69 ICm 3113/2014
Jednací číslo: KSPH 69 ICm 3113/2014-17 (KSPH 69 INS 11859/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze se sídlem nám. Kinských 5, 157 75 Praha 5, rozhodl samosoudkyní JUDr. Renátou Macků v právní věci žalobce: VITACREDIT s.r.o., IČ: 28614488, Selské nám. 9/43, Chválkovice, 779 00 Olomouc, proti žalované: JUDr. Daniele Urbanové, Opletalova 5, 110 00 Praha 1, insolvenční správkyní dlužníků: Miroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Domašín 236, 258 01 Vlašim a Marie anonymizovano , anonymizovano , bytem Domašín 236, 258 01, Vlašim

o určení popřené pohledávky

takto:

I. Pohledávka žalobce VITACREDIT s. r. o., IČ: 28614488, se sídlem Selské nám. 9/43, Chválkovice 779 00 Olomouc, za dlužníkem Miroslavem Porkátem, anonymizovano a Marií anonymizovano , nar. 27. 8. 1951, oba bytem Domašín 236, 3258 01 Vlašim, z titulu Smlouvy o úvěru, č. 2314000047 ze dne 23.1.2014 a smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 23.1.2014, ve výši v rozsahu 169.002,-Kč je po právu. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů v řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se svou žalobou podanou zdejšímu soudu domáhal určení, že má za dlužníky Miroslavem Porkátem a Marií Pokrátovou (dále jen dlužníci), zajištěnou pohledávku v celkové výši: 319 002,-Kč z titulu nespláceného úvěru, který byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru č. 2314000047 dne 23.1.2014 a smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 23.1.2014. Dále uvedl, ze 1.7.2014 byl zjištěn úpadek dlužníka. Žalobce přihlásil svoji pohledávku do insolvenčního řízení jako pohledávku zajištěnou zástavním právem k pohledávkám z obchodního styku. Žalovaná však při přezkumném jednání, které se konalo dne 5.9.2014, jehož se žalobce nezúčastnil, přihlášenou pohledávku popřela co do výše 169.002,-Kč. Jako důvod popření uvedla, že popírá výši úroku, který přirostl po rozhodnutí o úpadku.

Žalobce uvedl, že přihláškou ze dne 3.7.2014 uplatnil v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. KSPH 69 INS 11859/2014 zajištěnou pohledávku v celkové výši 319.002 Kč z titulu nesplaceného úvěru, který byl poskytnut na základě Smlouvy o úvěru č. 2314000047 ze dne 23.1.2014 a Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 23.01.2013. Přihláška byla v insolvenčním řízení zaevidovaná jako přihlášená pohledávka P1 (věřitele č. 1). Při přezkumném jednání, které se konalo dne 5.9.2014, a jehož se žalobce nezúčastnil, byla insolvenční správkyní přihlášená pohledávka popřena do výše 169.002 Kč.

Dne 10.9.2014 obdržel žalobce od insolvenční správkyně Vyrozumění o popření pohledávky ze dne 8.9.2014 s poučením o tom, že žalobu na určení popřené pohledávky je věřitel oprávněn podat u insolvenčního soudu ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění. Žalobce ve své žalobě především odkazuje na rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. 104 VSPH 169/2014-64 ze dne 24.6.2014 (dále jen Rozhodnutí VS ), ze kterého je zcela zřejmé, že žalobce má právo na vrácení poskytnuté půjčky, včetně úroku z poskytnuté částky úvěru a zákonného úroku z prodlení podle ustanovení §369 odst. 1 ObchZ, jehož výše odpovídá platnému nařízení vlády o výši úroku z prodlení.

Dále z toho Rozhodnutí VS vyplývá, že právo věřitele na okamžité splacení celého úvěru a na úhradu smluvního úroku za poskytnutí úvěru vyplývá z ustanovení § 506 ObchZ, které stanoví, že je-li dlužník v prodlení s vrácením více než 2 splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky.

Z výše uvedeného je zřejmé, že v dané věci úroky nepřirostly po rozhodnutí o úpadku, nýbrž v okamžiku zesplatnění celého úvěru. Úroky jsou cenou poskytnutých peněz, kterou v případě řádného splacení dluhu ve splátkách zaplatí dlužník věřiteli postupně a v případě prodlení se splácením nastupuje, resp. může nastoupit povinnost splatit celý dluh, tj. včetně úroků, najednou.

V dané věci všechny splátky dluhu z úvěru včetně úroků se stali splatnými před prohlášením úpadku dlužníka, proto se ustanovení § 170 pís. a) insolvenčního zákona v tomto případě neuplatní. Názor, že prodlení dlužníka se splácením splátek úvěru nelze učinit splatným celý dluh včetně úroků, které by v případě řádného splácení byly splatné, až v budoucnu je zcela nesprávný a je v rozporu mj. s ustanovením § 506 ObchZ. Pokud by tomu tak mělo být, bylo by v mnoha případech paradoxně výhodnější pro dlužníka, kdyby úvěr nesplácel, neboť by po zesplatnění dluhu vedle dlužné částky úvěru zaplatil věřiteli místo úroku jen úrok z prodlení, který bude zpravidla nižší než dohodnutý úrok.

Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila, u jednání však navrhla, aby soud žalobu žalobce zamítl, neboť pohledávku žalobce uznává co do důvodu a výše pouze z částky 150.000,-Kč s tím, že popírá výši úroku co do částky 169.002,-Kč. Úrok podle ní přirostl po rozhodnutí o úpadku a nelze jej tedy možné uspokojovat v rámci insolvenčního řízení. Nárok žalobce (věřitele) ve výši 169.002,-Kč, který by byl uspokojitelný v rámci insolvenčního řízení, neexistuje. Dle názoru žalované, žalobci náleží nárok na úrok do zaplacení jistiny, nikoliv do konce trvání smlouvy.

Smlouvou o úvěru č. 2314000047 ze dne 23.1.2014 a Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 23.1.2014 bylo zjištěno, že žalobce se zavázal dlužníkům poskytnout částečně účelově vázaný hotovostní a částečně bezhotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 150.000,-Kč. Doba trvání úvěru činila 72 měsíců. Smluvní strany se dohodly, že na výslovnou žádost dlužníků bude úvěr čerpán ve dvou částkách 71.000,-Kč a 79.000,-Kč. Smluvní strany se dohodly, že výpůjční úroková sazba činí 22 % p. a. Tato úroková sazba byla dohodnuta jako pevná po celou dobu trvání úvěru. Za poskytnutí úvěru zaplatí tedy spoludlužníci věřiteli úroky ve výši 22% z jistiny za každý rok sjednaného trvání této smlouvy, při čemž úroky jsou splatné měsíčně dle splátkového kalendáře, který tvoří nedílnou přílohu této smlouvy. Smluvní strany se dohodly, že v případě zesplatnění úvěru poskytnutého dle této smlouvy, přirůstá nesplacená část úroku k jistině. Smluvní strany se dohodly, že za uzavření této smlouvy zaplatí spoludlužníci poplatek ve výši 14.000,-Kč. Spoludlužníci se zavázali uhradit věřiteli celkem tedy částku 362.000,-Kč tvořící poplatek za uzavření této smlouvy ve výši 14.000,-Kč a částku ve výši 348.000,-Kč v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4.833,-Kč s tím, že poslední částka tj. 72. Splátka, bude ve výši 4.857,-Kč a dále s tím, že první splátka bude splatná ke dni vyplacení druhé části úvěru, tj. 27.1.2014 a každá další pak vždy k 28. dni každého následujícího měsíce počínaje měsícem únorem 2014, až do úplného zaplacení. Spoludlužníci prohlásili, že s výší splátek dle této smlouvy výslovně souhlasí a zavázali se splátky hradit řádně a včas. Smluvní strany se dohodly, že věřitel je oprávněn použít právo okamžitého zesplatnění úvěru nebo využít práva odstoupení od této smlouvy s okamžitou účinností, a to v okamžiku, kdy se mimo jiné dozví, že úvěr byl poskytnut na základě nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů ze strany dlužníka, nebo že jím byli podstatné údaje zamlčeny. Rovněž v případě, kdy se dlužník dostane do úpadkové situace nebo bude proti němu vedeno nalézací, exekuční, insolvenční řízení či jakékoliv jiné obdobné řízení s možným negativním dopadem na jeho majetkovou situaci. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru ze dne 23.1.2014 byla smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti zapsané na LV č. 25, u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Benešov, katastrální území Domašín, obec Vlašim, okr. Benešov. Dlužníci porušili smluvní podmínky výše citované úvěrové smlouvy, neboť při jejím uzavírání zamlčeli věřiteli nesplacené závazky vůči společnosti CP INKASO s. r. o., k jejichž vymožení, byly nařízeny exekuce na jejich majetek.

Přihláškou věřitele č. 1, přihláška P-1, bylo prokázáno, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení vedeného na žalovaného pohledávku, z titulu nesplaceného úvěru, zajištěnou zástavním právem k nemovitostem. Seznamem platných věřitelů v insolvenčním řízením, vedeném pod sp. zn. 69 INS 11859/2014, usnesením č. j. KSPH 69 INS 11859/2014-A-10, protokolem o přezkumném jednání ze dne 5.9.2014, bylo prokázáno, že vůči žalovaným je vedeno insolvenční řízení, pod výše citovanou spisovou značkou, byl zjištěn úpadek a soud dne 2.10.2014 usnesením č.j. KSPH 69 INS 11859/2014-B-6, jež nabylo právní moci 10.10.2014 schválil společné oddlužení dlužníků-manželů. Dne 5.9.2014 proběhlo přezkumné jednání, na základě kterého, na němž žalovaná popřela uvedenou pohledávku.

Na základě shora uvedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Přihláškou ze dne 3.7.2014 uplatňuje žalobce v nadepsaném insolvenčním řízení zajištěnou pohledávku 319.002,-Kč s titulu nesplaceného úvěru, který byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru č. 2314000047 ze dne 23.1.2014 a smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 23.1.2014. Přihláška byla v insolvenčním řízení zaevidována jako přihlášená pohledávka P-1 (věřitel č. 1). Při přezkumném jednání, které se konalo dne 5.9.2014, byla žalovanou (insolvenční správkyní) přihlášená pohledávka popřena do výše 169.002,-Kč, neboť dle názoru žalované se jedná o úrok, který přirostl po rozhodnutí o úpadku a není jej možné uspokojovat v rámci insolvenčního řízení. Nárok žalobce (věřitele) ve výši 169.002,-Kč neexistuje. Žalobci náleží nárok na úrok do zaplacení jistiny, nikoliv do konce trvání smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobce se přezkumného jednání, které se konalo dne 5.9.2014 nezúčastnil, obdržel dne 10.9.2014 od žalované (insolvenční správkyně) vyrozumění o popření pohledávky, ze dne 8.9.2014 s poučením o tom, že žalobu na určení popřené pohledávky je věřitel oprávněn podat u insolvenčního soudu ve lhůtě 30-ti dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskoční dříve, než uplynutím 15-ti dnů od doručení tohoto vyrozumění. S odkazem na datum zahájeného řízení o určení existence pohledávky, byla žaloba podána včas, jak stanoví § 198 odst. 1, zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení ve znění pozdějších předpisů (dál jen IZ ).

Podle § 192 odst. 1, věty 1. IZ, dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek; jednotliví věřitelé toto právo nemají. Stanovisko, které insolvenční správce zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek, může se při přezkumném jednání změnit. Podle § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo, že již zcela zanikla nebo, že se zcela promlčela. Žalovaná jako insolvenční správkyně popřela na přezkumném jednání přihlášenou pohledávku žalobce z titulu toho, že tato pohledávka nevznikla.

Podle § 197 odst. 1 IZ výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoří součástí zápisu o přezkumném jednání. Věřitelům, kteří o to požádají, vydá insolvenční soud z tohoto seznamu výpis.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15-ti dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do pravosti je v takovém případě zajištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Soud se zcela ztotožňuje s názorem žalobce opřeným o rozsudek Vrchního soudu v Praze č. j. 4 VSPH 169/2014-64 ze dne 24.6.2014, ze kterého je zcela zřejmé, že žalobce má právo na vrácení poskytnuté půjčky, včetně úroku z poskytnuté částky úvěru a zákonného úroku z prodlení, podle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, jehož výše odpovídá platnému nařízení vlády o výši úroku z prodlení. V řízení bylo zcela najisto postaveno, že dlužníci porušili smluvní podmínky úvěrové smlouvy, neboť při jejím uzavírání zamlčeli věřiteli nesplacené závazky vůči společnosti CP INKASO s.r.o., k jejichž vymožení, byly nařízeny exekuce na jejich majetek. V důsledku této skutečnosti vyplývá, že žalobce má nárok na zesplatnění závazku, tzn. doposud nesplacený zůstatek jistiny, doposud neuhrazená částkou roku, vč. příslušenství, tj. částka 328.668,-Kč. V této částce nejsou zahrnuty úroky z prodlení v zákonné výši, ani případné sankce, na které se na základě smlouvy o úvěru účastníci dohovořili. Žalobce dlužníkům oznámení o zesplatnění ze dne 2.5.2004 jak vyplývá z listinného důkazu poštovního podacího archu doručil do vlastních rukou. Dále z rozhodnutí Vrchního soudu vyplývá, že právo věřitele na okamžité splacení celého úvěru a na úhradu smluvního úroku za poskytnutí úvěru vyplývá z ustanovení § 506 OZ, které stanoví, že je-li dlužník v prodlení splacením více, než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Tvrzení žalované, že úroky co do částky 169.002,-Kč přirostly po rozhodnutí o úpadku, vyvrací názor uvedený v rozhodnutí vrchního soudu, kdy úroky nepřirostly po rozhodnutí o úpadku, nýbrž v okamžiku zesplatnění celého úvěru. Úroky jsou cenou poskytnutých peněz, kterou v případě řádného splacení dluhu ve splátkách, zaplatí dlužník věřiteli postupně a v případě prodlení se splácením nastupuje, respektive, může nastoupit povinnost splatit celý dluh, včetně úroku najednou. V dané věci všechny splátky dluhu z úvěru včetně úroků, se stali splatnými před prohlášením úpadku dlužníka, proto se ustanovení § 170 písm. a) insolvenčního zákona v tomto případě neuplatní.

Soud tedy žalobě jako důvodné nevyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

O náhradě nákladu řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalobce, kterému by náležela náhrada nákladu řízení podle procesního zavinění žalovaného, který neměl ve věci úspěch, náhradu nákladů nepřiznal, protože podle § 202 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb. v platném znění ve sporu o pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů, ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 29. května 2015 JUDr. Renáta Macků, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková