6 Azs 19/2009-105

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Jiřího Pally, JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobců: a) A. S., b) nezl. E. S., c) nezl. A. A. S., žalobci ad b) a ad c) zastoupeni zákonným zástupcem ad a), všichni právně zastoupeni Mgr. Faridem Alizeyem, advokátem, se sídlem Stodolní 7, Moravská Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2007, č. j. OAM-2305/VL-10-ZA07-2005, ze dne 12. 12. 2007, č. j. OAM-1140/VL-09-ZA07-2006, ze dne 12. 12. 2007, č. j. OAM-1-738/VL-01-ZA07-2007, v řízení o kasační stížnosti žalobců ad a)-c) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2008, č. j. 64 Az 1/2008-75,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozhodnutími žalovaného ze dne 12. 12. 2007, č. j. OAM-2305/VL-10-ZA07-2005, ze dne 12. 12. 2007, č. j. OAM-1140/VL-09-ZA07-2006, a ze dne 12. 12. 2007, č. j. OAM-1-738/VL-01-ZA07/2007, byly zamítnuty žádosti žalobců (dále též stěžovatelé ) o udělení mezinárodní ochrany podle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2008, č. j. 64 Az 1/2008-75, byla žaloba proti těmto rozhodnutím žalovaného jako nedůvodná zamítnuta. Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě podali stěžovatelé včasnou kasační stížnost.

Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu § 104a s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná.

Zákonný pojem přesah vlastních zájmů stěžovatele , který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad, který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006-39, publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.

Uplatňují-li stěžovatelé v kasační stížnosti obecné a nekonkrétní námitky týkající se nedostatečných skutkových zjištění žalovaného správního orgánu a soudu, Nejvyšší správní soud konstatuje, že tyto námitky byly předmětem řady rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, z nichž lze jmenovat např. rozsudek ze dne 18. 1. 2006, č. j. 1 Azs 112/2004-61, www.nssoud.cz, či rozsudek ze dne 27. 10. 2005, č. j. 1 Azs 174/2004-103, www.nssoud.cz.

K blíže nijak nespecifikovaným námitkám stěžovatelů, že splňují podmínky pro udělení mezinárodní ochrany formou azylu podle § 12 zákona o azylu, či doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu, Nejvyšší správní soud odkazuje na svá rozhodnutí ze dne 2. 3. 2004, č. j. 2 Azs 12/2004-40, a ve vztahu k § 14a zákona o azylu na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2008, č. j. 5 Azs 83/2008-65, oba dostupné na www.nssoud.cz.

Co se týče konkrétní námitky stěžovatelů ohledně porušování náboženské svobody v Kazachstánu při nutnosti registrace náboženského společenství a pronásledování z náboženských důvodů, Nejvyšší správní soud odkazuje na svůj rozsudek ze dne 10. 6. 2008, č. j. 8 Azs 23/2008-75, dostupný na www.nssoud.cz, který se s touto námitkou již vypořádal. Ve vztahu k námitce ohledně nespokojenosti se stavem dodržování lidských práv, včetně pronásledování osob ruské národnosti, Nejvyšší správní soud uvádí, že s touto námitkou se již v minulosti vypořádal ve svém rozsudku ze dne 21. 11. 2003, č. j. 7 Azs 13/2003-40, www.nssoud.cz.

Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy dostatečnou odpověď na námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelů. Shledal ji proto ve smyslu § 104a s. ř. s. nepřijatelnou a odmítl ji.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. března 2009

JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu