6 Tdo 524/2007
Datum rozhodnutí: 16.05.2007
Dotčené předpisy:




6 Tdo 524/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 16. května 2007 o dovolání obviněného Ing. Zd. M., a obviněného Ing. P. C., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 9. 2006, č. j. 5 To 41/2006-1079, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 T 11/2005, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněných o d m í t a j í .

O d ů v o d n ě n í :

V trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 T 11/2005 podali obvinění Ing. Z. M. a Ing. P. C. prostřednictvím obhájce JUDr. J. J. dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 9. 2006, č. j. 5 To 41/2006-1079. Tímto rozsudkem byl k odvolání státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze a k odvolání obviněných rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2006, č. j. 42 T 11/2005-973, podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e), odst. 2 tr. ř. zrušen ohledně obviněných v celém rozsahu. Podle § 259 odst. 3 písm. a), b) tr. ř. odvolací soud znovu rozhodl tak, že obviněné uznal vinnými v bodech 1. 5. výroku rozsudku trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., v bodech 1., 3. výroku rozsudku trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 2 písm. a) tr. zák. Obviněný Ing. Z. M. byl podle § 250 odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, přičemž podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu pěti let; obviněnému Ing. P. C. byl podle § 250 odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a podle § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu čtyř let. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byli poškození se svým nárokem na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření navrhl podaná dovolání obviněných odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť nesplňují náležitosti obsahu dovolání. Podle státního zástupce dovolání obviněných neobsahují ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. odkaz na některé z konkrétních ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., o které obvinění dovolání opírají. Toto pochybení má zásadní význam, protože ze slovních formulací uváděných obviněnými v dovolání nelze zjistit, na který dovolací důvod odkazují.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. Shledal, že dovolání jsou přípustná podle § 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř., neboť napadají rozhodnutí (rozsudek) soudu druhého stupně, jímž bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé a kterým byli obvinění uznáni vinnými a byl jim uložen trest. Obvinění Ing. Z. M. a Ing. P. C. jsou podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobami oprávněnými k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání byla podána v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.). Obvinění dovolání podali prostřednictvím téhož obhájce (§ 265d odst. 2 věta první tr. ř.). Pokud však jde o obsahové náležitosti dovolání, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že podaná dovolání nesplňují náležitosti obsahu dovolání. K tomu Nejvyšší soud uvádí následující:

Podle ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo § 265b odst. 2 tr. ř.

V posuzovaném případě byla dovolání obviněných se spisem Městského soudu v Praze sp. zn. 42 T 11/2005 předložena Nejvyššímu soudu poprvé dne 14. 2. 2007. Nejvyšší soud však zjistil, že dovolání obviněných podaná prostřednictvím téhož obhájce neobsahují odkaz na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Nebylo tudíž zřejmé, o jaký dovolací důvod obvinění dovolání opírají. Z tohoto důvodu byla věc bez věcného vyřízení vrácena soudu prvního stupně (přípisem ze dne 21. 2. 2007, sp. zn. 6 Tdo 177/2007) s tím, aby tento postupoval ve smyslu § 265h odst. 1 tr. ř. Podle citovaného ustanovení nesplňuje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vadu odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř.

Dovolání obviněných byla Nejvyššímu soudu opětovně předložena dne 2. 5. 2007. Z trestního spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 42 T 11/2005 vyplývá, že soud prvního stupně výzvu k odstranění vady podaných dovolání ze dne 26. 3. 2007 zaslal téhož dne obhájci obviněných JUDr. J. J. (čl. 1123). Výzva ve smyslu § 265h odst. 1 tr. ř. mu byla doručena dne 29. 3. 2007 a obsahovala upozornění, že nebude-li podané dovolání obviněných doplněno o konkrétní dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. ve lhůtě dvou týdnů od doručení výzvy, bude dovolání obviněných podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítnuto. Ze spisu je dále zřejmé, že na uvedenou výzvu obhájce obviněných nijak nereagoval. Z obsahu podaných dovolání tak nelze dovodit, o které zákonné ustanovení obvinění dovolání opírají.

Ve shora uvedených souvislostech považuje Nejvyšší soud za nezbytné poznamenat, že zákonodárce si byl nepochybně vědom zvýšených nároků, jež na dovolatele klade obsah a poměrně úzké vymezení jednotlivých dovolacích důvodů. Proto je v § 265d odst. 2 tr. ř. stanoveno, že dovolání může být podáno zásadně jen prostřednictvím obhájce. Tento zákonný požadavek vyplývá z povahy dovolání jako mimořádného opravného prostředku kladoucího zvýšené nároky zejména na jeho přesné obsahové náležitosti limitující mimo jiné přezkumnou činnost Nejvyššího soudu (tzv. omezený revizní princip). Obhájce jako osoba znalá práva (resp. jako osoba, u níž se znalost práva předpokládá) by měl zaručovat, aby právní složitost spojená s podáním dovolání nebyla na újmu možnosti využití tohoto mimořádného opravného prostředku obviněným, který zpravidla potřebné právní znalosti nemá. U obviněných tato podmínka byla splněna, neboť oba podali dovolání v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř. prostřednictvím obhájce. Přesto podané dovolání postrádalo obsahové náležitosti podle § 265f odst. 1 tr. ř., ačkoliv napadené rozhodnutí odvolacího soudu obsahuje příslušné poučení (§ 125 odst. 3 tr. ř.)

Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, nesplňuje-li náležitosti obsahu dovolání. Poněvadž v posuzovaném případě Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněných postrádají povinné náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř., rozhodl o jejich odmítnutí, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle § 265i odst. 3 tr. ř. Toto své rozhodnutí učinil Nejvyšší soud za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 16. května 2007

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann