č. j. 6 Ads 22/2007-74

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: S. M . , proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2006, č. j. 1 Cad 52/2006-46,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou k Městskému soudu v Praze v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen stěžovatel ) domáhá zrušení shora označeného usnesení městského soudu, kterým byl zamítnut jeho návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti podané do usnesení městského soudu ze dne 5. 6. 2006, č. j. 1 Cad 52/2006-33, jímž byla odmítnuta žaloba proti žalovanému o náhradu majetkové a nemajetkové újmy

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2006, č. j. 1 Cad 52/2006-59, byl stěžovatel vyzván, aby v souladu s ustanovením § 106 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 103 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ), doplnil svoje podání ve věci kasační stížnosti ze dne 4. 8. 2006 a označil rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je napadá, a uvedl údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. K odstranění vad podání mu byla stanovena ve smyslu ust. § 106 odst. 3 s. ř. s. lhůta 1 měsíc od doručení usnesení. Stěžovatel byl řádně poučen, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě doplněno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, bude jeho podání odmítnuto. Uvedená výzva byla stěžovateli doručena dne 11. 10. 2006; ve stanovené lhůtě na ni stěžovatel reagoval vyjádřením téměř nečitelného obsahu toliko tak, že odkazuje soud na s. ř. s.-§ 64, § 103, § 83 odst. 1, a na povinnost soudu podle § 39 odst. 1, a na o. s. ř., a žádá soud, aby stejnopis výzvy zaslal k doplnění advokátům, kteří ho zastupují v jiných řízeních před Městským soudem v Praze vedených pod sp. zn. 3 Nc 1006/2006 a 2 Cad 51/2005.

Městský soud v Praze po podání kasační stížnosti postupoval ve smyslu ustanovení § 108 odst. 1 s. ř. s. a předložil kasační stížnost se spisy Nejvyššímu správnímu soudu.

Podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) až e) s. ř. s. kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené a) nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, b) vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost, c) zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce, d) nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, e) nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.

Podle ustanovení § 106 odst. 1 s. ř. s. kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.

Neodstranění vad podání brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a proto Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (za použití § 120 s. ř. s.) kasační stížnost odmítnout.

Výrok o nákladech řízení má odůvodnění v ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba (v tomto případě kasační stížnost) odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. března 2007

JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu