6 Azs 27/2009-72

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Jiřího Pally, JUDr. Marie Turkové, JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: S. A., zastoupeného opatrovnicí Organizací pro pomoc uprchlíkům, se sídlem Kovářská 4, Praha 9, právně zastoupeného Mgr. Janem Lipavským, advokátem, se sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2008, č. j. OAM-1-854/VL-20-11-2007, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 10. 2008, č. j. 32 Az 12/2008-21,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Janu Lipavskému s e p ř i z n á v á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v částce 2856 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Kasační stížností se žalobce (dále též stěžovatel ) domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 10. 2008, č. j. 32 Az 12/2008-21. Tímto rozsudkem soud zamítl žalobu žalobce směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2008, č. j. OAM- 1-854/VL-20-11-2007. Uvedeným rozhodnutím žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

Stěžovatel ve včasné kasační stížnosti požádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Usnesením ze dne 24. 11. 2008, č. j. 32 Az 12/2008-45, ustanovil Krajský soud v Hradci Králové stěžovateli pro řízení o kasační stížnosti zástupcem advokáta Mgr. Jana Lipavského, se sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové. Týmž usnesením soud vyzval tohoto advokáta k doplnění kasační stížnosti. Během pokusů o doručení uvedeného usnesení soud nejprve neuspěl při doručování do Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí prostřednictvím cizinecké policie. Následně soud ze sdělení Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Hradec Králové založeném v soudním spise na č. l. 50 zjistil, že dne 24. 11. 2008 se stěžovatel přihlásil k pobytu na adresu P. 674/24, P. 4-K.. Na této adrese však ve skutečnosti nebydlí a zdržuje se na neznámé adrese, jak vyplynulo ze sdělení Inspektorátu cizinecké policie Praha ze dne 2. 2. 2009, založeného v soudním spise na č. l. 59. Pokus o doručení uvedeného usnesení na adresu místa hlášeného pobytu stěžovatele ani na jeho předchozí místo hlášeného pobytu, tj. do Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí, tedy nebyl úspěšný. Soud proto dospěl k závěru, že pobyt žalobce nebyl znám. Krajský soud v Hradci Králové poté usnesením ze dne 13. 2. 2009, č. j. 32 Az 12/2008-63, ustanovil stěžovateli neznámého pobytu k ochraně jeho práv v souladu s § 29 odst. 3 o. s. ř. použitého přiměřeně podle § 64 s. ř. s. opatrovnicí Organizaci pro pomoc uprchlíkům, se sídlem Kovářská 4, Praha 9. Dne 29. 12. 2008 doručil ustanovený zástupce Mgr. Jan Lipavský krajskému soudu doplnění kasační stížnosti, k jehož zaslání byl vyzván.

Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce). V souzené věci není sporu o tom, že místo pobytu stěžovatele na území České republiky není známé a nelze je zjistit; tato skutečnost přetrvává od listopadu roku 2008 a soud ji má za prokázanou ze sdělení příslušných policejních orgánů. Bylo tedy konstatováno, že stěžovatel je neznámého pobytu, a k ochraně jeho práv mu byla krajským soudem ustanovena opatrovnice. Nejvyšší správní soud proto podle § 33 písm. b) zákona o azylu a § 47 písm. c) s. ř. s. použitého přiměřeně podle § 120 s. ř. s. rozhodl o zastavení řízení o kasační stížnosti.

Vzhledem k tomu, že řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno, podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení. Stěžovateli byl pro toto řízení před soudem ustanoven soudem zástupcem advokát; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8 s. ř. s., § 120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokáta částkou 1 x 2100 Kč za jeden úkon právní služby spočívající v doplnění kasační stížnosti ze dne 22. 12. 2008 podle § 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 7, § 9 odst. 3 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen advokátní tarif ), a dále 1 x 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Odměnu za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu však Nejvyšší správní soud zástupci žalobce nepřiznal, neboť v době jeho ustanovení již byl stěžovatel neznámého pobytu, takže první porada s ním nemohla proběhnout. Protože advokát soudu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen daň ), zvyšují se odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů o částku odpovídající dani, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 35 odst. 8 s. ř. s.). Částka daně vypočtená podle § 37 písm. a) a § 47 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb. činí 456 Kč; odměna advokáta a náhrada hotových výdajů navýšená o daň tedy činí 2856 Kč. Zástupci žalobce se tedy přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 2856 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. dubna 2009

JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu