6 As 38/2009-130

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: Vodafone Czech Republic a. s., se sídlem Vinohradská 167, Praha 10, proti žalovanému: Český telekomunikační úřad, se sídlem Sokolovská 219, Praha 9, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2009, č. j. 10 Ca 249/2007-72, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s e z a m í t á .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze výše označeným rozsudkem zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 6. 2007, č. j. 29386/2007-603, a ze dne 26. 3. 2007, č. j. 26993/2006-611/VI.vyř., jimiž žalovaný rozhodl, že žalobce není účastníkem řízení ve věci ověření výše prokazatelné ztráty z poskytování univerzální služby za rok 2003, a proto se věcně nezabýval jeho rozkladem proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2007.

Proti tomuto rozsudku krajského soudu podal žalovaný (dále jen stěžovatel ) dne 22. 5. 2009 kasační stížnost a současně s ní podal žádost, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.

Svůj návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodnil tím, že vázanost právním názorem vysloveným v napadeném rozsudku v sobě nese vznik nenahraditelné újmy ve smyslu § 73 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ), neboť by znamenal zpochybnění právní jistoty práv v dobré víře nabytých poskytovatelem univerzální služby . Dále stěžovatel uvedl, že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob ani není v rozporu s veřejným zájmem.

Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však na návrh stěžovatele přizná, jsou-li k tomu splněny zákonné předpoklady. Ty definuje pro odkladný účinek žaloby i kasační stížnosti § 73 odst. 2 s. ř. s., podle něhož je k přiznání odkladného účinku třeba, aby výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nenahraditelnou újmu a zároveň přiznání odkladného účinku se nesmí dotknout nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a nesmí být v rozporu s veřejným zájmem. Od stěžovatele, který žádá přiznání odkladného účinku, se tedy očekává odůvodnění toho, v čem konkrétně by spočívala tvrzená újma a její nenahraditelnost. Dále by se stěžovatel měl vypořádat i s tím, zda zde nejsou jiné právní možnosti, které by mohly hrozící újmu odvrátit, a proč tyto možnosti nevyužije. Návrh stěžovatele, který je správním orgánem, je třeba hodnotit ve světle názoru vyjádřeného v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006-49, publikovaného pod č. 1255/2007 Sb. NSS: S ohledem na postavení správního orgánu v systému veřejné správy bude přiznání odkladného účinku kasační stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno zpravidla ojedinělým případům, které zákon opisuje slovy o nenahraditelné újmě. V citovaném rozhodnutí rozšířený senát Nejvyššího správního soudu příkladmo uvádí jako relevantní situace pro udělení odkladného účinku případy jako vrácení řidičského oprávnění duševně choré osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi, udělení povolení k obchodu s vojenským materiálem zločinnému podniku. Stěžovatelem vágně zmíněné zpochybnění právní jistoty práv v dobré víře nabytých poskytovatelem univerzální služby nemá rozhodně takovýto rozměr.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že odůvodnění stěžovatelova návrhu na přiznání odkladného účinku přesvědčivě nevysvětlilo, v čem v daném případě vlastně nenahraditelná újma spočívá, a proto Nejvyšší správní soud dle § 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. září 2009

JUDr. Milada Tomková předsedkyně senátu