69 ICm 4292/2015
číslo jednací: KSPH 69 ICm 4292/2015-32 sp.zn.: KSPH 69 INS 17176/2015

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze se sídlem Praha 5, náměstí Kinských 5, 150 75 Praha 5- Smíchov, rozhodl samosoudkyní JUDr. Renátou Macků ve věci žalobce: Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4 insolvenčního správce dlužníka Vladimír Alex anonymizovano , anonymizovano , bytem Městský úřad Desná, část Desná II, Krkonošská čp. 318, adresát pro doručení Žitná 530, 250 64 Měsiče u Prahy, zastoupeného JUDr. Zbyňkem Jirouškem, advokátem se sídlem Praha 4, Táborská 65/29, 140 00, proti žalované Janě anonymizovano , anonymizovano , bytem Velké Hamry 607, 468 45 Velké Hamry, zastoupené Mgr. Martinem Schwarzem, advokátem se sídlem Majákovského 1176, 252 28 Černošice, o žalobě na určení neúčinnosti kupní smlouvy

t a k t o:

I. Určuje se, že právní úkon dlužníka ze dne 1. července 2013, jímž převedl na žalovanou ideální 2/5 rodinného domu č.p. 436 Desná III. Na parcele č. 526, vše zapsáno na listu vlastnictví č. 1322, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Jablonec isir.justi ce.cz

nad Nisou, pro katastrální území Desná III, obec Desná, je vůči věřitelům dlužníka neúčinný.

II. Žalovaná je povinna zaplatit do majetkové podstaty dlužníka Vladimíra Alexe anonymizovano , anonymizovano , bytem Krkonošká 318, 468 61, Desná II částku 900.000,-Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů soudního řízení částku 8.228,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Zbyňka Jirouška, advokáta, se sídlem Praha 4, Táborská 65/29, 140 00.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet České republiky-Krajskému soudu v Praze soudní poplatek za žalobu ve výši 5.000,-Kč.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobou doručenou soudu dne 13.11.2015 se žalobce z pozice insolvenčního správce domáhal proti žalované jako nabyvatelce nemovitostí ideálních 2/5 rodinného domu č.p. 436 Desná III na parcele č. 526, vše zapsáno na listu vlastnictví č. 1322, v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, kat. pracoviště Jablonec nad Nisou, pro katastrální území Desná III obec Desná, určení, že darovací smlouva ohledně výše uvedených nemovitostí uzavřená mezi dlužníkem (dále jen dárcem) na straně jedné a jeho matku Janou anonymizovano (dále jako obdarovanou) je neúčinná s tím, že žádal, aby soud určil, že žalovaná je povinna vydat do majetkové podstaty dlužníka ideální 2/5 výše citovaných nemovitostí.

Žalobce uvedl, že žalovaná je matkou dlužníka, dlužník se darovací smlouvou ze dne 1.07.2013 uzavřenou před zahájením insolvenčního řízení (30.06.2015) zbavil majetku bez odpovídajícího protiplnění. Jedná se tak podle něho o úkon učiněný bez přiměřeného protiplnění, §240 a o neúčinný o právní úkon ve smyslu ustanovení §235 a následujícího IZ, neboť neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojování věřitelů, nebo zvýhodňuje některé věřitelé na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí. Žalobce je toho názoru, že jsou splněna všechna výše uvedená zákonná ustanovení, neboť došlo k právnímu úkonu při uzavření darovací smlouvy bez přiměřeného protiplnění, neboť dle ustanovení §240 odst. 1 IZ je jedním v úkonům zkracujících možnost uspokojení věřitelů úkon bez přiměřeného protiplnění, přičemž úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění.

Zástupce žalobce při jednání před Krajským soudem v Praze dne 01.12.2017 změnil žalobu v tom smyslu, že žádal, aby soud určil, že právní úkon dlužníka ze dne 1.července 2013, jímž převedl na žalovanou ideální 2/5 rodinného domu č.p. 436 Desná III na parcele č.

526, vše zapsáno na listu vlastnictví číslo 1322, v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou, pro katastrální území Desná III, obec Desná, je vůči věřitelům dlužníka neúčinný a zároveň žádal, aby žalovaná byla uznána povinna zaplatit do majetkové podstaty dlužníka Vladimíra Alexe anonymizovano , anonymizovano , bytem Krkonošká 318, 468 61 Desná II částku 900.000,-Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

S ohledem na změnu poměrů na straně žalované spočívajících v tom smyslu, že žalovaná po podání žaloby již není vlastníkem předmětných nemovitostí, neboť tyto společně s dalším spoluvlastníkem převedli kupní smlouvou ze dne 20.06.2016 na nové nabyvatele, kteří jsou k dnešnímu dni vlastníky nemovitostích. Kupní cena byla sjednána na částku 2.250.000,-Kč. Z tohoto důvodu se tedy žalobce domáhá neúčinnosti převodu sporných nemovitostí v rozsahu 2/5 a žádá, aby soud z kupní ceny uložil žalované zaplatit do majetkové podstaty dlužníka Vladimíra Alexe anonymizovano 2/5 kupní ceny, což činí částku 900.000,-Kč.

V důsledku této skutečnosti soud připustil změnu žaloby ve smyslu ustanovení §95 odst. 1 o.s.ř. , s tím, že si je vědom, že změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, přiněmž ke změně došlo. Tento nedostatek soud shojil tou skutečností, že zároveň s rozsudkem doručí právnímu zástupci žalované protokol o jednání ze dne 01.12.2017 ve kterém byla připuštěna změna žaloby.

Žalovaná ve svém písemném vyjádření ze dne 16.08.2017 navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že dlužník , který je její syn Alex Vladimír anonymizovano , nabyl předmětné ideální 2/5 rodinného domu, bezúplatně darem od její osoby, dne 20.12.2000. Na předmětnou část nevynaložil žádné pořizovací prostředky , nestaral se o ni, neplatil náklady na údržbu, provoz, revize ani opravy. Všechno musela hradit žalovaná s manželem ve spolupráci s druhým synem Markem anonymizovano . Chování dlužníka (jejího syna) se od poloviny roku 2001 vůči její osobě začalo zhoršovat, její syn jí odmítl poskytnout jakoukoliv pomoc po operačních stavech, kdy se o ní nemohl plně starat ani její manžel a staral se hlavně druhý syn Marek. Žalovaná neztrácela naději na zlepšení stavu, ale po několikaterých urgencích nutnosti podílet se na nákladech oprav a údržby domu s tím, že dlužník ji nevracel ani půjčky, které ona sama mu poskytovala, došla její trpělivost a po souvislých problémech se synem (dlužníkem) se rozhodla vyvstalou situaci řešit. Po jejích neustálých odvoláváních daru a jeho požadování navrácení při občasných setkáních, nebo osobních dopisech, svolil její syn (dlužník) Alex Vladimír anonymizovano s navrácením daru a dne 1.7.2013 daroval sporné nemovitosti na základě darovací smlouvy žalované. V době navrácení daru její syn (dlužník) nebyl v žádném úpadku, po celou dobu pracoval, jezdil na stáže pro zdokonalení filmové kvalifikace, účinkoval v reklamách a filmech, poté pracoval jako programátor, začal si vyřizovat podklady k oddlužení až od začátku roku 2015. Přes všechno výše uvedené jako matka žalovaná věřila v nápravu situace a podporovala všemi způsoby svého syna (dlužníka) včetně finančních. Podle částek přihlášených k insolvenčnímu řízení, byla i přes jejich celkový hodnotový součet stále jeho největším věřitelem v poskytnutí finančních částek. Žalovaná se však k řízení pouze z důvodu mateřské lásky ve formě této další pomoci nepřihlásila. Odmítá ale nést další náklady, za jeho činných, zejména když jsou vytrženy z kontextu a podány takto účelově. Prosí soud, aby jej dlužníkovi dal v rámci oddlužení šanci, když tento se maximálně snaží o co nejvyšší procento míry způsobu oddlužení, kdy přes stále limitující zdravotní stav z následku úrazu se maximálně snaží o co nejvyšší procento míry způsobu oddlužení. V současné době u dlužníka (jejího syna) vidí markantní zlepšení v chování směrem k její osobě, celé rodině, včetně pomoci při zdravotních obtížích.

Soud k výše uvedeným skutečnostem provedl důkazy, a to spisem KSPH 69 INS 17176/2015 zejména přihláškou na č.l. A-3 ze dne 30. června 2015 ze které se zjišťuje, že vůči dlužníkovi bylo zahájeno insolvenční řízení, usnesením na čl. A-13 ze dne 25.08.2015 jež nabylo právní moci dne 1.9.2015, protokolem o přezkumném jednání a schůzi věřitelů ze dne 23.10.2015 na čl. B-7/1, 2, 3, B-8/1, 2, 3, 4, 5, protokolem o zvláštním přezkumném jednání ze dne 09.06.2016 na čl. B-16/1, 2, 3, usnesením ze dne 14. června 2016 na čl. B-10/1, 2, 3, 4, 5, ve znění usnesení dne 14.06.2016 na čl. B-17, fotokopií darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanou jako dárkyní a dlužníkem jako obdarovaným ze dne 20.12.2012 založenou ve spise na č.l. 9, fotokopií výpisu z katastru nemovitostí ze dne 03.09.2015 pro okres Jablonec nad Nisou KÚ Desná III, obec Desná LV číslo 1322 založenou ve spise na čl. 4, fotokopií darovací smlouvou uzavřenou mezi dlužníkem a žalovanou ze dne 01.07.2013 na čl. 5, fotokopií výpisu z katastru nemovitostí ze dne 29.11.2017 pro okres Jablonec nad Nisou, obec Desná, katastrální území: 625591 Desná III LV: 1310 na čl. 15 a fotokopií kupní smlouvy ze dne 20.06.2016 uzavřenou mezi prodávajícími paní Janou anonymizovano a panem Markem anonymizovano jako prodávajícími a Václavem Musilem a Nelou Lacinovou jako kupujícímí, s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí dne 20.06.2016 ze které bylo zjištěno, že žalovaná společně s dalším spoluvlastníkem převedli sporné nemovitosti kupní smlouvou ze dne 20.06.2016 na kupující a to na pana Václava Musila a paní Nelu Lacinovou, kteří jsou k dnešnímu dni vlastníky nemovitostí. Kupní cena byla sjednána částkou 2.250.000,-Kč. Podíl na kupní ceně v rozsahu 2/5 činí tedy 900.000,-Kč.

Bez pochyby bylo prokázáno, že žalobce jako insolvenční správce provedl úkony směřující k zjištění rozsahu a složení majetkové podstaty dlužníka. Žalobce z výpisu z katastru nemovitostí zjistil, že dlužník nevlastní žádné nemovitosti, ale ještě v červnu 2013 vlastnil ideální 2/5 sporných nemovitostí společně se svým bratrem Markem anonymizovano , který vlastnil zbývající ideální 3/5 nemovitostí. Z výpisu z katastru nemovitostí žalobce dále zjistil, že nemovitost byla ode dne 1.7.2013 darovaná žalované na základě darovací smlouvy ze dne 1.7.2013. S právními účinky vkladu práva ke dni 1.7.2013. Žalobce je přesvědčen, že jsou v daném případě splněny veškeré zákonném stanovené podmínky pro rozhodnutí insolvenčního soudu v souladu s ustanovením §235 a následujícího insolvenčního zákona k rozhodnutí o neúčinnosti darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanou a dlužníkem dne 1.7.2013. K tomu, aby byl právní úkon odporovatelný podle těchto ustanovení, musí dojít kumulativně k naplnění obecné definice neúčinnosti uvedené v ustanovení §235 insolvenčního zákona a zároveň jednoho z důvodů neúčinnosti právního úkonu obsažených v ustanovení §240 §242 insolvenčního zákona.

V tomto případě má žalobce za to, že uzavření darovací smlouvy představuje úkon bez přiměřeného protiplnění, tak jak jej vymezuje ustanovení §240 IZ a dále také úkon úmyslně zkracující dle ustanovení §242 IZ. Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění za a) podmínka právního úkonu bez přiměřeného protiplnění dle ustanovení §240 odst. 1 IZ je jedním z úkonů zkracujících možnost uspokojení věřitelů úkon bez přiměřeného protiplnění, přičemž úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo protiplnění jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník. Pro posouzení právního úkonu je tedy rozhodný vzájemný poměr mezi plněním, ke kterým se zavázali účastníci právního úkonu. V daném případě se insolvenční dlužník v darovací smlouvě zavázal převést výše specifikované nemovitosti na žalovanou v rámci darovací smlouvy. Dle ustanovení §240 odst. 2 IZ se právním úkonem bez přiměřeného protiplnění rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku, přičemž se má za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníků blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. Žalovaná je matkou dlužníka, žalovaná a dlužník jsou tedy vůči sobě osobami blízkými. Darovací smlouva tak představuje právní úkon učinění ve prospěch osoby dlužníku blízké, kdy se na základě ustanovení §240 odst. 2 insolvenčního zákona uplatní právní domněnka, že darovací smlouva byla učiněna v době, kdy byl dlužník v úpadku. Podmínka učinění úkonu ve lhůtě tří let před zahájením insolvenčního řízení je v tomto případě splněna, neboť dle ustanovení §240 odst. 3 insolvenčního zákona lze právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké, nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a nebo v době jednoho roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. Jak již bylo uvedeno výše, žalovaná je osobou dlužníkovi blízkou. Insolvenční řízení bylo zahájeno vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení dne 30. června 2015. Darovací smlouva byla uzavřena dne 01.07.2013. Tříletá lhůta pro podání odpůrčí žaloby začala běžet od 2.7.2013, neboť právní účinky vkladu práva vyvstaly ke dni 1.7.2013 (rozsudek nejvyššího soudu ze dne 18.7.2000, sp.zn. 31Cdo 619/2000). Podmínka učinění úkonu ve lhůtě tří let před zahájením insolvenčního řízení je tedy splněna. V průběhu řízení nebylo prokázáno ani že by byla naplněna podmínka absence liberačních důvodů dle §240 odst. 4 IZ, neboť dle ustanovení §240 odst. 4 IZ jsou uvedeny 4 možné liberační důvody, kdy zákon stanoví, kdy se nejedná o právní úkon bez přiměřeného protiplnění, a to:

-plnění uložené právním předpisem, -příležitostný dar v přiměřené výši -poskytnutí plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti, -právní úkon o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon vést k úpadku dlužníka.

Se zřetelem ke všem skutečnostem je zcela zřejmé, že žádný ze zde uvedených důvodů se neuplatní je zcela zřejmé, že na základě provedeném dokazování vyplynulo, že vyvedení

nemovitosti z majetkové sféry insolvenčního dlužníka naplňuje též skutkovou podstatu úmyslně zkracujícího právního úkonu, neboť darovací smlouva o převodu nemovitostí byla učiněna mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou. Jak je výše popsáno, darovací smlouva o převodu nemovitosti byla uzavřena mezi insolvenčním dlužníkem a jeho matkou, lze tedy shrnout, že insolvenční dlužník převedl nemovitost na osobu blízkou, a v takovém případě se má za to, že žalovaná o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele věděla. Neboť ona sama ve svém vyjádření uváděla, že má sama pohledávky vůči dlužníkovi, které však neuplatňovala, z insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník měl před podáním návrhu na oddlužení několik splatných pohledávek a tudíž musel vědět, že se nachází v úpadku. Darovací smlouva o převodu nemovitosti byla uzavřena dne 1.7.2013. Insolvenční řízení bylo zahájeno vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení ze dne 30. června 2015 mezi uzavřením smlouvy a zahájením insolvenčního řízení tak uplynuly dva roky. Podmínka učinění úkonu ve lhůtě pěti let před zahájením insolvenčního řízení ve smyslu ustanovení §242 odst. 3 IZ, je tak v daném případě splněna. Současná hodnota majetku dlužníka nedosahuje takové hodnoty, aby mohl zpeněžením majetku dlužníka dojít k uspokojení pohledávek věřitelů v plné výši. Dlužník uzavřením darovací smlouvy zkrátil možnost uspokojení svých věřitelů v insolvenčním řízení ve smyslu ustanovení §253 odst. 1 IZ, neboť dlužník převedl na žalovanou nemovitost, která se nestala součástí majetkové podstaty, a proto nemohla být zpeněžena a výtěžek z toho zpeněžení nebylo možné použít k uspokojení věřitelů dlužníka v insolvenčním řízení.

Z výše uvedených důkazů zákonných ustanovení zcela jednoznačně vyplývá, že darovací smlouva splňuje veškeré zákonem stanovené podmínky, aby insolvenční soud rozhodl o její neúčinnosti, neboť se jedná o právní úkon bez přiměřeného protiplnění a dále také o úmyslně zkracující právní úkon, kterým dlužník zkrátil možnost věřitelů k uspokojení pohledávek v insolvenčním řízení, a proto žalobě o neúčinnosti právního úkonu bylo v plném rozsahu vyhověno. S ohledem na skutečnost, která byla opětovně podložena výše citovanými listinnými důkazy, vyplynulo, že žalovaná společně s dalším spoluvlastníkem převedli nemovitosti kupní smlouvu ze dne 20.06.2016 na kupující pana Václava Musila a paní Nelu Lacinovou, kteří jsou k dnešnímu dni vlastníky nemovitostích. Kupní cela byla sjednána na částku 2.250.000,-Kč. Z tohoto důvodu se tedy žalobce ve smyslu ustanovení §236 odst. 2 IZ domáhá neúčinnosti převodu jeho podílu dlužníka v rozsahu 2/5 nemovitostí, který činí 900.000,-Kč. Vzhledem k tomu, že kupující nelze pokládat za osoby, u kterých je splněn některý z předpokladu §237 odst. 2 IZ tedy za osoby, které mají povinnost vydat koupené nemovitosti do majetkové podstaty dlužníka. Je zde aplikovat ustanovení §236 odst. 2 IZ a požadovat po žalované poskytnutí rovnocenné náhrady, za tuto rovnocennou náhradu považuje soud částku v rozsahu 2/5 kupní ceny tj. částku 900.000,-Kč. Neboť neúčinností právního úkonu není dotčena jeho platnost; v insolvenčním řízení však dlužníkovo plnění z neúčinnosti právních úkonů náleží do majetkové podstaty. Není-li možné vydat do majetkové podstaty původní dlužníkovo plnění z neúčinného právního úkonu, musí být poskytnuta rovnocenná náhrada.

Na základě výše provedeného dokazovaní dospěl soud k závěru, že je nutné žalobě v plném rozsahu vyhovět.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého žalobce, který byl ve věci úspěšný má právo na náhradu nákladů řízení, které spočívaly v nákladech právního zastoupení a to za dva právní úkony právní služby (porada a převzetí a účast u jednání), dvakrát režijní paušál + DPH (a to za jeden úkon právní služby po 3.100,-Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění novel, dle ustanovení §9 odst. 4 písm. c) režijní paušál po 300,-Kč včetně DPH v celkové výši tedy náklady řízení spočívající v právním zastoupení ve výši 8.228,-Kč.

Posledním dní rokem soud uložil neúspěšné žalované zaplatit soudu s ohledu s ustanovením položky 4 bodu 1 písmena a) sazebníku soudních poplatků, poplatek ve výši 5.000,-Kč, neboť žalobce podle §11 odst. 2 písmn. q (zákona o soudních poplatcích osvobozen)

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat odvolání. Odvolání se podává ve dvou vyhotoveních u Krajského soudu v Praze se sídlem nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5. O odvolání rozhoduje Vrchní soud v Praze.

V Praze dne 01.12.2017

JUDr. Renáta Macků, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Hana Nenadálová