6 Tdo 271/2009
Datum rozhodnutí: 26.03.2009
Dotčené předpisy:




6 Tdo 271/2009



U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. března 2009 dovolání, které podala obviněná Z. Č., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 11. 2008, sp. zn. 10 To 352/2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 3 T 8/2008, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné Z. Č. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. 6. 2008, sp. zn. 3 T 8/2008, byla obviněná Z. Č. (dále jen obviněná ) uznána vinnou, že

v období od ledna 2006 do listopadu 2007 v místě svého trvalého bydliště v ul. J. M. a na dalších místech v H. K. opakovaně ve více případech bez oprávnění zprostředkovala prodej drogy metamfetaminu v množství nejméně 82 gramů, kterou předala či prodala dalším osobám, a to:

- J. P., postupně prodala metamfetamin nejméně v 8 případech v celkovém množství nejméně 2,5 g vždy v minimálním množství o hmotnosti 0,3 g za celkovou částku nejméně 2.000,- Kč,

- M. J., postupně prodala metamfetamin nejméně v 10 případech v celkovém množství nejméně 4 g vždy v minimálním množství o hmotnosti 0,3 g za celkovou částku nejméně 5.000,- Kč,

- R. D., v jednom případě poskytla za odvoz metamfetamin v množství nejméně 0,2 g,

- M. Z., postupně prodala či poskytla výměnou za jiné věci nebo protislužbu metamfetamin nejméně v 75 případech v celkovém množství nejméně 75 g za celkovou částku nejméně 10.000,- Kč,

přičemž metamfetamin je psychotropní látkou zapsanou v seznamu II., příloha 5 zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách.



Takto popsané jednání soud prvního stupně právně kvalifikoval jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a obviněnou odsoudil podle § 187 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou let nepodmíněně, pro jehož výkon ji podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařadil do věznice s dohledem.

Proti konstatovanému rozsudku podala obviněná odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 11. 2008, sp. zn. 10 To 352/2008, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Vůči rozhodnutí odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem prvostupňového soudu (výroku o vině) podala obviněná prostřednictvím obhájce dovolání, které opřela o dovolací důvody zakotvené v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Podle jejího názoru rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a krajský soud zamítl její odvolání, aniž by odstranil vadu, kterou trpěl rozsudek okresního soudu.

V podání obviněná uvedla, že odvolací soud při rozhodování vyšel ze skutkového stavu v podobě zjištěné okresním soudem. Stěžejním důkazem pro posouzení jejího jednání jako trestného činu podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. (tj. předání drogy ve větším rozsahu ), byla v řízení před soudem výpověď svědkyně M. Z. z přípravného řízení. V hlavním líčení byla tato svědkyně slyšena, okresní soud však formálně správně vedl dokazování přečtením její výpovědi z přípravného řízení ve smyslu § 211 odst. 3 písm. a) tr. ř. Obviněná namítla, že tato výpověď je natolik vnitřně rozporná, že bylo namístě podle § 118 tr. ř. zkoumat, zda schopnost svědkyně správně vnímat nebo vypovídat nebyla podstatně snížena. Již v řízení před okresním soudem vyšla najevo její silná drogová závislost. Dále šlo o pochybný způsob výpočtu, jakým svědkyně došla k množství drogy, jež měla obviněné předat, jakož i vážné osobní neshody mezi nimi, které započaly ještě před zahájením trestního stíhání její osoby. Obviněná poznamenala, že potřeba znaleckého zkoumání byla namítána i v odvolání, a pokud nebylo návrhu vyhověno, neměla být výpověď Moniky Zemanové jako usvědčující důkaz použita. Podle jejího názoru by v takovém případě zjištěný skutkový stav nutně vycházel z množství předané drogy cca 7 g. S přihlédnutím k dalším kritériím, které judikatura Nejvyššího soudu uplatňuje při hodnocení, zda předávání drogy naplňuje kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. ( ve větším rozsahu ), jako je způsob nakládání s drogou, počet osob, jimž pachatel drogu opatřil, finanční hodnota předané drogy, koncentrace účinné látky apod., by bylo namístě její jednání posoudit toliko jako trestný čin podle § 187 odst. 1 tr. zák.

Dále obviněná vyslovila nesouhlas s tím, že krajský soud na znalecké zkoumání svědkyně rezignoval a ani znovu neprovedl důkaz její výpovědí ve veřejném zasedání o odvolání. I přes přetrvávající pochybnosti o celkovém množství předané drogy odvolací soud uzavřel, že drogu předávala ve větším rozsahu . Podané odvolání zamítl, aniž by odstranil vadu, kterou trpěl rozsudek soudu prvního stupně, tj. nesprávné posouzení toho, zda jednáním obviněné došlo k naplnění kvalifikované skutkové podstaty trestného činu podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. Proto je dovolání podáváno i z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Závěrem mimořádného opravného prostředku obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 11. 2008, sp. zn. 10 To 352/2008, i rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. 6. 2008, sp. zn. 3 T 8/2008, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. soudu prvního stupně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně vyslovila souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání.

K podanému dovolání se ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství.

Státní zástupkyně shrnula dosavadní průběh řízení. K uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jehož vymezení v zákoně připomněla, konstatovala, že obviněná v dovolání nenamítla nic o tom, že by skutková zjištění neodpovídala zákonným znakům trestného činu, jímž byla uznána vinnou. Své námitky založila pouze na polemice s tím, jak byly ve věci hodnoceny důkazy (výpověď svědkyně M. Z.) a že nebyly pořízeny veškeré dostupné důkazy. Podle státní zástupkyně obviněná především zpochybnila zjištěný skutkový stav, nikoliv právní posouzení již zjištěného skutkového stavu. Zdůraznila, že uplatněné námitky není možné pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zahrnout. S poukazem na obsah obou soudních rozhodnutí dospěla k závěru, že mezi skutkovými zjištěními, které soudy po zhodnocení provedených důkazů učinily, a právním posouzením věci, není dán žádný rozpor. Soudy opřely skutková zjištění o konkrétní skutečnosti vyplývající z provedených důkazů a na základě toho pokládaly obhajobu obviněné za vyvrácenou. V tomto směru státní zástupkyně odkázala na přesvědčivé odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů.

Pokud jde o obviněnou uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. státní zástupkyně uvedla, že v posuzovaném případě přicházel v úvahu pouze v alternativě vymezené zákonnou dikcí bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku a v řízení tomuto rozhodnutí předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) . Připomněla, že tato alternativa předmětného dovolacího důvodu je vázána na další dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. a jen ve spojení s nimi se může uplatnit. Konstatovala, že pokud námitky obviněné obsahově neodpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tak neodpovídaly ani důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Z popsaných důvodů státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání odmítl a podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) při posuzování mimořádného opravného prostředku předně shledal, že dovolání obviněné je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.).

Protože dovolání je možné podat pouze z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněnou vznesené námitky naplňují jí uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody.

Podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. dovolání lze podat, jen je-li tu některý z následujících důvodů:

g) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení,

l) bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. patří mezi procesní dovolací důvody. Jeho smyslem je náprava závažných vad, které vedou k tzv. zmatečnosti rozhodnutí. Dopadá předně na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci. Podstata uvedeného dovolacího důvodu spočívá v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, avšak namísto toho v případě odvolání opravný prostředek zamítl podle § 253 odst. 1 tr. ř. (bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již výslovně vzala zpět) nebo odmítl podle § 253 odst. 3 tr. ř. (pro nedostatek náležitosti obsahu odvolání), aniž by však pro takový postup byly splněny procesní podmínky.

U obviněné však o takový případ nejde, neboť Krajský soud v Hradci Králové jako soud druhého stupně konal odvolací řízení a o řádném opravném prostředku (odvolání) rozhodl ve veřejném zasedání a po provedeném přezkumu podle hledisek stanovených zákonem (§ 254 tr. ř.). Za této situace lze dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. l) tr. ř. uplatnit, byl-li v řízení předcházejícím rozhodnutí o řádném opravném prostředku dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V tomto směru obviněná uplatnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

V rámci výše citovaného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení soudem zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin nebo nešlo o žádný trestný čin. Vedle těchto vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné hmotně právní posouzení, jímž se rozumí zhodnocení otázky nespočívající přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva (např. občanského, obchodního, trestního apod.). Z dikce předmětného ustanovení přitom plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním namítat pouze vady právní (srov. např. názor vyslovený v usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 73/03, sp. zn. II. ÚS 279/03, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud není oprávněn v dovolacím řízení přezkoumávat úplnost dokazování a posuzovat postup při hodnocení důkazů soudy obou stupňů. Při rozhodování vychází z konečného skutkového zjištění soudu prvního eventuálně druhého stupně a v návaznosti na tento skutkový stav posuzuje správnost aplikovaného hmotně právního posouzení, přičemž skutkové zjištění nemůže změnit, a to jak na základě případného doplnění dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů. Těžiště dokazování je v řízení před prvostupňovým soudem a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen odvolací soud (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou k přezkoumávání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a není oprávněn přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět nebo opakovat (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.).

Podle názoru Nejvyššího soudu obviněná uplatňuje v dovolání výhrady, které jí deklarovaný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a ani žádný jiný v zákoně taxativně zakotvený důvod dovolání obsahově nenaplňují. Tvrdí, že v soudním řízení bylo při rozhodování o vině vycházeno z rozporuplné a nevěrohodné výpovědi svědkyně M. Z. Vytýká, že obhajobou navrhovaným znaleckým zkoumáním nebylo objasněno, zda schopnost této svědkyně správně vnímat nebo vypovídat nebyla podstatně snížena. Proto svědecká výpověď jmenované neměla být jako důkaz použita. Nutno zdůraznit, že všechny vznesené námitky, které jsou v dovolání podrobněji rozvedeny, primárně zpochybňují správnost a úplnost v soudním řízení učiněných skutkových zjištění včetně hodnocení provedených důkazů. Přitom z tvrzených procesních nedostatků a na podkladě jiného skutkového děje, než byl v soudním řízení zjištěn, obviněná spatřuje vady ve smyslu uplatněného důvodu dovolání, konkrétně, že její jednání mělo být posouzeno jako trestný čin podle § 187 odst. 1 tr. zák. Jak již bylo výše řečeno, ve vytýkaném směru nelze v dovolacím řízení napadená rozhodnutí přezkoumávat. V posuzované trestní věci to znamená, že pro dovolací soud je rozhodující zjištění, podle něhož obviněná předmětný skutek spáchala tak, jak je popsán ve výroku o vině v rozsudku prvostupňového soudu a rozveden v odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů. V dovolání obviněná nenamítá, že předmětný skutek (viz jeho doslovná citace konstatovaná výše), s nímž se ztotožnil i odvolací soud, byl nesprávně právně posouzen, nebo že by rozhodnutí spočívalo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Její výhrady směřují výlučně proti konečným skutkovým zjištěním, na jejichž podkladě Okresní soud v Hradci Králové (následně též Krajský soud v Hradci Králové) učinil právní závěr, že svým jednáním naplnila všechny zákonné znaky trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák.

Z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové plyne, jaké skutečnosti soud vzal za prokázané, o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se při hodnocení provedených důkazů řídil, zejména pokud si vzájemně odporovaly. Z odůvodnění rozhodnutí je rovněž patrno, jak se soud vypořádal s obhajobou obviněné a jakými právními úvahami se řídil, když posuzoval prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona. S těmito závěry se v napadeném usnesení ztotožnil Krajský soud v Hradci Králové.

Lze připomenout, že každý dovolatel musí nejen v souladu s ustanovením § 265f odst. 1 věty první tr. ř. v mimořádném opravném prostředku odkázat na ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o něž se dovolání opírá, ale i obsah konkrétně uvedených námitek, tvrzení a právních názorů musí věcně odpovídat uplatněnému dovolacímu důvodu, jak je vymezen v příslušném zákonném ustanovení. Z jiného důvodu než je uveden v § 265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé jeho ustanovení, ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako dovolací důvody nepřipouští. Tak je tomu i v této trestní věci.

Vzhledem k popsaným skutečnostem Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněné odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Proto nebyl oprávněn postupovat podle § 265i odst. 3 tr. ř. (věc meritorně přezkoumat), přičemž rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 26. března 2009

Předseda senátu:

JUDr. Jiří H o r á k