č. j. 6 Ads 12/2006-47

US NES EN Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobce: L. D . , proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 18 Cad 101/2005-8 ze dne 22. 11. 2005,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m ít á .

II. Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O důvo dně ní :

Shora uvedeným rozsudkem krajského soudu byla žaloba směřující proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 5. 2005, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o poskytnutí příplatku k důchodu podle § 1 písm. a) nařízení vlády č. 622/2004 Sb., odmítnuta pro opožděnost. Krajský soud vyšel z toho, že rozhodnutí správního orgánu bylo žalovanému doručeno dne 1. 6. 2005, žalobu proti uvedenému rozhodnutí však podal k poštovní přepravě dne 14. 9. 2005, tedy po uplynutí dvou měsíců od oznámení písemného vyhotovení rozhodnutí. Ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ) byla proto žaloba odmítnuta pro opožděnost.

Na toto usnesení reagoval žalobce (dále jen stěžovatel ) podáním krajskému soudu došlým dne 5. 12. 2005, jež podle jeho obsahu lze považovat za kasační stížnost. V tomto podání stěžovatel uvádí, že s rozhodnutím krajského soudu nesouhlasí, protože odvolání proti rozhodnutí správního orgánu podal včas, což dokládá svým podáním z 1. 6. 2005, jež adresoval Okresnímu soudu v Karviné.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 12. 2005, č. j. 18 Cad 101/2005-15, byl stěžovatel vyzván, aby si ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zvolil pro řízení o kasační stížnosti zástupce z řad advokátů. Zároveň byl poučen, že pokud nebude v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, bude věc postoupena Nejvyššímu správnímu soudu, který kasační stížnost odmítne.

Na tuto výzvu krajského soudu stěžovatel nijak nereagoval, věc byla proto dne 1. 2. 2006 předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti stěžovatele.

Nejvyšší správní soud věc vrátil krajskému soudu s tím, aby stěžovatel byl poučen ve smyslu § 35 odst. 7 s. ř. s., že navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jimž může být i advokát.

Krajský soud ve věci postupoval ve smyslu pokynu Nejvyššího správního soudu a usnesením ze dne 1. 9. 2006, č. j. 18 Cad 101/2005-24, návrh stěžovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl a stěžovatele opětovně vyzval, aby si ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zvolil pro řízení o kasační stížnosti zástupce z řad advokátů.

Na toto usnesení krajského soudu stěžovatel reagoval podáním krajskému soudu došlým dne 10. 7. 2006, v němž se vyjádřil ke svým osobním a majetkovým poměrům a dále uvedl některé skutečnosti k posouzení jeho nároku. Rovněž uvedl, že na právníka nemá finance.

Vzhledem k nejasnosti tohoto podání byl stěžovatel přípisem Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2007 vyzván, aby sdělil, zda uvedeným podáním mínil podat kasační stížnost proti usnesení krajského soudu ze dne 1. 9. 2006.

Podáním došlým Nejvyššímu správnímu soudu dne 29. 1. 2007 stěžovatel sdělil, že souhlasí s tím, aby jeho žádost byla vyřešena buď v jeho prospěch a nebo neprospěch. Nejvyšší správní soud proto podání stěžovatele došlé krajskému soudu dne 25. 9. 2006 nepovažuje za kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 9. 2006, č. j. 18 Cad 101/2005-24, o zamítnutí návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů.

V dané věci nutno tudíž vyjít z toho, že usnesením krajského soudu byl stěžovatel vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů odstranil nedostatek povinného zastoupení advokátem pro řízení o kasační stížnosti, a to poté, kdy byl tímto usnesením zamítnut jeho návrh na ustanovení zástupce. Stěžovatel byl řádně poučen, že věc bude postoupena Nejvyšším správnímu soudu, který může z důvodu chybějícího právního zastoupení stěžovatele kasační stížnost odmítnout. Plnou mocí zvoleného advokáta stěžovatel pak ve lhůtě stanovené krajským soudem nepředložil, a nepředložil ji ani později.

Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštního zákona vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatel, který nemá právnické vzdělání, není zastoupen a přes výzvu soudu nepředložil plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v tomto řízení.

Nepředložení plné moci udělené advokátovi brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a proto Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (za použití § 120 s. ř. s.) kasační stížnost odmítnout.

Výrok o nákladech řízení má odůvodnění v ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba (v tomto případě kasační stížnost) odmítnuta.

Závěrem lze podotknout, že podání stěžovatele adresované Okresnímu soudu v Karviné, pobočce v Havířově, ze dne 1. 6. 2005 nebylo možno považovat za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, neboť takto jeho podání označeno není a z jeho obsahu nebylo ani možno dovodit, že jím stěžovatel míní podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu. Okresní soud v Karviné nemohl proto posoudit, že se jedná o správní žalobu a tuto žalobu dodat věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Ostravě ještě ve lhůtě dvou měsíců od doručení správního rozhodnutí stěžovateli. Dvouměsíční lhůta mohla být dodržena pouze tehdy, jestliže by Okresní soud v Karviné ještě v uvedené lhůtě předal správní žalobu orgánu, který měl povinnost ji doručit (poště). To se však nestalo, neboť uvedený soud nemohl podání stěžovatele posoudit jako správní žalobu z důvodů, které byly uvedeny.

Při opožděném podání žaloby pak soud nemůže zkoumat, z jakých důvodů nebyla dodržena lhůta k podání žaloby, v důsledku jakých skutečností došlo k překročení lhůty, či kdo zmeškání lhůty zavinil. Soud nemůže svým rozhodnutím zmeškání lhůty prominout a žalobou napadené rozhodnutí věcně přezkoumat.

Po uč e ní : Proti tomuto usnesení ne js o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. března 2007

JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu