6 Azs 34/2008-52

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Jiřího Pally, JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: M. M., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 11. 2006, č. j. OAM-877/VL-10-K01-2006, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 10. 2007, č. j. 29 Az 5/2007-28,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobkyně (dále jen stěžovatelka ) svou kasační stížností napadá výše označené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byla odmítnuta její žaloba proti výše označenému rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný neudělil stěžovatelce azyl podle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Ze soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že v řízení před krajským soudem byla žalobkyní nezletilá stěžovatelka, kterou v tomto řízení zastupovala matka jako její zákonná zástupkyně. Rozsudek krajského soudu byl doručen této zákonné zástupkyni. Kasační stížnost proti rozsudku byla podána dne 27. 11. 2007 a obsahovala též žádost o ustanovení právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Kasační stížnost byla ovšem podepsána přímo nezletilou stěžovatelkou. Usnesením z 24. 1. 2008 vyzval krajský soud zákonnou zástupkyni stěžovatelky (doručeno 17. 3. 2008), aby odstranila vady kasační stížnosti o vlastnoruční podpis zákonné zástupkyně nezletilé stěžovatelky a doložila vyplněný formulář o majetkových a výdělkových poměrech stěžovatelky. K doplnění kasační stížnosti byla stanovena lhůta jeden měsíc a stěžovatelka byla poučena o následcích nedoplnění kasační stížnosti. Dne 3. 4. 2008 byl soudu doručen vyplněný formulář potvrzení o majetkových a výdělkových poměrech stěžovatelky, nikoliv však kasační stížnost podepsaná zákonnou zástupkyní stěžovatelky. Krajský soud tedy posoudil kasační stížnost jako podanou neoprávněnou osobou a postoupil ji k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, aniž by rozhodoval o ustanovení právního zástupce stěžovatelce.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda kasační stížnost splňuje všechny potřebné náležitosti předepsané pro kasační stížnost v ust. § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ), a je tedy způsobilá meritorního projednání. Bylo tedy nutno se soustředit na posouzení, zda byla kasační stížnost podána osobou oprávněnou. Podle ust. § 102 s. ř. s. může kasační stížnost podat účastník toho řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo. Takovou osobou jistě stěžovatelka je. Stěžovatelka však byla v době vedení řízení před krajským soudem a v době podání kasační stížnosti osobou nezletilou, chyběla jí tedy způsobilost činit v řízení samostatně úkony (ust. § 33 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s ust. § 8 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník). V případě nedostatku procesní způsobilosti pak za účastníka činí úkony v řízení jeho zákonný zástupce (ust. § 35 odst. 1 s. ř. s.), v tomto případě tedy matka stěžovatelky. Z kasační stížnosti je zřejmé, že tato byla podána přímo stěžovatelkou (v záhlaví kasační stížnosti je jako stěžovatelka uvedena pouze nezl. stěžovatelka-bez uvedení zákonného zástupce, pod vlastnoručním podpisem je uvedeno též pouze jméno stěžovatelky a konečně, Nejvyššímu správnímu soudu ze spisu ve věci vedené zde pod sp. zn. 6 Azs 25/2008-kasační stížnost matky stěžovatelky znám podpis matky stěžovatelky, neboť je ve správním spise založena též kopie cestovního pasu matky stěžovatelky obsahující vlastnoruční podpis, který je odlišný od podpisu pod podanou kasační stížností v posuzované věci). Je-li kasační stížnost podána stěžovatelkou bez procesní způsobilosti (osobou nezletilou), trpí taková kasační stížnost vadou, kterou však lze označit za vadu odstranitelnou. Krajský soud tedy v souladu s ust. § 106 odst. 3 s. ř. s. na tuto skutečnost zákonnou zástupkyni stěžovatelky usnesením upozornil a vyzval ji k odstranění vady kasační stížnosti. Zákonná zástupkyně však v zákonné jednoměsíční lhůtě vadu neodstranila. Nejvyšší správní soud tedy nemůže než kasační stížnost odmítnout podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť kasační stížnost trpí vadou, kterou se nepodařilo ve lhůtě k tomu stanovené odstranit.

K tomu ještě Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že skutečnost, že stěžovatelka v průběhu řízení o kasační stížnosti nabyla zletilosti a tedy i procesní způsobilosti, nemá na odmítnutí kasační stížnosti žádný vliv. Kasační stížnost musí totiž obsahovat všechny náležitosti již v okamžiku uplynutí lhůty stanovené k odstranění nedostatků kasační stížnosti stanovené v ust. § 106 odst. 3 s. ř. s. Lhůtu zákonem stanovenou je třeba chápat tak, že po jejím marném uplynutí nelze již vady účinně odstranit. Opačný výklad by vedl k absurdním závěrům, neboť by čas (lhůta) pro odstranění vad podání byl určen pouze rychlostí Nejvyššího správního soudu, se kterou rozhoduje o jednotlivých případech. Takové neodůvodněné rozlišování mezi účastníky jednotlivých řízení by porušovalo princip rovnosti účastníků v řízení před soudem. Jelikož lhůta k odstranění vad v posuzovaném případě uplynula dne 18. 4. 2008 (viz ust. § 40 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ještě před nabytím zletilosti stěžovatelkou, nelze dospět k jinému než shora uvedenému závěru, že kasační stížnost byla podána osobou neoprávněnou.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., neboť nebyly splněny podmínky řízení a přes výzvu soudu nebyly odstraněny, takže nelze v řízení pokračovat. Za této procesní situace se Nejvyšší správní soud nemohl věcně zabývat důvodností kasační stížnosti.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu-kasační stížnosti-nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o něm.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. října 2008

JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu