68 ICm 3684/2015
68 ICm 3684/2015-38 sp. zn. insolvenčního řízení: KSPH 68 INS 7378/2015-C9

VYHLÁŠKA ve smyslu § 160 odst. 3 insolvenčního zákona zaslání rozsudku

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Křivánkovou v právní věci žalobce UbrIS v.o.s., se sídlem 110 00 Praha 1, Senovážné náměstí 977/24, IČO 025 16 519, insolvenčního správce dlužníka a) Miluše anonymizovano , anonymizovano , a b) Alexandra anonymizovano , anonymizovano , oba bytem 272 03 Dříň, Jánská 41, zastoupeného Mgr. Ladou Hvizdávkou PhDr., advokátkou se sídlem 500 03 Hradec Králové, ČSA 413, proti žalovanému Home Credit a.s., se sídlem 602 00 Brno, Moravské náměstí 249/8, IČO 269 78 636, zastoupen Mgr. Ing. Jaromírem Škárou, advokátem se sídlem 616 00 Brno, Blatného 1885/36,, o popřené vykonatelné pohledávky,

takto:

I. Žaloba žalobce na určení, že pohledávka žalovaného ve výši 35 032,76 Kč přihlášena v insolvenčním řízení dlužníka a) Miluše anonymizovano , anonymizovano , a b) Alexandra anonymizovano , anonymizovano , oba bytem 272 03 Dříň, Jánská 41, vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 68 INS 7378/2015, je po právu, s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. -2-

Odůvodnění:

Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu na určení popřené vykonatelné pohledávky s tím, že žalovaný podal přihlášku pohledávky ve výši 89 156,86 Kč do insolvenčního řízení dlužníka a) Miluše anonymizovano , anonymizovano , a b) Alexandra anonymizovano , anonymizovano , oba bytem 272 03 Dříň, Jánská 41, kdy pohledávku přihlásil jako vykonatelnou. Žalobce na přezkumném jednání popřel částečně pohledávku přihlášku žalovaného ve výši 35 032,76 Kč. Své popření žalobce odůvodnil tím, že tuto pohledávku žalovaný uplatňuje z titulu smluvní pokuty, kdy se jednalo o vztah mezi věřitelem jako podnikatelem a dlužníkem jako spotřebitelem. Ujednání o smluvní pokutě přitom bylo uvedeno ve smluvních podmínkách a nikoliv v uzavírané smlouvě přímo v jejím textu. Žalobce má za to, že ujednání o smluvní pokutě jsou natolik podstatná, že je nezbytné, aby tyto ujednání byly přímo ve smlouvě, pokud tomu tak není, jsou tyto ujednání neplatná, a tudíž žalovanému nemohl vzniknout nárok na její zaplacení. Žalobce navrhl, aby soud určil, že pohledávka není do insolvenční řízení přihlášená po právu.

Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu zamítnout s tím, že nárok uplatňovaný v žalobě neuznává. Svou pohledávku ve výši 89 156,86 Kč přihlásil do insolvenčního řízení jako pohledávku vykonatelnou na základě rozsudku Okresního soudu v Kladně č. j. 222 C 64/2014-61, který nabyl právní moci dne 28.11.2014. Na přezkumném jednání byla pohledávka žalovaného částečně popřena a následně byla podána žaloba. Argumentem žalobce pro neplatnost ujednání je, že ustanovení ohledně smluvní pokuty nebyly zakomponovány přímo do smlouvy. Žalovaný uvedl, že pohledávku přihlásil jako pohledávku vykonatelnou, a že tedy insolvenční správce je zákonem omezen v důvodech a způsobu popření pohledávky žalovaného. V případě pohledávek vykonatelných na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu má insolvenční správce omezeny důvody popření, a to dvojím způsobem. Jednak nesmí uplatnit stejné skutečnosti, které již uplatnil dlužník před orgánem, který pravomocné rozhodnutí vydal. Dále nemá insolvenční správce k dispozici důvody popření spočívající v jiném právním posouzení věci-důvodem popření tedy není právní názor insolvenčního správce, který je odlišný od právního názoru příslušného orgánu, který pravomocné rozhodnutí vydal. Žalovaný dále uvedl judikaturu na obhajobu svého tvrzení. Má za to, že Okresní soud v Kladně již zkoumal soulad ujednání o smluvní pokutě s platným právem a dospěl k názoru, že toto ujednání nijak neodporuje zákonu. S ohledem na shora uvedené navrhl žalovaný žalobu jako neopodstatněnou zamítnout.

Účastníci souhlasili s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání.

Ze spisu insolvenčního soudu vedeného u Krajského soudu v Praze sp. zn. KSPH 68 INS 7378/2015, vyplývá, že dne 20. března 2015 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka a) Miluše anonymizovano , anonymizovano , a b) Alexandra anonymizovano , anonymizovano , oba bytem 272 03 Dříň, Jánská 41, usnesením ze dne 27. května 2015 č. j. KSPH 68 INS 7378/2015-A-12 byl zjištěn úpadek dlužníků a povoleno oddlužení, zároveň byl ustanoven insolvenčním správcem UbrIS v.o.s., se sídlem 110 00 Praha 1, Senovážné náměstí 977/24, IČO 025 16 519. Dne 23. června 2015 přihlásil žalovaný do insolvenčního řízení svou pohledávku ve výši 89 156,86 Kč jako pohledávku vykonatelnou na základě rozsudku Okresního soudu v Kladně č. j. 222 C 64/2014-61, který nabyl právní moci dne 28.11.2014. Na přezkumné jednání konaném dne 24. srpna 2015 žalobce popřel pohledávku žalovaného. -3-

Dne 23. září 2015 podal žalobce žalobu na určení pravosti pohledávky, tedy včas.

Soud provedl důkaz přihláškou pohledávky žalovaného ze dne 23. června 2015, ze které zjistil, že žalovaný přihlásil svou pohledávku v celkové výši 89 156,86 Kč jako pohledávku vykonatelnou na základě rozsudku Okresního soudu v Kladně č. j. 222 C 64/2014-61, který nabyl právní moci dne 28.11.2014, kdy při ústním jednání konaném dne 15.10.2014 dlužnice v plné výši uznala svou pohledávku vůči žalovanému a nevyužila své možnosti uplatňovat námitky proti dané částce či nárokům žalovaného či dané smlouvě.

Podle § 192 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ) pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět.

Podle § 189 odst. 1 insolvenční správce sestaví seznam přihlášených pohledávek; u pohledávek, které popírá, to výslovně uvede. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví zákon. Zajištění věřitelé se v seznamu uvádějí zvlášť. U každého věřitele musí být uvedeny údaje potřebné k jeho identifikaci a údaje pro posouzení důvodu vzniku, výše a pořadí jeho pohledávky; u zajištěných věřitelů se navíc uvádí důvod a způsob zajištění. V seznamu se zvlášť vyznačí pohledávky vykonatelné.

Podle § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

Podle § 199 odst. 1 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu.

Podle § 199 odst. 2 IZ jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

Podle § 199 odst. 3 IZ v žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

Podle § 201 odst. 1 IZ pohledávka je zjištěna a) jestliže ji nepopřel insolvenční správce ani žádný z přihlášených věřitelů, b) jestliže ji nepopřel insolvenční správce a insolvenční soud odmítl její popření přihlášeným věřitelem, c) jestliže insolvenční správce nebo přihlášený věřitel, který ji popřel, vezme své popření zpět, nebo d) rozhodnutím insolvenčního soudu ve sporu o její pravost, výši nebo pořadí.

Podle ust. § 201 odst. 2 IZ je vykonatelná pohledávka je zjištěna také tehdy, jestliže insolvenční správce nepodal včas žalobu o její popření nebo byla-li taková žaloba zamítnuta anebo řízení o ní skončilo jinak než rozhodnutím ve věci samé. -4-

Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce není důvodná. Dle insolvenčního zákona může insolvenční správce při popření vykonatelné pohledávky uplatnit pouze skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem, v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí. Insolvenční zákon umožňuje stav, kdy pravomocné soudní rozhodnutí ve věci samé, vydané ve sporu o zaplacení pohledávky mezi dlužníkem a jeho věřitelem, nevytváří překážku věci pravomocně rozhodnuté pro incidenční spor o její určení, avšak oprávnění insolvenčního správce popírat vykonatelné pohledávky, které je zásahem do principu právní jistoty, není neomezené. Insolvenční správce je při popření vykonatelné pohledávky omezen nejen lhůtou, ale zejména vymezením důvodů, pro které může popřít pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu. Těmito přípustnými důvody jsou skutečnosti neuplatněné v předchozím řízení, zapovězeno je však jiné právní posouzení věci. Popření žalobcem při přezkumném jednání se však jednoznačně týká jiného právního posouzení platnosti ujednání o smluvní pokutě, proto je v rozporu s ustanovením § 199 odst. 2 insolvenčního zákona, kdy soud se tímto závěrem neodchyluje od závěrů rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 101 VSPH 41/2012, v němž dovodil, že ustanovení § 199 insolvenčního zákona umožňuje popírat vykonatelné pohledávky v těch případech, kdy dlužník sám svou nečinností, ať již úmyslnou či nedbalostní, založil nárok věřitele, a tím ho oproti ostatním věřitelům zvýhodnil, což není tento případ, kdy dlužník se jednání u Okresního soudu v Kladně osobně zúčastnil a žalovanou pohledávku v celé výši uznal. Navíc vycházeje z již ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR je přitom lhostejné, zda rozhodné skutečnosti dlužník neuplatnil vlastní vinou např. proto, že zcela rezignoval na svou procesní obranu v příslušném řízení, čímž přivodil vznik exekučního titulu založeného rozhodnutím, jež se neodůvodňuje vůbec (např. platební rozkaz nebo směnečný platební rozkaz) nebo rozhodnutím, jež se odůvodňuje jen minimálně (např. rozsudkem pro zmeškání nebo rozsudkem pro uznání). Pro úspěch takového popření je naopak určující, zda skutečnosti, které dříve neuplatnil dlužník, jsou způsobilé změnit výsledek sporu o pohledávku, tedy že právě ony jsou důvodem ve výsledku jiného právního posouzení věci, že v porovnání se skutečnostmi, které dlužník dříve uplatnil, jsou skutečnosti, které dříve uplatněny nebyly, rozhodující příčinou pro určení, že žalovaný přihlášený věřitel nemá vůči dlužníku označenou vykonatelnou pohledávku nebo pro určení, že žalovaný přihlášený věřitel má vůči dlužníku označenou vykonatelnou pohledávku v určité výši popř. nižší, než je výše přihlášené vykonatelné pohledávky. Pravidlo, podle kterého u přihlášené vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu nemůže být důvodem popření její pravosti nebo výše jiné právní posouzení věci, typově dopadá na situace, kdy při nezpochybněném skutkovém základu věci, tedy, nejsou-li důvodem popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky skutečnosti, které dlužník neuplatnil v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí, nebo takové skutečnosti sice byly uplatněny, ale v porovnání s dřívějším rozhodnutím nevedly ke změně skutkových závěrů, měl zjištěný skutkový stav vést k jinému právnímu posouzení věci, než které o něm v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí, učinil příslušný orgán. Přitom je zjevné, že chybné právní posouzení věci příslušným orgánem mohlo vést k přiznání pohledávky věřiteli vůči dlužníku tam, kde by jiné správné právní posouzení věci vedlo k závěru, že pohledávka není po právu, nebo že nemá být přiznána v celé požadované výši. Avšak právní posouzení věci není vyloučeno jako důvod popření pravosti nebo výše přihlášené vykonatelné pohledávky, jestliže z pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž byla pohledávka přiznána, žádné právní posouzení věci neplyne. Ale v případě, kdy soud rozhoduje o tom, zda vydá rozsudek pro uznání, tedy jestliže žalovaný nárok nebo základ nároku proti němu žalobou uplatněný uznal (§ 153a odst. 1 o. s. ř.), provádí právní posouzení věci. Jakkoli ustanovení -5-

§ 157 odst. 3 o. s. ř. omezuje odůvodnění rozsudku pro uznání pouze na vymezení předmětu řízení (se zjevným záměrem odlišit takto rozsouzenou věc od jiných věcí týchž účastníků) a na stručné vyložení důvodů, pro které soud rozhodl rozsudkem pro uznání, i při takto strukturovaném odůvodnění je závěr o splnění předpokladů pro vydání rozsudku pro uznání současně závěrem, jímž soud navenek dává najevo, že nenalezl překážky, jež mu brání rozhodnout o věci podle uznání, Tato rozhodnutí mají poté, co nabudou právní moci, účinky pravomocného rozsudku (§ 174 odst. 1, § 175 odst. 3 věta první o. s. ř.) a neodůvodňují se vůbec, přičemž Okresní soud v Kladně provedl v písemném vyhotovení rozsudku i právní hodnocení věci, které odpovídalo obsahu uzavřené smlouvy. Přitom ovšem skutečnost, že toto rozhodnutí bylo vydáno (rozsudek pro uznání), osvědčuje, že soud zkoumal předpoklady, za nichž vydána být mohla, tedy především, že uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených žalobcem. Tyto právní závěry jednoznačně dopadají na danou věc, kdy dlužnice se účastnila projednávání žaloby mezi ní a žalovaným, tato neuplatnila žádné skutečnosti, kterými by zpochybnila platnost ujednání mezi ní a žalovaným, ačkoliv k tomu měla možnost, nad to celý svůj závazek uznala, a proto není možné, aby insolvenční správce popřel pohledávku žalovaného na základě jiného právního posouzení věci. Vzhledem k tomu, že žalobce popřel vykonatelnou pohledávku žalovaného z důvodu, který vede k jinému právnímu posouzení věci, soud se tímto důvodem nemohl zabývat, když, jak uvedeno shora, tuto skutečnost mohl uplatnit dlužník již v předchozí řízení v dané věci, kdy bylo meritorně rozhodnuto rozsudkem, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a žalobu zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 202 IZ, kdy ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek nemá žádný z účastníků proti insolvenčnímu správci právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu k Vrchnímu soudu v Praze do 15 dnů po jeho písemném doručení ve trojím vyhotovení.

V Praze dne 10. prosince 2015

JUDr. Naděžda K ř i v á n k o v á, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Jana Kvapilová

Písemnost se považuje za doručenou okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ) Datum zveřejnění: 14. prosince 2015 zveřejnila: Jana Kvapilová