6 Tdo 1559/2006
Datum rozhodnutí: 21.12.2006
Dotčené předpisy:




6 Tdo 1559/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 21. prosince 2006 o dovolání obviněného M. H., proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 18. 5. 2006, č. j. 1 T 14/2006-113, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 18. 5. 2006, č. j. 1 T 14/2006-113, byl obviněný M. H. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. a trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. a podle § 247 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, když pro výkon tohoto trestu byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo soudem rozhodnuto o propadnutí věci, a to podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. a podle § 228 odst. 1 tr. ř. a § 229 odst. 2 tr. ř. o nároku poškozených na náhradu škody.

Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočka v Táboře ze dne 19. 7. 2006, č. j. 14 To 195/2006-135 byla podle § 256 tr. ř. zamítnuta odvolání obviněného a jeho manželky L. H.

Obviněný podal prostřednictvím obhájce dovolání, a to proti rozsudku Okresního soudu v Táboře č. j. 1 T 14/2006-113 ze dne 18. 5. 2006, z důvodu, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném hmotněprávním a právním posouzení skutku . Soudu prvního stupně vytýká, že nebylo důsledně postupováno ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř., neboť soud vůbec nebral při svém rozhodování v úvahu, že nemohl odcizit takové množství věcí a odnést do místa svého bydliště, vzdáleného od místa činu přibližně 2 km, když nemá žádný dopravní prostředek, kterým by mohl věci odvézt. Poukazuje na to, že se trestné činnosti jak ji popsal soud prvního stupně ve výroku o vině nedopustil, přičemž nebyla důsledně prověřena jeho obhajoba. Závěrem podaného dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a soudu prvního stupně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, který navrhl dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť dovolání, podané obviněným prostřednictvím obhájce, bylo podáno proti rozsudku soudu prvního stupně, a takové dovolání je však nepřípustné, neboť podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze napadnout dovoláním pouze pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda podané dovolání má všechny obsahové a formální náležitosti, zda bylo podáno včas, oprávněnou osobou a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí, či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 tr. ř.

Předně Nejvyšší soud zjistil, že sám obviněný si sepsal podání, tzv. dovolání, které zaslal na adresu advokát JUDr. K. S. Tento uvedenou písemnost obdržel 12. 9. 2006 a dne 19. 9. 2006 (poslední den lhůty k podání dovolání) předal u Okresního soudu v Táboře dovolání. V této souvislosti je potřebné dále uvést, že v tomto dovolání obhájce obviněného uvádí, že po prostudování podání obviněného, které mu bylo adresováno, s ohledem na časovou tíseň a nedostupnost odsouzeného, s přihlédnutím ke stavovským předpisům advokátní komory se rozhodl, že dovolání v zastoupení odsouzeného podává s tím, že žádost obviněného o jeho právní zastoupení, přijímá . Poukazuje na to, že dovolání je podáno v označené věci . Touto označenou věcí je věc vedená u Okresního soudu v Táboře pod č. j. 1 T 14/2006 . Obhájce soudu sdělil, že ve lhůtě 10 dnů se k obsahu dovolání písemně vyjádří. Dne 12. 10. 2006 bylo osobně u Okresního soudu v Táboře podáno dovolání v označené věci Okresního soudu v Táboře k č. j. 1 T 14/2006 . Obhájce obviněného v tomto dodatku sám uvádí, že podání, tzv. dovolání, které vypracoval obviněný, nemá náležitosti dovolání, a proto bylo vypracováno dovolání prostřednictvím obhájce, které směřuje proti rozsudku Okresního soudu v Táboře č. j. 1 T 14/2006-113 ze dne 18. 5. 2006, který byl potvrzen usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočka v Táboře dne 19. 7. 2006, č. j. 14 To 195/2006-135. Dále uvádí, že dovoláním napadá výroky o vině, trestu i náhradě škody rozsudku soudu prvního stupně, přičemž je poukazováno na důvody již shora zmíněné. Závěrem navrhuje zrušit rozhodnutí soudu prvního stupně a obviněného zprostit obžaloby podle § 226a tr. ř.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání obviněného není přípustné.

V posuzovaném případě podal obviněný dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Táboře č. j. 1 T 14/2006-113, který rozhodoval jako soud prvního stupně. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v § 265a odst. 2 písm. a) h) tr. ř. jsou taxativně vymezena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé.

Z obsahu dovolání, jakož i konečného návrhu je mimo jakoukoli pochybnost zřejmé, že dovolání směřuje proti výše citovanému rozsudku Okresního soudu v Táboře, který je však rozsudkem soudu prvního stupně, ačkoli ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. výslovně stanoví, že dovoláním lze napadnout výlučně rozhodnutí, které učinil soud ve druhém stupni (srov. rozhodnutí číslo 25/2003 Sb. rozh. tr).

Nejvyšší soud z důvodu shora uvedeného dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl jako nepřípustné, přičemž své rozhodnutí učinil v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 21. prosince 2006



Předseda senátu:



JUDr. Jan Engelmann