6 Tdo 1020/2011
Datum rozhodnutí: 30.08.2011
Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.




6 Tdo 1020/2011
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. srpna 2011 dovolání, které podal obviněný M. K. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 3. 2011, sp. zn. 3 To 67/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 T 139/2010, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. K. o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 9. 2010, sp. zn. 11 T 139/2010, byl obviněný M. K.uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového zjištění, jak je ve výroku rozhodnutí uvedeno. Za tento přečin soud prvního stupně obviněného odsoudil podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.

Proti konstatovanému rozsudku obviněný podal odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 3. 2011, sp. zn. 3 To 67/2011, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Citované usnesení odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem prvostupňového soudu obviněný M.K. napadl prostřednictvím obhájkyně dovoláním. Připomněl, jak soudy obou stupňů ve věci rozhodly, co okresnímu soudu vytýkal v odvolání a poukázal na odůvodnění usnesení odvolacího soudu. Mimořádný opravný prostředek opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V tomto směru však toliko konstatoval: rozhodnutí jak okresního, tak i krajského soudu spočívá na nesprávném právním posouzení a vadném posouzení skutku, pokud jde o vinu i trest . Závěrem podání navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 3. 2011, č. j. 3 To 67/2011-69, i rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 9. 2010, č. j. 11 T 139/2010-40, a podle § 265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Ostravě věc znovu projednat a rozhodnout.

Dne 20. 7. 2011 Nejvyšší soud obdržel sdělení státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 18. 7. 2011, č. j. 1 NZO 722/2011-7, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat. Současně vyslovila souhlas, aby za podmínek ustanovení § 265r odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu znění § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) při posuzování mimořádného opravného prostředku předně zjistil, že dovolání obviněného M. K. bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Současně shledal, že dovolání je zčásti nepřípustné a zčásti přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], jak bude popsáno níže.

Podle § 265a odst. 1 tr. ř. platí, že dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. zakotvuje, že rozhodnutím ve věci samé se rozumí:
a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c) usnesení o zastavení trestního stíhání,
d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g) usnesení o schválení narovnání, nebo
h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písm. a) až g) .

Předpokladem přípustnosti dovolání je tudíž skutečnost, že proběhlo řízení před soudem prvního stupně, ve věci rozhodl soud druhého stupně a vydal některé z rozhodnutí předpokládaných v § 265a odst. 2 tr. ř. Zákonná dikce tak z pohledu přípustnosti dovolání nastoluje procesní situaci, kdy ve věci rozhodly soudy obou stupňů, přičemž pokud odvolací soud sám nerozhodl některým z meritorních rozhodnutí předpokládaných ustanovením § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., lze dovoláním napadnout toliko rozhodnutí, kterým soud druhého stupně zamítl nebo odmítl řádný opravný prostředek proti obdobným rozhodnutím vydaným soudem prvního stupně [§ 265a odst. 2 písm. h) tr. ř.].

Obviněný M. K.může se svým dovoláním uspět jen za předpokladu, že napadené rozhodnutí soudu druhého stupně je zatíženo některou z vad uvedených v § 265b odst. l písm. a) až l ) tr. ř. Existence takové vady je podmíněna tím, že odvolací soud svým procesním postupem pochybil některým ze způsobů specifikovaných ustanovením § 265b odst. l písm. a) až k) tr. ř. nebo rozhodl o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) § 265b odst. 1 tr. ř.

Z trestního spisu plyne, že proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 9. 2010, sp. zn. 11 T 139/2010, podal odvolání jen obviněný (č. l. 44 - 46, 54 spisu), a to pouze do výroku o trestu. Podle § 254 odst. l tr. ř. odvolací řízení spočívá na principu vázanosti odvolacího soudu obsahem podaného odvolání, resp. vytýkanými nedostatky. Nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253 tr. ř., přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad (§ 254 odst. 1 věta první tr. ř.). Odvolací soud proto přezkoumá z podnětu podaného odvolání jen ty oddělitelné výroky rozsudku, proti nimž odvolatel podal odvolání, a dále správnost postupu řízení, které jim předcházelo. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání (§ 254 odst. 1 věta druhá tr. ř.).

Z uvedených skutečností vyplývá, že dovolatel, ať se již jedná o nejvyššího státního zástupce [§ 265d odst. 1 písm. a) tr. ř.] nebo o obviněného [§ 265d odst. 1 písm. b) tr. ř.], může napadat dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu výhradně v tom rozsahu, v jakém byl tento soud oprávněn a povinen přezkoumat, eventuálně změnit rozhodnutí soudu prvního stupně.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost jen toho oddělitelného výroku napadeného rozsudku, proti němuž podané odvolání směřovalo, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo, a to z hlediska vytýkané vady. Současně nebyl důvod, aby postupoval podle § 254 odst. 1 věty druhé tr. ř.

Nejvyšší soud konstatuje, že obviněný M. K. uplatnil v části mimořádného opravného prostředku námitku vůči výroku o vině, který ale nebyl odvoláním napaden a odvolací soud ani neměl zákonnou povinnost ho přezkoumávat. V této části jde proto o dovolání, které není přípustné a musí být odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. (srov. rozhodnutí č. 20/2004 Sb. rozh. tr.).

Jelikož dovolání lze podat pouze z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesená námitka, která směřuje do výroku o trestu, přičemž v této části je dovolání přípustné, naplňuje jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který lze aplikovat v případě, pokud rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení .

Nejde-li o uložení trestu odnětí svobody na doživotí, a dále o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát v důsledku toho, že je vadný výrok o vině, lze výrok o trestu cestou dovolání napadat zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tj. v případě, že obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným . Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 31 až § 34 tr. zák. (nyní § 38 až § 42 tr. zákoníku) a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. Za jiné nesprávné hmotně právní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (srov. přiměřeně rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).

Byť obviněný M. K. svou námitku směřující do výroku o trestu vůbec nezdůvodnil, tj. neuvedl žádnou vadu, jež by alespoň obsahově dovolací důvod naplňovala, tak je potřebné poznamenat, že v soudním řízení mu nebyl uložen trest, který zákon nepřipouští ani trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v zákoně na přečin, jímž byl uznán vinným.

Nutno připomenout, že každý dovolatel musí nejen v souladu s ustanovením § 265f odst. 1 věty první tr. ř. v mimořádném opravném prostředku odkázat na ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l ) nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o něž se dovolání opírá, ale i obsah konkrétně uváděných námitek, tvrzení a právních názorů musí věcně odpovídat uplatněnému dovolacímu důvodu, jak je vymezen v příslušném zákonném ustanovení. Z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé jeho ustanovení, ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako dovolací důvody nepřipouští. Tak je tomu i v této trestní věci ohledně vznesené námitky, jež se týká výroku o trestu.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako celek dovolání obviněného M. K., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Proto nebyl oprávněn postupovat podle § 265i odst. 3 tr. ř., přičemž rozhodnutí učinil v souladu v ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 30. srpna 2011

Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k