6 Ads 114/2009-44

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, regionální referát rozhodovací činnosti-pracoviště Hradec Králové, se sídlem Slezská 839, Hradec Králové, proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2008, č. j. 3408-6311-9.1.2008-71431-28/07-BX, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 6. 2009, č. j. 3 Nc 117/2008-32,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č. j. 3 Nc 117/2008-32 ze dne 8. 6. 2009, v řízení proti rozhodnutí žalované č. j. 3408-6311-9.1.2008-71431-28/07-BX ze dne 9. 1. 2008 rozhodl, že se žádosti žalobce (dále jen stěžovatele ) o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce zamítá.

Proti tomuto usnesení krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost, kde kritizoval doručování, nesrozumitelnost výroku usnesení a upozornil na svůj přetrvávající dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Dále stěžovatel uvedl, že je oprávněna ho v řízení zastupovat A. H. V závěru podání je uvedeno, že bylo předáno k odeslání poštou dne 10. 7. 2009.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska toho, zda byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.

Podle § 40 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), počíná lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Podle § 106 odst. 2 první věty s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení.

V této věci bylo napadené usnesení stěžovateli doručeno v souladu s ustanovením § 49 odst. 4 občanského soudního řádu dne 20. 6. 2009, neboť nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl, přičemž písemnost byla uložena 10. 6. 2009. Zmocněnkyně stěžovatele pro příjem pošty fakticky převzala usnesení 26. 6. 2009. Kasační stížnost ze dne 10. 7. 2009 byla předána k poštovní přepravě dne 16. 7. 2009 a soudu doručena dne 17. 7. 2009.

Posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti proti napadenému usnesení bylo 7. 7. 2009. Jelikož stěžovatel předal kasační stížnost k poštovní přepravě až dne 16. 7. 2009, stalo se tak po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti, jejíž zmeškání nelze prominout (§ 106 odst. 2 poslední věty s. ř. s.).

Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že stěžovatel není v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). V případě zjevně opožděně podané kasační stížnosti by bylo přepjatým formalismem a v rozporu se zásadou hospodárnosti soudního řízení, aby byl spis vrácen krajskému soudu k postupu podle § 108 odst. 1 s. ř. s., za situace, kdy nelze kasační stížnost meritorně projednat (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2006, č. j. 8 Azs 6/2006-52, nebo usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2008., č. j. 7 Afs 34/2008-103, obě viz www.nssoud.cz). V případě kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce soudem dokonce ani není důvodem pro odmítnutí takové kasační stížnosti nedostatek právního zastoupení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2004, č. j. 6 Azs 27/2004-41, publikovaný pod č. 486/2005 Sb. NSS).

Nejvyšší správní soud proto z výše uvedeného důvodu kasační stížnost stěžovatelky odmítl jako opožděně podanou (§ 46 odst. 1 písm. b/ za použití § 120 s. ř. s.).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 za použití § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. listopadu 2009

JUDr. Milada Tomková předsedkyně senátu