67 ICm 991/2015
č.j.: KSPH 67 ICm 991/2015-136 sp.zn. insolvenčního řízení: KSPH 67 INS 29140/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze, se sídlem Nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5, rozhodl soudcem Tomášem Jirmáskem ve věci žalobce: Martin Preis, bytem Vítězná 2957, 272 01 Kladno, zastoupen JUDr. Michalem Račokem, advokátem, se sídlem Štěpánská 49, 110 00 Praha 1, proti žalované: JUDr. Stanislava Vohradská, se sídlem Čsl. armády 1, 253 01 Hostivice, insolvenční správkyně dlužníka: Michal anonymizovano , anonymizovano , bytem S. K. Neumanna 395, 273 03 Stochov, o určení pravosti a in eventum výše nevykonatelné pohledávky žalobce přihlášené do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH 67 INS 29140/2014,

takto:

I. Určuje se, že žalobce má za dlužníkem Michalem anonymizovano , anonymizovano , bytem S. K. Neumanna 395, 273 03 Stochov, pohledávku z Dohody o narovnání ze dne 22.11.2013 ve výši 447.275,75 Kč, která byla přihlášena do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH 67 INS 29140/2014.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Tvrzení žalobce (žalobní návrh)

[1] Žalobou podanou dne 11.3.2015 se žalobce domáhal určení, že má za dlužníkem Michalem anonymizovano , anonymizovano , bytem S. K. Neumanna 395, 273 03 Stochov (dále jen Dlužník ), pohledávku z Dohody o narovnání ze dne 22.11.2013 (dále jen Dohoda ) ve výši 447.275,75 Kč, která byla přihlášena do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH 67 INS 29140/2014 (dále jen Insolvenční řízení ).

[2] Usnesením č.j. KSPH 67 INS 29140/2014-A-12 zjistil insolvenční soud úpadek Dlužníka a povolil mu oddlužení. Současně byla insolvenční správkyní ustanovena žalovaná JUDr. Stanislava Vohradská (dále též Insolvenční správkyně ). Lhůta pro podání přihlášek byla stanovena do 18.12.2014.

[3] Žalobce dále uvedl, že přihlásil dne 8.12.2014 do Insolvenčního řízení pohledávky v celkové výši 544.950,54 Kč jako vykonatelné na základě notářského zápisu-dohody o splnění závazku se svolením k přímé vykonatelnosti ze dne 29.1.2014, sp.zn.: NZ 62/2014, N 67/2014, sepsaným JUDr. Tomášem Bacílkem, notářským kandidátem pověřeným notářkou JUDr. Bohumilou Račokovou (dále jen Notářský zápis ).

[4] Přihlášené pohledávky představovala: dílčí pohledávka č. 1 přihlášená v celkové výši 269.791,05 Kč z titulu nároku na zaplacení dluhu z Dohody, kterou se Dlužník zavázal zaplatit žalobci částku 255.000,-Kč. Z této dílčí pohledávky č. 1 byla co do výše popřena Insolvenční správkyní při přezkumném jednání konaném dne 10.2.2015 částka ve výši 172.116,26 Kč a dílčí pohledávka č. 2 v celkové výši 275.159,49 Kč z titulu nároku na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s placením dílčí pohledávky č. 1, která byla Insolvenční správkyní popřena v celé své výši co do pravosti, eventuálně co do výše.

II. Tvrzení žalovaného (žalobní obrana)

[5] Žalovaná se dovolávala rozhodnutí Okresního soudu v Kladně č.j. 23 EXE 11/2014- 134 ze dne 3.12.2015, kterým soud rozhodl o návrhu manželky Dlužníka paní Martiny anonymizovano o zastavení exekuce co do částky 162.030,-Kč, a to z důvodu, že tato částka byla Dohodou uznána Dlužníkem nad rámec dobrých mravů, když ke dni jejího podpisu Dlužník zaplatil původní dluh ve výši 60.000,-Kč.

[6] Jde-li o smluvní pokutu, tak k té se měl Okresní soudu v Kladně vyjádřit tak, že je vymáhána na základě absolutně neplatného ujednání, neboť smluvní pokuta nemůže být vymáhána do budoucnosti, nárok na zaplacení smluvní pokuty mohl být uplatněn pouze do data sepsání notářského zápisu, nelze se tak zavázat ke splnění dluhu, který ještě neexistoval.

[7] K Dohodě jako celku pak žalovaná uvedla, že tato je celá neplatným právním úkonem, neboť odporuje dobrým mravům z důvodu, že se: jednalo o původní dluh ve výši 60.000,-Kč, který byl v době sepsání Dohody promlčený, což musel žalobce, v okamžiku podpisu Dohody právně zastoupen, vědět, žalobce využil tísně, do které se Dlužník dostal, když se obával, že jeho manželka, která o dluhu nevěděla, by mohla přijít o byt, žalobce využil toho, že po ztrátě původní smlouvy o půjčce Dlužník netušil, kolik činí sjednané úroky a smlouva o půjčce mu před podpisem Dohody přeložena nebyla a Dohoda byla podepisována na pěší zóně, tj. byla právně zastoupeným žalobcem připravena předem, aniž by její obsah byl projednán s Dlužníkem.

[8] Dohoda je dále neplatná podle ust. § 145 starého občanského zákoníku 1, neboť Dlužník ji uzavřel bez souhlasu své manželky. Ze stejného důvodu je neplatný i Notářský zápis.

III. Skutková zjištění

Provedené důkazy

[9] Dne 22.11.2013 uzavřel žalobce s Dlužníkem Dohodu, kterou oba účastníci činili nesporným, že žalobce poskytl dne 20.11.2009 Dlužníkovi bezúročnou hotovostní půjčku ve výši 60.000,-Kč, kterou se Dlužník zavázal splatit do 20.3.2010, a to pod sankcí smluvní pokuty ve výši 0,3 % denně z dlužní částky (odst. I.1.). V Dohodě oba účastníci narovnávali svá vzájemná práva z předchozí věty tak, že se Dlužník zavázal platit žalobci pod ztrátou výhody splátek částku 255.000,-Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách počínaje dnem 26.2.2014 (odst. I.3.). Pro případ prodlení Dlužníka s placením nově vzniklého závazku se Dlužník zavázal platit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,4 % denně z dlužné částky, která je splatná vždy do 5 dnů následujících po dni, ve kterém se Dlužník dostal do prodlení (odst. II.1) (vše prokázáno Dohodou o narovnání ze dne 22.11.2013).

[10] Dne 29.1.2014 uzavřel žalobce s Dlužníkem formou notářského zápisu dohodu o splnění závazku se svolením k vykonatelnosti. V tomto Notářském zápise jeho účastníci zrekapitulovali obsah Dohody (část první) a pro případ neplnění dluhu z Dohody svolil Dlužník k vykonatelnosti svých dluhů, a to částky 255.000,-Kč a výše uvedené smluvní pokuty ve výši 0,4 % denně (část druhá) (vše prokázáno Notářským zápisem sepsaným JUDr. Tomášem Bacílkem, notářským kandidátem pověřeným notářkou JUDr. Bohumilou Račokovou dne 29.1.2014, sp.zn. NZ 62/2014, N 67/2014).

[11] Z výslechu Dlužníka (v řízení v pozici svědka) při jednání konaném dne 8.9.2015 soud zjistil, že Dlužník si původně půjčil od žalobce částku 50.000,-Kč, ale musel vrátit 60.000,-Kč. Dlužník se tento dluh snažil splácet částkami kolem 10.000,-Kč, někdy i 25.000,-Kč, celkem tak zaplatil asi 100.000,-Kč. Ptal se na potvrzení, ale žalobce měl 1 zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen starý občanský zákoník )

říci příště , proto Dlužník podepsal smlouvu na 160.000,-Kč , když chtěl dát další peníze, tak žalobce měl říci, že je pozdě, tak Dlužník musel podepsat Dohodu na 255.000,-Kč. Pak Dlužníkovi řekl právník, že to vůbec podepisovat neměl, neboť bylo po promlčení těch 60.000,-Kč. O původní smlouvu o půjčce Dlužník přišel, když mu vykradli auto. Všechny výše uvedené dokumenty Dlužník podepisoval v kanceláři JUDr. Račokové, notářky, nacházející se na hlavní třídě v Kladně. Dohodu Dlužník podepsal proto, že se bál, že mu budou vyhrožovat (žalobce, pan Račok ml.) . Výhružky měly spočívat v tom, že chtěli zaplatit více a více a když nemáte, co máte dělat. K dotazu soudu, zda Dlužník měl pocit z jednání žalobce nebo pana Račoka, že by mu mohlo být fyzicky ublíženo, Dlužník uvedl, že ne, že celou dobu vystupovali příjemně, když jim Dlužník řekl, že nemá peníze, tak řekli, že přijdu o vše . Vším myslil Dlužník byt, auto, rodinu . Manželka o uvedených záležitostech nevěděla, neboť Dlužník vše tajil, co to šlo , bál se, že jej manželka opustí, což se nakonec také stalo.

[12] Dlužník podal dne 27.10.2014 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Stejného dne bylo oznámeno zahájení Insolvenčního řízení. Dne 18.1.2014 byl zjištěn úpadek Dlužníka a bylo mu povoleno oddlužení. Současně byla na základě opatření předsedkyně Krajského soudu v Praze ze dne 13.11.2014 ustanovena Insolvenční správkyní JUDr. Stanislava Vohradská. Lhůta pro podávání přihlášek byla stanovena do 18.12.2014 (vše prokázáno Návrhem na povolení oddlužení ze dne 27.10.2014, Vyhláškou Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 67 INS 29140/2014-A-3 ze dne 27.10.2014, Opatřením o určení osoby insolvenčního správce ze dne 13.11.2014, sp.zn. KSPH 67 29140/2014 a Usnesením Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 67 29140/2014-A-12 ze dne 18.11.2014).

[13] Dne 8.12.2014 podal žalobce přihlášku své pohledávky do Insolvenčního řízení, kterou doplnil podáním ze dne 6.2.2015. Přihlášená pohledávka se skládala ze dvou dílčích pohledávek: č. 1, jistina ve výši 255.000,-Kč, šlo o nárok na zaplacení podle Dohody spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14.791,05 Kč (za období od 1.3.2014 do 18.11.2014) a č. 2, jistina ve výši 268.260,-Kč, šlo o smluvní pokutu ve výši 0,4 % denně z částky 255.000,-Kč za období od 1.3.2014 do 18.11.2014 spolu se zákonným úrokem z prodlení. (prokázáno Přihláškou pohledávky ze dne 8.12.2014 a Doplněním přihlášky pohledávky ze dne 6.2.2015).

[14] Při přezkumném jednání konaném dne 10.2.2015 žalovaná Insolvenční správkyně přezkoumala pohledávku žalobce celou jako nevykonatelnou. Pokud jde o dílčí pohledávku: č. 1, insolvenční správkyně ji uznala co do výše 97.674,79 Kč a popřela výši 172.116,26 Kč. Insolvenční správkyně své popření zdůvodnila tím, že pohledávka byla Dlužníkem uznána nad rámec dobrých mravů, když ke dni sepisu Dohody již dlužník zaplatil původní dluh ve výši 60.000,-Kč. Dlužník uznal celou dílčí pohledávku.

č. 2, insolvenční správkyně popřela celou pohledávku ve výši 268.260,-Kč (smluvní pokuta) s úrokem z prodlení (6.899,49 Kč) co do pravosti, neboť dle jejího názoru je ujednání o smluvní pokutě absolutně neplatné a smluvní pokuta nemůže býti vymáhána do budoucnosti . Dlužník uznal celou dílčí pohledávku. Dne 17.2.2015 Insolvenční správkyně oznámila uvedené popření pohledávky žalobci, který přezkumnému jednání nebyl přítomen. Současně jej poučila o možnosti podání žaloby na určení pravosti a výše jeho pohledávky ve lhůtě 15 dnů od doručení vyrozumění, resp. 30 dnů od přezkumného jednání, a to u insolvenčního soudu proti Insolvenční správkyni (vše prokázáno Protokolem o přezkumném jednání ze dne 10.2.2015, sp.zn. KSPH 67 INS 29140/2014, a Seznamem přihlášených pohledávek ze dne 10.2.2015 a Vyrozuměním o popření pohledávky ze dne 17.2.2015).

Nehodnocené důkazy

[15] Důkazy: Usnesení Okresního soudu v Kladně č.j. 23 EXE 11/2014-134 ze dne 3.2.2015 Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 20 Co 146/2015-184 ze dne 20.5.2015 Odůvodnění odvolání Martina Preise ze dne 3.3.2015 proti usnesení Okresního soudu v Kladně č.j. 23 EXE 11/2014-134 ze dne 3.2.2015 Protokoly o jednání před Okresního soudu v Kladně v řízení vedeném pod sp.zn. 23 EXE 11/2014 ze dne 9.10.2014 a 20.11.2014 byly soudem při jednání dne 8.9.2015 provedeny, avšak nebyly hodnoceny, když z výše uvedených důkazů má soud již dostatečně za prokázaný skutkový stav nezbytný pro rozhodnutí. Zejména pak jde o usnesení soudu (a jednání těmto rozhodnutím předcházející), kterými není soud v tomto incidenčním řízení vázán (§ 159a o.s.ř.). Navíc šlo o důkazy žalované Insolvenční správkyně, která se dovolávala usnesení Okresního soudu v Kladně, které však bylo k odvolání žalobce Krajským soudem v Praze v jeho prospěch (jde-li o neplatnost Dohody) změněno. Konečně je pak třeba uvést, že Okresní soud v Kladně se zabýval otázkou možnosti provést exekuci prodejem výlučného majetku manželky Dlužníka (povinného) a vykonatelnosti smluvní pokuty a úroků z prodlení, tedy otázky, které bezprostředně s platností Dohody nesouvisí.

[16] Důkaz výslechem svědkyně Martiny anonymizovano , nar. 13.7.1978, trvale bytem S. K. Neu- manna 395, 273 03 Stochov, okr. Kladno, soud rovněž nehodnotil, když dle vyjádření svědkyně neměla tato žádné informace o uzavírání Dohody a Notářského zápisu a vše se dozvěděla až následně v exekučním řízení (což svým výslechem potvrdil i Dlužník).

Neprovedené důkazy

[17] Soud při jednání konaném dne 8.9.2015 zamítl návrh žalované na provedení důkazů: Výpis z účtu, který je u Okresního soudu v Kladně, ze kterého je zřejmé, jak původní půjčku pan anonymizovano platil a Smlouva o půjčce ze dne 20.11.2009, která má být obsahem exekučního spisu u Okresního soudu v Kladně, neboť tyto důkazy nemají jednak přímý vztah k Dohodě o narovnání, zakládající nový závazkověprávní vztah mezi Dlužníkem a žalobcem, nezávislý na předchozích vztazích,

a to bez ohledu na to, jak Dlužník tento svůj původní dluh platil či zda dokonce jistinu dluhu splatil zcela. Navíc se jedná o důkazy, které žalovaná (přes opakované písemné výzvy soudu před jednáním) navrhla až na sklonku jednání. Obstarání takových důkazů by tak bylo v rozporu s hospodárností a rychlostí řízení, neboť jednání by muselo být odročováno. Navíc dle vyjádření žalované, byla sama v exekučním spise u Okresního soudu v Kladně nahlížet a kopii uvedených listin si neobstarala, ač tak učinit mohla.

IV. Závěr soudu o skutkovém ději

[18] Na základě shora provedených důkazů, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu (ději), a to že dne 22.11.2013 uzavřel žalobce s Dlužníkem Dohodu, kterou oba účastníci činili nesporným, že žalobce poskytl dne 20.11.2009 Dlužníkovi bezúročnou hotovostní půjčku ve výši 60.000,-Kč, kterou se Dlužník zavázal splatit do 20.3.2010, a to pod sankcí smluvní pokuty ve výši 0,3 % denně z dlužní částky. V Dohodě oba účastníci narovnávali svá vzájemná práva z předchozí věty tak, že se Dlužník zavázal platit žalobci pod ztrátou výhody splátek částku 255.000,-Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách počínaje dnem 26.2.2014. Pro případ prodlení Dlužníka s placením nově vzniklého závazku se Dlužník zavázal platit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,4 % denně z dlužné částky, která je splatná vždy do 5 dnů následujících po dni, ve kterém se Dlužník dostal do prodlení.

[19] Dne 29.1.2014 uzavřel žalobce s Dlužníkem formou notářského zápisu dohodu o splnění závazku se svolením k vykonatelnosti. V tomto Notářském zápise jeho účastníci zrekapitulovali obsah Dohody a pro případ neplnění dluhu z Dohody svolil Dlužník k vykonatelnosti svých dluhů, a to částky 255.000,-Kč a výše uvedené smluvní pokuty ve výši 0,4 % denně.

[20] Dlužník podal dne 27.10.2014 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Stejného dne bylo oznámeno zahájení Insolvenčního řízení. Dne 18.1.2014 byl zjištěn úpadek Dlužníka a bylo mu povoleno oddlužení. Současně byla ustanovena Insolvenční správkyní JUDr. Stanislava Vohradská (v tomto řízení žalovaná). Lhůta pro podávání přihlášek byla stanovena do 18.12.2014. Žalobce podal přihlášku své pohledávky do Insolvenčního řízení dne 8.12.2014, kterou doplnil podáním ze dne 6.2.2015. Přihlášená pohledávka se skládala ze dvou dílčích pohledávek: č. 1, jistina ve výši 255.000,-Kč, šlo o nárok na zaplacení podle Dohody spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14.791,05 Kč a č. 2, jistina ve výši 268.260,-Kč, šlo o smluvní pokutu ve výši 0,4 % denně z částky 255.000,-Kč za období od 1.3.2014 do 18.11.2014 spolu se zákonným úrokem z prodlení.

[21] Při přezkumném jednání konaném dne 10.2.2015 žalovaná Insolvenční správkyně přezkoumala pohledávku žalobce celou jako nevykonatelnou. Pokud jde o dílčí pohledávku: č. 1, insolvenční správkyně ji uznala co do výše 97.674,79 Kč a popřela výši 172.116,26 Kč. Insolvenční správkyně své popření zdůvodnila tím, že pohledávka byla Dlužníkem uznána nad rámec dobrých mravů, když ke dni sepisu Dohody již

dlužník zaplatil původní dluh ve výši 60.000,-Kč. Dlužník uznal celou dílčí pohledávku. č. 2, insolvenční správkyně popřela celou pohledávku ve výši 268.260,-Kč (smluvní pokuta) s úrokem z prodlení (6.899,49 Kč) co do pravosti, neboť dle jejího názoru je ujednání o smluvní pokutě absolutně neplatné a smluvní pokuta nemůže býti vymáhána do budoucnosti . Dlužník uznal celou dílčí pohledávku. Dne 17.2.2015 Insolvenční správkyně oznámila uvedené popření pohledávky žalobci, který přezkumnému jednání nebyl přítomen. Současně jej poučila o možnosti podání žaloby na určení pravosti a výše jeho pohledávky ve lhůtě 15 dnů od doručení vyrozumění, resp. 30 dnů od přezkumného jednání, a to u insolvenčního soudu proti Insolvenční správkyni.

[22] Dlužníka při výslechu dne 8.9.2015 sdělil, že Dohodu podepsal proto, že se bál, že mu budou vyhrožovat (žalobce, pan Račok ml.) . Výhružky měly spočívat v tom, že chtěli zaplatit více a více a když nemáte, co máte dělat. K dotazu soudu, zda Dlužník měl pocit z jednání žalobce nebo pana Račoka, že by mu mohlo být fyzicky ublíženo, Dlužník uvedl, že ne, že celou dobu vystupovali příjemně, když jim Dlužník řekl, že nemá peníze, tak řekli, že přijdu o vše . Vším myslil Dlužník byt, auto, rodinu . Manželka o uvedených záležitostech nevěděla, neboť Dlužník vše tajil, co to šlo , bál se, že jej manželka opustí, což se nakonec také stalo.

V. Právní úprava

[23] Podle ust. § 177 insolvenčního zákona 2 k přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou.

[24] Podle ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. Podle odst. 2 citovaného ustanovení v žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. Podle odst. 3 citovaného ustanovení vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odstavce 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem

2 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon )

k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199.

[25] Podle ust. § 199 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce, který popřel vykona- telnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Podle odst. 2 citovaného ustanovení v žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

[26] Podle ust. § 39 starého občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsa- hem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

[27] Podle ust. § 145 odst. 1 starého občanského zákoníku Majetek, který tvoří společné jmění manželů, užívají a udržují oba manželé společně. Podle odst. 5 citovaného ustanovení obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný. Podle odst. 3 citovaného ustanovení závazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně. Podle odst. 4 citovaného ustanovení z právních úkonů týkajících se společného jmění manželů jsou oprávněni a povinni oba manželé společně a nerozdílně.

[28] Podle ust. § 585 odst. 1 starého občanského zákoníku dohodou o narovnání mohou účastníci upravit práva mezi nimi sporná nebo pochybná. Dohoda, kterou mají být mezi účastníky upravena veškerá práva, netýká se práv, na něž účastník nemohl pomýšlet. Podle odst. 3 citovaného ustanovení dosavadní závazek je nahrazen závazkem, který vyplývá z narovnání. Podle ust. § 586 odst. 1 starého občanského zákoníku omyl o tom, co je mezi stranami sporné nebo pochybné, nezpůsobuje neplatnost dohody o narovnání. Jestliže však omyl byl vyvolán lstí jedné strany, může se druhá strana neplatnosti dovolat. Podle odst. 2 citovaného ustanovení narovnání sjednané v dobré víře nepozbývá platnosti ani v případě, že dodatečně vyjde najevo, že některá ze stran dohodnuté právo v době sjednání narovnání neměla.

[29] S ohledem na dobu uzavření Dohody jsou, ve smyslu shora citovaného ustanovení, na daný vztah aplikovatelné právní předpisy účinné v době jejího uzavření, tedy starý občanský zákoník.

VI. Právní posouzení věci

[30] Jak bylo již uvedeno, tak žaloba byla podána dne 10.3.2015, a tedy ve světle výše uve- dených skutkových zjištění včas. Pohledávky byly přezkoumány jako nevykonatelné a popřena toliko Insolvenční správkyní, tedy žaloba byla podána osobou oprávněnou (věřitelem) proti osobě pasivně procesně legitimované (Insolvenční správkyni).

Otázka vykonatelnosti přihlášené pohledávky

[31] Jde-li o vykonatelnost přihlášených pohledávek a z toho plynou povinnosti tvrzení a důkazní, tak: a) V části týkající se jistiny pohledávky z Dohody ( narovnaného nároku ) ve výši 255.000,-Kč se jedná o pohledávku, jejíž vykonatelnost je dokládána Notářským zápisem, v kterém Dlužník svolil k přímé vykonatelnosti pro případ nezaplacení uvedené částky. Vykonatelnost uvedené pohledávky tak byla žalobcem ve smyslu ust. § 177 insolvenčního zákona doložena. b) V části týkající úroků z prodlení z jistiny ve výši 255.000,-Kč jde o pohledávku nevykonatelnou. Žalobce se vykonatelnosti této části pohledávky dovolává z titulu Notářského zápisu, který však v části upravující přímou vykonatelnost dlužného nároku úrok z prodlení neuvádí, jen jistinu. Soud si je vědom, že příslušenství pohledávky zásadně následuje osud jistiny pohledávky, avšak nikoliv v tomto případě. Má-li být příslušenství (kterým nejsou jen úroky z prodlení) nuceně vymoženo, musí být výslovně uvedeno v exekučním titulu. c) V části týkající se smluvní pokuty zde není založena vykonatelnost této pohledávky. Je třeba zdůraznit, že smluvní pokuta je jistina pohledávky (tedy samostatný nárok), nikoliv její příslušenství. Příslušenství v podobě např. úroků z pohledávky lze exekučním titulem přiznat i do budoucna (srov. spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.000,-Kč od 1.1.2015 do zaplacení ). Jistinu, a to ani má-li povahu opakujícího se plnění, nelze tímto způsobem (až na zákonem stanovené výjimky) přiznat. To se týká vedle smluvní pokuty např. i nájemného, dlužné mzdy, atp. Jistina pohledávky tak lze přiznat toliko co do částky již vzniklé nejpozději ke dni vydání (sepsání) exekučního titulu. Již z tvrzení žalobce je zřejmé, že jím uplatňovaná pokuta vznikla až po sepsání Notářského zápisu, pročež tento nemůže založit pro tuto smluvní pokutu její vykonatelnost. d) V části týkající úroků z prodlení ze smluvní pokuty platí obé výše uvedené. Jednak nebyly samostatně v Notářském zápise uvedeny a současně jde o příslušenství pohledávky, která sama není vykonatelná-ani z jednoho důvodu tak nelze na tuto část nároku žalobce pohlížet jako na vykonatelnou.

[32] V části, v které bude na pohledávku žalobce pohlíženo jako na vykonatelnou, tak tíží břemeno tvrzení i důkazní v tomto řízení žalovanou Insolvenční správkyní (jde o část pohledávky uvedené ad a). Pohledávky výše uvedené pod písm. b, c, d) se pro účel Insolvenčního a tohoto incidenčního řízení pokládají za nevykonatelné a břemeno tvrzení i důkazní v tomto řízení tak tíží žalobce.

[33] Soud se dále zabýval otázkou důvodů popření ve smyslu ust. § 199 odst. 2 insol- venčního zákona. Citované usnesení zřetelně rozlišuje tituly, kterými lze prokázat vyko-

natelnost pohledávky, na rozhodnutí příslušného orgánu a ostatní. Notářský zápis není rozhodnutím , okruh důvodů pro popření, zejména pak omezení v podobě zákazu jiného právního posouzení, se proto na notářské zápisy nevztahuje, neboť notářský zápis (ze své podstaty) žádné právní hodnocení neobsahuje. Žalovaná tak může pro toto řízení vznášet právní námitky, např. v podobě neplatnosti smluvních ujednání.

Otázka platnosti Dohody v části týkající se zaplacení částky 255.000,-Kč s příslušenstvím

[34] Soud má za to, že Dohoda je platným právním úkonem, který odpovídá všem požadav- kům na něj kladeným v ust. § 585 starého občanského zákoníku i všemi obecnými ustanovení o náležitostech projevu vůle. Obě smluvní strany si narovnaly svá vzájemná práva a povinnosti.

[35] Nevědomost Dlužníka o výši svého dluhu vůči věřiteli (kterou vyjevil i při svém výslechu v tomto řízení) nemůže být důvodem neplatnosti Dohody a nejedná se ani o omyl ve smyslu ust. § 586 starého občanského zákoníku. Práva náleží bdělým a je na Dlužníkovi, který si navíc dle vlastních tvrzení bral půjčku v rámci své podnikatelské činnosti, aby si vedl evidenci splácení půjčky, která měla být navíc zanesena v jeho účetnictví. Povinnost k předložení původní smlouvy o půjčce žádný předpis žalobci neukládá, navíc ze samotné smlouvy o půjčce nelze zjistit následný průběh splácení. I případné promlčení (které je pouze v rovině mlhavého tvrzení) pohledávky by na platnost Dohody nemělo vliv.

[36] Rovněž pokud jde o žalovanou tvrzenou tíseň Dlužníka, má soud za to, že není důvodem pro neplatnost. Předně neplatnost právního úkonu z důvodu tísně (a kumulativně nápadně nevýhodných podmínek) nelze konstatovat ve vztahu mezi podnikateli. I pokud by tomu tak ovšem nebylo, tak soud z výslechu Dlužníka nemá za to, že by zde na jeho straně byla taková tíseň, která by byla způsobilá neplatnost právního úkonu založit. Obava o ztrátu bytu či auta, tedy svého majetku (nebudu-li platit své dluhy) je běžná obava vyplývající z povahy věci. Měla-li by působit neplatnost právního úkonu, byla by neplatná značná část úvěrových smluv a smluv o půjčce. Jde-li o strach z manželky, tak tento může být sice lidsky pochopitelný, nicméně rovněž nemůže být přičítán k tíži žalobce a již vůbec nemůže způsobovat neplatnost právního úkonu. Jde-li pak o možné vyhrožování, tak sám Dlužník vypověděl, že se k němu žalobce i jeho zástupci chovali slušně ( vystupovali příjemně ) a že Dlužník neměl obavy z fyzického útoku. Tvrzené uzavírání Dohody či Notářského zápisu na pěší zóně nebylo prokázáno, když Dlužník sám vypověděl, že tyto dokumenty podepisoval v notářské kanceláři.

[37] Jde-li o tvrzenou neplatnost podle ust. § 145 starého občanského zákoníku, tak soud se jí blíže skutkově nezabýval, neboť citované ustanovení zakládá možnou neplatnost právního úkonu v případě nakládání s majetkem ve společném jmění manželů bez souhlasu druhého manžela, nikoliv neplatnost právního úkonu stran závazků. Nevědomost druhého manžela může mít vliv (při naplnění všech předpokladů) toliko na to, že za takto převzatý závazek odpovídá výlučně jednající manžel, nikoliv oba manželé společně a nerozdílně, což je však pro řešenou věc nerozhodné.

[38] Soud tak v této části uzavírá, že Dohoda je v části týkající se narovnané povinnosti Dlužníka zaplatit žalobci částku 255.000,-Kč platná. Protože Dlužník na tuto částku ničeho neplnil, má povinnost zaplatit celou částku.

Otázka platnosti Dohody v části týkající se zaplacení smluvní pokuty

[39] Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů (§ 39 starého občanského zákoníku) je nutno uvážit funkce smluvní pokuty, kterými jsou funkce preventivní, uhrazovací a sankční. V souvislosti s výší smluvní pokuty je třeba, aby pokuta zahrnovala všechny škody, jejichž vznik v konkrétním vztahu s porušením určité smluvní povinnosti lze očekávat, a musí mít dostatečnou, nikoliv však přemrště- nou výši. Přiměřenost výše smluvní pokuty sjednané v odst. II.1. Dohody je proto v dané věci nutno posuzovat především z pohledu zajištěné povinnosti platit dohodnuté splátky.

[40] S přihlédnutím k celému obsahu Dohody má soud v daném případě za to, že smluvní pokuta sjednaná ve výši 0,4 % denně z dlužné částky má být posuzována jako platné ujednání, které je v souladu s dobrými mravy. Otázce výše denní sazby smluvní pokuty se opakovaně věnoval Nejvyšší soud ČR, který se (vždy s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu) přiklání k tomu, že i smluvní pokuta sjednaná v denní výši 0,5 % není v rozporu s dobrými mravy (resp. ujednání o ní) 3.

[41] Na nepřiměřenost smluvní pokuty pak nelze usuzovat ani z její celkové výše (která navíc není v době uzavírání smluv známa a je zcela odvislá od jednání dlužníka), je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou denní sazbu smluvní pokuty. Opačný závěr je nepřijatelný, neboť by ve svých důsledcích zvýhodňoval dlužníka (čím déle by dlužník své povinnosti neplnil, tím více by byl zvýhodněn při posuzování případné nepřiměřenosti výše smluvní pokuty) a znamenal by zpochybnění funkcí, které má smluvní pokuta plnit. 4 Jinými slovy nelze na platnost či neplatnost ujednání o smluvní pokutě usuzovat toliko z toho, že ve svém důsledku je celková částka smluvní pokuty (jako v tomto případě) vyšší, než původní jistina. Uvedená skutečnost je důsledkem jednání Dlužníka, který opomněl splácet původní dluh ve lhůtách splatnosti.

Závěrem

[42] Ze všech výše uvedených důvodů má soud za to, že Dlužník uzavřel s žalobcem platnou Dohodu, kterou se zavázal splácet částku 255.000,-Kč. Protože tak nečinil ve lhůtách splatnosti (vždy do 26. dne měsíce), má současně žalobce nárok na placení zákonných úroků z prodlení (za dobu prodlení od 1.3.2014 do 18.11.2014 úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 255.000,-Kč činí úrok z prodlení v kapitalizované výši 14.791,05 Kč). Celkem tak má žalobce (stran narovnané částky) nárok na zaplacení částky 269.791,05 Kč. Protože Insolvenční správkyně při přezkumném jednání tuto částku uznala co do výše 97.674,79 Kč, rozhodoval soud (v souladu s žalobním žádáním) toliko o výši 172.116,26 Kč.

[43] Jde-li o smluvní pokutu, ta je žalobcem požadována na základě platného ujednání za dobu prodlení od 1.3.2014 do 18.11.2014 ve výši 0,4 % denně z částky 255.000,-Kč, celkem tak v kapitalizované výši 268.260,-Kč. Protože ani smluvní pokutu dlužník neplatil (třebaže byla v Dohodě smluvena konkrétní splatnost této pokuty), tak má

3 např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.5.2007, sp.zn. 33 Odo 438/2005 4 rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.8.2012, sp.zn. 33 Cdo 3611/2011

žalobce rovněž nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení ze smluvní pokuty v celkové výši 6.899,49 Kč, a to z níže uvedených částek, za níže uvedené období: doba prodlení z částky výše úroku kapitalizovaná od do smluvní pokuty z prodlení (%) výše (Kč) 1.4.2014 18.11.2014 31 620,00 Kč 8,05% 1 617,90 Kč 1.5.2014 18.11.2014 30 600,00 Kč 8,05% 1 363,25 Kč 1.6.2014 18.11.2014 31 620,00 Kč 8,05% 1 192,51 Kč 1.7.2014 18.11.2014 30 600,00 Kč 8,05% 951,58 Kč 1.8.2014 18.11.2014 31 620,00 Kč 8,05% 767,11 Kč 1.9.2014 18.11.2014 31 620,00 Kč 8,05% 550,92 Kč 1.10.2014 18.11.2014 30 600,00 Kč 8,05% 330,69 Kč 1.11.2014 18.11.2014 31 620,00 Kč 8,05% 125,53 Kč 6 899,49 Kč

VII. Náklady řízení

[44] O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. l za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, a to proti tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plný úspěch v tomto řízení (z hlediska jeho výsledku) měl žalobce.

[45] Podle ust. § 202 odst. 1 věta první insolvenčního zákona ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Z uvedeného důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je- li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o.s.ř.). Podání učiněné tele- faxem nebo v elektronické podobě (bez uznávaného elektronického podpisu), je třeba ve lhůtě tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písem- ným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 2 o.s.ř.).

V Praze dne 8. září 2015

Tomáš Jirmásek, v. r. soudce

Za správnost vyhotovení: Karolína Biniová