67 ICm 2297/2015
č.j.: KSPH 67 ICm 2297/2015-110 sp.zn. insolvenčního řízení: KSPH 37 INS 7630/2012

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze, se sídlem Nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5, rozhodl soudcem Tomášem Jirmáskem ve věci žalobkyně: Monika anonymizovano , anonymizovano , bytem Vítězná 1568, 274 01 Slaný, zastoupena JUDr. Janou Kopáčkovou, advokátkou, se sídlem Kroftova 1, 150 00 Praha 5, proti žalované: Ing. Vladimíra Jechová Vápeníková, se sídlem Révová 3242/3, 100 00 Praha 10, insolvenční správkyně dlužníka Ing. Libora anonymizovano , anonymizovano , bytem Záhřebská 15, 120 00 Praha 2, zastoupena Mgr. Hubertem Müllerem, advokátem, se sídlem Pražská 3546/46, 669 02 Znojmo, o vypořádání společného jmění manželů,

takto:

I. Žaloba na vypořádání společného jmění žalobkyně a Ing. Libora anonymizovano , anonymizovano , podaná dne 29.1.2014, s e z a m í t á .

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 8.926,49 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. Huberta Müllera, advokáta.

Odůvodnění:

I. Tvrzení účastníků a Dosavadní průběh řízení

[1] Žalobou doručeno dne 29.1.2014 Okresnímu soudu v Kladně se žalobkyně domáhala proti Ing. Liboru anonymizovano , anonymizovano (dále jen Dlužník ) vypořádání jejich zaniklého společného jmění manželů.

[2] Předmětem vypořádání společného jmění žalobkyně učinila: osobní automobil Škoda Fabia, r.v. 2000, VIN: TMBNC46YXY3068172 a bytovou jednotku č. 1568/40 v budově č.p. 1568 na pozemku parc.č. st. 2159, spolu se spoluvlastnickým podílem id. 681/26815 na budově č.p. 1568 na pozemku parc.č. st. 2159 a na pozemku parc.č. st. 2159, vše k.ú. Slaný (dále jen Bytová jednotka ).

[3] Svoji žalobu odůvodnila žalobkyně tak, že s Dlužníkem uzavřela dne 28.4.1989 man- želství. To bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 22.11.2010, sp.zn. 16 C 97/2010, který nabyl právní moci dne 1.2.2011.

[4] Žalobkyně dále, mimo jiné, uvedla, že neúspěch v podnikání Dlužníka vedl k jeho úpadkové situaci a je proti němu vedeno konkursní řízení u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH 37 INS 7630/2012.

[5] Podáním doručeným Okresnímu soudu v Kladně dne 22.5.2014 žalobkyně navrhla záměnu v osobě žalovaného (namísto Dlužníka Ing. Vladimíra Jechová Vápeníková) a s ohledem na probíhající insolvenční řízení dále navrhla postoupení věci k dalšímu řízení Krajskému soudu v Praze.

[6] Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. Ncp 2782/2014-51 ze dne 18.3.2015 (které nabylo právní moci dne 18.5.2015) bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodní věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy (bod I. výroku) a že po právní moci bude věc postoupena k dalšímu řízení Krajskému soudu v Praze (bod II. výroku).

[7] Usnesením Krajského soudu v Praze č.j. KSPH-59 ze dne 23.9.2015 (které nabylo právní moci dne 15.10.2015) bylo připuštěno, aby do řízení na místo Dlužníka vstoupila Ing. Vladimíra Jechová Vápeníková, insolvenční správkyně Dlužníka (dále jen žalovaná nebo Insolvenční správkyně ).

[8] Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla zamítnout, neboť na majetek Dlužníka byl prohlášen konkurs a současně jeho závazky, které mohou být ze společného jmění uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který do společného jmění náleží. V takovém případě, uvádí dále žalovaná, se zahrne celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty (§ 274 insolvenčního zákona 1).

1 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon )

II. Skutková zjištění

Provedené důkazy

[9] Návrhem ze dne 19.3.2012, doručeným Krajskému soudu v Praze dne 29.3.2012, se Československá obchodní banka, a.s., domáhala zjištění úpadku Dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek (prokázáno citovaným insolvenčním návrhem).

[10] Účinky zahájení insolvenčního řízení ve věci Dlužníka nastaly dne 29.3.2012 ve 12:55 hodin (prokázáno Vyhláškou Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 37 INS 7630/2012-A-3 ze dne 29.3.2012).

[11] Dne 31.8.2012 byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Insolvenční správkyní byla ustanovena žalovaná. Účinky citovaného usnesení nastaly stejného dne zveřejněním v insolvenčním rejstříku (prokázáno usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 37 INS 7630/2012-A-16 ze dne 31.8.2012). K odvolání Dlužníka bylo citované usnesení dne 17.1.2013 potvrzeno Vrchním soudem v Praze (prokázáno usne- sením Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 1283/2012-A-42 ze dne 17.1.2013).

[12] Výše hodnocené důkazy soud provedl, ač nebyly účastníky výslovně navrženy, neboť jde o důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu a jejich existence vyplývá z obsahu spisu (§ 120 odst. 2 o.s.ř. 2).

Nesporné skutečnosti

[13] Při jednání soudu konaném dne 8.12.2015 učinili účastníci nespornými tyto skutečnosti: Manželství žalobkyně a Dlužníka bylo uzavřeno dne 28.4.1989. Manželství žalobkyně a Dlužníka bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 22.11.2010, sp.zn. 16 C 97/2010, který nabyl právní moci dne 1.2.2011.

Neprovedené důkazy

[14] Provedení důkazů navržených účastníky, a to: Potvrzení o studiu syna žalobkyně ze dne 9.9.2013 kupní smlouvy na pozemky kupní smlouva na nemovitosti List vlastnictví č. 4381, k.ú. Slaný rozhodnutí č.j. OZU/3825/2008/Sk/17 spis Krajského soudu v Praze sp.zn. KSPH 37 INS 7630/2012 výslech účastníků výslech svědků Soupis majetkové podstaty Seznam přihlášených pohledávek Zpráva o hospodářské situaci dlužníka

2 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. )

bylo soudem při jednání konaném dne 8.12.2015 usnesením zamítnuto, neboť s ohle- dem na dále uvedené závěry soudu o opožděnosti žaloby jde o důkazy nadbytečné, jejichž provedení a jakékoliv hodnocení by nemohlo na zamítavém rozhodnutí soudu již nic změnit. Ze stejného důvodu soud ani nevyzýval účastníky, aby své důkazní návrhy konkrétně specifikovali.

III. Závěr soudu o skutkovém ději

[15] Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu (ději), a to že žalobkyně a Dlužník uzavřeli dne 28.4.1989 man- želství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 22.11.2010, sp.zn. 16 C 97/2010, který nabyl právní moci dne 1.2.2011.

[16] Návrhem ze dne 19.3.2012, doručeným Krajskému soudu v Praze dne 29.3.2012, se Československá obchodní banka, a.s., domáhala zjištění úpadku Dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek. Účinky zahájení insolvenčního řízení ve věci Dlužníka nastaly dne 29.3.2012 ve 12:55 hodin. Dne 31.8.2012 byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Insolvenční správkyní byla ustanovena žalovaná. Účinky předmětného usnesení nastaly stejného dne zveřejněním v insolvenčním rejstří- ku. K odvolání Dlužníka bylo uvedené rozhodnutí dne 17.1.2013 potvrzeno Vrchním soudem v Praze.

IV. Právní úprava

[17] Podle ust. § 268 odst. 1 insolvenčního zákona prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela; byl-li vznik společného jmění dlužníka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se po prohlášení konkursu provede vypořádání společného jmění manželů, které a) zaniklo podle odstavce 1, b) do prohlášení konkursu zaniklo, ale nebylo vypořádáno, nebo c) bylo zúženo smlouvou nebo rozhodnutím soudu a do prohlášení konkursu nebylo vypořádáno. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) se prohlášením konkursu staví lhůta stanovená podle zvláštního právního předpisu k vypořádání společného jmění manželů, jestliže má skončit nejpozději do 6 měsíců od prohlášení konkursu.

[18] Podle ust. § 270 odst. 1 insolvenčního zákona prohlášením konkursu přechází na insol- venčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu. Dohody o vypořádání společného jmění manželů uzavřené dlužníkem po prohlášení konkursu jsou neplatné.

Podle odst. 2 citovaného ustanovení část společného jmění manželů, kterou dlužník použil se souhlasem manžela k podnikání, spadá při vypořádání společného jmění manželů vždy do majetkové podstaty.

[19] Podle ust. § 273 odst. 1 insolvenčního zákona probíhá-li řízení o vypořádání společného jmění manželů, stává se insolvenční správce prohlášením konkursu účastníkem tohoto řízení místo dlužníka. Trvají-li účinky rozhodnutí o úpadku, nelze toto řízení skončit soudním smírem. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bylo-li podáno odvolání proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud neschválil dohodu o vypořádání společného jmění manželů, soud řízení o vypořádání společného jmění manželů přeruší až do rozhodnutí odvolacího soudu.

[20] Vypořádání společného jmění žalobkyně a Dlužníka se s ohledem na dobu jeho zániku (1.2.2011) řídí starým občanským zákoníkem 3, ve znění účinném do 31.12.2013.

[21] Podle ust. § 149 odst. 1 starého občanského zákoníku zaniká společné jmění manželů zánikem manželství.

[22] Podle ust. § 150 odst. 4 starého občanského zákoníku nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spolu- vlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

V. Právní posouzení věci

[23] S ohledem na zjištěný skutkový stav (čl. III. odůvodnění) má soud za to, že zaniklo-li společné jmění manželů ke dni 1.2.2011, bylo pro zamezení účinků v podobě fikce vypořádání podle ust. § 150 odst. 4 starého občanského zákoníku třeba podat žalobu na jeho vypořádání nejpozději dne 1.2.2014.

[24] Nestačí však samotné včasné podání žaloby, není-li rovněž podána proti osobě pasivně legitimované. V mimoinsolvenčních poměrech je takovou osobou nepochybně druhý (bývalý) manžel. Probíhá-li však insolvenční řízení, v rámci kterého je řešen úpadek dlužníka-manžela konkursem, je třeba, aby namísto samotného manžela byl účast- níkem řízení o vypořádání společného jmění insolvenční správce upadlého manžela.

[25] Probíhá-li již v době prohlášení konkursu řízení o vypořádání společného jmění manželů, nastupuje namísto upadlého manžela do řízení bez dalšího insolvenční správce (§ 273 odst. 1 insolvenčního zákona).

3 zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen starý občanský zákoník )

[26] Pokud byl prohlášen konkurs na majetek jednoho z manželů a řízení o vypořádání společného jmění manželů nebylo dosud zahájeno, je namísto upadlého manžela aktivně legitimován k podání žaloby insolvenční správce (§ 270 odst. 1 insolvenčního zákona).

[27] Insolvenční zákon výslovně neřeší, zda v případě, kdy je prohlášen konkurs na majetek jednoho z manželů a řízení o vypořádání společného jmění manželů nebylo dosud zahájeno, je insolvenční správce rovněž pasivně legitimován. Jinak řečeno, zda má žaloba o vypořádání společného jmění, podaná manželem, na jehož majetek nebyl prohlášen konkurs, směřovat vůči insolvenčním správci upadlého manžela, či proti manželovi samotnému.

[28] Soud má jednoznačně za to, že žaloba o vypořádání společného jmění manželů, podaná v době trvání účinků prohlášeného konkursu neupadlým manželem, má směřovat niko- liv proti upadlému manželovi (dlužníkovi), nýbrž proti jeho insolvenčním správci. Je to tak jednak proto, že je to insolvenční správce, který má po dobu trvání účinků prohlá- šení konkursu dispoziční oprávnění k nakládání s veškerým majetkem dlužníka. Ke stej- nému závěru pak lze rovněž dojít výkladem ust. § 270 odst. 1 insolvenčního zákona, podle kterého na insolvenčního správce přechází oprávnění navrhnout vypořádání spo- lečného jmění u soudu. Postrádalo by smysl, kdyby správce byl účastníkem řízení o vypořádání pouze v případě, kdy žalobu (dle výslovného zákonného zmocnění) podává, nikoliv však už v případě, kdy žaloba směřuje vůči němu (resp. upadlému manželovi). To vše zvýrazněno za situace, kdy samotné řízení o vypořádání společného jmění manželů má charakter řízení, ve kterém mají účastníci na obou stranách sporu zároveň postavení žalobce i žalovaného (iudicum duplex).

[29] Jak bylo uvedeno výše, tak žaloba o vypořádání společného jmění směřovala (již v době trvání účinků prohlášeného konkursu) nikoliv proti Insolvenční správkyni, ale proti Dlužníkovi. Insolvenční správkyně na místo Dlužníka vstoupila do řízení až dne 15.10.2015, a to k návrhu žalobkyně podaném dne 22.5.2014.

[30] Tříletá lhůta k podání žaloby na vypořádání společného jmění manželů stanovená v ust. § 150 odst. 4 starého občanského zákoníku je lhůtou hmotněprávní. Při záměně účast- níků podle ust. § 92 odst. 2 o.s.ř. (což je řešený případ), nastávají hmotněprávní účinky zahájení řízení vůči novém účastníků teprve dnem, kdy soudu došel návrh na záměnu účastníků 4.

[31] Protože návrh žalobkyně na záměnu účastníků-s účinky stavení tříleté lhůty k vypo- řádání společného jmění manželů-byl podán dne 22.5.2014, zatímco společné jmění manželů zaniklo spolu s jejich manželstvím dne 1.2.2011, je žaloba opožděná. Soud pro nadbytečnost nezkoumal, zda společné jmění manželů nebylo vypořádáno jiným (záko- nem předvídaným) způsobem, neboť předmětem tohoto řízení bylo vypořádání rozhod- nutím soudu. K tomu však, jak výše uvedeno, nelze přistoupit, není-li žaloba podána proti správné (totiž pasivně legitimované) osobě včas. Z uvedeného důvodu soud žalob zamítl (bod I. výroku).

4 stejně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.8.2009, sp.zn. 25 Cdo 2652/2007, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 68/2010

[32] Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že v daném případě nedošlo ke stavení lhůty k podání žaloby podle ust. § 268 odst. 2 insolvenčního zákona, ani nedošlo k prodlou- žení této lhůty podle ust. § 269 odst. 2 insolvenčního zákona.

[33] Rovněž nad rámec výše uvedeného soud dodává, že v době podání žaloby o vypořádání společného jmění manželů žalobkyně (dle obsahu žaloby) již o probíhajícím insolvenč- ním řízení věděla.

[34] Po pravomocném skončení tohoto řízení bude pokračováno v řízení o vyloučení Bytové jednotky z majetkové podstaty Dlužníka, vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH 67 ICm 1699/2014.

VI. Náklady řízení

[35] O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. l za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, a to proti tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 8.926,49 Kč žalované (bod II. výroku), když náklady řízení se sestávají: ze sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby ve výši 1.500,-Kč (vypočtené z tarifní hodnoty 10.000,-Kč podle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 Advokátního tarifu 5), přičemž žalovaná učinila 3 úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 Advokátního tarifu): -převzetí a příprava zastoupení, -písemné podání soudu ze dne 27.10.2015 a -účast na jednání před soudem dne 8.12.2015 ze 3 režijních paušálů po 300,-Kč jako náhrady hotových výdajů (§ 13 odst. 3 Advokátního tarifu) za každý úkon právní služby, jak jsou uvedeny v předchozím bodě z náhrady za promeškaný čas v délce 10 půlhodin ve výši 1.000,-Kč (§ 14 Advo- kátního tarifu), z náhrady jízdních výdajů ve výši 2.526,49 Kč (vypočtené podle ust. § 157 a násl. zákoníku práce 6 ve spojení s vyhláškou č. 377/2010 Sb.), skládající se -ze základní náhrady ve výši 1.487,40 Kč (cesta ze Znojma do Prahy a zpět 402 km krát 3,70 Kč) a -z náhrady výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu ve výši 1.039,09 Kč (402 km krát 35,90 Kč 7 krát 7,2 děleno 100) a

[36] Náklady řízení ve výši odpovídající DPH nebyly soudem přiznány, neboť nebylo dolo- ženo, že zástupce žalované je plátcem DPH.

5 vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen Advokátní tarif ); soud tarifní hodnotu nestanovil podle ust. § 8 odst. 6 Advokátního tarifu, neboť pro to v řízení nebyly splněny podmínky-s ohledem na důvody rozhodnutí nebyla nijak zjišťována hodnota věcí, které byly předmětem navrhovaného vypořádání 6 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 7 žalovanou uváděná sazby 35,90 Kč byla platná pro rok 2014

[37] Lhůta k plnění byla podle ust. § 160 odst. l o.s.ř., určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta podle ust. § 149 odst. l o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je- li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o.s.ř.). Podání učiněné tele- faxem nebo v elektronické podobě (bez uznávaného elektronického podpisu), je třeba ve lhůtě tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písem- ným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo exekuční návrh (§ 37 exekučního řádu 8).

V Praze dne 8. prosince 2015

Tomáš Jirmásek, v.r. soudce Za správnost vyhotovení: Jana Beranová

8 zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů