68 ICm 2089/2016
68 ICm 2089/2016-36 sp. zn. insolvenčního řízení: KSPH 68 INS 616/2016-C1

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Křivánkovou v právní věci žalobce CP Inkaso s.r.o., se sídlem 140 78 Praha 4, Hvězdova 1416/2b, IČO 290 27 241, zastoupený Mgr. Vladimírem Šteklem, advokátem se sídlem 602 00 Brno, Antonína Slavíka 1313/7, proti žalované Mgr. Janě F i a l o v é, se sídlem 140 00 Praha 4, Točitá 34, insolvenční správkyní dlužníka Davida anonymizovano , anonymizovano , bytem 252 03 Řitka, Višňovka II 0126, IČO 747 25 700, zastoupena Mgr. Jiřím Chlaněm, advokátem se sídlem 140 00 Praha 4, Točitá 1964/34,

o určení pravosti pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce ve výši 144.107,24 Kč z titulu úvěrové smlouvy ze dne 6.1.2009, přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka Davida anonymizovano , anonymizovano , bytem 149 00 Praha 4, Ocelíkova 672, vedenému u Krajského soudu v Praze pod sp.zn KSPH 68 INS 616/2016, j e p o p r á v u .

II. Určuje se, že pohledávka žalobce ve výši 201.380,97 Kč z titulu smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 14.5.2008, přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka Davida anonymizovano , isir.justi ce.cz -2- anonymizovano , bytem 149 00 Praha 4, Ocelíkova 672, vedenému u Krajského soudu v Praze pod sp.zn KSPH 68 INS 616/2016, j e p o p r á v u .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu na určení pravosti popřené pohledávky. Žalobci bylo dne 2.6.2016 doručeno vyrozumění žalovaného insolvenčního správce ze dne 30.5.2016, kterým byl žalobce upozorněn na skutečnost, že žalovaný insolvenční správce popřel u přezkumného jednání konaného před nadepsaným soudem dne 30.5.2016 co do pravosti pohledávky přihlášené žalobcem do výše uvedeného insolvenčního řízení přihláškou P4 a P5 a tedy konkrétně nevykonatelnou pohledávku č. 1 přihlášky P4 ve výši 144.107,24 Kč (dále jen pohledávka č. P4-1 ) zcela z důvodu promlčení; nevykonatelnou pohledávku č. 2 přihlášky P4 ve výši 25.224,-Kč (dále jen pohledávka č. P4-2 ) zcela z důvodu, že náhrada nákladů nalézacího řízení byla přiznána nicotným rozhodčím nálezem; nevykonatelnou pohledávku č. 3 přihlášky P4 ve výši 6.994,-Kč (dále jen pohledávka č. P4-3 ) zcela z důvodu, že náhrada nákladů exekučního řízení byla žalobci přiznána v exekuci vedené na základě nicotného rozhodčího nálezu; nevykonatelnou pohledávku č. 1 přihlášky P5 ve výši 201.380,97 Kč (dále jen pohledávka č. P5-1 ) zcela z důvodu promlčení; nevykonatelnou pohledávku č. 2 přihlášky P5 ve výši 22.567,20 Kč (dále jen pohledávka č. P5-2 ) zcela z důvodu, že náhrada nákladů nalézacího řízení byla přiznána nicotným rozhodčím nálezem; nevykonatelnou pohledávku č. 3 přihlášky P5 ve výši 6.800,-Kč (dále jen pohledávka č. P5-3 ) zcela z důvodu, že náhrada nákladů exekučního řízení byla žalobci přiznána v exekuci vedené na základě nicotného rozhodčího nálezu. Žalovaný popřel pohledávky žalobce z důvodu promlčení, kdy insolvenční správce vycházel z nicotnosti rozhodčích nálezů a dále dovodil, že rozhodčí řízení nemělo vliv na běh promlčecí lhůty. Žalobce nesouhlasil s názorem žalovaného, neboť v případě obou relevantních pohledávek (P4-1, P5-1) je jejich hmotněprávním základem smlouva o úvěru ve smyslu na věc aplikovatelných ustanovení §497 a násl. obchodního zákoníku, která je v souladu s §261 odst. 3, písm. d) obchodního zákoníku tzv. absolutní (typový) obchod , na který se bez ohledu na (ne)podnikatelskou povahu účastníků, s výhradou aplikace § 262 odst. 4 obchodního zákoníku, aplikují výlučně ustanovení obchodního zákoníku. Na tomto místě žalobce upozorňuje na judikaturně potvrzený právní názor, že právní úprava promlčení není úpravou, která směřuje k ochraně spotřebitele ve smyslu §262 odst. 4 obchodního zákoníku (příkladem viz rozsudek Nejvyššího soudu pod sp. zn. 32 Cdo 3337/2010), a tedy na věci podřízené regulaci obchodním zákoníkem se uplatní jeho komplexní úprava promlčení. Z hlediska běhu promlčecí lhůty věřitel upozorňuje, že počátkem jejího běhu je okamžik jejich zesplatnění , tj. prohlášení úvěru za zcela splatný, ke kterému v uvedených případech došlo dne 10.5.2010 (v případě pohledávky přihlášené přihláškou P4-viz výše), resp. ke dni 12.4.2010 (v případě pohledávky přihlášené přihláškou P5-viz výše), a to v souladu na věc aplikovatelným ustanovením §392 odst. 2 obchodního zákoníku (judikatura zastává obdobné názory-viz např. rozsudek Nejvyššího soudu pod -3-

sp. zn. 29 Cdo 1190/2009). Z hlediska délky promlčecí lhůty, ta činí v režimu obchodního zákoníku 4 roky. Jak žalobce uvedl výše, k vymožení pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení jako pohledávky P4-1 a P5-1 inicioval v souladu se smluvními ujednáními (Úvěrovými podmínkami)-rozhodčími doložkami, které byly v době sjednávání a zahájení rozhodčího řízení považovány v souladu v té době přijímanými judikaturními závěry za platné ujednání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2008, sp. zn. 32 Cdo 2282/2008), rozhodčí řízení. Zahájení rozhodčích řízení ke dni 19.8.2010 dle názoru žalobce v souladu s § 403 obchodního zákoníku mělo dopad na běh promlčecí lhůty, která tak byla před svým doběhnutím stavěna. V rozhodčím řízení následně bylo žalobám vyhověno rozhodčími nálezy, které byly následně exekučními soudy posouzeny jako způsobilé exekuční tituly, neboť na jejich základě byla nařízena a vedena exekuce, a to až do zahájení předmětného insolvenčního řízení, kdy dne 7.4.2016 byly pohledávky žalobce uplatněny i v insolvenčním řízení prostřednictvím přihlášek, tj. byly řádně uplatněny v době před uplynutím desetileté promlčecí lhůty běžící od 11.5.2010, resp. 13.4.2010 ve smyslu § 408 odst. 1 obchodního zákoníku. Pohledávky tak jednoznačně nemohly být promlčeny. Žalobce dále ve svém vyjádření uvedl další judikaturu na potvrzení svého tvrzení, že nemohlo dojít k promlčení jeho pohledávek. S ohledem na shora uvedené navrhl žalobce, aby soud určil, že jeho přihlášené pohledávky jsou po právu.

Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že pohledávky žalobce popřela z toho důvodu, že je považuje za promlčené, neboť byly přiznány nicotným právním úkonem, když rozhodčí nálezy byly vydány neoprávněným rozhodcem na základě neplatné rozhodčí doložky. Dlužník uzavřel smlouvu o úvěru a smlouvu o osobní kreditní kartě, jejímiž součástmi byly obchodní podmínky, které obsahovaly sjednanou rozhodčí doložku. Dle názoru žalované je však rozhodčí doložka neplatná, a následně vydaný rozhodčí nález je tak nicotným právním aktem. Na základě zahájeného rozhodčího řízení tudíž nemohlo dojít ke stavění promlčecí doby. Dle názoru žalované si žalobce již v době před vydáním rozhodčího nálezu mohl být objektivně vědom rozhodovací praxe Nejvyššího soudu o neplatnosti rozhodčích doložek. Vzhledem k tomu, že dle názoru žalované nedošlo ke stavění promlčecí doby po dobu rozhodčího řízení, navrhl aby soud žalobu jako bezdůvodnou zamítl.

Účastníci učinili nespornými tvrzení o skutečnostech, že usnesením Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 68 INS 616/2016-A-14 ze dne 21. března 2016 byl zjištěn úpadek dlužníka Davida anonymizovano , anonymizovano , bytem 149 00 Praha 4, Ocelíkova 672 a povoleno oddlužení, že žalobce podal dne 7. dubna 2016 2x přihlášku pohledávky, že žalovaná jako insolvenční správce popřel pohledávku žalobce a to -pohledávku č. 1-insolvenční správce popírá pravost pohledávky dle přezkumného listu, jako pohledávku nevykonatelnou -pohledávka č. 2-insolvenční správce popírá pravost pohledávky dle přezkumného listu, jako pohledávku nevykonatelnou -pohledávku č. 3-insolvenční správce popírá pravost pohledávky dle přezkumného listu, jako pohledávku nevykonatelnou -pohledávku č. 4-insolvenční správce popírá pravost pohledávky dle přezkumného listu, jako pohledávku nevykonatelnou -pohledávku č. 5-insolvenční správce popírá pravost pohledávky dle přezkumného listu, jako pohledávku nevykonatelnou -pohledávku č. 6-insolvenční správce popírá pravost pohledávky dle přezkumného listu, -4-jako pohledávku nevykonatelnou, že ohledně pohledávky č. 1 byl vydán rozhodčí nález rozhodce JUDr. Jiřího Nováka ml. sp. zn. K/2010/06950 ze dne 15.11.2010 a dne 17. května 2011 byl nařízen Obvodním soudem pro Prahu 4 pod č.j. 64 EXE 280/2011-20 pro uspokojení této pohledávky žalobce výkon rozhodnutí, že ohledně pohledávky č. 4 byl vydán rozhodčí nález JUDr. Jany Kurkové sp. zn. K/2010/07870 ze dne 21.12.2010 a dne 28.11.2011 pod sp. zn. 64 EXE 1182/2011-23 pro uspokojení této pohledávky žalobce byla nařízena exekuce Obvodním soudem pro Prahu 4, že žalobce vzal přihlášku pohledávky č. 2, 3, 5, 6 zpět a soud vzal toto zpětvzetí na vědomí, že dne 2. června 2016 byla doručena žalobci výzva žalované k podání incidenční žaloby, která byla žalobcem podána dne 10. června 2016, tedy včas.

Účastníci shodně prohlasili, že předmětem tohoto řízení je pouze rozhodnutí ohledně přihlášené pohledávky žalobce č. 1 a to pohledávky z titulu úvěrové smlouvy včetně příslušenství v celkové výši 144 107,24 Kč a pohledávky č. 4 z titulu plnění z osobní kreditní karty včetně příslušenství ve výši 201 380,97 Kč, kdy mezi účastníky řízení není sporu ohledně skutkového stavu věci, ale pouze to, zda přihlášené pohledávky žalobce č. 1 a 4 jsou promlčeny či nikoli.

Podle § 192 odst. 2 IZ insolvenční správce může při přezkumném jednání změnit stanovisko, které zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 189 odst. 1 insolvenční správce sestaví seznam přihlášených pohledávek; u pohledávek, které popírá, to výslovně uvede. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví zákon. Zajištění věřitelé se v seznamu uvádějí zvlášť. U každého věřitele musí být uvedeny údaje potřebné k jeho identifikaci a údaje pro posouzení důvodu vzniku, výše a pořadí jeho pohledávky; u zajištěných věřitelů se navíc uvádí důvod a způsob zajištění. V seznamu se zvlášť vyznačí pohledávky vykonatelné.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci, který byl mezi účastníky nesporným, a sporným zůstala pouze otázka promlčení nároku žalobce, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce není důvodná. Vzhledem k tomu, že sporné mezi stranami bylo pouze to, zda jsou dané pohledávky žalobce promlčené či nikoliv, zabýval se proto soud pouze touto otázkou. Judikatura Nejvyššího soudu České republiky řeší tuto otázku v rozhodnutí ze dne 1. června 2016 č. j. 23 ICdo 19/2015, ,,Nejvyšší soud neshledal žádný důvod pro odlišný běh promlčecí doby v rozhodčích řízeních, v závislosti na tom, zda jsou v těchto řízeních uplatňována práva podle obchodního či občanského zákoníku. Pokud by byl přijat doslovný výklad ustanovení § 403 odst. 1 obch. zák., tedy že promlčecí doba neběží pouze tehdy, bylo-li rozhodčí řízení zahájeno na základě platné rozhodčí doložky, účastníci řízení by se nacházeli v právní nejistotě. Jestliže by rozhodčí doložka byla následně (poté, co proběhlo rozhodčí řízení) v rámci řízení o zrušení rozhodčího nálezu, prohlášena za neplatnou, došlo by -5-k odepření přístupu ke spravedlnosti, neboť v důsledku trvání rozhodčího řízení by nárok mohl být promlčen. Pokud by strany chtěly předejít promlčení nároku pro případ, že by rozhodčí doložka byla v budoucnu posouzena jako neplatná, musely by podat žalobu (v téže věci) u soudu, který by však takové řízení zastavil z důvodu litispendence." Z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky vyplývá, že pokud by se promlčecí doba nestavěla zahájením rozhodčího řízení na základě neplatně sjednané rozhodčí doložky, poté by námitka promlčení byla zneužitím práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Za situace, kdy žalobce své právo vymáhal prostřednictvím rozhodčího řízení a následně pokračoval vymáháním své pohledávky v rámci exekučního řízení, čili dbal o své právo, uplatňoval všechny dostupné prostředky k vymožení své pohledávky, by bylo nepřiměřené, kdyby daná pohledávka byla promlčena a to především za situace, kdy žalobce dělal vše pro to, aby vymohl svoji pohledávku. Na základě shora uvedeného má soud za to, že použití námitky promlčení v tomto případě by bylo v rozporu s dobrými mravy, a proto rozhodl tak, že daná pohledávka žalobce je přihlášena do insolvenčního řízení dlužníka po právu.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 202 odst. 1 IZ, kdy ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu k Vrchnímu soudu v Praze do 15 dnů po jeho písemném doručení ve trojím vyhotovení.

V Praze dne 19. září 2016

JUDr. Naděžda K ř i v á n k o v á, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Jana Kvapilová