6 Ads 53/2009-89

USN E SE N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: MUDr. M. S., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 4. 2006, č. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 10. 2006, č. j. 33 Cad 108/2006-28,

ta k to:

I. Kasační stížnost se o d m ít á .

II. Žádný z účastníků n em á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O dů v odn ěn í:

Shora uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Brně byla zamítnuta žaloba směřující proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 4. 2006, č. X, kterým byl žalovanou od 17. 6. 2003 upraven částečný invalidní důchod žalobce. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků náhrada nákladů nepřísluší.

Ve smyslu daného poučení podal žalobce (dále jen stěžovatel ) proti rozsudku Krajského soudu v Brně kasační stížnost a požádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 2. 2007, č. j. 33 Cad 108/2006-44, bylo o jeho žádosti rozhodnuto tak, že stěžovateli zástupce nebyl ustanoven (pro nedoložení majetkových poměrů). Toto usnesení bylo napadeno kasační stížností a Nejvyšší správní soud postup městského soudu potvrdil, když kasační stížnost zamítl. Usnesením ze dne 12. 6. 2008 byl poté stěžovatel vyzván, aby do 15 dnů ode dne doručení výzvy doložil do spisu plnou moc udělenou advokátovi pro řízení o kasační stížnosti. Stěžovatel na tuto výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, teprve dodatečně si opět požádal o ustanovení advokáta. Druhá žádost o ustanovení advokáta byla usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 5. 8. 2008, č. j. 33 Cad 108/2006-64, rovněž zamítnuta (z důvodu výrazného překročení lhůty stanovené k procesní aktivitě stěžovatele). Rovněž kasační stížnost proti tomuto usnesení byla Nejvyšším správním soudem zamítnuta.

Protože usnesení ze dne 12. 6. 2008, kterým byl stěžovatel vyzván k doložení plné moci advokátovi, zůstalo i po zamítnutí kasační stížnosti ze strany stěžovatele bez odezvy, byl spis v souladu s § 108 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s. ), předložen Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o podané kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud o věci uvážil následovně: Podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. V posuzované věci vystupoval stěžovatel v řízení před správním orgánem i v přezkumném řízení soudním jako osoba bez zákonem předepsaného právnického vzdělání, a proto musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem. Ostatně sám o toto zastoupení požádal. Protože však neodstranil nedostatek povinného zastoupení v řízení o kasační stížnosti, neboť nedoložil plnou moc, osvědčující zastoupení advokátem, a pro uvedený nedostatek podmínky řízení nelze v řízení pokračovat, musel Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítnout, aniž by se dále mohl zabývat dalšími náležitostmi kasační stížnosti. K tomu je nutno uvést, že stěžovateli byla v usnesení Krajského soudu v Brně z 12. 6. 2008 stanovena lhůta k doložení plné moci a stěžovatel byl upozorněn na důsledky jeho případné nečinnosti. O jeho druhé žádosti o ustanovení advokáta, podané výrazně po stanovené lhůtě, bylo navíc (patrně i nad rámec nezbytného) řádně rozhodnuto. Toto rozhodnutí bylo přezkoumáno i Nejvyšším správním soudem, a nebylo v něm shledáno pochybení. Z uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud, jak je rozhodnuto ve výroku.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo Nejvyšším správním soudem za použití ustanovení § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s. rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení ne j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. dubna 2009

JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu