6 Tdo 826/2011
Datum rozhodnutí: 29.06.2011
Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.



6 Tdo 826/2011

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. června 2011 dovolání, které podal obviněný B. G. , proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2011, sp. zn. 5 To 25/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 9 T 165/2010, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného B. G. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 9 T 165/2010, byl obviněný B. G. uznán vinným:
- zločinem týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku [v bodě 1) výroku],
- zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. c), d) tr. zákoníku [v bodě 2) výroku],
- zločinem týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku [v bodě 3) výroku],
a to na podkladě skutkového zjištění, jak je ve výrocích pod body 1) až 3) rozhodnutí uvedeno.

Za tyto zločiny byl obviněný odsouzen podle § 198 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř roků. Podle § 84 tr. zákoníku byl nad obviněným vysloven dohled.

Proti konstatovanému rozsudku podal státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně v neprospěch obviněného odvolání.

Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2011, sp. zn. 5 To 25/2011, byl podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušen ve výroku o podmíněném odkladu trestu odnětí svobody za současného stanovení dohledu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto a obviněný byl pro výkon uloženého trestu podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem.

Citovaný rozsudek odvolacího soudu, a to v obou výrocích i v rozsahu odpovídajícímu výroku o vině a trestu z rozsudku prvostupňového soudu, napadl obviněný B. G. prostřednictvím obhájce dovoláním, které opřel o dovolací důvod zakotvený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle jeho názoru rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V této souvislosti v podrobnostech vytkl, že svým jednáním nenaplnil zákonné znaky trestných činů, jimiž byl uznán vinným a že trestná činnost, pro kterou bylo trestní stíhání vedeno, měla být kvalifikována podle právní úpravy účinné před 1. 1. 2010 (tj. podle zákona č. 140/1961 Sb.), jež byla pro jeho osobu příznivější. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Brně a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.

K mimořádnému opravnému prostředku se ve smyslu ustanovení § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatoval, že dovolání obviněného je nepřípustné, přičemž tento závěr argumentačně blíže odůvodnil, a to i s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 5 Tdo 82/2003, ze dne 14. 2. 2007, sp. zn. 5 Tdo 151/2007 a ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 4 Tz 32/2010. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl dovolání a rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Současně vyslovil podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání i pro případ jiného rozhodnutí.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) při posuzování mimořádného opravného prostředku zjistil, že dovolání obviněného B. G. bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Současně ale shledal, že dovolání není přípustné.

Podle § 265a odst. 1 tr. ř. platí, že dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.
Ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. zakotvuje, že rozhodnutím ve věci samé se rozumí:
a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c) usnesení o zastavení trestního stíhání,
d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g) usnesení o schválení narovnání, nebo
h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písm. a) až g) .

Předpokladem přípustnosti dovolání je tudíž skutečnost, že proběhlo řízení před soudem prvního stupně, ve věci rozhodl soud druhého stupně a vydal některé z rozhodnutí předpokládaných v § 265a odst. 2 tr. ř. Zákonná dikce tak z pohledu přípustnosti dovolání nastoluje procesní situaci, kdy ve věci rozhodly soudy obou stupňů, přičemž pokud odvolací soud sám nerozhodl některým z meritorních rozhodnutí předpokládaných ustanovením § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., lze dovoláním napadnout toliko rozhodnutí, kterým soud druhého stupně zamítl nebo odmítl řádný opravný prostředek proti obdobným rozhodnutím vydaným soudem prvního stupně [§ 265a odst. 2 písm. h) tr. ř.].

Obviněný B. G. brojí proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně a může se svým dovoláním uspět jen za předpokladu, že napadené rozhodnutí soudu druhého stupně je zatíženo některou z vad uvedených v § 265b odst. l písm. a) až l ) tr. ř. Existence podobné vady je ovšem podmíněna tím, že odvolací soud svým procesním postupem pochybil některým ze způsobů specifikovaných ustanovením § 265b odst. l písm. a) až k) tr. ř. nebo rozhodl o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) § 265b odst. 1 tr. ř.

Z trestního spisu plyne, že proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 9 T 165/2010, podal odvolání pouze státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně (č. l. 373 - 374 spisu), a to v neprospěch obviněného B. G. a toliko proti výroku o trestu. Podle § 254 odst. l tr. ř. odvolací řízení spočívá na principu vázanosti odvolacího soudu obsahem podaného odvolání, resp. vytýkanými nedostatky. Nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253 tr. ř., přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad (§ 254 odst. 1 věta první tr. ř.). Odvolací soud proto přezkoumá z podnětu podaného odvolání jen ty oddělitelné výroky rozsudku, proti nimž odvolatel podal odvolání, a dále správnost postupu řízení, které jim předcházelo. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání (§ 254 odst. 1 věta druhá tr. ř.). Oddělitelným výrokem je např. výrok o trestu.

Z konstatovaného vyplývá, že dovolatel, ať se jedná o nejvyššího státního zástupce [§ 265d odst. 1 písm. a) tr. ř.] nebo o obviněného [§ 265d odst. 1 písm. b) tr. ř.], může napadat dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu výhradně v tom rozsahu, v jakém byl tento soud oprávněn a povinen je přezkoumat, eventuálně změnit rozhodnutí soudu prvního stupně.

Krajský soud v Brně jako soud odvolací podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků napadeného rozsudku, proti nimž směřovalo podané odvolání, jakož i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. V tomto směru v odůvodnění svého rozsudku na str. 2 odvolací soud uvedl, že podané odvolání státního zástupce směřuje toliko do výroku o uloženém trestu, přičemž napadený výrok přezkoumal a rozhodl shora popsaným způsobem. Současně nebyl důvod, aby postupoval podle § 254 odst. 1 věty druhé tr. ř.

Nejvyšší soud konstatuje, že obviněný B. G. uplatnil v mimořádném opravném prostředku výhradně námitky vůči výroku o vině, který ale nebyl v odvolacím řízení přezkoumáván a neuplatnil žádnou námitku proti pravomocnému výroku o trestu, a proto jde o dovolání, které není přípustné.

Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§ 265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl dovolání obviněného B. G., protože není přípustné. Proto nebyl oprávněn postupovat podle § 265i odst. 3 tr. ř. a rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném ve smyslu ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 29. června 2011

Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k