6 Tdo 793/2007
Datum rozhodnutí: 12.07.2007
Dotčené předpisy:




6 Tdo 793/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. července 2007 dovolání, které podal poškozený Ing. Z. T., proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 7. 9. 2006, sp. zn. 38 T 180/2005, jenž rozhodoval jako soud prvního stupně v trestní věci obviněného D. H., a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání poškozeného Ing. Z. T. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 7. 9. 2006, sp. zn. 38 T 180/2005, byl obviněný D. H. podle § 226 písm. a) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutek popsaný ve výroku rozhodnutí, kterým měl (podle obžaloby) spáchat trestný čin vydírání podle § 235 odst. l tr. zák.

Proti tomuto rozsudku podal dne 20. 11. 2006 obvodní státní zástupce pro Prahu 5 blanketní odvolání.

Dne 18. 12. 2006 obdržel Obvodní soud pro Prahu 5 podání, kterým obvodní státní zástupce pro Prahu 5 vzal zpět odvolání, jež bylo usnesením předsedkyně senátu téhož soudu ze dne 20. 12. 2006, sp. zn. 38 T 180/2005, podle § 250 odst. 4 tr. ř. vzato na vědomí.

Vůči konstatovanému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 podal poškozený Ing. Z. T. podání, které označil za dovolání. V písemnosti konstatoval své výhrady proti zprošťujícímu výroku rozsudku, který považuje za chybný. Zejména zrekapituloval dosavadní průběh trestního řízení, vyslovil v podrobnostech nesouhlas s argumentací v odůvodnění rozhodnutí především ohledně hodnocení provedených důkazů a vznesl požadavek na doplnění dokazování v jím naznačeném směru. V závěru podání poškozený navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 7. 9. 2006, sp. zn. 38 T 180/2005, a ve věci nařídil hlavní líčení k projednání skutečností, které jsou předmětem jeho dovolání.

K podanému dovolání se ve smyslu ustanovení § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatovala, že dovolání sice směřuje proti rozhodnutí ve věci samé ve smyslu ustanovení § 265a odst. 2 písm. b) tr. ř., ovšem je uplatněno za situace, kdy v předmětné věci již nerozhodoval soud ve druhém stupni, neboť odvolání státního zástupce proti zprošťujícímu výroku bylo vzato zpět. Takové dovolání nelze za popsaného stavu věci označit za přípustné a navíc je nepodala žádná z oprávněných osob, jak jsou uvedeny v § 265d odst. 1 písm. a), b) tr. ř. Již prvně zmíněná vada zakládá překážku, která brání tomu, aby se dovolací soud mohl předmětným podáním věcně zabývat. Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání poškozeného Ing. Z. T. odmítl jako nepřípustné a rozhodnutí učinil podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) při posuzování podaného dovolání nejprve zjišťoval, zda jsou splněny podmínky jeho přípustnosti.

Podle § 265a odst. 1 tr. ř. dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Podle § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. platí, že rozhodnutím ve věci samé se rozumí:

a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,

b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,

c) usnesení o zastavení trestního stíhání,

d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,

e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,

f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,

g) usnesení o schválení narovnání, nebo

h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písm. a) až g).

Z citovaného ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. vyplývá, že dovolání nelze podat proti kterémukoli pravomocnému rozhodnutí v trestních věcech, neboť není univerzálním opravným prostředkem. Rozhodnutí, které lze dovoláním napadnout, musí splňovat kumulativně stanovené podmínky musí jít o rozhodnutí soudu, které je pravomocné a stalo se tak konečným, závazným a řádnými opravnými prostředky nezměnitelným, přičemž právní moci nabylo v řízení před soudem druhého stupně a zákon dovolání připouští, tj. musí se jednat o rozhodnutí ve věci samé, jež zákonodárce taxativně vymezil v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. Žádné jiné rozhodnutí, které nepatří do tohoto okruhu, nelze považovat, a to pro účely dovolání, za rozhodnutí ve věci samé.

Ve světle shora rozvedených skutečností je zjevné, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 7. 9. 2006, sp. zn. 38 T 180/2005, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o obžalobě obviněného D. H., nelze podřadit pod rozhodnutí proti kterému zákon v ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. připouští podání mimořádného opravného prostředku dovolání. V daném případě soud ve druhém stupni ve věci nerozhodoval, neboť odvolání státního zástupce proti zprošťujícímu výroku rozsudku soudu prvního stupně bylo vzato zpět. Pouze pro úplnost lze dodat, že dovolání nebylo podáno ani žádnou z oprávněných osob, jak jsou uvedeny v § 265d odst. 1 písm. a), b) tr. ř., když poškozený k podání dovolání oprávněn není.



Z těchto jen stručně popsaných důvodů (§ 265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání poškozeného Ing. Z. T. odmítl, neboť je neshledal přípustným. Proto nebyl oprávněn postupovat podle § 265i odst. 3 tr. ř. (věc meritorně přezkoumat), přičemž rozhodnutí učinil ve smyslu ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 12. července 2007

Předseda senátu:

JUDr. Jiří H o r á k