69 ICm 191/2012
69 ICm 191/2012-47 (KSUL 69 INS 19684/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr., Ing. Alexandrou Skálovou v právní věci žalobce: BNP Paribas Personal Finance SA, odštěpný závod, IČO: 03814742, se sídlem Karla Engliše 5/3208, 150 00 Praha 5, proti žalovanému: Ing. Petr Beneš, se sídlem Na Jezerce 1339/43, 140 00 Praha 4, insolvenčnímu správci dlužnice Šárky anonymizovano , anonymizovano , bytem Poinýrů 510, 431 51 Klášterec nad Ohří, o určení pravosti a výše popřené pohledávky,

takto:

I. Žaloba na určení pravosti a výše pohledávky žalobce, přihlášená do insolvenčního řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 69 INS 19684/2011 ve výši 34.574,-Kč, je po právu jako pohledávka nevykonatelná a nezajištěná, se zamítá pro předčasnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 19.01.2012 se žalobce domáhal proti žalovanému insolvenčnímu správci určení pravosti a výše žalovaným popřené žalobcovy pohledávky vůči dlužníku přihlášené do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 69 INS 19684/2011, a to co do výše 34.574,-isir.justi ce.cz

Kč. Tuto dílčí pohledávku přihlásil žalobce jako pohledávku nevykonatelnou z titulu nesplněného závazku ze smlouvy o poskytnutí úvěru č. 42047486389001 ze dne 30.11.2001, kdy byla dle bodu C) smlouvy vydána dlužníku úvěrová karta č. 42047486389100. Důvod popření žalovaným je, že v přihlášce pohledávky žalobce přihlásil celkovou dlužnou částku jako jistinu, a to v rozporu se závaznými pokyny uvedenými na adrese www.justice.cz, týkající se vyplnění formuláře Přihláška pohledávky , konkrétně položky jistiny, věřitel tak do jistiny mylně zahrnul i příslušenství, které blíže nespecifikoval. Dále insolvenční správce popřel výši příslušenství pro rozpor s ust. §55 odst. 1 a §56 odst. 2 občasnkého zákoníkuprovádějícími Směrnici Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Dálším popěrným důvodem je rozpor s dobrými mravy.

Žalovaný s uplatněným nárokem žalobce nesouhlasil a navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalobce v insolvenčním řízení přihlásil pohledávku za dlužníkem v celkové výši 36.920,-Kč, když jako dílčí pohledávku č. 1 přihlásil jistinu ve výši 34.574,-Kč. Avšak smlouva o úvěru byla sjednána na úvěrový rámec 30.000,-Kč. Žalovaný tedy neví, jak žalobce dlužnou částku vypočítal, když v samotné přihlášce pohledávky v kolonce příslušenství neuvedl ničeho. Žalovaný se tedy domnívá, že dlužná částka není pouze jistinou, ale i částí příslušenství.

Soud žalobu posoudil a zjistil, že byla podána včas. Soud dále dospěl k závěru, že spor se týká aplikace právní normy a že věc je možné rozhodnout bez nařízení jednání, s čímž jak žalobce, tak žalovaný souhlasili. Jsou tedy splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí věci soudem bez nařízeného jednání dle ust. § 115 a o.s.ř., a proto soud tuto věc rozhodl bez nařízení jednání.

Mezi účastníky bylo nesporné uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru č. 42047486389001 ze dne 30.11.2001.

Z insolvenčního spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem 69 INS 19684/2011 soud zjistil, že byl dne 17.2.2014 (A-8) zjištěn úpadek dlužníka. Usnesením ze dne 16.12.2011 (B-3) bylo insolvenčním soudem schváleno oddlužní plněním splátkového kalendáře. Žalobce přihlásil v insolvenčním řízení dlužníka svou přihlášku pohledávky P3/1 jako pohledávku nezajištěnou, uzavřené mezi žalobcem a dlužnicí Šárkou anonymizovano , anonymizovano , bytem Poinýrů 510, 431 51 Klášterec nad Ohří. Dále z insolvenčního spisu vyplývá, že dne 16.12.2011 byla přezkoumána pohledávka žalobce při přezkumném řízení s výsledkem, že pohledávka byla popřena žalovaným co do pravosti a výše.

Dále z příloh přihlášky, konkrétně ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 30.11.2001 a z výpisu z úvěrového účtu klienta soud zjistil, že výše pohledávky ke dni 31.10.2011 činila 34.573,67 Kč, tj. jistinu a dále poplatek za správu, smluvní pokuty za prodlení.

Usnesením ze dne 06.04.2017, č.j.-35 soud vyzval žalovaného k předložení výzvy k opravě a doplnění vad přihlášky P3 podle § 188/2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Žalovaný soudu dne 24.04.2017 sdělil, že výzvu k opravě a doplnění vad přihlášky žalobci nezasílal.

Sporná tedy mezi účastníky je výše pohledávky, resp. výše jistiny a výše příslušenství.

Podle § 174 IZ se přihlášky pohledávek a jejich přílohy podávají dvojmo. Stejnopis přihlášky a její přílohy doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci (odst. 1). Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá (odst. 2).

Z uvedeného ustanovení se tradičně dovozuje, že věřitel nemusí v přihlášce uplatněný nárok podřadit pod konkrétní zákonné ustanovení. Požadavek, že přihláška musí obsahovat důvod vzniku a výši pohledávky, znamená pouze úplné a určité vylíčení skutečností, z nichž věřitel pohledávku dovozuje.

Podle § 188 IZ insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu. Dále vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout (odst. 1). Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (odst. 2).

Uvedená ustanovení určují pro insolvenčního správce přesný postup pro případy, kdy věřitel podal přihlášku pohledávky, jež vykazuje vady, a nelze ji proto přezkoumat, neboť předmětem přezkumu může být jen přihláška mající všechny obsahové náležitosti nezbytné k tomu, aby v ní uvedená pohledávka mohla být řádně přezkoumána, resp. popřena; přihláška, jež tomuto požadavku neodpovídá, bez dalšího přezkoumat nelze.

Pokud insolvenční soud dopustil, aby při přezkumném jednání byla přezkoumána pohledávka, jejíž přihláška vykazuje vady, nezbývá soudu v incidenčním sporu o pravost, výši nebo pořadí pohledávky, zjistí-li, že přihláška pohledávky měla v části, o které má v incidenčním sporu rozhodnout, vady bránící jejímu přezkumu, aby žalobu pro předčasnost zamítl.

Soudu nezbývá, než konstatovat, že žalobcem v přihlášce uvedená částku 34.574,-Kč nekoresponduje s tvrzením, že úvěrová smlouva byla sjednána na částku 30.000,-Kč, tj. co představuje částku 4.754,-Kč, navíc když z výpisu z úvěrového účtu klienta je zřejmé, že na úvěr byly dlužníkem poukazované platby.

Na základě shora uvedeného soud došel k závěru, že žalobce ve své přihlášce pohledávky nevylíčil dostatečně rozhodné skutečnosti o jistině pohledávky a jejím příslušenství, a to tak, aby z nich bylo zřejmé, čím je přihlášená dlužná částka tvořena. Soud tedy dospěl k závěru, že za situace nedostatečného odůvodnění výše jistiny v přihlášce, jež nebylo možné pro tyto vady projednat, bylo na žalovaném, aby postupem podle § 188 IZ vyzval žalobce k doplnění či opravě přihlášky, neboť jedině za předpokladu přesné specifikace dlužníkem nezaplacené částky bude možné zaujmout stanovisko k této části pohledávky.

Na základě shora uvedeného soud žalobu pro předčasnost zamítl. Nyní bude na žalovaném, aby vyhodnotil další postup v insolvenčním řízení podle § 188 IZ a vyzval žalobce k doplnění či opravě přihlášky.

Soud se nezabýval dalším důvodem popření pohledávky, když příslušenství má být v rozporu s ust. §55 odst. 1 a §56 odst. 2 občasnkého zákoníkup rovádějícími Směrnici Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a má být v rozporu s dobrými mravy, neboť výše žalobcem uplatněného příslušenství ve vztahu k výši jistiny pohledávky, není známa, a nelze tedy posoudit, zda bylo žalobcem požadováno po dlužnici v rozporu s výše uvedeným.

O nákladech řízení rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalobce byl sice ve věci úspěšný , ale dle § 202 insolvenčního zákona v řízení o určení pravosti a výše pohledávky vůči insolvenčnímu správci účastníku náhrada nákladů řízení nenáleží.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).

V Ústí nad Labem dne 9. listopadu 2017

Mgr. Ing. Alexandra Skálová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Radmila Hančičová