69 ICm 729/2010
69 ICm 729/2010-24 (KSUL 69 INS 3380/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Bednářem v právní věci žalobce Mgr. Martina Koláře, sídlo kanceláře Masarykovo nám. 3/3, 405 01 Děčín I., insolvenčního správce dlužníka Miroslava anonymizovano , anonymizovano , r.č. 780707/2350, trvale bytem Nádražní 884, 407 47 Varnsdorf, proti žalovanému JUDr. Petru Kociánovi, sídlo kanceláře Krakovská 1363/12, 110 00 Praha, IČ: 60531355, o žalobě na popření vykonatelné pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod spis. zn. KSUL 69 INS 3380/2010 není pohledávkou po právu.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 278,-Kč, a to na účet majetkové podstaty dlužníka č. 43- 5202410297/0100 VS 6933802010.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 07.07.2010, doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 09.07.2010, se žalobce Mgr. Martin Kolář, insolvenční správce dlužníka Miroslava anonymizovano , domáhal proti žalovanému JUDr. Petru Kociánovi určení oprávněnosti popření vykonatelné pohledávky žalovaného, přihlášené do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 69 INS 3380/2010 ve věci dlužníka Miroslava anonymizovano . Pohledávka žalovaného ve výši 7.920,-Kč byla přihlášena do insolvenčního řízení přihláškou KSUL 69 INS 3380/2010

č. 2, přičemž tato pohledávka spočívá v nároku žalovaného na náhradu nákladů exekuce, a to odměny soudního exekutora, náhrady hotových výdajů exekutora a náhrady za doručení písemností soudním exekutorem. Žalobce jako insolvenční správce tuto vykonatelnou pohledávku popřel, neboť podle jeho názoru lze o nákladech exekuce rozhodnout teprve po jejím skončení, což se však ještě nestalo.

K podané žalobě se podáním ze dne 18.08.2010 vyjádřil rovněž žalovaný. Ten uvedl, že náklady exekuce určuje exekutor v příkazu úhradě nákladů exekuce. Vydání takového příkazu nemůže zabránit ani zahájené insolvenční řízení. Proto exekutor (žalovaný) v tomto případě podle § 87 odst. 3 exekučního řádu náklady exekuce stanovil, a to paušální částkou v minimální zákonné výši.

Při jednání, které proběhlo dne 19.11.2010 byly provedeny všechny důkazy předložené oběma stranami. Na základě shodných tvrzení účastníků soud dospěl k závěru, že je nesporné, že usnesením OS v Děčíně ze dne 03.08.2009 č.j. 8 Nc 4603/2009-5 byla nařízena ve prospěch oprávněného Matco s.r.o. exekuce na majetek povinného Miroslava anonymizovano a provedením exekuce byl pověřen žalovaný. Nesporné rovněž je, že příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 12.04.2010 č.j. 137 Ex 16234/09-20 žalovaný určil náklady exekuce na 7.920,-Kč. Tuto částku také žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení na majetek dlužníka. Sporným tak zůstalo, zda pohledávka žalovaného vznikla, tedy zda žalovaný byl oprávněn v daném stadiu exekučního řízení náklady exekuce vyčíslit. Předmětem dokazování tak byly pouze sporné skutečnosti. Z příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 12.04.2010 č.j. 137 Ex 16234/09-20 (č. l. 10) soud zjistil, že pohledávka, kterou žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení, se skládá z odměny exekutora ve výši 3.000,-Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 3.500,-Kč, náhrady za doručení písemností ve výši 100,-Kč a DPH ve výši 1.320,-Kč. Z přihlášky P-2 a jejích příloh bylo zjištěno, že žalovaný přihlásil v zákonné lhůtě svou pohledávku ve výši 7.920,-Kč, kterou doložil vedle již uvedeného příkazu k úhradě nákladů exekuce rovněž usnesením OS v Děčíně ze dne 03.08.2009 č.j. 8 Nc 4603/2009-5, kterým byla nařízena ve prospěch oprávněného Matco s.r.o. exekuce. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem KSUL 69 INS 3380/2010-A-11 a KSUL 69 INS 3380/2010-B-5 je zřejmé, že o úpadku dlužníka Miroslava anonymizovano bylo rozhodnuto dne 08.04.2010, kdy bylo také povoleno oddlužení, a oddlužení splátkovým kalendářem bylo schváleno dne 02.07.2010. Výsledek přezkoumání pohledávky žalovaného je zřejmý z protokolu o přezkumném jednání (č. l. B-4), které se uskutečnilo dne 02.07.2010. Žaloba proto byla podána včas.

Soud provedené důkazy zhodnotil v souladu s ustanovením § 132 občanského soudního řádu každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti. Při hodnocení důkazů dospěl soud k následujícím závěrům. Z nesporných tvrzení a provedených důkazů je zřejmé, že pro vymožení pohledávky společnosti Matco s.r.o. za dlužníkem Miroslavem Kudrnou byla Okresním soudem v Děčíně nařízena dne 03.08.2009 exekuce na majetek dlužníka a provedením exekuce byl pověřen exekutor JUDr. Petr Kocián. Exekuce nebyla ke dni 01.04.2010, kdy bylo zahájeno insolvenční řízení, skončena a ničeho k uvedenému dni nebylo vymoženo. Dne 12.04.2010 (tedy po zahájení insolvenčního řízení a po rozhodnutí o úpadku) exekutor vydal příkaz k úhradě nákladů exekuce (aniž by však exekuce byla ukončena) a následně svou pohledávku, která byla tímto příkazem určena, přihlásil do insolvenčního řízení. Jedinou spornou otázkou mezi účastníky pak bylo to, zda exekutor byl oprávněn v této fázi exekučního řízení příkaz k úhradě nákladů exekuce vydat, a kdy vznikla KSUL 69 INS 3380/2010

(či vznikne) pohledávka žalovaného za dlužníkem. Podle § 87 až 89 zákona č. 120/2001 (exekuční řád) mohou být náklady exekuce vyčísleny teprve po jejím skončení, neboť před skončením exekuce nelze jednoznačně určit, zda exekuce byla úspěšná či nikoliv. Jestliže v tomto případě exekutor vydal příkaz k úhradě nákladů exekuce před jejím skončením, učinil tak předčasně, neboť pohledávka za dlužníkem mu ještě nevznikla. Proto soud dospěl k závěru, že pohledávka žalovaného v tomto případě nevznikla a proto žalobce postupoval správně když pohledávku žalovaného přihlášenou do insolvenčního řízení popřel. Soud tedy musel vyhovět žalobě, kterou se žalobce domáhal oprávněnosti popření vykonatelné pohledávky žalovaného. Na druhou stranu je však rovněž nutno uvést, že uvedené závěry mají pro žalovaného i dlužníka i další důsledky. Jestliže soud považuje vyčíslení nákladů exekuce za předčasné, pak tedy pohledávka žalovaného nemohla být do insolvenčního řízení na majetek dlužníka přihlášena a nebude možné na ni vztáhnout ani osvobození dlužníka od placení zbytku pohledávek v případě úspěšného oddlužení. Po skončení oddlužení tedy nic žalovanému nebude bránit v tom, aby exekuci ukončil (na vymáhanou pohledávku oprávněného Matco s.r.o. se osvobození bude vztahovat) a náklady exekuce vyčíslil. Takto nově vzniklou pohledávku bude moci žalovaný po skončení insolvenčního řízení po dlužníku požadovat.

Podle výsledku řízení má pak v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu nárok na náhradu nákladů řízení žalobce. Vzhledem k tomu, že žalobce nebyl v řízení zastoupen advokátem, lze mu přiznat pouze náhradu jízdného, které při cestě z Děčína do Ústí nad Labem a zpět (2x25 km) a spotřebě 6,1 litru na 100 km činí celkem 278 Kč. Proto soud žalobci tuto náhradu nákladů přiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. (§ 204 odst. 1 o. s. ř.)

V Ústí nad Labem dne 19. listopadu 2010 JUDr. Jiří Bednář, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Jan Šejnoha