6 Tdo 828/2013
Datum rozhodnutí: 28.08.2013
Dotčené předpisy: § 178 odst. 1 tr. zákoník



6 Tdo 828/2013-18

U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 28. srpna 2013 o dovolání obviněného J. T. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 4. 2013, č. j. 10 To 103/2013-175, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 11 T 29/2013, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

Odůvodnění:

Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 4. 2013, č. j. 10 To 103/2013-175, bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 27. 2. 2013, č. j. 11 T 29/2013-145. Tímto rozsudkem byl obviněný J. T. uznán vinným jednak přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku, jednak přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto přečiny byl podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému tretu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, přičemž pro výkon tohoto trestu byl podle § 56 odst. 2 písm. c ) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.

Dovolání obviněný podal s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. s tím, že ve věci rozhodl vyloučený orgán. Uvedl, že u odvolacího řízení před rozhodnutím krajského soudu ústně vznesl návrh na delegaci podle § 25 tr. ř. s tím, že s ohledem na předchozí rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Náchodě ve vztahu k jeho osobě nemá důvěru v nestranné rozhodování těchto soudů. Odvolacímu soudu vytkl, že jeho návrh na delegaci ignoroval, pokračoval v odvolacím řízení a jeho odvolání zamítl. Konstatoval dále, že při vyhlášení odůvodnění usnesení krajský soud prohlásil, že návrh na delegaci nepovažoval za učiněný, neboť byl přednesen v budoucím čase, tedy, že návrh na delegaci bude obviněným teprve podán. Obviněný považuje svůj návrh na delegaci učiněný před odvolacím soudem za řádně projevený, o němž mělo být rozhodnuto. Jestliže odvolací soud ve věci sám rozhodl, aniž by se uvedeným návrhem zabýval, má za to, že porušil trestní řád a právo obviněného na spravedlivý proces. Podle názoru obviněného tímto postupem odvolací soud potvrdil domněnky obviněného o zaujatosti proti jeho osobě. Za této situace obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 4. 2013, č. j. 10 To 103/2013-175, a aby podle § 265l odst. 3 tr. ř. přikázal věc k projednání a rozhodnutí jinému soudu.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. je dán tehdy, jestliže ve věci rozhodl vyloučený orgán; tento důvod nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání obviněného navrhl, aby Nejvyšší soud postupoval podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. a toto dovolání odmítl, neboť obviněným uplatněné námitky považuje za zjevně neopodstatněné.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. b), 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř.

Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Podmínkou pro uplatnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. je, že okolnost, že ve věci rozhodl vyloučený orgán, byla před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta. Nejvyšší soud se tedy zabýval otázkou, zda obviněný námitku, že ve věci rozhodl vyloučený orgán, skutečně namítl.

V dané věci se tak stalo stěžejním posoudit, jakým způsobem obviněný vznesl návrh na delegaci u odvolacího soudu. U veřejného zasedání byla přítomna obhájkyně obviněného Mgr. Andrea Hradilová. V rámci vyjádření se k věci přednesla písemně podané odvolání a vyjádřila se k výši uloženého trestu a k tomu, že výhrůžka obviněného nesměřovala proti poškozené, nýbrž vůči jejímu psovi. Poté v přítomnosti obhájkyně obviněný prohlásil: Mě soudil soudce, který mě dával na vazbu. Myslím si, že to je porušení zákona. Chtěl bych dát návrh na delegaci soudu podle § 25 tr. ř., nedůvěřuji celému krajskému soudu. Sepíšu to s advokátkou . Následně předseda senátu udělil slovo státnímu zástupci a bylo vyhlášeno usnesení, jímž bylo odvolání obviněného zamítnuto.

K závěru o tom, že obviněný nevznesl návrh na delegaci řádným způsobem Nejvyšší soud dospěl na základě toho, že se obhájkyně poté, co obviněný prohlásil, že by chtěl sepsat návrh na delegaci s advokátkou se nijak blíže nevyjádřila, nijak ani nereagovala a nepotvrdila toto tvrzení obviněného. Jako osoba práva znalá však měla vědět, že je třeba toto prohlášení obviněného u veřejného zasedání upřesnit a vyjádřit se k němu. Toto však neučinila. Dále Nejvyšší soud ve spisu nenašel žádný další dokument, který by svědčil o tom, že by skutečně byl sepsán návrh na delegaci v tom směru, jak prohlásil obviněný u veřejného zasedání. Je tedy zřejmé, že prohlášení obviněného u veřejného zasedání zůstala pouze v rovině ústního vyjádření do budoucna plánovaného návrhu.

Toliko nad rámec uvedené argumentace Nejvyšší soud uvádí, že důvodem pro vyloučení soudce z vykonávání úkonů trestního řízení ve smyslu § 30 odst. 2 tr. ř. (v souvislosti se shora uvedenou námitkou obviněného) je, jestliže byl v projednávané věci činný v přípravném řízení. Okresní soud v Náchodě usnesením ze dne 1. 2. 2013, č. j. 11 T 29/2013-99, vzal obviněného podle § 68 odst. 1, 3 písm. e) tr. ř. a podle § 67 písm. c) tr. ř. do vazby, přičemž pod tímto rozhodnutím je skutečně podepsán soudce Mgr. Pavel Ruml, který rozhodoval o meritu věci a rozsudkem ze dne 27. 2. 2013, č. j. 11 T 29/2013-145, uznal obviněného vinným. Protože usnesení o vzetí do vazby bylo vydáno týmž soudcem v řízení před soudem, a nikoliv v přípravném řízení, není splněna podmínka, že by ve věci rozhodl vyloučený orgán. To znamená, že i pokud by obviněný tuto námitku vznesl v rámci řádně uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř., nebyla by důvodná. K další námitce obviněného ohledně nestranného rozhodování Okresního soudu v Náchodě a Krajského soudu v Hradci Králové Nejvyšší soud ve stručnosti uvádí, že v předchozím řízení vedeném u Okresního soudu v Náchodě rozhodoval pod sp. zn. 3 T 90/2011 senát 3 T za předsednictví JUDr. Olgy Galové, zatímco v nynější věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 11 T 29/2013 byl rozsudek vydán samosoudcem Mgr. Pavlem Rumlem. U Krajského soudu v Hradci Králové rozhodoval v předchozím odvolacím řízení senát 12 To a věci předsedala předsedkyně senátu JUDr. Jarmila Šiklová, nyní o odvolání obviněného rozhodoval senát 10 To 103/2013, a to předsedou senátu JUDr. Zdeňkem Korfem. Lze tedy konstatovat, že u obou soudů bylo nyní rozhodováno v jiném složení a jinými soudci, čímž nebyla narušena nestrannost v rozhodování soudců. V souvislosti s případnou námitkou vyloučení soudce, resp. soudců soudu prvního a následně i soudu druhého stupně je nutno obviněného upozornit na tu skutečnost, že výroky obviněného směřující obecně proti soudcům nejsou samy o sobě důvodem k tomu, aby bylo rozhodnuto, že určitý konkrétní soudce je vyloučen z vykonávání úkonu trestního řízení podle § 30 odst. 1 tr. ř. z důvodu podjatosti viz rozh. č. 34/1997 Sb. rozh. tr. Nejvyšší soud považuje rovněž za potřebné uvést, že dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. byl obviněným uplatněn již dříve, a to v souvislosti s jeho námitkou podjatosti vůči předsedkyni senátu Okresního soudu v Náchodě JUDr. O. Galové (sp. zn. 3 T 90/2011), avšak Nejvyšší soud shledal dovolání obviněného v tomto směru zjevně neopodstatněným a svým usnesením ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 8 Tdo 1149/2012, dovolání obviněného odmítl.

Na základě shora uvedených skutečností proto Nejvyšší soud dovolání obviněného J. T. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť je shledal zjevně neopodstatněným. Nejvyšší soud proto nemusel věc meritorně přezkoumávat podle § 265i odst. 3 tr. ř., přičemž v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. mohl o odmítnutí dovolání rozhodnout v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění, odkazuje v tomto směru na znění § 265i odst. 2 tr. ř.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 28. srpna 2013

Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann