6 Tdo 1363/2010
Datum rozhodnutí: 24.11.2010
Dotčené předpisy: § 334 odst. 1 písm. a) tr. zák.



6 Tdo 1363/2010 - 21

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 24. listopadu 2010 o dovolání obviněného F. C h ., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2010, č. j. 61 To 228/2010-104, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 3 T 21/2010, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2010, č. j. 61 To 228/2010-104, bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 3. 2010, č. j. 3 T 21/2010-80. Tímto rozsudkem byl obviněný uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání tří měsíců, když výkon tohoto trestu mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Současně mu byl podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu jednoho roku.

Dovolání obviněný opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. s tím, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, kterým byl odsouzený soudem prvního stupně uznán vinným spácháním trestného činu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí . Dále uvádí, že dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí bezprostředně předcházelo, je projevem nerespektování základních zásad trestního řízení ze strany odvolacího soudu. Vytýká odvolacímu soudu, že přejal skutková zjištění soudu prvního stupně, aniž by provedl důkazy výpověďmi nových svědků S. a B., jejichž výslechu se obviněný u odvolacího soudu dožadoval. Nesouhlasí také s konstatováním odvolacího soudu, že výpovědi svědků S.a P. jsou nevěrohodné. Podle jeho názoru je za křivé označil zcela bezdůvodně. Domnívá se, že postupem odvolacího soudu bylo zkráceno jeho právo na obhajobu a na spravedlivý proces. Dále namítá, že výpovědi policistů D. a K. odvolací soud hodnotil jen v neprospěch obviněného. Ze shora uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. 61 To 228/2010, zrušil a věc přikázal Městskému soudu v Praze, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř.

Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

Obviněný v dovolání uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. Tento dovolací důvod však z jeho strany nebyl naplněn právně kvalifikovanými námitkami, proto Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

Pod tímto dovolacím důvodem obviněný vznáší výhrady spočívající v tom, že odvolací soud nevyhověl jeho skutkovým námitkám a nepřipustil doplnění dokazování. Podstata dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. však není založena na věci jako takové (na meritu věci), protože souvisí s procesními otázkami. Pokud jde o první variantu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., totiž že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, pak je třeba uvést, že tento dovolací důvod (v části první) má zajišťovat nápravu tam, kde soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, opravný prostředek (odvolání nebo stížnost) zamítl nebo odmítl podle § 253 odst. 1 nebo odst. 3 tr. ř. (u odvolání), u stížnosti podle § 148 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. Povaha tohoto dovolacího důvodu tedy vypovídá o tom, že z procesního hlediska obviněnému nelze upřít přístup k soudu druhého stupně, jsou-li splněny podmínky pro meritorní přezkum napadeného rozhodnutí.

V dané věci se však o takový případ nejedná. Odvolacím soudem byl rozsudek soudu prvního stupně po věcné stránce přezkoumán. Lze jen dodat, že v rámci tohoto dovolacího důvodu nelze hodnotit ani formu rozhodnutí, tj. zamítnutí odvolání obviněného (byť obviněný s výrokem soudu není spokojen). Odvolací soud postupem podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, z čehož je zřejmé, že obviněnému nebyl přístup k druhé instanci odepřen. Odvolání obviněného bylo v odvolacím řízení podrobeno meritornímu přezkumu. Své přezkumné povinnosti tedy odvolací soud v plném rozsahu dostál. Nevyhověl-li návrhu obviněného na provedení výslechů dalších svědků, toto své rozhodnutí odvolací soud náležitě odůvodnil, když dospěl k závěru, že skutkový stav byl soudem prvního stupně bez jakýchkoliv pochybností spolehlivě zjištěn. Jestliže obviněný v rámci dovolání zpochybňuje skutkový stav věci, jde o námitky ryze skutkové povahy, které s uplatněným dovolacím důvodem vůbec nesouvisejí a nelze je bez dalšího uplatnit ani pod jiným dovolacím důvodem.

Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud dovolání obviněného uplatněné s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. o odmítnutí dovolání rozhodl v neveřejném zasedání, aniž věc musel meritorně přezkoumávat ve smyslu § 265i odst. 3 tr. ř. Pokud jde o rozsah odůvodnění, odkazuje v tomto směru na znění § 265i odst. 2 tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 24. listopadu 2010
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann