6 Ads 86/2008-42

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: B. T., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 8. 2006, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2007, č. j. 3 Cad 84/2006-20,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen stěžovatel ) se kasační stížností ze dne 7. 3. 2008 domáhal zrušení shora označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 8. 2006, č. X, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatele o plný invalidní důchod.

Městský soud v Praze po podání kasační stížnosti proti předmětnému rozsudku postupoval ve smyslu § 108 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s. ), a předložil kasační stížnost s příslušnými spisy Nejvyššímu správnímu soudu.

V průběhu řízení u Nejvyššího správního soudu bylo zjištěno, že stěžovatel po podání kasační stížnosti zemřel. Podle § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, přihlíží soud kdykoli za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky řízení. Podle § 107 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v kontextu s § 120 a § 64 s. ř. s. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Z povahy práva na přiznání plného invalidního důchodu je zřejmé, že se neodmyslitelně pojí s osobou účastníka řízení, resp. s osobními, zdravotními a dalšími poměry, které se připínají k jeho osobě. Jde tedy o právo vázané pouze na konkrétního účastníka řízení.

Jestliže v průběhu řízení u Nejvyššího správního soudu, jehož předmětem měl být přezkum postupu, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatele o plný invalidní důchod, stěžovatel ztratil způsobilost být účastníkem řízení, neumožňuje povaha věci-pro osobní charakter tohoto nároku-v řízení pokračovat. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil s odkazem na § 19, § 103 a § 107 odst. 5 v kontextu s § 120 a § 64 s. ř. s.

Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 60 odst. 3 věta prvá s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. září 2008

JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu