68 ICm 2043/2016
68 ICm 2043/2016-26 sp. zn. insolvenčního řízení: KSPH 38 INS 26782/2013-C2

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Křivánkovou v právní věci žalobce Raiffeisenbank, a.s., se sídlem 140 78 Praha 4, Hvězdova 1716/2b, IČO 492 40 901, proti žalované JUDr. Lucii M a r e š o v é, se sídlem 110 00 Praha 1,Vodičkova 32, insolvenční správce dlužníka Tomáše anonymizovano , anonymizovano , bytem 257 05 Zvěstov 13,

o žalobě na určení pravosti pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce ve výši 1 082 867,07 Kč s titulu úvěrové smlouvy přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Tomáše anonymizovano , nar. 7. 6. 1981, bytem Zvěstov 13, 257 06 Zvěstov, vedeném u Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 38 INS 26782/2013, je po právu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. isir.justi ce.cz -2-

Odůvodnění:

Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu na určení pravosti jeho přihlášené pohledávky s tím, že dne 6.2.2014 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka Tomáše anonymizovano , anonymizovano , bytem 257 05 Zvěstov 13, vedeného pod sp. zn. KSPH 38 INS 26782/2013 pohledávku ve výši 1 089 967,07 Kč, kdy dne 26. 5. 2016 bylo žalobci doručeno Vyrozumění insolvenčního správce ze dne 25. 5. 2016 o popření nevykonatelné pohledávky P3-1 v celkové výši 1.082.867,07 Kč na přezkumném jednání konaném dne 23. 5. 2016, kterého se žalobce neúčastnil. Žalovaný zdůvodnil své popření tím, že věřitel sepsal s dlužníkem notářský zápis NZ 334/2016 ze dne 2. 2. 2016, ze kterého vyplývá, že dluh vyplývající z Úvěrové smlouvy č. 110/205/07/1/01 ze dne 22. 6. 2007 uzavřené s p. Vaňourkem a p. Vaňourkovou je nesplatný, resp. je splatný v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6.995,76 a to vždy k 14. dni v měsíci, přičemž první splátka byla splatná dne 14. 3. 2016. S tímto žalobce nesouhlasil, a uvedl, že ustanovení insolvenčního zákona § 173 odst. 3 IZ výslovně umožňuje přihlásit rovněž pohledávky nesplatné a navíc žalovaný své závěry nikterak relevantně neodůvodňuje. Žalobce svou pohledávku přihlásil jako splatnou ode dne 1. 11. 2012, když k tomuto datu došlo k prohlášení vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků z titulu Úvěrové smlouvy č. 110/205/07/1/01 za okamžitě splatnou. Zmiňovaný notářský zápis byl sepsán až po přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení. V přihlášce ze dne 7. 2. 2014 byl doložen Notářský zápis sp.zn. NZ 189/2012, N 185/2012 ze dne 6. 3. 2012, ve kterém Andrea Vaňourková pohledávku z titulu Smlouvy uznala a pro případ porušení povinností pro ni plynoucích z Notářského zápisu svolila také k přímé vykonatelnosti Notářského zápisu. Tímto listinným důkazem bylo prokázáno uzavření smluvního vztahu, čerpání úvěru a existenci dluhu z titulu Smlouvy. Dlužník není tímto Notářským zápisem nikterak vázán a žalobce svou přihláškou ze dne 7. 2. 2014 uplatnil pohledávku z titulu Úvěrové smlouvy č. 110/205/07/1/01 dne 22. 6. 2007. Dne 2. 2. 2016 sepsal Notářský zápis NZ 334/2016, N 258/2016 (dále jen Notářský zápis ), ve kterém uznal svůj dluh vůči věřiteli z titulu Úvěrové smlouvy č. 110/205/07/1/01 dne 22. 6. 2007. Sepsání notářského zápisu ohledně již existujícího dluhu však nepředstavuje vznik nového závazku ani privativní novaci závazku starého. Ve vztahu k dlužníkovi a paní Andree Vaňourkové představuje Notářský zápis určení toho, co mají účastníci smluvního vztahu za nesporné, označení vzájemných povinností a oprávnění, vyčíslení dluhu a jeho uznání. Dlužník a paní Andrea Vaňourková na sebe nevzali nový závazek, dluh v době prohlášení úpadku existoval a byl věřitelem i řádně přihlášen do insolvenčního řízení dlužníka. Dlužník dne 2. 2. 2016 učinil formou notářského zápisu pouze právní jednání, kterým uznal svůj dluh vůči věřiteli. Takovéto jednání žádný zákon dlužníkovi nebo věřiteli nezakazuje. Žalobce dále uvedl, že co se týče závazku splácet úvěr/dluh pravidelnými měsíčními splátkami, pak tento závazek byl sjednán již Smlouvou. Žalovaný však opomněl fakt, že k dluhu dlužníka a paní Andrei Vaňourkové přistoupila třetí osoba paní Zlata Vaňourková dle ust. § 1892 zákona č. 89/2012 Sb. Toto ustanovení říká, že Kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně. K institutu přistoupení k dluhu žalobce uvedl, že jestliže se někdo dohodne přímo s věřitelem, že za jeho dlužníka jeho dluh splní, nemůže sice dlužníka bez jeho souhlasu od jeho povinnosti osvobodit, ale stane se dlužníkem vedle něj. Dohodou takové osoby s věřitelem se tedy počet dlužníků rozmnoží (proto se přistoupení k dluhu označuje jako kumulativní -3-intercese). Přistoupení k dluhu představuje vstup třetí osoby do závazku, jakožto dalšího dlužníka vede dlužníka původního, který však dlužníkem zůstává i nadále. Ve skutečnosti tedy nejde o změnu v osobě dlužníka, ale pouze o rozšíření počtu osob vystupujících na dlužnické straně. Přistoupením k dluhu nedochází ke změně v osobě dlužníka, ale ke vzniku pasivní plurality, neboť nadále je již dlužníků více. Jak judikoval Nejvyšší soud (jud. č. 1), jde o přístup dalšího dlužníka do závazkového vztahu, který však v době takového přístupu musí (již i ještě) existovat. Nelze přistoupit k dluhu, který již zanikl, ale ani k dluhu, který má vzniknout teprve v budoucnu. Přistoupení k dluhu je dohodou mezi věřitelem a třetí osobou. Souhlas dlužníka se k takové dohodě nevyžaduje a je právně bezvýznamný, stejně tak nemá žádný právní význam ani jeho případný výslovný nesouhlas. Akceptací právního názoru žalovaného by došlo k neoprávněnému a neodůvodněnému zásahu do práv věřitele být uspokojen také v rámci insolvenčního řízení v případech, ve kterých by bylo vázáno splacení přihlašované pohledávky společně a nerozdílně více dlužníků, kteří by ani nemuseli být v úpadku. Současně by tím bylo odepřeno právo Zlaty Vaňourkové domáhat se uspokojení zaplacení části pohledávky na základě regresu vůči dlužníkovi, tj. nedošlo by k zákonem předvídané situaci, kdy by pohledávku za dlužníka uhradil někdo jiný, věřitel by vzal svou přihlášku (částečně) zpět a insolvenční soud by měl vyzvat tuto třetí osobu, zda uplatní své právo vstoupit do insolvenčního řízení namísto původního věřitele. V této souvislosti žalobce poukázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 VSOL 704/2013-B-22 (KSBR 32 INS 22897/2012 2 VSOL 704/2013-B-22), ve kterém odvolací soud vyslovil názor, že z ustanovení § 173 odst. 3 IZ vyplývá, že do insolvenčního řízení lze přihlásit i pohledávku nesplatnou. Přitom z žádného ustanovení insolvenčního zákona nevyplývá, že by při oddlužení nebyly uspokojovány dosud nesplatné pohledávky, přičemž nenastává důsledek jako při prohlášení konkursu (podle ustanovení § 250 IZ nesplatné pohledávky proti dlužníkovi se prohlášením konkursu považují za splatné, nestanoví-li zákon jinak). Pokud by se nesplatné pohledávky v rámci oddlužení neuspokojovaly, byl by zcela popřen i institut hrozícího úpadku (§ 3 odst. 4 IZ). Takový závěr vyplývá i z ustanovení § 414 odst. 2 IZ, podle kterého osvobození dlužníka od placení pohledávek (při splnění řádně a včas všech povinností dlužníka podle schváleného způsobu oddlužení podle ustanovení § 414 odst. 1 IZ) se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Z toho vyplývá, že splátkový kalendář (v rámci oddlužení formou splátkového kalendáře) musí zahrnovat všechny přihlášené a zjištěné pohledávky bez ohledu na jejich splatnost, jinak by v rámci osvobození dlužníka od placení pohledávek (§ 414 IZ) dlužník nemohl být od takových (nesplatných) závazků osvobozen. S ohledem na shora uvedené navrhl žalobce, aby soud určil, že přihlášená pohledávka je po právu.

Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že souhlasí s tvrzením žalobce, že lze přihlásit do insolvenčního řízení i pohledávky nesplatné, nepopírala ani skutečnost, že notářský zápis NZ 334/2016 byl sepsán, až po přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení. Z notářského zápisu NZ 334/2016 vyplývá, že dlužník, jako osoba povinná má vůči žalobci pohledávku ve výši 1,091.485,52 Kč, přičemž tato pohledávka bude úročená smluvní úrokovou sazbou ve výši 3% ročně a to ode dne 3. 2. 2016. Tento dluh je splatný v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6.995,76 Kč. Přičemž splátky jsou splatné vždy k 14. dni v měsíci. -4-Nesouhlasí s tvrzením žalobce, že uzavřením notářského zápisu nedochází k zvýhodňování věřitele, neboť věřitel přihlásil pohledávku ze smlouvy o úvěru č. 110/205/07/1/01 jako zajištěnou majetkem dlužníka do insolvenčního řízení vedeného v insolvenční věci dlužnice paní Andrei Vaňourkové. Pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla přihlášena i do řízení pana Tomáše anonymizovano nicméně jako nezajištěná majetkem dlužníka. Sepsání Notářského zápisu má za následek, že v řízení u dlužnice Adrei Vaňourkové, vzal věřitel zpět svůj Pokyn ke zpeněžení zajištěného majetku, a tudíž tato pohledávka nebude v tomto řízení uspokojována. V řízení Tomáše anonymizovano by měla být, podle tvrzení žalobce, do splátkového kalendáře zařazena v plné výši a následně uspokojována pravidelnými měsíčními splátkami. V případě, že budeme považovat uzavření notářského zápisu za legitimní postup, domnívám se, že by měla být pohledávka věřitele-žalobce zařazena do splátkového kalendáře pouze ve výši splatné pohledávky-měsíční splátky podle tohoto notářského zápisu-tedy ve výši 6.995,76 Kč. S ohledem na shora uvedené navrhla, aby soud žalobu zamítl.

Účastníci učinili nespornými tvrzení o skutečnostech, že insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení bylo dne 26.9.2013 zahájeno insolvenční řízení dlužníka Tomáše anonymizovano , nar. 7. 6. 1981, bytem Zvěstov 13, 257 06 Zvěstov, že usnesením Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 38 INS 26782/2013 A-13 byl dne 22. 1. 2014 zjištěn úpadek dlužníka a povoleno oddlužení, že dne 7. 2. 2014 přihlásil žalobce do insolvenčního řízení svou pohledávku z titulu Úvěrové smlouvy č. 110/205/07/1/01 dne 22. 6. 2007 v celkové výši 1.089.967,07 Kč, kdy tato pohledávka je zajištěná zástavním právem k nemovitostem zapsaných na LV č. 144 k. ú. Libouň u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj katastrální pracoviště Benešov, že dne 24. 3. 2016 vzal žalobce svou přihlášku částečně zpět s tím, že celková výše pohledávky činí 1.082.867,07 Kč, že žalovaný -insolvenční správce na zvláštním přezkumném jednání konaném dne 23. 5. 2016 popřel přihlášenou pohledávku žalobce, že dne 26. 5. 2016 bylo žalobci doručeno vyrozumění insolvenčního správce ze dne 25. 5. 2016 o popření nevykonatelné pohledávky P3-1 v celkové výši 1.082.867,07 Kč, kterého se žalobce neúčastnil, že dne 9. června 2016 byla žalobcem podána předmětná žaloba, tedy včas, že žalobce sepsal s dlužníkem notářský zápis NZ 334/2016 ze dne 2.2.2016, ze kterého vyplývá, že dluh vyplývající z Úvěrové smlouvy č. 110/205/07/1/01 ze dne 22. 6. 2007 uzavřené s p. Vaňourkem a p. Vaňourkovou je nesplatný, resp. je splatný v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6.995,76 a to vždy k 14. dni v měsíci, přičemž první splátka byla splatná dne 14. 3. 2016. Účastníci shodně konstatují, že není mezi nimi sporu ohledně skutkového stavu věci, ale jen ohledně právní posouzení uzavření notářského zápisu dlužníkem ve vztahu k podané přihlášené pohledávce žalobce.

Podle § 192 odst. 1 IZ mohou dlužník a insolvenční správce popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek; jednotliví věřitelé toto právo nemají. Podle § 200 není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do pravosti nebo výše není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem.

Podle § 198 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené -5-co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Vzhledem k tomu, že skutkový stav nebyl sporný, sporná mezi účastníky zůstala pouze otázka právního posouzení uzavření notářského zápisu NZ 334/2016 ze dne 2.2.2016 dlužníkem a jeho vlivu na podanou přihlášku do insolvenčního řízení jako splatnou a to ku dne 1.11.2012. Soud se ztotožnil s názorem žalobce, kdy tento přihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení na základě úvěrové smlouvy č. 110/205/07/1/01 dne 22. 6. 2007, kdy sporný notářský zápis byl uzavřen až po zahájení insolvenčního řízení. Soud má za to, že daná přihlášená pohledávka byla řádně přihlášena na základě úvěrové smlouvy č. 110/205/07/1/01 dne 22. 6. 2007, a že pozdější uzavření notářského zápisu, kdy k dluhu přistupoval další spoludlužník, sice upravuje nově daný závazek, kdy se závazek stal nesplatným, respektive splatným ve splátkách, neboť k závazku přistoupila další osoba, což ale nemění nic na tom, že daný závazek mezi dlužníkem a žalobcem existoval a nadále existuje, a že tento jej do insolvenčního řízení přihlásil po právu.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 202 IZ, kdy ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek nemá žádný z účastníků proti insolvenčnímu správci právo na náhradu nákladů řízení. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu k Vrchnímu soudu v Praze do 15 dnů po jeho písemném doručení ve trojím vyhotovení.

V Praze dne 9. listopadu 2016

JUDr. Naděžda K ř i v á n k o v á, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Jana Kvapilová