6 Tdo 1170/2003
Datum rozhodnutí: 20.11.2003
Dotčené předpisy:




6 Tdo 1170/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. 11. 2003 dovolání obviněného A. B., které podal proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 6. 2003, sp. zn. 6 To 188/2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále, pobočka v Krnově pod sp. zn. 18 T 95/2002, a rozhodl t a k t o :

Dovolání obviněného A. B. se podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále, pobočka v Krnově ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. 18 T 95/2002, byl obviněný A. B. uznán trestným činem porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 1 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že v době od 30. 6. 1999, kdy nabylo právní moci usnesení Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 13 K 45/96, o prohlášení konkursu na s. r. o. J. O., do 23. 11. 2001 v O., okres B., ani nikde jinde, jako jednatel s. r. o. J. O. i přes opakované výzvy správkyně konkursní podstaty, přes osobní jednání i přes usnesení Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 6. 9. 2000, sp. zn. 13 K 45/96, nesplnil svou povinnost vyplývající z ustanovení § 17 odst. 1, odst. 2 zákona č. 122/1993 Sb., ve znění novel, a správkyni konkursní podstaty nepředložil seznam majetku a závazků ani účetnictví s. r. o. J. O., zejména účetní knihy, účetní uzávěrky, rozvahy, výkazy zisků a ztrát, inventární soupisy a soupisy pohledávek a závazků a kupní smlouvy a jiné doklady o prodeji movitého majetku s. r. o. J. O. a. s. C. K., ačkoliv správkyni konkursní podstaty ústně informoval o tom, že movitý majetek nacházející se v objektu s. r. o. J. O. je na základě kupních smluv majetkem a. s. C. K., čímž způsobil, že doposud nemohl být zjištěn majetek s. r. o. J. O. patřící do konkursní podstaty.

Za uvedený trestný čin byl obviněný A. B. odsouzen podle § 126 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání třiceti měsíců.

Z podnětu odvolání obviněného A. B. Krajský soud v Ostravě podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. řádu napadený rozsudek okresního soudu zrušil v celém rozsahu a za podmínek § 259 odst. 3 tr. řádu nově uznal obviněného vinným trestným činem porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 1 tr. zák., kterého se měl obviněný dopustit tím, že v době od 30. 6. 1999 poté, co byl s účinností od 27. 5. 1999 prohlášen konkurs s. r. o. J. O. usnesením Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 13 K 45/1996, do 23. 11. 2001 v O., okres B., ani jinde jako jednatel s. r. o. J. O. i přes opakované výzvy správkyně konkursní podstaty, přes osobní jednání i přes usnesení Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 6. 9. 2000, sp. zn. 13 K 45/1996, nesplnil svou povinnost vyplývající z ustanovení § 17 odst. 1, odst. 2 zák. č. 122/1993 Sb. ve znění novel a správkyni konkursní podstaty nepředložil seznam majetku a závazků ani účetnictví s. r. o. J. O., zejména účetní knihy, účetní uzávěrky, rozvahy, výkazy zisků a ztrát, inventární soupisy a soupisy pohledávek a závazků a kupní smlouvy a jiné doklady o prodeji movitého majetku s. r. o. J. O., a. s. C. K., ačkoliv správkyni konkursní podstaty ústně informoval o tom, že movitý majetek, nacházející se v objektu s. r. o. J. O. je na základě kupních smluv majetkem a. s. C. K., čímž způsobil, že nemohl být zjištěn majetek s. r. o. J. O. patřící do konkursní podstaty, za což byl odsouzen podle § 126 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let.

Podle tzv. doručenek, založených v trestním spisu, byl rozsudek krajského soudu doručen dne 16. 7. 2003 obviněnému A. B., obhájci obviněného JUDr. V. J. i Okresnímu státnímu zastupitelství v Bruntále. Dovolání bylo se spisovým materiálem předloženo Nejvyššímu soudu České republiky dne 10. 10. 2003.

Obviněný A. B. podal prostřednictvím svého obhájce proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu na poštu dne 17. 9. 2003 dovolání adresované a doručené Okresnímu soudu v Bruntále, pobočka v Krnově, dne 18. 9. 2003. Dovolatel opřel podaný mimořádný opravný prostředek o dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť je přesvědčen, že byla porušena ustanovení hmotného práva.

V písemném odůvodnění svého podání dovolatel namítl, že se soudy obou stupňů nezabývaly argumenty obhajoby spočívajícími v tom, že společnost J. O., s. r. o., měla zapsané sídlo v rozporu s § 28 odst. 1 písm. a) v návaznosti na § 2 odst. 3 obchodního zákoníku. V uvedeném směru dovolatel odkázal na odůvodnění svého odvolání a uvedl, že usnesení o prohlášení konkursu nemohlo nabýt právní moci, neboť podle jeho názoru skutečnost, že usnesení nabývá účinnosti okamžikem publikace, neznamená jeho vynětí z přezkumu odvolacím soudem a nedisponuje v tomto smyslu presumpcí správnosti. Dále dovolatel zpochybnil možnost jednat a prohlásit konkurs na nezákonně zapsanou společnost, neboť podle jeho mínění lze právně relevantně s takovou společností jednat teprve po odstranění nedostatků v povinných zápisech v obchodním rejstříku rejstříkovým soudem (změnou nezákonně zapsaného údaje či doplněním chybějícího údaje), přičemž posouzení této otázky bylo plně v kompetenci orgánů činných v trestním řízení. Nad rámec podaného dovolání pak uvedl, že část popisu skutku převzatá krajským soudem z rozsudku nalézacího soudu je nesmyslná, přičemž odůvodnění rozsudku nedostatky ve výroku nemůže nahradit.

V závěru svého podání dovolatel navrhl, aby napadený rozsudek krajského soudu i rozsudek nalézacího soudu dovolací soud zrušil.

Předseda senátu soudu prvního stupně doručil ve smyslu § 265h odst. 2 tr. řádu opis dovolání obviněného dne 24. 9. 2003 Nejvyššímu státnímu zastupitelství s upozorněním, že se může k dovolání písemně vyjádřit a souhlasit s jeho projednáním v neveřejném zasedání ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) v posuzované věci zjistil, že dovolání obviněného A. B. bylo podáno opožděně.

Z ustanovení § 265e odst. 1 tr. řádu plyne, že dovolání je nutno podat u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, přičemž podle odstavce 2 citovaného ustanovení v případě doručování rozhodnutí soudu druhého stupně obviněnému i dalším subjektům oprávněným k jeho zastoupení, tedy obhájci, případně zákonnému zástupci, běží dvouměsíční lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Lhůta k podání dovolání je však zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.

Dovolání je podáno na poštu jako poštovní zásilka ve lhůtě, jestliže je v této lhůtě vhozeno do poštovní schránky, předáno poštovnímu doručovateli k přepravě poštou, podáno u přepážky pošty, ať již jako doporučená nebo obyčejná zásilka; datum podání na poště se zjišťuje podle data poštovního razítka na zásilce či na podacím lístku (u doporučené zásilky).

Zákon však vylučuje navrácení zmeškané lhůty k podání dovolání (§ 265e odst. 4 tr. řádu), neboť se jedná o mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí a období, v němž by mohlo být pravomocné rozhodnutí tímto způsobem zpochybněno, nelze dále prodlužovat. Lhůta dvou měsíců navíc dostatečně zaručuje, aby osoby oprávněné podat dovolání měly pro své rozhodnutí o podání dovolání, zvážení důvodů pro jeho podání a splnění jeho obsahových náležitostí potřebný časový prostor.

O počátku, běhu, skončení a zachování lhůty pak platí ustanovení § 60 tr. řádu, podle něhož lhůta stanovená podle měsíců končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty (§ 60 odst. 2 tr. řádu), přičemž připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den. Z uvedeného je zřejmé, že lhůta stanovená podle měsíců začíná vždy běžet dnem, kdy se stala událost, která určuje počátek lhůty, a tudíž se v daném případě neužije ustanovení o nezapočítávání dne, kdy se stala událost určující počátek lhůty (srov. § 60 odst. 1 tr. řádu).

Ze spisového materiálu v uvedené trestní věci přitom vyplývá, že trestní stíhání obviněného A. B. bylo pravomocně skončeno rozhodnutím odvolacího soudu dne 11. 6. 2003, přičemž opis rozsudku krajského soudu byl doručen obviněnému A. B. i jeho obhájci, JUDr. V. J., dne 16. 7. 2003. Dovolání, které podal obviněný prostřednictvím svého obhájce na poštu podle prezentačního razítka na obálce dne 17. 9. 2003 (číslo listu 156a spisu), bylo adresováno a doručeno Okresnímu soudu v Bruntále, pobočka v Krnově dne 18. 9. 2003.

Vzhledem k tomu, že zákonná dvouměsíční lhůta uplynula v posuzovaném případě dne 16. 9. 2003, přičemž konec lhůty nepřipadl na den pracovního klidu ani na den pracovního volna, Nejvyšší soud konstatoval, že dvouměsíční dovolací lhůta nebyla ve smyslu § 265e odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr. řádu zachována a dovolání obviněného A. B. bylo tudíž podáno opožděně, přičemž zmeškanou lhůtu k dovolání nelze ani navrátit (§ 265e odst. 4 tr. řádu).

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného A. B. jako podané opožděně podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu odmítl, aniž se mohl trestní věcí tohoto obviněného dále zabývat (srov. § 265i odst. 3, odst. 4, odst. 5 tr. řádu), přičemž v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu takto dovolací soud rozhodl v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 20. listopadu 2003

Předseda senátu:

JUDr. Zdeněk S o v á k