6 Tdo 340/2002
Datum rozhodnutí: 10.07.2002
Dotčené předpisy:




6 Tdo 340/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 10. července 2002 dovolání podané obviněným P. K., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. března 2002, sp. zn. 11 To 68/2000, jako soudu odvolacího ve věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 2 T 285/2001, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněného Pavla Kozáka o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný P. K. byl rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 8. 1. 2002, sp. zn. 2 T 285/2001, uznán vinným, že v T., okres S., dne 6. 6. 2001 kolem 03.45 hodin řídil po předchozím požití alkoholických nápojů osobní automobil zn. Škoda 120, když v době jízdy měl v krvi nejméně 1,73 g/kg etylalkoholu a takto si počínal přesto, že mu byly za obdobné jednání, kvalifikované jako přestupky dle § 22 odst. 1 písm. d), § 30 odst. 1 písm. h), i) zák. o přestupcích, rozhodnutím DI OŘ PČR v Semilech, č. j. ORSM 275/DI-2000, ze dne 26. 4. 2000, pravomocným téhož dne, uloženy pokuta a zákaz činnosti. Takto zjištěný skutek okresní soud právně kvalifikoval jako trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 písm. b) tr. zák. a obviněnému uložil peněžitý trest ve výši 20.000,- Kč s náhradním trestem odnětí svobody v trvání jednoho měsíce a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku a šesti měsíců.

Odvolání obviněného Krajský soud v Hradci Králové ve veřejném zasedání konaném dne 8. 3. 2002 usnesením pod sp. zn. 11 To 68/2002 podle § 256 tr. ř. zamítl. Opis usnesení odvolacího soudu byl doručen obviněnému P. K. 22. 3. 2002 a téhož dne i jeho obhájci Mgr. D. B., a dne 21. 3. 2002 Okresnímu státnímu zastupitelství v Semilech.

Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal obviněný P. K. prostřednictvím shora jmenovaného obhájce dovolání, které došlo Okresnímu soudu v Semilech dne 23. 5. 2002 (na poště bylo podáno 22. 5. 2002). Šlo o dovolání tzv. blanketární, v němž obhájce obviněného neuvedl žádné důvody, pouze se zmínil o tom, že dovolání odůvodní ve lhůtě 14 dnů.

Jelikož dovolání obviněného nemělo náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř., postupovala předsedkyně senátu soudu prvního stupně v souladu s ustanovením § 265h odst. 1 tr. ř. a přípisem ze dne 24. 5. 2002 vyzvala obhájce obviněného Mgr. D. B., aby odstranil vady dovolání ve lhůtě dvou týdnů od doručení výzvy, když v dovolání je třeba uvést, který výrok, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je dovoláním napadán a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá. Výzva obsahovala upozornění, že pokud nebudou vady odstraněny ve stanovené lhůtě, může být dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř.

Uvedená výzva s upozorněním byla doručena jmenovanému obhájci dne 29. 5. 2002, jak je zřejmé z tzv. dodejky založené na č. l. 75 spisu. Vady dovolání však obhájce obviněného neodstranil ani v uvedené lhůtě dvou týdnů, ani ke dni 2. 7. 2002, kdy byl spisový materiál předložen Okresním soudem v Semilech Nejvyššímu soudu České republiky v Brně, a neučinil tak dokonce ani ke dni rozhodnutí dovolacího soudu.

Podle referátu založeného na č. l. 76 spisu předsedkyně senátu soudu prvního stupně zaslala opis dovolání s upozorněním, že může k dovolání obviněného vyjádřit a souhlasit s projednáním věci v neveřejném zasedání, Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně, kam bylo doručeno podle připojené dodejky dne 25. 6. 2002. Nejvyšší soud ke dni svého rozhodnutí takové případné vyjádření k dispozici neměl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Shledal přitom, že dovolání přípustné je /§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř./, že bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 3 tr. ř.), a že bylo podáno oprávněnou osobou /§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. /.

Dále se Nejvyšší soud musel zabývat otázkou, zda podané dovolání splňuje zákonem požadované náležitosti. Podle § 265f odst. 1 tr. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje. který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) nebo § 265b odst. 2, o které se dovolání opírá.

Z výše uvedeného textu je zřejmé, že předsedkyně senátu soudu prvního stupně respektovala ustanovení § 265h odst. 1 tr. ř., vyzvala obviněného i jeho obhájce k odstranění vad a upozornila je na možnost odmítnutí dovolání pro nesplnění náležitostí jeho obsahu.

V této souvislosti je třeba uvést, že podle § 60 odst. 1 tr. ř. se do lhůty určené podle dní nezapočítává den, kdy nastala událost určující počátek lhůty. Podle § 60 odst. 3 tr. ř. připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo na den pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den. Byla-li proto v této konkrétní věci výzva k odstranění vad s uvedeným upozorněním doručena obhájci obviněného dne 29. 5. 2002, stanovená dvoutýdenní lhůta mu skončila dne 12. 6. 2002. Obhájce obviněného tuto lhůtu k odstranění vad a doplnění náležitostí obsahu dovolání nedodržel.

Lhůta dvou týdnů (§ 265h odst. 1 tr. ř.) je explicitně uvedena v zákoně, jde proto o tzv. lhůtu zákonnou (na rozdíl od tzv. lhůty soudcovské). Stanovení lhůty přímo v zákoně svědčí o tom, že se tím sleduje princip právní jistoty a stability právních poměrů. Časové omezení pro odstranění vad podaného dovolání je nepochybně i v zájmu urychlení řízení (§ 2 odst. 4, věta druhá, tr. ř.).

Nedodržení stanovené zákonné lhůty má obvykle procesní důsledky. V daném případě byl na takový možný následek obviněný i jeho obhájce upozorňován již v přípise předsedy senátu soudu prvního stupně / dovolání bude odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. /. Spojil-li trestní řád s marným uplynutím uvedené zákonné lhůty takový závažný účinek, nemůže jít o lhůtu, která by měla jen pořádkový význam.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovodil, že lhůta dvou týdnů uvedená v § 265h odst. 1 tr. ř. pro odstranění vad podaného dovolání je lhůtou propadnou. Jestliže obhájce obviněného v této lhůtě neodstranil vady podaného dovolání, jestliže podané dovolání trpí dříve vytýkanými vadami i po marném uplynutí lhůty, musel Nejvyšší soud uzavřít, že podané dovolání je třeba odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť nesplňuje náležitosti obsahu dovolání.

V této souvislosti považuje Nejvyšší soud za vhodné uvést, že podle § 265e odst. 4 tr. ř. navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné. Toto ustanovení se však vztahuje jen k podání dovolání samotného, nikoliv již k jeho doplnění, pokud původní dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.). V úvahu by proto připadal postup podle § 61 odst. 1 tr. ř. per analogiam, t. j. povolení navrácení lhůty k odstranění vad podaného dovolání, pokud by obhájce obviněného z důležitých důvodů zákonnou lhůtu dvou týdnů zmeškal. V takovém případě by však musely být splněny i další zákonné podmínky (obhájce obviněného by musel požádat o navrácení lhůty do tří dnů od pominutí překážky a musel by doplnění dovolání s takovou žádostí spojit). K tomu ovšem v dané věci nedošlo.

O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 10. července 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jiří H o r á k

Vypracoval:

JUDr. Jan B l á h a