69 ICm 1170/2010
69 ICm 1170/2010-45 (KSUL 69 INS 4216/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Bednářem v právní věci žalobce Raiffeisenbank a.s. se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78 Praha 4, IČ: 49240901, proti žalovanému GRM Insolvence v.o.s. se sídlem Ústí nad Labem, Vaníčkova 1070/29, PSČ 400 01, IČ: 28716671, insolvenčnímu správci dlužníka Františka anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Nová 1393/10, 400 03 Ústí nad Labem, o žalobě na určení popřené pohledávky ve výši 60.005,49 Kč,

takto:

I. Určuje se, že pohledávka Raiffeisenbank a.s. se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78 Praha 4, IČ: 4924090, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 69 INS 4216/2010 proti dlužníku Františku Konvalinkovi, anonymizovano , trvale bytem Nová 1393/10, 400 03 Ústí nad Labem, v celkové výši 60.005,49 Kč, je po právu jako pohledávka nezajištěná.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 08.09.2010, doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 09.09.2010, se žalobce Raiffeisenbank a.s. domáhal proti žalovanému GRM Insolvence v.o.s., insolvenčnímu správci dlužníka Františka anonymizovano , určení pravosti svých dvou pohledávek za dlužníkem v celkové výši 60.005,49 Kč. Právním důvodem pohledávky č. 1 ve výši 2.118,-Kč je smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřená mezi žalobcem (věřitelem) a dlužníkem Františkem Konvalinkou (dále jen dlužník ) dne 29.07.2003. Právním důvodem pohledávky č. 2 ve výši 57.887,49 Kč je smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalobcem (věřitelem) a dlužníkem dne 13.03.2007. Obě pohledávky byly věřitelem přihlášeny dne 03.06.2010 do insolvenčního řízení vedeného proti dlužníku Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 69 INS 4216/2010. Obě pohledávky byly žalovaným (insolvenčním správcem) při zvláštním přezkumném jednání dne 20.08.2010 popřeny co do pravosti a výše.

K podané žalobě se vyjádřil podáním ze dne 16.09.2010 žalovaný, který uvedl, že rozhodnutí o oprávněnosti přihlášené pohledávky ponechává na úvaze soudu. Ve vyjádření ze dne 02.03.2011 pak žalovaný doplnil, že s podanou žalobou nesouhlasí, neboť z tvrzení žalobce vůbec nevyplývá, jak žalobce dospěl k žalované částce. Současně navrhl, aby soud přezkoumal, zda dlužník akceptoval smlouvu včetně případných dalších dokumentů, na které by žalobce odkazoval. Žalobce je povinen uvést, jaké dlužníku poskytl plnění, kolik mu bylo zaplaceno a jaké konkrétní nároky z plnění přijatého od dlužníka uspokojil. Žalovaný současně namítl, že na úrocích bylo dlužníku účtováno více v rozporu se smlouvou i zákonem. Proto navrhl podanou žalobu v plném rozsahu zamítnout.

Při jednání, které proběhlo dne 04.03.2011 v nepřítomnosti účastníků, soud provedl všechny důkazy předložené a navržené oběma stranami. Výše přihlášených pohledávek i jejich právní důvod jsou zřejmé z přihlášky pohledávky (č.l. 6-9), přičemž důvod pohledávky uplatněný v žalobě je shodný jako důvod v přihlášce a je tak splněna podmínka uvedená v § 198 odst. 2 insolvenčního zákona. Podrobná struktura pohledávek žalobce vyplývá z přehledu složek pohledávky (č.l. 10-11). Vznik pohledávky č. 1 je prokazován smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb (č.l. 12), která je dlužníkem řádně podepsána. Vznik pohledávky č. 2 je prokazován smlouvou o spotřebitelském úvěru č.l. (13-16), z níž je zřejmá jak výše poskytnutého úvěru, tak i výše jednotlivých poplatků a sjednaných úroků. Celá tato smlouva je dlužníkem řádně podepsána. Úvěr měl být splacen formou splátkového kalendáře (č.l. 17), z něhož je zřejmá výše jednotlivých dohodnutých splátek, které odpovídají podmínkám dohodnutým ve smlouvě. Na základě výzvy žalovaného žalobce v insolvenčním řízení svou pohledávku upřesnil a podrobněji rozepsal její strukturu (č.l. 20-21 a 27). Poskytnutí finančních prostředků dlužníku je prokázáno mimořádným výpisem z účtu (č.l. 23) a detailem transakce (č.l. 24). Způsob plnění splátkového kalendáře dlužníkem vyplývá z transakční historie (č.l. 25-26). Byl proveden rovněž důkaz listinami z insolvenčního spisu KSUL 69 INS 4216/2010. Z návrhu na povolení oddlužení (č.l. A-1) a jeho příloh (č.l. A-2, zejména příloha č. 2-seznam závazků) je nepochybné, že dlužník sám pohledávku žalobce již při podání insolvenčního návrhu uznával ve výši 62.500,-Kč (pohledávka je uvedena ve prospěch původního věřitele eBanky a.s.) a není proto pochyb, že úvěr byl žalobcem dlužníku skutečně poskytnut. Z usnesení o zjištění úpadku a povolení oddlužení (č.l. A-12) je zřejmý okamžik rozhodnutí o úpadku dlužníka i pasivní legitimace žalovaného. Současný stav insolvenčního řízení (schválené oddlužení splátkovým kalendářem) je prokazován usnesením o schválení oddlužení (č.l. B-6). Způsob přezkoumání pohledávky žalobce i důvod jejího popření je prokazován upraveným seznamem přihlášených pohledávek (č.l. B-10) a protokolem o zvláštním přezkumném jednání (č.l. B-12). Důkaz byl proveden rovněž přihláškou P-11 s přílohami, kde jsou shodné listiny, které jsou uvedeny výše.

Soud provedené důkazy zhodnotil v souladu s ustanovením § 132 občanského soudního řádu každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti. Při hodnocení důkazů dospěl soud k následujícím závěrům. Z nesporných tvrzení a provedených důkazů je nepochybné, že dlužník s žalobcem uzavřel dne 29.07.2003 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb. Pohledávka č. 1 ve výši 2.118,-Kč, kterou žalobce přihlásil do insolvenčního řízení, odpovídá podmínkám smlouvy a soud proto shledal tuto pohledávku oprávněnou. Dále bylo prokázáno, že mezi žalobcem a dlužníkem byla dne 13.03.2007 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byla dlužníku poskytnuta (a také vyplacena) částka 110.000,-Kč. Úroky a další poplatky žalobcem účtované odpovídají smluvním ujednáním. Úvěr byl dlužníkem splacen pouze částečně a ke dni rozhodnutí o

úpadku činila výše dluhu 57.887,49 Kč. Rovněž tuto pohledávku soud shledal oprávněnou a správně vyčíslenou.

Ze shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobce prokázal oprávněnost svého nároku, a proto podané žalobě vyhověl a rozhodl, že žalobce má za dlužníkem nezajištěnou pohledávku ve výši 60.005,49 Kč.

Podle výsledku řízení by pak měl mít podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu nárok na náhradu nákladů řízení žalobce. V souladu s ustanovením § 202 insolvenčního zákona však ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náhrada nákladů řízení proto nebyla přiznána žádnému z účastníků.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. (§ 204 odst. 1 o. s. ř.)

V Ústí nad Labem dne 4. března 2011 JUDr. Jiří Bednář, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Markéta Štillová