č. j. 6 As 60/2005-75

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce F. H . , zastoupeného JUDr. Vladimírem Kyselákem, advokátem, se sídlem Zahradnická 140, Příbram I, proti žalovanému Ministerstvu dopravy, se sídlem nábř. Ludvíka Svobody 12/1222, Praha 1, za účasti S. A., s. r. o., zastoupené JUDr. Martinem Kulhánkem, advokátem, se sídlem Příkop 8, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 8. 2005, č. j. 8 Ca 54/2005-42,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Městskému soudu v Praze byla dne 14. 2. 2005 podána žaloba, kterou se žalobce jako podnikatel, jenž je provozovatelem mezinárodní autobusové linky P.-K., domáhal přezkumu rozhodnutí žalovaného, kterým bylo uděleno povolení k provozování mezinárodní autobusové linky na téže lince společnosti S. A., s. r. o., B. 2, B., rozhodnutí ze dne 20. 10. 2004, č. j. 210/2004-110-SDOS/10. Současně žalobce navrhl, aby soud vynesl předběžné opatření, kterým by společnosti S. A., s. r. o., byla uložena povinnost přerušit provozování mezinárodní autobusové linky č. 000539 P.-K. do pravomocného rozhodnutí soudu.

Napadeným usnesením městského soudu blíže označeným v záhlaví tohoto usnesení byl návrh na vydání předběžného opatření zamítnut, neboť soud došel k závěru, že po zúčastněné osobě, S. A., s. r. o., nelze spravedlivě požadovat, aby přerušila provozování mezinárodní autobusové linky, které jí bylo povoleno rozhodnutím žalovaného. Současně navrhovatele poučil, že proti tomuto usnesení je kasační stížnost přípustná.

Žalobce (rovněž též navrhovatel, dále jen stěžovatel ) napadl toto usnesení kasační stížností, v níž se dožaduje, aby Nejvyšší správní soud toto usnesení zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení, přičemž jako důvod uvádí, že soud svůj právní závěr nedostatečně odůvodnil. Napadené usnesení městského soudu je nepřesné, není jasné, na základě jakých úvah soud dospěl ke svému závěru.

Kasační stížnost je nepřípustná a Nejvyšší správní soud ji jako takovou odmítl. Důvody nepřípustnosti kasační stížnosti upravuje ustanovení § 104 s. ř. s. Podle odst. 3 písm. c) tohoto ustanovení je nepřípustná kasační stížnost proti rozhodnutí, které je svou povahou dočasné. Rozhodnutí o předběžném opatření je rozhodnutím, které slouží k zatímní (tj. přechodné) úpravě poměrů účastníků (§ 38 odst. 1 s. ř. s.), a to do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o věci samé. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí, stalo vykonatelným (§ 38 odst. 4 s. ř. s.).

Rozhodnutí o předběžném opatření je tedy rozhodnutím dočasným, neboť takové rozhodnutí má pouze omezené trvání: není-li zrušeno soudem, zaniká z moci zákona. Dočasnou povahu má i rozhodnutí, jímž byl návrh na vydání předběžného opatření zamítnut. Zamítavé rozhodnutí totiž nijak nepředjímá postup soudu při rozhodování o věci samé; Městský soud v Praze bude pokračovat v řízení o žalobě.

Nejvyšší správní soud kasační stížnost se shora uvedených důvodů odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d), § 104 odst. 3 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.

Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že právní názor vyjádřený v tomto rozhodnutí představuje konstantní judikaturu tohoto soudu; nesprávné poučení městského soudu o tom, že proti jeho rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, její přípustnost založit nemůže. Výklad pojmu rozhodnutí podle své povahy dočasné užitý ve výluce § 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. vůči rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na přiznání odkladného účinku žaloby (jenž nutno považovat svou povahou za obdobu předběžného opatření) ve stejných intencích, jak byly vyloženy v tomto rozhodnutí, akceptuje ve své rozhodovací praxi i Ústavní soud (srov. č. 507/2005 Sb. NSS, III. ÚS 156/05, srov. též usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Ans 2/2003).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. ledna 2006

JUDr. Milada Tomková předsedkyně senátu