vadami a neodpovídá požadavkům ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř., podle něhož v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3 tr. ř. resp. nyní § 59 odst. 4 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá.

Konkrétně není v rozporu s ustanovením § 265f odst. 1 tr. ř. předmětné dovolání odůvodněno, není v něm uvedeno, čeho se dovolatel domáhá, ani konkrétní návrh na rozhodnutí dovolacího soudu a chybí rovněž povinný odkaz na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá.

K tomu je třeba dodat, že předsedkyně senátu soudu prvního stupně postupovala (na základě pokynu Nejvyššího soudu) podle ustanovení § 265h odst. 1 tr. ř. a vyzvala obviněného i jeho obhájce k odstranění vad podaného dovolání, tato výzva však zůstala bezvýsledná. Stejně tak je na místě konstatovat, že v napadeném rozhodnutí bylo dáno řádné poučení o dovolání podle § 125 odst. 3 tr. ř. se zřetelem k ustanovení § 138 tr. ř.

Od věci pak není poznamenat, že význam obsahových náležitostí dovolání spočívá především ve skutečnosti, že dovoláním vymezuje dovolatel obsah a rozsah přezkumné činnosti Nejvyššího soudu. Zároveň se od obsahu podaného dovolání odvíjí možné rozhodnutí Nejvyššího soudu, které lze na jeho podkladě učinit. Dovolací soud tedy musí mít dostatečně kvalifikovaný podklad, aby mohl přezkoumávat napadené rozhodnutí a popřípadě prolomit jeho právní moc.



Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, nesplňuje-li náležitosti obsahu dovolání. Jelikož Nejvyšší soud v posuzované věci shledal, že dovolání nemá (i přes řádné poučení o dovolání podle § 125 odst. 3 tr. ř. se zřetelem k ustanovení § 138 tr. ř. a výzvu podle § 265h odst. 1 tr. ř.) zákonem (§ 265f odst. 1 tr. ř.) stanovené obsahové náležitosti, rozhodl v souladu s ustanovením § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. o jeho odmítnutí bez věcného přezkoumání napadeného rozhodnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 23. srpna 2005

Předseda senátu :

JUDr. Vladimír Veselý