6 Azs 9/2009-60

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Jiřího Pally, JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: T. J., zastoupeného Mgr. Bc. Ivo Nejezchlebem, advokátem, se sídlem Joštova 4, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 12. 2007, č. j. OAM-1-971/VL-18-08-2007, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 9. 2008, č. j. 61 Az 3/2008-36,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 12. 2007, č. j. OAM-1-971/VL-18-08-2007, byla zamítnuta žádost žalobce (dále jen stěžovatel ) o udělení mezinárodní ochrany podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 9. 2008, č. j. 61 Az 3/2008-36, byla žaloba proti tomuto rozhodnutí žalovaného odmítnuta podle § 37 odst. 5 s. ř. s. Krajský soud uvedl, že navzdory tomu, že stěžovatele vyzval k odstranění vad žaloby v jeho mateřském jazyce mongolštině a řádně jej poučil o následcích nevyhovění výzvě, tak ten vady žaloby neodstranil, ačkoliv mu výzva byla řádně doručena. Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ostravě podal stěžovatel v zastoupení advokáta včasnou kasační stížnost.

Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu § 104a s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná.

Zákonný pojem přesah vlastních zájmů stěžovatele , který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad, který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006-39, publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.

Namítá-li stěžovatel v kasační stížnosti jedinou kasační námitku spočívající v tom, že Krajský soud v Ostravě pochybil, pokud jeho žalobu odmítl podle § 37 odst. 5 s. ř. s., pak Nejvyšší správní soud odkazuje na své rozhodnutí ze dne 5. 2. 2004, č. j. 4 Azs 53/2003-45, www.nssoud.cz, podle něhož V řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat nejen základní náležitosti podání podle § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s., ale zejména základní náležitosti žaloby vymezené v § 71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s. V situaci, kdy žaloba předmětné náležitosti neobsahovala a žalobkyně nijak nereagovala na výzvu krajského soudu k odstranění těchto vad ve smyslu ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s., přičemž soud žalobkyni současně poučil o tom, že nebude-li jeho výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, soud řízení o tomto podání odmítne, postupoval krajský soud v souladu se zákonem, když předmětné podání žalobkyně odmítl. Podotýká se, že tvrzení, podle něhož výzva k odstranění vad žaloby nebyla stěžovateli doručena, neshledal Nejvyšší správní soud důvodné, neboť v soudním spise Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 61 Az 3/2008 je u č. l. 32 založena doručenka dokládající, že si stěžovatel dne 12. 8. 2008, nikoliv dne 2. 7. 2008, jak nesprávně uvedl krajský soud v napadeném usnesení, osobně převzal zásilku obsahující předmětnou výzvu k odstranění vad žaloby přeloženou do jeho mateřského jazyka, tedy do mongolštiny.

Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy dostatečnou odpověď na námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu § 104a s. ř. s. nepřijatelnou a odmítl ji.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle § 120 a § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. února 2009

JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu