66 ICm 3505/2016
66 ICm 3505/2016-52 (KSPH 66 INS 22764/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze, se sídlem nám. Kinských 5, Praha 5, rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Vaško v právní věci

žalobce: Ing. Helena Štětinová LL.M., IČO: 49503464, sídlem Všechromy 26, 251 63 Strančice insolvenční správkyně dlužníka Šárky anonymizovano , anonymizovano bytem J. Zacha 1622, 250 88 Čelákovice

zast.: JUDr. Pavlem Švábem, advokátem, sídlem Slezská 13, Praha 2

žalovaný: Vojtěch anonymizovano , anonymizovano , bytem J. Zacha 1622, 250 88 Čelákovice

zast.: Mgr. Františkem Steidlem, advokát, sídlem Opletalova 5, Praha 1

odpůrčí žaloba na neúčinnost smlouvy o manželském majetkovém režimu

takto:

I. Určuje se, že Smlouva o manželském majetkovém režimu-zúžení rozsahu společného jmění manželů v zákonném režimu a jeho vypořádání ze dne 8.4.2015 sepsaná dne 8.4.2015 notářkou JUDr. Andělou Matějkovou pod NZ 349/2015 je vůči majetkové podstatě dlužnice Šárky anonymizovano právně neúčinná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 600,-Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Shodu s prvopisem potvrzuje: Petra Venhodová isir.justi ce.cz

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se svojí žalobou ze dne 4.10.2016 domáhala, aby soud rozhodl tak, že smlouva o manželském majetkovém režimu-zúžení rozsahu společného jmění manželů v zákonném režimu a jeho vypořádání ze dne 8.4.2015 sepsaná dne 8.4.2015 notářkou JUDr. Andělou Matějkovou pod NZ 349/2015 je vůči majetkové podstatě dlužnice Šárky anonymizovano právně neúčinná.

2. Žalobkyně uváděla, že dlužnice Šárka anonymizovano zúžila notářským zápisem dne 8.4.2015 rozsah společného jmění manželů se svým manželem Vojtěchem anonymizovano r.č. 830311/2576 bytem Čelákovice J. Zacha 1622. Současně tímtéž notářským zápisem bylo provedeno vypořádání dosud nabytého majetku a to tak, že do výlučného majetku žalovaného byl převeden osobní automobil tov.zn. Toyota Avensis D-40 kombi rok výroby 2007, RZ 1SP3170, VIN: SB1ED56L60E041278 a práva a povinnosti k účtu vedenému u Komerční banky na jméno Vojtěch anonymizovano č. účtu 51- 695960227/0100 . Naproti tomu dlužnice převzala práva a povinnosti k účtu u České spořitelny č. účtu 1452872023/0800. Dne 9.9.2015 podala dlužnice insolvenční návrh, ze kterého vyplývalo, že ke dni 8.4.2015 měla dlužnice 5 splatných závazků v celkové částce 324 443,-Kč (ke dni podání návrhu měla dlužnice 15 závazků, z toho 14 splatných, celková výše nezajištěných závazků dlužnice činila 1 324 715,35,-Kč).

3. Žalobkyně uváděla, že dlužnici i žalovanému muselo být známo, že dlužnice má neuhrazené závazky z půjček, které v době sepsání notářského zápisu o zúžení společného jmění manželů byly již z části splatné, a zčásti jejich splatnost měla nastat v nejbližších měsících. Podle žalobkyně tak dlužnice předmětnou dohodou o zúžení společného jmění manželů úmyslně výrazně zkrátila možnost uspokojení věřitelů. Znalost manžela dlužnice (žalovaného) o úmyslu dlužnice, zkrátit věřitele je předpokládána zákonem (§ 242 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen IZ). Ve smyslu § 235 odst. 1 IZ se dle žalobkyně tedy jedná o neúčinný právní úkon.

4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, vyjádřil se k ní prostřednictvím svého právního zástupce podáním ze dne 15.11.2016, ve kterém uváděl, že k zúžení společného jmění manželů došlo v důsledku toho, že se žalovaný snažil zabránit výpadku finančních příjmů pro rodinu. To když v rámci exekučního řízení vedeného vůči dlužnici byl zablokován jejich společný účet a žalovaný tak neměl přístup ke své mzdě. Žalovaný byl dlužnicí ujišťován, že se jedná v případě dlužnice o jediný dluh, pokud se jedná o osobní automobil, žalovaný o tento nestál a do výlučného vlastnictví byl převeden, když již s ním bylo takto počítáno v předem připraveném notářském zápisu a nikdo z účastníků notářského zápisu neviděl důvod cokoliv měnit.

5. Ve věci bylo jednáno ve dnech 5.10.2017, 14.11.2017, 16.1.2018 a 23.1.2018, k důkazu byly provedeny následující listinné důkazy. Usnesení KS v Praze KSPH 66 INS 22764/2015-A-3 ze dne 9.9.2015, usnesení KS v Praze KSPH 66 INS 22764/2015-A-11 ze dne 14.10.2015, návrh na povolení oddlužení ze dne 2.9.2015, doručen soudu 9.9.2015, notářský zápis ze dne 8.4.2015 sepsaný JUDr. Adélou Matějkovou Nz 349/2015, N 356/2015, kupní smlouva o prodeji motorového vozidla ze dne 14.1.2016, přihlášky věřitelů do insolvenčního řízení dlužnice Šárky anonymizovano věřitelů č. 1-10, darovací smlouva ze dne 8.4.2015 uzavřená mezi Šárkou anonymizovano jako dárkyní a Vojtěchem anonymizovano jako obdarovaným, předmět smlouvy nemovitosti zapsané v LV č. 1411, k.ú. Čelákovice (součást spisu 66 ICm 2030/2016), výpověď Šárky anonymizovano

Shodu s prvopisem potvrzuje: Petra Venhodová

učiněná dne 14.11.2017 u KS v Praze ve věci č.j. KSPH 66 ICm 2030/2016, přípis České spořitelny a.s. ze dne 1.11.2017, přípis Komerční banky ze dne 12.10.2017.

6. Ve věci byla jako svědek vyslechnuta Šárka anonymizovano (dlužnice), která uvedla, že smlouva o manželském majetkovém režimu byla uzavřena u notářky, byla uzavřena ve stejný den, jako darovací smlouva k nemovitostem v jejím vlastnictví, kterou tyto nemovitosti převáděla na svého manžela (žalovaného). Důvodem uzavření darovací smlouvy k nemovitostem byla snaha vyřešit financování (refinancování) úvěru Modré pyramidy a.s., a kdy tento úvěr byl zajištěn nemovitostí (bytovou jednotkou) ve vlastnictví manželů Jůzových, příbuzných manžela dlužnice (žalovaného). Protože nebylo možné získat jiný úvěr, chtěla dlužnice s žalovaným převést nemovitosti na žalovaného, který měl šanci získat úvěr. Tento předpoklad byl výsledkem jednání žalovaného s finanční poradkyní. Dlužnice uváděla, že s finanční poradkyní jednal pouze žalovaný, o dluzích svědkyně žalovaný původně nevěděl, věděl o dluhu u České spořitelny. Pokud se jedná o ostatní dluhy, zřejmě věděl, že dlužnice měla dluhy u nebankovních institucí, nevěděl, ale zřejmě kolik tyto dluhy činily a zda jsou spláceny. Svědkyně se manželovi styděla skutečný stav svých dluhů sdělit. O skutečném stavu dluhů se žalovaný dozvěděl v červnu roku 2015 v souvislosti s exekucí vedenou na nemovitosti v Čelákovicích a v souvislosti s jeho neúspěchem při snaze získat úvěr. Pokud se jedná o obsah notářského zápisu, tento je fakticky výsledkem činnosti notářky, kterou požádali o sepsání notářského zápisu o smlouvě o manželském majetkovém režimu. Neměli příliš představu, co by měl tento notářského zápis obsahovat, fakticky je k obsahu svým způsobem dovedla notářka, když v průběhu jednání se jich na konkrétní věci ptala, následně tyto vtělila do podoby notářského zápisu, který byl nakonec sepsán.

7. Podle § 235 odst. 1 insolvenčního zákona neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí.

8. Podle § 236 odst. 1, 2 insolvenčního zákona neúčinnosti právního úkonu není dotčena jeho platnost; v insolvenčním řízení, je však dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů, náleží do majetkové podstaty. Není-li vydat do majetkové podstaty původní dlužníkovo plnění z neúčinného právního úkonu, musí být poskytnuta rovnocenná náhrada.

9. Podle § 237 odst. 1 insolvenčního zákona povinnost vydat do majetkové podstaty dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů mají osoby, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn, nebo které z něho měly prospěch.

10. Podle § 237 odst. 4 insolvenčního zákona bylo-li plnění z neúčinného právního úkonu vzájemné, vydá je insolvenční správce oprávněným osobám bez zbytečného odkladu poté, co tyto osoby vydaly dlužníkovo plnění z takového úkonu do majetkové podstaty. Není-li plnění poskytnuté dlužníkovi těmito osobami v majetkové podstatě rozpoznatelné nebo se v ní nenachází, považuje se pohledávka, která těmto osobám poskytnutím plnění dlužníkovi vznikla za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky.

11. Podle § 239 odst. 1 insolvenčního zákona odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty. Jestliže v době zahájení insolvenčního řízení probíhá o téže věci na základě odpůrčí žaloby jiné osoby, nelze v něm až do skončení insolvenčního řízení pokračovat.

Shodu s prvopisem potvrzuje: Petra Venhodová

12. Podle § 239 odst. 3 insolvenčního zákona insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

13. Podle § 239 odst. 4 insolvenčního zákona dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty právní mocí rozhodnutím, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno. Tím není dotčeno právo insolvenčního správce v případě, že šlo o peněžité plnění, nebo že má jít o peněžitou náhradu za poskytnuté plnění, požadovat odpůrčí žalobou vedle určení neúčinnosti dlužníkova právního úkonu i toto peněžité plnění nebo peněžitou náhradu plnění. Vylučovací žaloba není přípustná.

14. Podle § 240 odst. 1,2,3 insolvenčního zákona právním úkonem bez přiměřeného plnění se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník. Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. Právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a nebo v době jednoho roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.

15. Podle § 242 odst. 1,2,3 insolvenčního zákona odporovat lze rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám, nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. Má se za to, že úmyslně zkracujícího právního úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, byl dlužníkův úmysl této osobě znám. Úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení.

16. Soud po posouzení provedených důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., kdy důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že je namístě žalobě vyhovět.

17. Z provedeného dokazování měl soud za prokázané, že dlužnice spolu s žalovaným uzavřeli dne 8.4.2015 formou notářského zápisu smlouvu o manželském majetkovém režimu-zúžení rozsahu společného jmění manželů, to když 9.9.2015 podala dlužnice insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. V době uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů dlužnici muselo být známo, že se již nalézala v úpadkové situaci, jak vyplývá ze samotného insolvenčního návrhu dlužnice a z podaných přihlášek věřitelů.

18. Dle názoru soudu tato skutečnost musela být známa i žalovanému, který měl dle dlužnice vědět pouze o existenci dluhu u České spořitelny, a.s. Sama dlužnice uvedla ve své výpovědi uvedla, že žalovaný přišel s řešením splácení dluhu u věřitele Modrá pyramida, a.s. Soud tak neuvěřil tvrzení žalovaného, že tomuto nebyl známo, v jaké finanční situaci se nalézala dlužnice, když žalovaný se snažil řešit nepříznivou finanční situaci, což sám žalovaný připustil) a vzájemný vztah žalovaného a dlužnice byl dobrý. S ohledem na aktivní činnost žalovaného při řešení nepříznivé finanční rodinné situace nelze předpokládat, že by žalovaný nezjistil skutečný stav věci. Pokud se jedná o způsob zúžení společného jmění manželů a o to, co který z manželů nabyl do svého výlučného vlastnictví, dle názoru soudu je vyloučeno, aby obsah dohody byl fakticky pouze dílem notáře zpracovávajícího notářský zápis a žalovaný s dlužnicí se na obsahu této dohody nepodíleli. To

Shodu s prvopisem potvrzuje: Petra Venhodová

právě i s ohledem na skutečnost, že dlužnice s žalovaným řešili problémy se splácením úvěru u Modré pyramidy a.s.

19. Soud měl tedy za prokázané, že ze strany dlužnice došlo uzavřením smlouvy o zúžení společného jmění manželů k právnímu úmyslně zkracujícímu věřitele ve smyslu § 242 odst. 1 insolvenčního zákona, když tento úmysl byl žalovanému znám, to pak minimálně ve smyslu § 242 odst. 2.

20. S ohledem na výše uvedené tedy soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.

21. Pokud se jedná o náhradu nákladů řízení, postupoval soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 13 600,-Kč, kdy tato je tvořena odměnou za 4 úkony po 3.100,-Kč (tarifní hodnota činí dle § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. 50.000,-Kč) a za 4 paušální náhrady po 300,-Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.

Poučení :

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Praha 23. ledna 2018

Mgr. Jaroslav Vaško, v. r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje: Petra Venhodová