č. j. 6 Azs 83/2005-62

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobce: V. S . , zastoupen JUDr. Robertem Kubou, advokátem, se sídlem Buzulucká 431, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 3. 2004, č. j. 28 Az 273/2003-28,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci žalobce, advokátu JUDr. Robertu Kubovi, s e odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 1. 2003, č. j. OAM-3311/VL-04-P16-2001, bylo řízení o udělení azylu žalobci (dále jen stěžovatel ) zastaveno podle § 25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ). Žalovaný své rozhodnutí odůvodnil tím, že se stěžovatel bez vážného důvodu opakovaně nedostavil k pohovoru, ač byl řádně vyzván.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel v zákonné lhůtě žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, v níž uvedl, že s uvedeným rozhodnutím nesouhlasí a navrhuje jeho zrušení. Dále konstatoval, že je řádně hlášen na adrese v soukromí, kam mu jiná korespondence bez potíží chodí, a proto není možné, aby si výzvu k účasti na pohovoru nevyzvedl v případě, že by na tuto adresu byla řádně doručena. Krajský soud žalobu rozsudkem blíže označeným v záhlaví tohoto usnesení zamítl, neboť dospěl k závěru, že žalovaný zaslal stěžovateli předvolání k pohovoru na adresu, kde byl stěžovatel řádně hlášen k pobytu, a v obou případech byly písemnosti nejprve uloženy na poště a následně vráceny soudu jako nevyžádané. Krajský soud proto dospěl k závěru, že se žalovaný žádného pochybení nedopustil.

Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel kasační stížnost, v níž za stížní důvody označil jednotlivé důvody podle § 103 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ), a dále uvedl, že krajský soud posoudil uvedenou kauzu v rozporu s právním řádem, zejména zákonem o azylu, a že došlo k pochybení všech orgánů v řízení o udělení azylu. Současně požádal o ustanovení bezplatného zástupce z řad advokátů a přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Usnesením ze dne 23. 6. 2004, č. j. 28 Az 273/2003-39, krajský soud stěžovateli ustanovil zástupce, kterého usnesením ze dne 25. 11. 2004 vyzval, aby kasační stížnost doplnil o nezbytné náležitosti, a to o údaj o tom, v jakém rozsahu rozsudek napadá, a o specifikaci důvodů kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 s. ř. s. Ustanovený zástupce soudu podáním ze dne 3. 1. 2005 sdělil, že za účelem splnění uložené povinnosti stěžovatele písemně vyzval k součinnosti. Jelikož na tyto výzvy stěžovatel nijak nereagoval, není bez jeho součinnosti možné kasační stížnost doplnit.

Stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadený rozsudek vzešel (§ 102 s. ř. s.), a kasační stížnost je tak podána osobou oprávněnou. Kasační stížnost byla podána včas (§ 106 odst. 2 s. ř. s.). Stěžovatel je zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.).

Náležitosti kasační stížnosti jsou podávány z § 106 odst. 1 s. ř. s. Kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Pokud tyto náležitosti kasační stížnost nemá, musí být podle § 106 odst. 3 s. ř. s. doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, jímž je stěžovatel k odstranění vad vyzván. V této právní věci kasační stížnost stěžovatele zákonné náležitosti neobsahuje, neboť se omezuje toliko na pouhé formální označení důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) až d), aniž by z jejího obsahu vyplývala jakákoli skutková či právní tvrzení, pro něž by byla kasační stížnost podávána. Stěžovatel je povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán či soud vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. Právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího právního soudu publikovaný pod č. 835/2006 Sb.). Tyto náležitosti nebyly v daném případě doplněny ani poté, kdy soud k jejich doplnění vyzval, a to přestože stěžovateli ustanovil zástupce a ten stěžovatele vyzval k součinnosti.

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud je při rozhodování o kasační stížnosti vázán uplatněnými důvody, brání tyto chybějící náležitosti pokračování v řízení.

Neodstranění vad podání brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Odměna právnímu zástupci stěžovatele nebyla přiznána, neboť se neuskutečnila žádná porada s klientem, jak to předpokládá § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a není tudíž možné za úkon právní služby samotné převzetí a přípravu zastoupení. Jelikož je náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu vázána na provedené úkony právní služby, nemohla být ustanovenému zástupci přiznána ani ta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. května 2006

JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu