6 Tdo 581/2005
Datum rozhodnutí: 18.05.2005
Dotčené předpisy:




6 Tdo 581/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. května 2005 o dovolání, které podal obviněný F. J., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 11. 2004, sp. zn. 3 To 972/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 6 T 20/2000, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 7. 2004, sp. zn. 6 T 20/2000, byl obviněný F. J. uznán společně s obviněným S. Z. vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, odst. 2 tr. zák., jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustili tím, že dne 23. 9. 1999 v dopoledních hodinách v Č. B., jako zaměstnanci firmy A. A. M. J. M., řidiči nákladního vozu zn. LIAZ, spz., naložili zásilku zboží určenou k přepravě pro O. p. f. Z., přičemž v O. M. H. dne 24. 9. 1999, kolem 02.30 hodin, neoprávněně předali část zásilky v celkové hodnotě 178.502,60 Kč dalším osobám, čímž způsobili společnosti Z. I., s. r. o., Č. B. škodu ve výši 178.502,60 Kč. Za to byl obviněný F. J. odsouzen (stejně jako obviněný S. Z.) podle § 248 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu osmnácti měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byly poškozené obchodní společnosti Z. I., s. r. o., a Č. p., a. s., odkázány se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný F. J., rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 26. 11. 2004, sp. zn. 3 To 972/2004, jímž toto odvolání jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě podal obviněný F. J. prostřednictvím své obhájkyně dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Podle jeho názoru bylo totiž napadeným rozhodnutím zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku uvedenému v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., přestože v řízení, které předcházelo rozhodnutí odvolacího soudu, byl dán důvod dovolání uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozsudek soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, který je obsažen v jeho výroku o vině.

V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku dovolatel uvedl, že uplatněný důvod dovolání spatřuje v tom, že nalézací soud při hodnocení důkazů dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění, na základě čehož učinil závěr o naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1, odst. 2 tr. zák. V návaznosti na to zdůraznil, že se trestné činnosti nedopustil. V jeho jednání spočívajícím v tom, že byl závozníkem a v inkriminovaný den se nacházel v O. a po dokonání trestné činnosti obviněného S. Z. se vrátil na místo činu, nelze spatřovat žádný trestný čin. Krajskému soudu pak vytknul, že se při projednání jeho odvolání s uvedenými námitkami dostatečně nevypořádal a namísto toho důvodně podané odvolání zamítl.

V závěru dovolání proto dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 11. 2004, sp. zn. 3 To 972/2004, podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí obsahově navazující na citované usnesení a podle § 265m sám rozhodl rozsudkem, jímž jej podle § 226 písm. c) tr. ř. zprostí obžaloby v plném rozsahu.

K dovolání obviněného se v souladu s ustanovením § 265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupkyně ). V prvé řadě upozornila na datum podání předmětného dovolání dne 18. 3. 2005 s tím, že podle zjištění státního zastupitelství bylo napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé doručeno dovolateli i jeho obhájkyni shodně dne 14. 1. 2005. Proto za předpokladu, že jsou časové údaje poskytnuté státnímu zastupitelství zakládající běh lhůty k podání dovolání podle § 265e odst. 1 tr. ř. správné, došlo k uplatnění tohoto mimořádného opravného prostředku čtyři dny po uplynutí zákonem vymezené propadné lhůty, tedy opožděně. Dále státní zástupkyně uvedla, že ani za stavu, že by bylo vycházeno z jiných, státnímu zastupitelství nedostupných údajů, není možno dovolací argumentaci považovat za způsobilou ke zvrácení závěru o správnosti právního posouzení dovolatelova skutku. Z opatřených skutkových zjištění je dovoditelné, že dovolatel se svým jednáním páchaným za podmínek § 9 odst. 2 tr. zák. podílel na naplnění znaků trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1, odst. 2 tr. zák. Jeho argumentaci (za podmínky včasného uplatnění) tedy nelze než označit za zjevně neopodstatněnou. Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného F. J. podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, a to pouze tehdy, pokud nebude rozhodnuto o jeho odmítnutí podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. jako opožděného. Současně navrhla, aby rozhodnutí v té či oné navržené variantě bylo vydáno podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům:

Dovolání je z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. přípustné, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, přičemž směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest.

Obviněný F. J. je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., podal, jak již shora uvedeno, prostřednictvím své obhájkyně, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř. Učinil tak však opožděně.

K běhu dovolací lhůty je nutné uvést následující. Podle ustanovení § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. V této souvislosti je třeba připomenout, že podle ustanovení § 60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Z ustanovení § 265e odst. 2 tr. ř. potom vyplývá, že pokud se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle ustanovení § 265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který ve věci rozhodl ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle § 265e odst. 4 tr. ř. není navrácení lhůty k podání dovolání přípustné.

Nejvyšší soud z obsahu spisu zjistil, že napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě bylo doručeno jak obviněnému F. J., tak jeho obhájkyni dne 14. 1. 2005 (viz dodejky založené na č. l. 281 spisu). Poslední den lhůty k podání dovolání tak se zřetelem k výše uvedeným skutečnostem připadl na den 14. 3. 2005, a to i z hlediska ustanovení § 60 odst. 3 tr. ř., podle něhož připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den. Uvedeného dne totiž bylo pondělí a nejednalo se o státní svátek ani ostatní svátky ve smyslu zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Z data uvedeného na obálce připojené k předmětnému dovolání (založena za č. l. 291 spisu) je však zřejmé, že toto podání adresované Okresnímu soudu v Ostravě (resp. Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě), bylo předáno k poštovní přepravě (dáno na poštu) až dne 18. 3. 2005 (ostatně samo dovolání je datováno dnem 18. 3. 2005). Je proto zřejmé, že dovolání obviněného F. J. bylo podáno po uplynutí lhůty k podání dovolání stanovené v § 265e odst. 1 tr. ř.

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně. Jelikož Nejvyšší soud v posuzované věci shledal, že dovolání bylo podáno po uplynutí lhůty uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. (i se zřetelem k ustanovení § 265e odst. 2, 3 tr. ř.), toto dovolání podle citovaného ustanovení § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 18. května 2005

Předseda senátu :

JUDr. Vladimír Veselý