6 Ads 208/2017-18

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj) a soudců JUDr. Petra Průchy a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: J. G., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, týkající se řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. října 2016, č. j. MPSV-2016/218299-912, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. května 2017, č. j. 42 Ad 21/2016-27,

takto:

I. Kasační stížnost žalobce s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Praze (dále jen krajský soud ) se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo pro opožděnost zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce ČR-krajské pobočky v Příbrami ze dne 8. srpna 2016, č. j. 17362/2016/NYM ve věci žádosti stěžovatele o dávku mimořádné okamžité pomoci. Krajský soud v průběhu řízení zjistil, že napadené rozhodnutí žalovaného bylo v přezkumném řízení zrušeno rozhodnutím ministryně práce a sociálních věcí ze dne 17. března 2017, č. j. MPSV-2017/23624-513/2. V důsledku toho odpadl předmět soudního řízení, což představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), pročež krajský soud žalobu odmítl a zároveň rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[2] Žalobce (dále též stěžovatel ) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností spojenou se žádostí o osvobození od soudního poplatku za kasační stížnost a o ustanovení zástupce z řad advokátů.

[3] Usnesením č. j.-9 ze dne 29. června 2017 však byl návrh na ustanovení zástupce zamítnut, neboť v daném případě se jedná o zjevně neúspěšnou kasační stížnost, a další vedení řízení o kasační stížnosti je předem odsouzeno k procesnímu nezdaru. Současně byl stěžovatel vyzván, aby ve dvoutýdenní soudcovské lhůtě doložil splnění podmínky řízení, tj. právního zastoupení, předložením plné moci, příp. prokázáním požadovaného vysokoškolského právnického vzdělání. Stěžovatel byl poučen o možnosti lhůtu prodloužit, příp. prominout její zmeškání, jakož i o následku nesplnění výzvy. Vzhledem k nesouhlasné reakci stěžovatele předseda senátu stěžovateli totéž sdělil, resp. vysvětlil dalším přípisem ze dne 27. července 2017.

[4] Uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno v úterý dne 11. července 2017. Dvoutýdenní soudcovská lhůta uplynula v úterý 25. července 2017. Jelikož stěžovatel ani do dnešního dne nesplnil podmínku řízení spočívající v právním zastoupení, ani včas a řádně nepožádal o prodloužení soudcovské lhůty ke splnění podmínky řízení, postupoval Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. a kasační stížnost odmítl, neboť nesplnění podmínky řízení je nedostatkem, pro který nelze v řízení pokračovat.

[5] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 aplikovaný na základě § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. srpna 2017

JUDr. Tomáš Langášek předseda senátu