68 ICm 4590/2015
68 ICm 4590/2015-41 (ke spisové značce: KSPH 68 INS 8192/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze samosoudkyní JUDr. Naděždou Křivánkovou v právní věci žalobce Jiřího U r b á n k a, se sídlem 239 61 Kouřim, Na Schodech 239, zastoupeného JUDr. Martinem Vlasákem, advokátem se sídle Kouřim, Mírové náměstí 117, proti žalované Mgr. Leoně H a r t m a n, se sídlem 120 00 Praha 2, Wenzigova 1861/7, insolvenční správkyni dlužníka Hany anonymizovano , anonymizovano , bytem 281 61 Kouřim, Na Schodech 239,

o vyloučení majetku z majetkové podstaty

takto:

I. Žaloba žalobce na vyloučení nemovitosti-pozemek č. parc. st. 388 se všemi součástmi a příslušenstvím, především nemovitostí čp. 239 a nemovitosti č. parc. 228/2, vše v k.ú. Kouřim, zapsané na LV č. 675 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín ze soupisu majetkové podstaty dlužníka Hany anonymizovano , anonymizovano , bytem 281 61 Kouřim, Na Schodech 239, v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 68 INS 8192/2015, s e z a m í t á . isir.justi ce.cz -2-

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu na vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty dlužníka Hany anonymizovano , anonymizovano , bytem 281 61 Kouřim, Na Schodech 239, a to jedné ideální poloviny nemovitosti parc. č. st. 388 jehož součástí je stavba č. p. 239 v Kouřimi, a pozemek parc.č. 228/2, nemovitosti zapsané na LV č. 675 pro obec a k. ú. Kouřim, Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín. Manželství žalobce a dlužnice bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kolíně č. j. 6 C 55/2012-6 s právní mocí dne 29.8.2012, mezi manželi nebylo vypořádáno společné jmění manželů, nebyla uzavřena žádná dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Žalobce se spolu s dlužnicí dohodl, že nemovitý majetek se stane podílovým spoluvlastnictvím. Předmětné nemovitosti však byly sepsány do soupisu majetkové podstaty dne 13.11.2015. Žalobce uvedl, že rozvodem a prohlášením konkursu na majetek dlužnice došlo k zániku SJM. S ohledem na shora uvedené žalobce navrhl, aby soud rozhodl o vyloučení jedné ideální poloviny nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka.

Žalovaná ve svém vyjádření navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout s ohledem na skutečnost, že se nemovitosti nachází ve společném jmění manželů se žalobcem, které nebylo dosud vypořádáno (i přesto, že manželství žalobce s dlužnicí bylo rozvedeno na základě rozsudku č.j.: 6 C 55/2012-6, v právní moci dne 29. 8. 2012, vykonatelné dne 29. 8. 2012), vyrozuměla žalovaná dne 20. 11. 2015 žalobce o sepsání předmětných nemovitostí do majetkové podstaty dlužnice a vyzvala současně žalobce k podání žaloby na vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužnice. Žalovaná uvedla, že společné jmění manželů nebylo dosud vypořádáno a dle § 274 IZ, se všechen majetek zahrne do majetkové podstaty, pokud jsou závazky dlužníka vyšší než hodnota majetku. Do insolvenčního řízení dlužnice přihlásili věřitelé své pohledávky v celkové výši 2 012 636,66 Kč. Obvyklá cena nemovitostí byla na základě znaleckého posudku ze dne 5. 10. 2015 vyhotoveného Dipl. Ing. Theodorem Röhrlem, stanovena na částku ve výši 1.600.000,-Kč. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je dle názoru žalované zřejmé, že závazky dlužnice převyšují hodnotu nemovitostí, a tudíž byly nemovitosti ve smyslu ust. § 274 insolvenčního zákona oprávněně zahrnuty do majetkové podstaty dlužnice. Proto žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

Účastníci učinili nesporným tvrzení o skutečnostech, že věřitelským insolvenčním návrhem bylo dne 27. března 2015 zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka Hany anonymizovano , anonymizovano , bytem 281 61 Kouřim, Na Schodech 239, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 12. srpna 2015 č.j. KSPH 68 INS 8192/2015-A-24 byl zjištěn úpadek dlužníka Hany anonymizovano a prohlášen konkurs na její majetek, že žalovaná zapsala do soupisu majetkové podstaty nemovitost-pozemek č. parc. st. 388 se všemi součástmi a příslušenstvím, především nemovitostí čp. 239 a nemovitost č. parc. 228/2, vše v k.ú. Kouřim, zapsané na LV 675 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, která byla ve společném jmění žalobce a dlužnice Hany anonymizovano , že rozsudkem Okresního soudu v Kolíně č.j. 6C 55/2012-6 ze dne 29.8.2012, který nabyl právní moci dne 29.8.2012 bylo rozvedeno manželství žalobce a dlužnice Hany anonymizovano , že mezi nimi nedošlo k vypořádání společného jmění manželů, -3-

že žalobce podal dne 7. prosince 2015 vylučovací žalobu na základě výzvy žalované, doručené žalobci dne 20.11.2015, tedy včas.

Podle § 224 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění (dále jen IZ), se do soupisu zapisují i věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáleží dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje práva, která to vylučují. Do soupisu se poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo k němu uplatňuje své právo; tuto osobu správce písemně vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvědčení. Osvědčení musí vždy obsahovat i uvedení důvodu, pro který správce tento majetek sepsal.

Podle § 225 IZ osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, mohou se žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo.

Podle § 268 odst. 1 IZ prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela; byl-li vznik společného jmění dlužníka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství.

Podle § 268 odst. 2 IZ po prohlášení konkursu se provede vypořádání společného jmění manželů, které a) zaniklo podle odstavce 1, b) do prohlášení konkursu zaniklo, ale nebylo vypořádáno, nebo c) bylo zúženo smlouvou nebo rozhodnutím soudu a do prohlášení konkursu nebylo vypořádáno.

Podle § 268 odst. 3 IZ v případech uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) se prohlášením konkursu staví lhůta stanovená podle zvláštního právního předpisu k vypořádání společného jmění manželů, jestliže má skončit nejpozději do 6 měsíců od prohlášení konkursu.

Podle § 274 odst. 1 IZ nelze-li provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty.

Podle § 150 odst. 4 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví, a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných. -4-

Podle § 149a) občanského zákoníku pokud se dohody mezi manžely podle ustanovení § 143 a 149 týkají nemovitostí, musí mít písemnou formu a nabývají účinnosti vkladem do katastru.

Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci, kdy jediným sporným bodem mezi účastníky bylo právní posouzení, zda nemovitosti byly či nikoli oprávněně zahrnuty do soupisu majetkové podstaty dlužníka (bývalé manželky žalobce) a zda bylo vypořádáno společné jmění manželů, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Vzhledem k tomu, že rozsudek o rozvod manželství žalobce a dlužnice nabyl právní moci dne 29. srpna 2012, kdy dlužnice a žalobce neuzavřeli žádnou dohodu o vypořádání SJM zaniklého rozvodem manželství a ani jinak nevypořádávali společné jmění manželů, toto společné jmění manželů tedy jednoznačně vypořádáno nebylo, neboť ještě neuplynula zákonná lhůta 3 let-do prohlášení konkursu na majetek dlužnice, přičemž až po uplynutí této lhůty se má za to, že společné jmění manželů bylo vypořádáno a to tak, že o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Žalobce sice uvedl, že se s dlužnicí dohodli, že nemovitosti budou v jejich podílovém spoluvlastnictví, avšak tato dohoda ohledně nemovitostí musí být uzavřena písemně a nabývá účinností teprve vkladem do katastru nemovitostí, což však neučinili, když dlužnice a žalobce žádnou písemnou dohodu nemají, ani na katastr nemovitostí nebylo nic takového vloženo. Proto společné jmění manželů nebylo v době prohlášení konkursu na majetek dlužnice vypořádáno. Konkurs na majetek dlužnice byl prohlášen dne 12. srpna 2015, v této době společné jmění manželů zaniklo, ale nebylo ještě stále vypořádáno, proto insolvenční správce zapsal předmětné nemovitosti do soupisu majetkové podstaty dlužnice. S ohledem na kombinaci ustanovení insolvenčního zákona, který staví lhůtu stanovenou podle zvláštního právního předpisu k vypořádání společného jmění manželů,-tedy lhůtu 3 let, jestliže má skončit nejpozději do 6 měsíců od prohlášení konkursu, v tomto případě měla lhůta skončit dne 29. srpna 2015, tedy do 6 měsíců od prohlášení konkursu, a proto tato lhůta neběží. Podle právní úpravy lze vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela formou dělení mezi část zahrnutou do majetkové podstaty a část příslušící manželovi dlužníka provést pouze tehdy, pokud celková výše majetku ve společném jmění manželů převyšuje závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny. Pokud naopak závazky dlužníka převyšují hodnotu jeho společného jmění manželů, insolvenční správce zahrne celý majetek do něj náležející do soupisu majetkové podstaty. Pro zjištění hodnoty společného jmění pro posouzení předlužení s ohledem na výši závazků dlužníka insolvenční správce použije ocenění obsažené v soupisu majetkové podstaty. Hodnotu majetku pak insolvenční správce porovnává se sumou závazků uplatněných řádnými a včasnými přihláškami pohledávek v insolvenčním řízení. Společné jmění manželů žalobce a dlužnice tedy nebylo vypořádáno a insolvenční správce oprávněně zapsal nemovitosti do majetkové podstaty dlužnice, kdy v tomto případě již ani nebude možné provést vypořádání společného jmění manželů dle § 274 insolvenčního zákona, neboť závazky dlužnice byly zjištěny ve výši 2 012 636,66 Kč a nemovitosti mají hodnotu dle znaleckého posudku 1 600 000,-Kč, tedy závazky dlužníka jsou větší než hodnota majetku. Proto předmětné nemovitosti a to v celém rozsahu jsou zahrnuty do majetkové podstaty dlužnice zcela oprávněně. Vzhledem na shora uvedené, rozhodl soud o zamítnutí žaloby žalobce na vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka. V daném případě pak se žalobce vůbec neměl domáhat vyloučení nemovitostí ze soupisu majetkové podstaty, o čemž byl zcela nesprávně žalovanou poučen, ale v případě, že měl za to, že majetek v SJM není předlužen, měl žalovat na vypořádání společného jmění -5-manželů. V tomto směru je však nutno poukázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2007, sp. zn. 22 Cdo 1725/2006 (publikovaném v časopise Soudní rozhledy, 2007, č. 12, str. 478), který je použitelný i v insolvenčním řízení, který vypořádání věcí náležejících do společného jmění manželů zaniklého prohlášením konkursu tím způsobem, že by došlo k jejich přikázání do podílového spoluvlastnictví, takřka zcela vyloučil, když uvedl, že posuzovaný případ patří druhově k těm, kdy bude namístě, aby aktiva společného jmění manželů nebyla mezi manžely rozdělena, ale přikázána jednomu z manželů, a to logicky úpadci. Tato výjimečnost řešení je odůvodněna předlužeností společného jmění manželů a principem ochrany věřitelů-obecným zájmem na dodržování platně uzavřených závazků. Ostatně tito věřitelé ve vtahu k dlužnici a jejímu manželovi nejsou vázáni ani jejich dohodou (§ 150 odst. 2 ObčZ) ani rozhodnutím soudu potud, že se podle práva mohou domáhat uspokojení svých pohledávek za společným jměním manželů, resp. splnění společných závazků úpadce a jeho manžela ve smyslu § 143 odst. 1 písm. b) ObčZ ve spojení s § 145 odst. 3 ObčZ, i z aktiv přikázaných z majetku ve společném jmění manželů do výlučného majetku manžela úpadce na tomto manželovi (v daném případě na žalobci). Mohou-li být věřitelé manželů uspokojeni z předluženého společného jmění manželů v rámci konkursu stejně jen částečně, i kdyby úpadci byla přikázána všechna aktiva společného jmění, není pádného důvodu pro to, aby tato aktiva soud nepřikázal dlužníkovi, a aby k uspokojení věřitelů byla vedena další řízení (např. exekuční) k vydobytí neuspokojené části v soupisu uplatněných pohledávek vůči manželu dlužníka , v důsledku čehož by zřejmě žalobce ani v rámci soudního vypořádání SJM nemohl být úspěšný.

S ohledem na to, že se oba účastníci vzdali náhrady nákladů řízení, soud tyto žádnému z nich nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu k Vrchnímu soudu v Praze do 15 dnů po jeho písemném doručení ve trojím vyhotovení.

V Praze dne 9. května 2016

JUDr. Naděžda K ř i v á n k o v á, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Bc. Tereza Vrbová