6 Tdo 670/2007
Datum rozhodnutí: 27.06.2007
Dotčené předpisy:




6 Tdo 670/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. června 2007 o dovolání Mgr. M. N. , podaném proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 1. 2007, č. j. 6 To 675/2006-389, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 2 T 47/2006 proti obviněnému R. H., bytem V. H., H., t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 25. 9. 2006, č. j. 2 T 47/2006-364, byl obviněný R. H. v bodě I. a II. výroku rozsudku uznán vinným pokračujícím trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák., dílem dokonaný, dílem nedokonaný pod bodem I./2 ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. Skutek pod bodem II. výroku rozsudku byl dále kvalifikován jako trestný čin poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák. Za tyto trestné činy byl obviněnému podle § 247 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání devíti měsíců. Zároveň soud prvního stupně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Tachově ze dne 27. 3. 2006, sp. zn. 1 T 78/2005, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. byl obviněný pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s dozorem. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání.

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 22. 1. 2007, č. j. 6 To 675/2006-389, odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl.

Advokát Mgr. M. N. shora citované usnesení Krajského soudu v Plzni napadl dovoláním, a to s poukazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Podle jeho názoru napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání obviněného R. H., přestože v řízení, které předcházelo rozhodnutí odvolacího soudu, byl dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 25. 9. 2006, sp. zn. 2 T 47/2006, spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení skutků. Namítá, že soud prvního stupně nesprávně zhodnotil skutkový stav a náležitě nezvážil veškeré okolnosti, které měl vzít v úvahu při rozhodování o vině a ukládání trestu. Vytkl soudu prvního stupně, že vůbec nepřihlédl k důvodům, které obviněného ke spáchání uvedených skutků vedly. Uvedl, že v době jejich spáchání se obviněný nacházel ve složité a tíživé životní situaci. Domnívá se, že při hodnocení důkazů Okresní soud v Chebu vycházel pouze z doznání obviněného, aniž by dostatečně zvážil společenskou nebezpečnost všech činů. Soud neshledal žádné polehčující okolnosti, naopak shledal pouze okolnosti přitěžující. Má za to, že společenská nebezpečnost činu byla velmi výrazným způsobem snížena, neboť se v předmětné době snažil najít zaměstnání a vést řádný život. Vzhledem k těmto skutečnostem Nejvyššímu soudu navrhl, aby podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 1. 2007, sp. zn. 6 To 675/2006, a podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí na toto usnesení obsahově navazující. Zároveň podal podnět předsedovi senátu Okresního soudu v Chebu, aby ve smyslu § 265h odst. 3 tr. ř. navrhl Nejvyššímu soudu přerušení výkonu trestu odnětí svobody, který nyní vykonává.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva a k dovolání se vyjádřila. Podle jejího názoru obviněný dovolání zaměřil výhradně do oblasti skutkového zjištění. Je tedy zřejmé, že uplatněným námitkám nelze přiznat právně relevantní povahu. Obviněný brojí především proti tomu, jak soudy hodnotily ve věci pořízené důkazy, tj. že nepřihlédly k důkazům svědčícím v jeho prospěch. Takto pojaté dovolací námitky však nejsou primárně založeny na soudem prvního a druhého stupně zjištěném skutkovém stavu věci, nýbrž na jiném skutkovém zjištění, jehož změny se obviněný domáhá. Státní zástupkyně konstatuje, že obviněný dovolání neopřel o námitky právní, nýbrž o námitky ryze skutkové, které z pohledu uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nemohou obstát. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. by v posuzovaném případě přicházel v úvahu pouze v alternativě vymezené zákonnou dikcí bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku a v řízení tomuto rozhodnutí předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v písm. a) k) . Tato alternativa dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je tedy vázána na některý dalších dovolacích důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) k) tr. ř. a jen ve spojení s ním se může uplatnit. Z toho pak podle státní zástupkyně logicky plyne, že pokud námitky neodpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neodpovídají ani dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Z těchto důvodů státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání podané advokátem Mgr. M. N. bylo podáno osobou neoprávněnou. K tomu je třeba uvést následující:

Podle § 265d odst. 2 tr. ř. obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce.

Nejvyšší soud ze spisu Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 2 T 47/2006 zjistil, že předseda senátu odvolacího soudu opatřením ze dne 20. 12. 2006, sp. zn. 6 To 675/2006, ustanovení obhájce Mgr. M. N., zrušil (č. l. 379), a to v souvislosti s tím, že obviněný byl dne 17. 11. 2006 propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody. Lze konstatovat, že důvody nutné obhajoby ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. pominuly dříve, než trestní stíhání skončilo.

Podle § 41 odst. 5 tr. ř. nebylo-li zmocnění obhájce při jeho zvolení nebo ustanovení vymezeno jinak, zaniká při skončení trestního stíhání. I když zmocnění takto zaniklo, je obhájce oprávněn podat za obžalovaného ještě dovolání a zúčastnit se řízení o dovolání u Nejvyššího soudu. Protože však ustanovení obhájce bylo soudem zrušeno ještě před skončením trestního stíhání, nebyl oprávněn za obviněného podat dovolání dříve ustanovený obhájce, neboť obviněný mu neudělil plnou moc, což advokát sám v dovolání zmiňuje. Podal-li advokát Mgr. M. N. dovolání, v okamžiku podání dovolání se nenacházel již v postavení obhájce soudem ustanoveným (viz výklad shora opatření předsedy senátu ze dne 20. 12. 2006) ani obviněným zvoleným. Vzhledem k této skutečnosti Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno osobou neoprávněnou.

V dané věci usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 1. 2007, č. j. 6 To 675/2006-389, bylo obviněnému doručeno dne 7. 3. 2007. Nejvyšší soud dále zjistil, že během dovolací lhůty, která běžela od doručení usnesení krajského soudu do 7. 5. 2007, v období od 29. 3. 2007 do 17. 4. 2007 obviněný vykonával trest odnětí svobody. Je zjevné, že ani poté, co byl obviněný z výkonu trestu propuštěn, nevyužil možnosti požádat soud o bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu. Nic mu tedy zjevně nebránilo v tom, aby si obhájce na plnou moc zvolil. Pokud obviněný plnou moc Mgr. M. N. neudělil, nebylo podání označené jako dovolání podáno obviněným prostřednictvím obhájce obviněného, neboť ustanovení obhájce bylo opatřením předsedy senátu 20. 12. 2006 zrušeno. Navíc je třeba poukázat na to, že dovolání Mgr. M. N. podal dne 18. 4. 2007, tj. v době, kdy byl obviněný z výkonu trestu odnětí svobody propuštěn, přičemž lhůta k podání dovolání by obviněnému končila až 7. 5. 2007.

Za dané situace Nejvyšší soud shledal, že dovolání podané Mgr. M. N. bylo podáno osobou neoprávněnou, a proto bylo podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítnuto. Za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. toto rozhodnutí Nejvyšší soud učinil v neveřejném zasedání. S ohledem na odmítnutí dovolání nebylo nutno dovolání přezkoumávat ve smyslu § 265i odst. 3 tr. ř. Pokud jde o rozsah odůvodnění, Nejvyšší soud odkazuje na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř. Nepřicházelo rovněž v úvahu, aby Nejvyšší soud odložil (resp. přerušil) výkon rozhodnutí, zejména pak za situace, kdy tento důvod odpadl, neboť ze spisu (č. l. 432) vyplývá, že obviněný byl z výkonu trestu odnětí svobody dne 17. 4. 2007 propuštěn.

Nad rámec shora uvedeného ve vztahu k uplatněným námitkám lze pouze konstatovat, že těmito není napadán nesprávně zjištěný skutkový stav jak má na mysli § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale tyto směřují do oblasti hodnocení důkazů v souladu s představami obviněného, přičemž takové námitky nelze pod zmíněný, ale ani jiný dovolací důvod podřadit (viz např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 681/04, sp. zn. III. ÚS 78/05).

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 27. června 2007

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann