6 As 200/2015-34

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové, soudce zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška a soudce JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobců: a) KRAJSKÉ REGIONÁLNÍ CENTRUM-Centrum ekonomických studií Ostrava, se sídlem Ostrava, Slévárenská 402/9, IČ: 72041102, b) KRAJSKÉ REGIONÁLNÍ CENTRUM-Centrum ekonomických studií Opava, se sídlem Ostrava, Slévárenská 402/9, IČ: 72041099, c) KRAJSKÉ REGIONÁLNÍ CENTRUM-Centrum ekonomických studií Olomouc, se sídlem Olomouc, Jeremenkova 1211/40B, IČ: 72041111, d) KRAJSKÉ REGIONÁLNÍ CENTRUM-Centrum ekonomických studií Nový Jičín, se sídlem Ostrava, Slévárenská 402/9, IČ: 72041145, e) Krajské regionální centrum Centrum ekonomických studií Náchod, se sídlem Hradec Králové, Rokitanského 61, IČ: 72041323, f) Krajské regionální centrum-centrum ekonomických studií Litoměřice, se sídlem Ústí nad Labem, Velká hradební 484/2, IČ: 72045264, g) Krajské regionální centrum, centrum ekonomických studií Jindřichův Hradec, se sídlem České Budějovice, Husova tř. 1847/5, IČ: 72042893, h) Krajské regionální centrum, centrum ekonomických studií Žďár nad Sázavou, se sídlem Jihlava, Komenského 1610/31, IČ: 72036982, i) KRAJSKÉ REGIONÁLNÍ CENTRUM CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ ZNOJMO, se sídlem Brno, Holandská 859/3, IČ: 72037318, j) Krajské regionální centrum centrum ekonomických studií Třebíč, se sídlem Jihlava, Komenského 1610/31, IČ: 72036991, k) Krajské regionální centrum Centrum ekonomických studií Trutnov, se sídlem Hradec Králové, Rokitanského 61, IČ: 72036168, l) Krajské regionální centrum, centrum ekonomických studií Tábor, se sídlem České Budějovice, Husova tř. 1847/5, IČ: 72037008, za něž jedná Josef Šofr, DiS, krajský účetní rada , Hlavní 2459/108, 141 00 Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 936/3, v řízení o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. prosince 2013, č. j. MV-16512-202/VS-2008, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. července 2015, č. j. 9 A 228/2014-230,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Podanými kasačními stížnostmi se žalobci (dále též stěžovatelé ) domáhali zrušení v návětí uvedeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen městský soud ), jímž byly odmítnuty žaloby žalobců proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného pro nezaplacení soudního poplatku. Dlužno dodat, že stěžovatelé v řízení před městským soudem požádali o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce. Tuto žádost městský soud zamítl a kasační stížnost proti jeho usnesení posléze zamítl i Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 26. února 2015 č. j. 10 As 224/2014-77. Následně městský soud usnesením ze dne 18. května 2015 č. j. 9 A 228/2014-165 opětovně vyzval každého ze stěžovatelů, aby ve stanovené lhůtě zaplatil soudní poplatek za řízení o žalobě, avšak stěžovatelé znovu požádali o přiznání osvobození od soudních poplatků. Městský soud již znovu o těchto žádostech nerozhodoval a po uplynutí lhůty k zaplacení soudních poplatků řízení zastavil.

Protože soudní poplatky nebyly zaplaceny ani při podání kasační stížnosti, jak stanoví § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele přípisem soudce č. j.-30 ze dne 7. září 2015 ke splnění poplatkové povinnosti a stanovil jim k tomu přiměřenou lhůtu jednoho týdne. Výzva k zaplacení soudních poplatků byla stěžovatelům doručena ve čtvrtek 10. září 2015 a lhůta k zaplacení soudního poplatku uplynula ve čtvrtek 17. září 2015. Stěžovatelé však ani na výzvu soudu soudní poplatky ve stanovené lhůtě a ani do dne vydání tohoto usnesení nezaplatili, ač byli poučeni o následcích s tím spojenými.

Proto Nejvyšší správní soud řízení o kasačních stížnostech podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, zastavil.

Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 24. září 2015

Mgr. Jana Brothánková předsedkyně senátu