6 As 56/2009-77

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobkyně: FTV Prima, spol. s r. o., se sídlem Na Žertvách 24/132, Praha 8-Libeň, zastoupené Mgr. Ludmilou Kutějovou, advokátkou, se sídlem Sokolovská 49/5, Praha 8, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2, zastoupené JUDr. Simonou Macáškovou, advokátkou, se sídlem Přechodní 1600/11, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 7. 2008, č. j. mac/6900/08, sp. zn. 2008/404/mac/FTV, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2009, č. j. 11 Ca 432/2008-50,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalovaná (dále jen stěžovatelka ) podala kasační stížnost proti shora označenému rozsudku Městského soudu v Praze, kterým bylo zrušeno její rozhodnutí ze dne 1. 7. 2008, č. j. mac/6900/08, sp. zn. 2008/404/mac/FTV. Stěžovatelka v kasační stížnosti toliko popsala zrušené správní rozhodnutí a konstatovala, že kasační stížnost podává z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a), b) s. ř. s., přičemž dále jen cituje text uvedených ustanovení soudního řádu správního.

Nejvyšší správní soud svým usnesením č. j.-74 ze dne 26. 4. 2010 vyzval stěžovatelku, aby do jednoho měsíce odstranila vady kasační stížnosti, a to doplněním, z jakých důvodů označený rozsudek městského soudu napadá. Stěžovatelka byla poučena, že je povinna v kasační stížnosti uvést konkrétní důvody, pro které předmětný rozsudek Městského soudu v Praze napadá, citace textu několika ustanovení soudního řádu správního nemůže být v tomto ohledu v žádném případě dostatečná. Dále byla stěžovatelka poučena, že zdůvodnění kasační stížnosti ze dne 28. 7. 2009 není pro její věcné projednání dostačující a pokud nebude kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, nelze v řízení dále pokračovat a soud kasační stížnost odmítne. Výzva k odstranění vad kasační stížnosti byla stěžovatelce doručena 10. 5. 2010 a stěžovatelka na ni žádným způsobem nereagovala.

Podle ustanovení § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ), musí kasační stížnost obsahovat kromě obecných náležitostí podání označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.

Absence zvláštních náležitostí kasační stížnosti je nedostatkem odstranitelným (§ 104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve spojení s § 64 a § 120 s. ř. s.). Podle ustanovení § 106 odst. 3 s. ř. s. platí, že v případě, že kasační stížnost nemá všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání.

Nejvyšší správní soud konstantně judikuje, že není důvodem kasační stížnosti ve smyslu § 103 odst. 1 s. ř. s., cituje-li stěžovatel toliko zákonný text tohoto ustanovení nebo jeho část, aniž by jej v konkrétní věci specifikoval, a nekonkretizuje-li vady v řízení či vady v právním úsudku, jichž se soud podle stěžovatele dopustil. Požadavek na uplatnění některého z důvodů taxativně vypočtených v § 103 odst. 1 s. ř. s. je přitom třeba vykládat v souladu se zásadou, že procesní právní úkon účastníka řízení (zde: kasační stížnost) se posuzuje podle jeho obsahu. Na jedné straně tedy sice postačí, že ze znění kasační stížnosti jsou seznatelné důvody, které zákonným kasačním důvodům odpovídají a není rozhodující, že sám stěžovatel tyto důvody jednotlivým ustanovením nepodřadil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2004, č. j. 2 Afs 7/2003-50, publikovaný pod č. 161/2004 Sb. NSS). Na straně druhé ale nepostačí, jestliže stěžovatel v kasační stížnosti pouze ocituje některé z písmen § 103 odst. 1 s. ř. s., ale nekonkretizuje vady v řízení či vady v právním úsudku, jichž se soud podle stěžovatele dopustil. (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2004, č. j. 1 Afs 47/2004-75, dostupné na www.nssoud.cz). Shodně lze odkázat i na další rozhodnutí, kupříkladu usnesení ze dne 17. 2. 2004, č. j. 6 Ads 21/2003-43, též dostupné na www.nssoud.cz, z něhož vyplývá, že uplatní-li stěžovatel v kasační stížnosti důvody spočívající v citaci § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s., které blíže nekonkretizuje, nelze vyjít z toho, že je uplatněn důvod uvedený v § 103 odst. 1 s. ř. s.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost má vady, které brání jejímu projednání. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť přes výzvu soudu nebyly nedostatky kasační stížnosti odstraněny, takže nelze v řízení pokračovat. Chybějící náležitosti, konkrétní stížnostní důvody, brání v pokračování řízení, neboť v něm je Nejvyšší správní soud vázán rozsahem kasační stížnosti a jejími důvody.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu-kasační stížnosti-nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o něm.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. června 2010

JUDr. Milada Tomková předsedkyně senátu