6 Azs 12/2009-75

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Jiřího Pally, JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobce: F. K., zastoupeného JUDr. Dagmar Kláskovou, advokátkou, se sídlem S. K. Neumanna 725, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2007, č. j. OAM-1-886/VL-10-K04-2007, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2008, č. j. 28 Az 83/2007-37,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovené zástupkyni žalobce JUDr. Dagmar Kláskové s e p ř i z n á v á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v částce 2856 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 12. 2007, č. j. OAM-1-886/VL-10-K04-2007, byla zamítnuta žádost žalobce (dále též stěžovatel ) o udělení mezinárodní ochrany podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 28 Az 83/2007-37 ze dne 20. 8. 2008 byla žaloba proti tomuto rozhodnutí žalovaného jako nedůvodná zamítnuta. Proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové podal stěžovatel včasnou kasační stížnost, která byla později doplněna.

Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu § 104a s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná.

Zákonný pojem přesah vlastních zájmů stěžovatele , který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb., s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad, který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006-39, publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.

Namítá-li stěžovatel v kasační stížnosti, že žalovaný pochybil, pokud nezjišťoval okolnosti pro udělení azylu ve vztahu k zemi původu žalobce, kterou je Burkina Faso, pak Nejvyšší správní soud odkazuje především na svůj rozsudek ze dne 3. 8. 2006, č. j. 6 Azs 307/2005-87, publikovaný pod č. 978/2006 Sb. NSS, v němž dovodil, že podmínky pro udělení mezinárodní ochrany nejsou splněny, pokud byl žadatel o udělení mezinárodní ochrany vystaven atakům vojsk cizího státu na teritoriu, které nepatří k zemi jeho státní příslušnosti (v souzené věci Pobřeží Slonoviny, kde stěžovatel pobýval). Důvody týkající se pronásledování v zemi původu-tedy v Burkina Faso-stěžovatel neuvedl; podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2003, č. j. 2 Azs 6/2003-38, publikováno pod č. 42/2003 Sb. NSS, pokud žadatel o udělení mezinárodní ochrany vůbec netvrdí pronásledování v zemi původu (v souzené věci Burkina Faso a nikoliv Pobřeží Slonoviny, kde stěžovatel přechodně pobýval), není nezbytné posuzování politické situace ve státě, jehož občanství žadatel má.

Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy dostatečnou odpověď na námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu § 104a s. ř. s. nepřijatelnou a odmítl ji.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Stěžovateli byla pro toto řízení před soudem ustanovena soudem zástupkyní advokátka; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8 s. ř. s., § 120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokátky částkou 1 x 2100 Kč za jeden úkon právní služby spočívající v doplnění kasační stížnosti ze dne 15. 12. 2008 (§ 7, § 9 odst. 3 písm. f/, § 11 odst. 1 písm. a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů /dále jen advokátní tarif /), a dále 1 x 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Protože advokátka soudu doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty (dále jen daň ), zvyšují se náklady řízení o částku odpovídající dani, kterou je advokátka povinna odvést z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 35 odst. 8 s. ř. s.). Částka daně vypočtená podle § 37 písm. a) a § 47 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb. činí 456 Kč. Odměnu za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. však Nejvyšší správní soud zástupkyni žalobce nepřiznal, neboť ta již zastupovala stěžovatele v době podání kasační stížnosti na základě plné moci, takže s projednávanou věcí byla dostatečně obeznámena a po jejím ustanovení zástupkyní žalobce usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 12. 2008, č. j. 28 Az 83/2007-58, již nebylo zapotřebí poradu s klientem konat. Navíc ustanovená zástupkyně uskutečnění tohoto úkonu právní služby ničím nedoložila, neboť jí předložený dopis stěžovateli ze dne 17. 12. 2008 byl sepsán až po doplnění kasační stížnosti, za který jí byla odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů přiznána. Zástupkyni žalobce se tedy přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v celkové výši 2856 Kč. Tato částka jí pak bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. února 2009

JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu