69 ICm 888/2010
69 ICm 888/2010-77 (KSUL 69 INS 2392/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Bednářem v právní věci žalobce Ing. Aleše Klaudyho, sídlo kanceláře Masarykovo nám. 191/18, 405 01 Děčín I., insolvenčního správce dlužníka ANIVEG ECO s.r.o. se sídlem Lovosice, ul.8. května č.p. 165, okres Litoměřice, IČ: 48592145, proti žalovanému JUFA s.r.o. se sídlem Plzeň, Karlovarská 70, PSČ 323 00, IČ: 26330211, právně zastoupenému Mgr. Markem Dejmkem, advokátem se sídlem kanceláře Denisovo nábřeží 6, 301 49 Plzeň, o žalobě na popření vykonatelné pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že vykonatelná pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení za dlužníkem ANIVEG ECO s.r.o. se sídlem Lovosice, ul.8. května č.p. 165, okres Litoměřice, IČ: 48592145, v celkové výši 1.064.522,90 Kč a popřená žalobcem co do výše 165.082,34 Kč, je oprávněně popřená jen co do výše 156.233,93 Kč a zjištěná ve výši 908.288,97 Kč.

II. V části, kde se žalobce domáhá určení oprávněnosti popření vykonatelné pohledávky žalovaného co do výše 8.848,41 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 629,-Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet majetkové podstaty dlužníka. (KSUL 69 INS 2392/2010)

Odůvodnění:

Dne 31.07.2011 byla Krajskému soudu v Ústí nad Labem doručena žaloba žalobce Ing. Aleše Klaudyho, insolvenčního správce dlužníka ANIVEG ECO s.r.o., proti žalovanému JUFA s.r.o. V žalobě se žalobce domáhá určení oprávněnosti popření vykonatelné pohledávky žalovaného, přihlášené do insolvenčního řízení na majetek dlužníka ANIVEG ECO s.r.o., vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 69 INS 2392/2010. Vykonatelnou pohledávku žalovaného přihlášenou v celkové výši 1.064.522,90 Kč žalobce jako insolvenční správce popřel co do výše 165.082,34 Kč (jistina byla popřena co do výše 134.731,67 Kč a úrok z prodlení co do výše 30.350,67 Kč) a ve zbytku pohledávku uznal. Popření pohledávky bylo odůvodněno částečnou úhradou pohledávky, neboť podle tvrzení žalobce dlužník zaplatil celkem 14.731,67 Kč v rámci probíhající exekuce, a dále 120.000,-Kč převodem z účtu.

K podané žalobě se podáním ze dne 16.08.2010 vyjádřil žalovaný, který uvedl, že mu není známo, že by od dlužníka obdržel platby v celkové výši 120.000,-Kč. Tvrzení žalobce o platbách exekutorovi žalovaný považuje za irelevantní, neboť i kdyby dlužník tyto platby exekutorovi zaplatil, nepokryly by ani náklady exekuce. Proto žalovaný navrhl podanou žalobu zamítnout.

Po vyjádření obou účastníků bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 69 INS 2392/2010 proti dlužníku ANIVEG ECO s.r.o. se sídlem Lovosice, ul.8. května č.p. 165, okres Litoměřice, IČ: 48592145 (dále jen dlužník) dvě vykonatelné pohledávky v celkové výši 1.064.522,90 Kč. Při přezkumném jednání dne 02.07.2010 byla pohledávka č. 2 insolvenčním správcem (žalobcem) v plné výši uznána. Pohledávku č. 1 žalobce popřel co do výše 165.082,34 Kč (jistina byla popřena co do výše 134.731,67 Kč a úrok z prodlení co do výše 30.350,67 Kč) a ve zbytku 899.440,56 Kč pohledávku uznal. Pohledávka byla žalovanému přiznána platebním rozkazem KS Ústí nad Labem ze dne 15.03.2007 č.j. 24 Ro 114/2007-15, a to ve výši 737.410,30 Kč s příslušenstvím. Existence této pohledávky je mezi účastníky nesporná. Sporné bylo pouze to, zda po vydání platebního rozkazu došlo k částečné úhradě pohledávky ze strany dlužníka či nikoliv. Předmětem dokazování při jednání, která se uskutečnila dne 18.02.2011 a 29.03.2011, tak byly pouze sporné skutečnosti.

Žalobce nejprve při jednání doplnil svá skutková tvrzení tak, že částka 120.000,-Kč, kterou měl dlužník uhradit ve čtyřech platbách, byla uhrazena z účtu společnosti VEGANI ECO MOTORS s.r.o., se kterou dlužník tvořil koncern, a jejíž účet používal na základě smlouvy o používání bankovního účtu. K prokázání těchto skutkových tvrzení žalobce předložil listinné důkazy. Z výpisu účetní evidence dlužníka-přijatých faktur (č.l. 7-8) je zřejmé, že faktury, jimiž žalovaný dlužníku dlužnou částku fakturoval, dlužník řádně evidoval a evidoval i sporné platby, jimiž měl být závazek vůči žalovanému částečně splněn. Provedení plateb v rámci exekuce je prokazováno jednak výpisem přijatých faktur (č.l. 8) a dále výpisy z bankovních účtů (č.l. 9-10). Provedení exekuce potvrdil rovněž exekutor JUDr. Zdeněk Zítka (č.l. 37-38), který ve své zprávě ze dne 20.12.2010 uvedl, že při exekuci proti dlužníku vymohl částku v celkové výši 14.726,-Kč. Z této částky si exekutor ponechal a úhradu nákladů exekuce včetně odměny částku 7.735,-Kč. Oprávněnému (žalovanému) exekutor (KSUL 69 INS 2392/2010) vyplatil dne 09.02.2009 částku 6.990,92 Kč. Vyjádření exekutora ze dne 20.05.2008 (č.l. 49) předložené žalovaným, prokazuje pouze to, že v roce 2008 žalovaný žádné plnění z exekuce neobdržel, což je ostatně v souladu i s novější zprávou exekutora. K prokázání plateb prováděných přes účet společnosti VEGANI ECO MOTORS s.r.o. byl proveden důkaz výpisy z bankovního účtu společnosti VEGANI ECO MOTORS s.r.o. (č.l. 12-13, 15-16, 20-22, 27-28) a zaúčtováním plateb (č.l. 11, 14, 17-19, 25-26). Z těchto důkazů je zřejmé, že z účtu společnosti VEGANI ECO MOTORS s.r.o. byla na účet žalovaného zaplacen částka v celkové výši 120.000,-Kč, a to ve čtyřech platbách. Dne 18.10.2008 byla zaplacena částka 20.000,-Kč, dne 10.10.2008 částka 30.000,-Kč, dne 12.07.2007 částka 20.000,-Kč a dne 21.06.2007 částka 50.000,-Kč. Přiloženy byly rovněž doklady týkající se platby částky 25.000,-Kč dne 09.02.2007 (č.l. 29-33). Tato platba však proběhla před vydáním platebního rozkazu (č.l. 47-48), na základě něhož je pohledávka vykonatelná, a proto nemá vliv na snížení vykonatelné pohledávky. K provedeným platbám byla vyslechnuta svědkyně Ing. Jana Holá, která byla v roce 2007 ekonomkou a prokuristkou ve společnosti ANIVEG ECO, s.r.o. Tato svědkyně potvrdila, že mezi společnostmi ANIVEG ECO s.r.o. a VEGANI ECO MOTORS s.r.o. byla uzavřena smlouva o používání bankovního účtu společnosti VEGANI ECO MOTORS s.r.o., na základě níž účet používaly obě společnosti. Bylo to z toho důvodu, že dlužník měl zablokovaný svůj účet a nemohl proto ze svého účtu platby hradit. Platby za ANIVEG ECO s.r.o. byly proto prováděny z účtu VEGANI ECO MOTORS s.r.o. a následně docházelo k vzájemnému vyrovnání formou zápočtů mezi oběma společnostmi. V případě plateb žalovanému byly takto hrazeny z účtu VEGANI ECO MOTORS s.r.o. závazky dlužníka ANIVEG ECO, s.r.o., přičemž platby byly označeny JUFA/ANIVEG ECO. Svědkyně dále uvedla, že společnost VEGANI ECO MOTORS s.r.o. vůči společnosti JUFA s.r.o. žádné vlastní závazky neměla. Žalobce pak k uvedeným platbám předložil čestné prohlášení Hanse Güntera Beckera, který byl v rozhodné době jednatelem společností VEGANI ECO MOTORS s.r.o. i ANIVEG ECO s.r.o. Z tohoto čestného prohlášení (č.l. 68) vyplývá, že platby z účtu VEGANI ECO MOTORS s.r.o. byly placeny za dlužníka a s vědomím a souhlasem dlužníka. To, že platby byly žalovanému řádně doručeny je prokazováno rovněž potvrzením ČSOB a.s. (č.l. 69). Soud provedl rovněž důkazy listinami z insolvenčního spisu KSUL 69 INS 2392/2010, a to usnesením č.l. A-29, kterým byl zjištěn úpadek dlužníka a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce, usnesením č.l. B-11, kterým byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs a protokolem o přezkumném jednání a schůzi věřitelů č.l. B-10, kde byla vykonatelná pohledávka žalovaného správcem co do výše popřena. Důkaz byl proveden rovněž přihláškou P1 z insolvenčního spisu KSUL 69 INS 2392/2010 a jejími přílohami, z níž je zřejmé, že pohledávka, o níž je veden spor, byla žalovaným řádně přihlášena.

Protože z provedeného dokazování bylo zjevné, že žalovaný nevylíčil všechny podstatné skutečnosti, byl usnesením ze dne 24.02.2011 č.j.vyzván, aby tak učinil. Na výzvu soudu žalovaný zaslal soudu vyjádření ze dne 10.03.2011 (č.l. 59). Toto vyjádření však neobsahuje taková skutková tvrzení, k jejichž doplnění byl žalovaný vyzván. Žalovaný pouze uvedl, že na svůj účet od třetí osoby skutečně obdržel uváděné platby. Nic bližšího však neuvedl a nezpochybnil ani tvrzení žalobce, že mělo jít o platby, jimiž byl hrazen dluh dlužníka.

Další důkazy účastníci ani po poučení podle § 118b a 119a občanského soudního řádu nenavrhli. (KSUL 69 INS 2392/2010)

Soud provedené důkazy zhodnotil v souladu s ustanovením § 132 občanského soudního řádu každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti. Při hodnocení důkazů dospěl soud k následujícím závěrům. Z nesporných tvrzení a provedených důkazů je nepochybné, že žalovaný měl za dlužníkem na základě pravomocného platebního rozkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15.03.2007 č.j. 24 Ro 114/2007-15 vykonatelnou pohledávku ve výši 737.410,30 Kč s příslušenstvím. Tuto pohledávku žalovaný přihlásil jako pohledávku č. 1 přihláškou ze dne 25.03.2010 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 69 INS 2392/2010. Při přezkumném jednání dne 02.07.2010 byla tato pohledávka insolvenčním správcem (žalobcem) popřena co do výše 165.082,34 Kč (jistina byla popřena co do výše 134.731,67 Kč a úrok z prodlení co do výše 30.350,67 Kč) z důvodu částečné úhrady pohledávky žalovaným. Soud má za prokázané, že k částečné úhradě pohledávky žalovaného skutečně došlo, byť ne v plné výši tvrzené žalobcem. Soud považuje za prokázané, že dlužník uhradil přes účet společnosti VEGANI ECO MOTORS s.r.o., s níž tvořil koncern, částku v celkové výši 120.000,-Kč a o tuto částku (a odpovídající část úroku z prodlení) se také snížila pohledávka žalovaného. Žalovaný, ač byl k tomu soudem vyzván, nikdy netvrdil (a tedy ani neprokazoval), že platby, které prokazatelně obdržel, byly určeny k jinému účelu než k úhradě dluhu dlužníka, jak tvrdí žalobce. Žalobce předloženými důkazy prokázal pravdivost svých tvrzení, když žalovaný žádnou obranu proti těmto tvrzením neuplatnil. Proto v rozsahu uhrazené částky 120.000,-Kč a tomu odpovídající části úroků z prodlení je popření vykonatelné pohledávky po právu. Pokud jde o žalobcem tvrzenou úhradu částky 14.726,-Kč v rámci exekuce, tak v tomto případě bylo prokázáno, že žalovaný obdržel pouze část plnění ve výši 6.990,92 Kč. Zbývající část plnění ve výši 7.735,-Kč si exekutor ponechal na úhradu své odměny a nákladů exekuce. Proto v rozsahu částky 7.735,-Kč a tomu odpovídajícímu úroku z prodlení (od 28.08.2008 do 25.03.2010) ve výši 1.113,41 Kč popření pohledávky nebylo oprávněné, neboť v tomto rozsahu 8.848,41 Kč pohledávka žalovaného nezanikla. Proto soud rozhodl tak, že z celkově popřené výše 165.082,34 Kč je pohledávka oprávněně popřená jen co do výše 156.233,93 Kč. Ve zbývající výši 8.848,41 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

Podle výsledku řízení by pak má v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu nárok na náhradu nákladů řízení žalobce (jeho úspěch ve sporu byl téměř úplný). Protože žalobce nebyl zastoupen právním zástupcem, má nárok pouze na náhradu jízdného ke dvěma jednáním z Děčína do Ústí nad Labem a zpět, celkem 108 Km. Výše cestovného se stanoví podle vyhl. 462/2009 Sb. tak, že při 108 km činí základní sazba náhrady podle § 1 písm. b) 399,-Kč a spotřebované pohonné hmoty podle § 4 písm. d) při spotřebě 6,76 litrů na 100 km a ceně 31,60 Kč/litr benzínu natural 95 částku 230,-Kč. Celková výše nákladů řízení tak činí 629,-Kč. Soud proto žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 629,-Kč s tím, že je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku, a to na účet majetkové podstaty dlužníka. (KSUL 69 INS 2392/2010)

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. (§ 204 odst. 1 o. s. ř.)

V Ústí nad Labem dne 29. dubna 2011 JUDr. Jiří Bednář, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Jan Šejnoha