č. j. 6 Azs 374/2005-65

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Haplové v právní věci žalobkyně: S. L . , zastoupena Mgr. Lukášem Hrabcem, advokátem, se sídlem Smetanovo nám. 7, Ostrava-Moravská Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 62 Az 60/2004-17 ze dne 5. 11. 2004,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému advokátovi Mgr. Lukáši Hrabcovi s e u r č u j e odměna za zastupování v částce 1075 Kč, odměna bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobkyně (dále jen stěžovatelka ) se kasační stížností ze dne 13. 12. 2004, došlou k soudu 20. 12. 2004, domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 62 Az 60/2004-17 ze dne 5. 11. 2004, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-1945/VL-10-03-2004 ze dne 31. 5. 2004, jímž byla zamítnuta žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1995 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu řízení. V kasační stížnosti stěžovatelka formálně odkázala na kasační důvody podle § 103 odst. 1 písm. a)-d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ), a uvedla, že krajský soud posoudil případ v rozporu s platným právním řádem, že shledává vážná pochybení všech dosavadních orgánů v řízení o udělení azylu a že krajský soud projednal věc v rozporu se zákonem o azylu. Požádala také o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti; usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 62 Az 60/2004-48 ze dne 15. 7. 2005 jí byl zástupcem ustanoven advokát Mgr. Lukáš Hrabec, jemuž soud zároveň uložil, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení doplnil kasační stížnost o údaje, z jakých konkrétních důvodů dle ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s. je rozhodnutí napadáno, s poučením, že v případě nedoplnění kasační stížnosti ve lhůtě v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat a řízení o kasační stížnosti bude podle ustanovení § 106 odst. 1 věty poslední a § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítnuto. Advokát po svém ustanovení nahlédl u soudu do spisu a následně sdělil soudu, že stížnost nemůže doplnit bez součinnosti stěžovatelky, která na jeho výzvu k poskytnutí součinnosti nereaguje a zároveň požádal o prodloužení lhůty o jeden měsíc, které soud vyhověl. Dne 27. 9. 2005 sdělil soudu, že stěžovatelka na jeho opětovnou výzvu k součinnosti nereagovala, nemůže proto stížnost doplnit, protože spisový materiál pro takové doplnění dostatečný podklad neskýtá, a proto povinnost stanovenou usnesením ze dne 15. 7. 2005 není schopen splnit. Za uvedeného stavu věci je důvod pro postup podle § ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda lze kasační stížnost meritorně projednat, a posuzoval tedy, zda kasační stížnost splňuje předepsané náležitosti a zda je přípustná.

Kasační stížnost lze podat toliko z kasačních důvodů podávaných z ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) až e) s. ř. s. Absentují-li v kasační stížnosti důvody, je stěžovatel podle § 106 odst. 1 a § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzván k jejich doplnění a není-li kasační stížnost ve lhůtě doplněna a nelze-li v řízení o ní pro tento nedostatek pokračovat, je takové podání odmítnuto. Nejvyšší správní soud je v řízení o kasační stížnosti v zásadě podle § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán jejím rozsahem a jejími důvody.

Lze-li tedy kasační stížnost podat toliko z důvodu nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem (§ 103 odst. 1 písm. a/), vad řízení podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., zmatečnosti řízení před soudem (§ 103 odst. 1 písm. c/ s. ř. s.), nepřezkoumatelnosti podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. či nezákonnosti v případech, je-li návrh odmítnut nebo řízení zastaveno (§ 103 odst. 1 písm. e/ s. ř. s.), pak z obsahu kasační stížnosti žádný z takto taxativním způsobem stanovených kasačních důvodů dovodit nelze. Pouhý formální odkaz na § 103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. doplněný obecným tvrzením rozporu s právními předpisy kasační důvod nepředstavuje. Z takového obsahu kasační stížnosti nevyplývá, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se má Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem krajského soudu zabývat.

Ztotožnil-li se ustanovený zástupce se soudem v tom, že je nutno podanou kasační stížnost doplnit o údaje, z jakých konkrétních důvodů dle ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s. je rozhodnutí napadáno, ale kasační stížnost nemůže doplnit bez součinnosti stěžovatelky, která na jeho výzvy nereaguje, pak nesplnění povinnosti uložené usnesením ze dne 15. 7. 2005 předvídá postup soudu podle § 37 odst. 5 s. ř. s.

Za této situace nezbývá Nejvyššímu správnímu soudu, než kasační stížnost podle § 106 odst. 1 s. ř. s. za obdobné aplikace § 37 odst. 5 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. odmítnout, neboť při absenci konkrétních kasačních důvodů není zřejmý rozsah, v jakém se má Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem zabývat. Nejvyšší správní soud tedy ze shora uvedených důvodů kasační stížnost odmítl, aniž by se mohl zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Stěžovatelce byl pro řízení o kasační stížnosti soudem ustanoven zástupce, advokát Mgr. Lukáš Hrabec. Ze soudního spisu plyne, že do spisu nahlédl, že se opakovaně snažil navázat se stěžovatelkou kontakt a současně doložil jemu vrácené zásilky s výzvami pro stěžovatelku. Tuto jeho činnost soud zcela výjimečně považuje za převzetí zastoupení, i když nebyla porada s klientkou a přiznává mu odměnu ve výši 1000 Kč (§ 11 odst. 1 písm. b/, § 9 odst. 3 písm. f/, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a paušální částku náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 75 Kč, úhrnem 1075 Kč, aby stát ocenil jeho shora uvedenou aktivitu. Odměna mu bude vyplacena ve lhůtě stanovené v tomto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. srpna 2006

JUDr. Milada Tomková předsedkyně senátu