6 Azs 59/2008-93

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Jiřího Pally, JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: N. I., zastoupeného opatrovníkem Mgr. Janem Urbanem, advokátem, se sídlem Komenského 241, Hradec Králové, a zastoupeného zástupcem JUDr. Jiřím Starým, advokátem, se sídlem Korunní 106, Praha 10, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 8. 2007, č. j. OAM-1386/VL-20-K04-2006, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 4. 2008, č. j. 29 Az 60/2007-57,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Jiřímu Starému, advokátu, s e odměna za zastupování n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen stěžovatel ) brojí včasnou kasační stížností proti shora označenému rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného Rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále též žalovaná ), ze dne 30. 8. 2007, č. j. OAM-1386/VL-20-K04-2006, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle ustanovení § 12, § 13 a § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ), s tím, že nebyly shledány důvody ani pro udělení azylu, ani doplňkové ochrany dle téhož zákona.

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 24. 4. 2008, č. j. 29 Az 60/2007-57, zamítl žalobu žalobce proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného. O náhradě nákladů bylo rozhodnuto tak, že žalovanému nebyla náhrada nákladů řízení přiznána.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen stěžovatel ) včas kasační stížnost z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ).

Krajský soud po podání kasační stížnosti proti předmětnému usnesení postupoval ve smyslu § 108 odst. 1 s. ř. s. a předložil kasační stížnost s příslušnými spisy Nejvyššímu správnímu soudu.

Kasační stížnost podal účastník řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo (§ 102 s. ř. s.), byla podána včas (§ 106 odst. 2 s. ř. s.) a stěžovatel v ní uplatňuje přípustný důvod ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s. Kasační stížnost je tedy přípustná. Stěžovatel se však nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.

Ze spisu bylo zjištěno, že usnesení o ustanovení advokáta krajský soud doručoval na adresu uvedenou stěžovatelem v kasační stížnosti. Zásilka se však vrátila nedoručená s vyznačením, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Soud se tedy obrátil na Policii ČR s žádostí o sdělení místa pobytu stěžovatele a doručení písemnosti. Policie ČR, inspektorát cizinecké policie sdělil, že na uvedené adrese se stěžovatel nezdržuje a jiná adresa není policii známa. Soud proto ustanovil stěžovateli opatrovníka a spis zaslal Nejvyššímu správnímu soudu. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Podle § 33 písm. e) zákona o azylu, soud řízení zastaví, jestliže žadatel o udělení azylu se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil. Z obsahu soudního spisu je zřejmé, že se stěžovatel nezdržuje v místě hlášeného pobytu, přičemž změnu místa pobytu krajskému soudu, ani Nejvyššímu správnímu soudu neoznámil. Nejvyšší správní soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že byly naplněny zákonné podmínky ustanovení § 33 písm. e) zákona o azylu, a proto v souladu s ustanovením § 47 písm. c) s. ř. s. za použití ustanovení § 120 téhož zákona, řízení o kasační stížnosti zastavil.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl za použití ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.

Ustanovený zástupce odměnu na výzvu soudu nevyčíslil, ani ze spisu nevyplývá, že by ve věci učinil příslušný úkon právní služby, soud tedy rozhodl tak, že odměna se mu nepřiznává.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2008

JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu