66 ICm 1048/2015
66 ICm 1048/2015-196 (KSPH 66 INS 469/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze, se sídlem nám. Kinských 5, Praha 5, rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Vaško v právní věci žalobce URIEM PLUS, s.r.o., IČ: 24259420, se sídlem Kladenská 835, 273 09 Kladno-Švermov, zast. Mgr. et Mgr. Janou Sekyrovou, advokátkou, se sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1, proti žalovanému Mgr. Lívii Strakové, IČ: 71468269, se sídlem Riegerova 384/28, Olomouc, insolvenční správkyni dlužníka Miloše anonymizovano , bytem Lesní 265, 273 41 Cvrčovice, zast. JUDr. Kamilem Andree, advokátem, se sídlem Dolní náměstí 43, Olomouc,

o vyloučení majetku,

takto:

I. Žaloba ve znění, že z majetkové podstaty dlužníka Miloše anonymizovano , anonymizovano , IČ 45857113, bytem Lesní 265, 273 41 Cvrčovice, se vylučuje: 1) budova č.p. 265, obec Cvrčovice, část obce Cvrčovice, způsob využití rodinný dům, postavená na pozemku parc. č. st. 323, k.ú. Cvrčovice (zapsáno na LV č. 431 pro k.ú. Cvrčovice) 2) spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/2 na pozemku parc. č. st. 323, k.ú. Cvrčovice, na kterém stojí budova č. p. 265, obec Cvrčovice, část obce Cvrčovice (zapsáno na LV č. 399 pro k.ú. Cvrčovice) isir.justi ce.cz

3) č. 2 spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/2 na pozemku parc. 97/6, k.ú. Cvrčovice (zapsáno na LV č. 399 pro k.ú. Cvrčovice) se z a m í t á .

II. Žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 18.038,-Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění:

Žalobce se svým návrhem domáhal, aby soud rozhodl o vyloučení budovy č.p. 265 v, spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 1/2 na pozemku parc. č. st. 323 a na pozemku parc. č. 297/6, vše v katastrálním území. a obci Cvrčovice, z majetkové podstaty dlužníka. Důvodem žaloby byla skutečnost, že výše uvedené nemovitosti byly žalovanou zapsány do majetkové podstaty úpadce Miloše anonymizovano . Žalobce uváděl, že má k nemovitostem vlastnické právo, které vylučuje zahrnutí nemovitostí do soupisu majetkové podstaty úpadce. Žalobce nemovitosti koupil na základě kupní smlouvy ze dne 13.6.2014 od Mgr. Ing. Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem Dobrovského 1179, 272 01 Kladno, za nemovitosti zaplatil kupní cenu ve výši 2.000.000,-Kč. Na základě uvedené kupní smlouvy byl žalobcem dne 7.1.2015 podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, vklad do katastru nemovitostí byl proveden dne 29.1.2015 s právními účinky ke dni 7.1.2015. Ke dni podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí (7.1.2015) byl v katastru nemovitostí jako vlastník zapsán prodávající Mgr. Ing. Jana anonymizovano a zároveň katastr nemovitostí neobsahoval žádnou skutečnost, ze které by mohl žalobce dovodit, že prodávající není oprávněn nemovitosti prodat.

Žalovaná navrhovala žalobu zamítnout s tím, že prodávající Mgr. Ing. Jan anonymizovano nebyl osobou oprávněnou nakládat s předmětnými nemovitostmi a z toho důvodu tedy nebyl oprávněn vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalobce převést. To dovozovala ze skutečnosti, že dne 11.4.2014 rozhodl insolvenční soud o návrhu dlužníka tak, že zjistil úpadek a na majetek dlužníka prohlásil konkurs. Dne 18.4.2014 žalovaná sepsala předmětné nemovitosti do majetkové podstaty a dne 12.6.2014 vydal soudní exekutor usnesení o příklepu, kterým rozhodl a udělení příklepu vydražiteli Mgr. Ing. Janu anonymizovano . Soudní exekutor ale nebyl oprávněn dražbu provést, když předběžné opatření, kterým bylo umožněno soudnímu exekutorovi dražbu provést, zaniklo prohlášením konkursu a dispoziční oprávnění pro nakládání s nemovitými věcmi přešlo na žalovanou dnem 11.4.2014.

Ve věci rozhodl dne 23.2.2016 soud prvního stupně tak, že žalobu zamítl.

Proti rozsudku podal odvolání žalobce, o odvolání rozhodl Vrchní soud v Praze tak, že rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud uvedl, že rozsudek soudu prvního stupně je nepřezkoumatelný, když v něm nebyly uvedeny úvahy soudu prvního stupně způsobem, jež by umožnily jeho skutkové a právní závěry přezkoumat a bylo tak znemožněno účastníkům řízení se kvalifikovaně proti vydanému rozhodnutí bránit. Odůvodnění napadeného rozhodnutí postrádalo uvedení všech, pro rozhodnutí věci podstatných, skutkových zjištění včetně důkazů, z nichž byla tato skutková zjištění učiněna. Vzhledem k nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu věci není dostatečné ani právní posouzení, kdy není zřejmé na základě jaké hmotněprávní úpravy dospěl soud k závěru, že žalobce, byť je coby vlastník sporných věcí zapsán v katastru nemovitostí, jejich vlastníkem není. Nesrozumitelný byl závěr soudu prvního stupně o nepoužitelnosti ustanovení § 984 o.z., když se soud prvního stupně sám otázkou dobré víry žalobce při nabývání sporných nemovitostí zabýval. Odvolací soud pak soudu prvního stupně vytkl neprovedení všech navržených důkazů bez uvedení důvodů, proč bylo zamítnuto provedení dalších důkazů soudem prvního stupně zamítnuto, jakož i nedostatečnou identifikaci jednotlivých provedených důkazů.

Ve věci bylo následně opakovaně jednáno soudem prvního stupně dne 19.10.2017, kdy bylo zopakováno dokazování listinnými důkazy, a to soupisem majetkové podstaty ve věci sp. zn. 66 INS 469/2014, usnesením o úpadku na č.l. A-20 ze dne 11.4.2014 ve věci 66 INS 469/2014, návrhem na povolení oddlužení ze dne 9.1.2014 ve věci 66 INS 469/2014, návrhem na vydání předběžného opatření navrhovatele JUDr. Jana Fendrycha ze dne 18.3.2014, usnesením OS Kladno č.j. 58 Exe 904/2011-16 ze dne 15.7.2011, usnesením-dražební vyhláškou JUDr. Jana Fendrycha, č.j. 132 EX 3191-11-37/Ri ze dne 9.8.2012, usnesením OS Kladno č.j. 58 Exe 904/2011-35 ze dne 24.10.2012, usnesení JUDr. Jana Fendrycha č.j. 132 EX 3191-60-Ri ze dne 23.1.2013, opakovanou dražební vyhláškou č.j. 132 EX 3191/11-94/Ri ze dne 29.4.2014, usnesením KSPH 66 INS 469/2014-A-13 ze dne 24.3.2014, usnesením JUDr. Jana Fendrycha č.j. 132 EX 3191/11-52-Ri ze dne 13.11.2012, přípis Martina Jakla ze dne 24.4.2014 ve věci KSPH 66 INS 469/2014-A-9, návrhem na vydání předběžného opatření JUDr. Jana Fendrycha ze dne 28.3.2014, usnesením KSPH 66 INS 469/2014-A-17 ze dne 7.4.2014, opakovanou dražební vyhláškou č.j. 132 EX 3191/11-94/Ri ze dne 29.4.2014, výpisem z Katastru nemovitostí katastrální území Cvrčovice list vlastnictví 399 ke dni 18.4.2014, výpisem z Katastru nemovitostí katastrální území Cvrčovice list vlastnictví 431 ke dni 18.4.2014, usnesením o příklepu č.j. 132 EX 3191/11-104/Ri ze dne 12.06.2014, usnesením KSPH 66 INS 469/2014-B-8 ze dne 14.7.2014, usnesením VS v Praze 1 VSPH 1741/2014-B-16, kupní smlouvou ze dne 13.6.2014, prodávající Mgr. Ing. Jan anonymizovano kupující URIEM PLUS, s.r.o., návrhem na vklad do Katastru nemovitostí ze dne 7.1.2015, usnesením VS v Praze 1 VSPH 794/2015-B-27, výpisem z Katastru nemovitostí katastrální území Cvrčovice list vlastnictví 399 ke dni 7.1.2015, výpisem z Katastru nemovitostí katastrální území Cvrčovice list vlastnictví 431 ke dni 7.1.2015, výpisem z Katastru nemovitostí katastrální území Cvrčovice list vlastnictví 399 ke dni 18.11.2015, výpisem z Katastru nemovitostí katastrální území Cvrčovice list vlastnictví 431 ke dni 18.11.2015, výpisem z Katastru nemovitostí katastrální území Cvrčovice list vlastnictví 399 ke dni 12.6.2014, výpisem z Katastru nemovitostí katastrální území Cvrčovice list vlastnictví 431 ke dni 12.6.2014, dodejkou (dokladem o převzetí 04.07.2014-odesílatel Mgr. Lívia Straková, adresát-Mgr. Jan anonymizovano ), protokolem o jednání ze dne 12.03.2015 ve věci 66 ICm 2608/2014, vedené u KS v Praze, kopií výpisu ze seznamu insolvenčních správců-společnost Insolv, v. o. s.., potvrzením o zaplacení nejvyššího podání 132 EX 3191/11-112/Ri ze dne 30.10.2014 (KSPH 66 ICm 2608/2014-50), přípisem JUDr. Jana Fendrycha ze dne 11.5.2016 č.j. 132 EX 3191/11-120, ve věci KSPH 66 INS 469/2014-B-36

Provedení dalších důkazů nebylo ze strany účastníků, shodně jako při jednání dne 16.2.2016, požadováno, když další důkazy nebyly ze strany účastníků ani navrhovány.

Z provedeného dokazování vyplynulo, že na základě insolvenčního návrhu dlužníka Miloše anonymizovano , spojeného s návrhem na povolení oddlužení, bylo dne 10.1.2014 zahájeno insolvenční řízení. Vzhledem k tomu, že insolvenční návrh byl ze strany dlužníka zaslán Krajskému soudu v Ústí nad Labem, ten rozhodl dne 20.1.2014 o své místní nepříslušnosti a věc postoupil Krajskému soud v Praze.

Krajský soud v Praze dne 18.3.2014 obdržel návrh soudního exekutora JUDr. Jana Fendrycha na vydání předběžného opatření, kterým by bylo umožněno JUDr. Janu Fendrychovi, soudnímu exekutorovi, Exekutorský úřad Praha 2, provést již nařízenou exekuci prodejem nemovitostí vedenou u tohoto exekutorského úřadu pod sp. zn. 132 EX 3191/11, a to nemovitostí povinného a jeho manželky, a sice budovy č.p. 265-rod. dům na parcele st. 323 (LV 399), vše zapsáno na LV 431 vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj -katastrální pracoviště Kladno, pro obec a k.ú. Cvrčovice, a dále zpeněžením podílu o velikosti ideální 1/2 nemovitostí, a to parcely st. 323, na které stojí stavbač.p. 265 (LV 431), a parcely 297/6, vše zapsáno na LV č. 399 vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj -katastrální pracoviště Beroun pro obec a k.ú. Beroun. O tomto návrhu rozhodl Krajský soud v Praze tak, že jej odmítl, když nemovitosti obsažené v návrhu na vydání předběžného opatření nebyly dostatečně identifikovány (KSPH 66 INS 469/2014-A-13). Následně, poté co se vzdal soudní exekutor práva odvolání, podal dne 31.3.2014 další návrh na vydání předběžného opatření, datovaný dne 28.3.2014, návrhu bylo vyhověno (KSPH 66 INS 469/2014-A-17).

Dne 11.4.2014 rozhodl soud o úpadku dlužníka Miloše anonymizovano , odmítl jeho návrh na povolení oddlužení a na jeho majetek prohlásil konkurs (KSPH 66 INS 469/2014-A-20).

Dne 26.6.2014 obdržel soud návrh insolvenční správkyně, datovaný 24.6.2014, kterým žádala, aby soud rozhodl o odkladu právní moci usnesení o příklepu čj. 132 EX 3191/11-94/R, ze dne 12. června 2014, vydaného soudním exekutorem JUDr. Janem Fendrychem, Exekutorský úřad Praha 2, v exekučním řízení sp. zn. 132 EX 3191/11 a soudnímu exekutorovi JUDr. Janu Fendrychovi, Exekutorský úřad Praha 2, zakázal vydat vydražiteli Mgr. Ing. Janu anonymizovano , nemovitosti vydražené v exekučním řízení sp. zn. 132 EX 3191/11, a to: budovu č.p. 265-rod. dům-na pozemku parc. č. st. 323 (LV 431); a spoluvlastnické podíly o velikosti vždy ideální 1/2 na pozemku parc. č . st. 323 (LV 399), na kterém st ojí budova č.p. 265 (LV 431), a na pozemku parc. č. 297/6-zahrada (LV 399), vše obec a k. ú.Cvrčovice, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kladno (dále jen Nemovitosti ). Soud návrhu insolvenční správkyně nevyhověl (KSPH 66 INS 469/2014-B-8). K odvolání insolvenční správkyně Vrchní soud v Praze toto dne 24.11.2014 odmítl (1 VSPH 1741/2014-B-16), když ale v textu odůvodnění uvedl, že Nicméně pro potřeby dalšího řízení pokládá odvolací soud za přínosné (viz například rozhodnutí Ústavního soudu z 22. října 2003, sp.zn. IV. ÚS 599/02) sdělit, že považuje stanovisko insolvenční správkyně ve své podstatě za správné v tom směru, že v režimu exekuce nebylo lze po 11. dubnu 2014, kdy byl usnesením KSPH 66 INS 469/2014 1 VSPH 1741/2014 4 č.j. KSPH 66 INS 469/2014-A-20 zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlášen konkurs, možno ničeho vyvést z majetkové podstaty dlužníka. Pokud totiž insolvenční soud v usnesení z 11. dubna 2014 stran dříve nařízeného předběžného opatření nijak nerozhodl, pak platí, že toto předběžné opatření zaniklo (§ 245 odst. 2 IZ) a dispozice s majetkem podstaty svědčila výlučně insolvenční správkyni (§ 246 IZ). Zároveň nastaly účinky předvídané nejenom v § 140e IZ, ale též v § 109 odst. 1 písm. c) IZ, a zejména v § 109 odst. 6 IZ. Závěr soudu I. stupně, na němž napadené usnesení stojí, by mohl obstát buď tehdy, pokud by soud s usnesením o úpadku nespojil rozhodnutí o jeho řešení konkursem (viz § 140 odst. 1

IZ), popř. pokud by insolvenční soud využil oprávnění daného mu zákonem (§ 245 odst. 2 IZ), a vyslovil, že předběžné opatření ze dne 7. dubna 2014 i nadále (po prohlášení konkursu) trvá. Neplatí-li ani jedna z možností, pak lze uzavřít, že se k rozhodnutí o příklepu ze dne 12. června 2014 ve smyslu § 109 odst. 6 IZ nepřihlíží. .

Dne 16.3.2015 vydal Krajský soud v Praze předběžné opatření, kterým nařidil společnosti URIEM PLUS, s.r.o. (žalobci) nenakládat s Nemovitostmi, a to do doby pravomocného rozhodnutí ve věci sp.zn. KSPH 66 ICm 2608/2014 vedené u Krajského soudu v Praze, případně do doby pravomocného rozhodnutí ve věci sp.zn. KSPHvedené u Krajského soudu v Praze, to podle toho, ve které věci nabude rozhodnutí právní moci později. Důvodem vydání předběžného opatření byla skutečnost, že dne 4.8.2014 byla ke Krajskému soudu v Praze podána vylučovací žaloba žalobce mgr. Ing. Jana anonymizovano proti insolvenční správkyni, který se domáhal rozhodnutí o vyloučení Nemovitostí z majetkové podstaty úpadce (insolvenční správkyně Nemovitosti, které byly předmětem dražby realizované exekutorem JUDr. Janem Fendrychem a o kterých bylo vydáno usnesení o příklepu zahrnula do majetkové podstaty úpadce Miloše anonymizovano ) a dne 12.3.2015 byla podána vylučovací žaloba žalobce URIEM PLUS, s.r.o., ze které vyplývalo, že Nemovitosti byly předmětem kupní smlouvy uzavřené mezi mgr. Ing. Janem anonymizovano jako prodávajícím a žalobcem, jako kupujícím, tato kupní smlouva měla být uzavřena dne 13.6.2014.

Proti tomuto předběžnému opatření podal žalobce URIEM PLUS, s.r.o. dne 7.4.2015 (datováno 2.4.2015) odvolání, o němž rozhodl dne 27.5.2015 Vrchní soud v Praze jako soud odvolací (1 VSPH 794/2015-B-27), když usnesení Krajského soudu v Praze změnil tak, že se předběžné opatření nenařizuje. V rámci odůvodnění pak Vrchní soud v Praze uvedl, že Podle ust. § 246 insolvenčního zákona prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníkovi, pokud souvisí s majetkovou podstatou. To znamená, že poté, co byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs, není možné jakýkoliv majetek vyvést z majetkové podstaty dlužníka, a proto dispozice s majetkem podstaty svědčí výlučně insolvenční správkyni. Zároveň nastaly účinky předvídané nejenom v ust. § 140e ale též v ust. § 109 odst. 1 písm. c) a zejména v ust. § 109 odst. 6 insolvenčního zákona.

Podle § 205 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. (IZ) jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení. Podle § 205 odst. 2 IZ podal-li insolvenční návrh věřitel, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky předběžného opatření, kterým insolvenční soud zcela nebo zčásti omezil právo dlužníka nakládat s jeho majetkem, majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku dlužníka, a majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky těchto rozhodnutí.

Podle § 225 IZ osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty.

Podle § 159 odst. 1 písm. b) IZ incidenčním sporem je spor o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty.

Podle § 140e IZ odst. 1 v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze nařídit nebo zahájit výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty; to neplatí pro nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 IZ. Podle § 140e IZ odst. 2 IZ pro výkon rozhodnutí nebo exekuci nařízenou nebo zahájenou v rozporu s omezením podle odstavce 1 platí § 109 odst. 6 IZ obdobně.

Podle § 109 odst. 1 písm. c) IZ po zahájení insolvenčního řízení výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 IZ a s omezeními tímto rozhodnutím založenými.

Podle § 109 odst. 6 IZ k rozhodnutím a opatřením přijatým při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c) se v insolvenčním řízení nepřihlíží. Je-li to nezbytné k naplnění účelu insolvenčního řízení, může insolvenční soud kdykoli i bez návrhu pozastavit vykonatelnost nebo odložit právní moc rozhodnutí nebo opatření přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c); může také zakázat přijetí rozhodnutí nebo opatření připravovaných při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c). Proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé mohou podat odvolání účastníci řízení o výkon rozhodnutí nebo exekučního řízení; těmto osobám, jakož i orgánu nebo osobě, která rozhodnutí nebo opatření při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce přijala nebo připravovala, se rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé doručuje zvlášť.

Podle § 984 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis. Podle § 984 odst. 2 OZ pro nezbytnou cestu, výměnek a pro věcné právo vznikající ze zákona bez zřetele na stav zápisů ve veřejném seznamu se věta první odstavce 1 nepoužije.

Podle § 555 OZ právní jednání se posuzuje podle svého obsahu, má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

Podle § 556 OZ co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

Podle § 3064 OZ ohledně práv zapsaných do katastru nemovitostí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ohledně práv zapsaných do katastru nemovitostí v době jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nastanou účinky podle § 980 až 986 uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lhůty stanovené v § 983 a 986 počnou běžet po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

S ohledem na výše uvedené a s ohledem na uvedené názory Vrchního soudu v Praze pod č.j. 1 VSPH 1741/2014-B-16 a pod č.j. 1 VSPH 794/2015-B-27 má soud za to, že s přihlédnutím k ustanovení § 140e, § 109 odst. 1 písm. c) a § 109 odst. 6 insolvenčního zákona, nenastaly účinky usnesení o příklepu, kterým došlo k nabytí Nemovitostí Mgr. Ing. Janem anonymizovano .

V daném případě došlo na základě kupní smlouvy k Nemovitostem, k zápisu vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí, když tento stav není v souladu se skutečným právním stavem. Ve smyslu § 984 by tak svědčil zápsaný stav ve prospěch žalobce, pokud tento nabyl věcné právo v dobré víře. K tomu lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 31 Cdo 1168/2013, řešící otázku nabytí nemovitostí od nevlastníka jak do 31.12.2013, tak po 1.1.2014.

Za výše popsaného skutkového stavu však žalobce vlastnické právo podle citovaného ustanovení § 984 o. z. nabýt nemohl, neboť nebyla splněna podmínka dobré víry žalobce.

Dle názoru soudu z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá právě nedostatek dobré víry žalobce. Soud má za prokázané, že žalobci musely být známy veškeré výše uvedené skutkové okolnosti posuzované věci od rozhodnutí o úpadku dlužníka Miloše anonymizovano , až po rozhodnutí o příklepu ohledně Nemovitostí ve prospěch Mgr. Ing. Jana anonymizovano .K tomuto závěru dospěl berouc v úvahu časovou souslednost jednotlivých kroků žalobce a Mgr. Ing. Jana anonymizovano , a to ve vazbě na skutečnosti, jež svědek Mgr. Ing. Jan anonymizovano uvedl při svém výslechu.

Konkrétně se pak jedná o následující skutkové okolnosti. Dne 12.6.2014 bylo vydáno usnesení o příklepu Mgr. Ing. Janu anonymizovano , dne 13.6.2014 byla uzavřena kupní smlouva, kterou Mgr. Ing. Jan anonymizovano převedl Nemovitosti na žalobce. Dne 3.8.2014 (tedy bezmála dva měsíce po uzavření uvedené kupní smlouvy) podává Mgr. Ing. Jan anonymizovano žalobu na vyloučení věcí z majetkové podstaty, kde tvrdí, že k předmětným Nemovitostem má vlastnické právo a žádá, aby soud rozhodl o vyloučení Nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka Miloše anonymizovano . Dne 1.1.2014 vstupuje v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, obsahující ustanovení § 984 odst. 1, dle kterého není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis . Podle § 3064 občanského zákoníku pak ohledně práv zapsaných do katastru nemovitostí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ohledně práv zapsaných do katastru nemovitostí v době jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nastanou účinky podle § 980 až 986 uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lhůty stanovené v § 983 a 986 počnou běžet po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona . Dne 7.1.2015 podává žalobce návrh na vklad vlastnického práva k Nemovitostem, na základě výše uvedené kupní smlouvy ze dne 13.6.2014, ověření podpisů účastníků na této kupní smlouvě (uznání za vlastní) bylo provedeno 6.1.2015 (žalobce) a 26.1.2015 (prodávající), vklad vlastnického práva k Nemovitostem ve prospěch žalobce byl proveden dne 29.1.2015. Vylučovací žalobu podává žalobce dne 12.3.2015, tedy před rozhodnutím o vkladu vlastnického práva k Nemovitostem ve svůj prospěch a v době, kdy je stále vedeno řízení o vylučovací žalobě k Nemovitostem na základě žaloby Mgr. Ing. Jana anonymizovano , který do tohoto data soudu nesdělil žádnou skutečnost, ze které by bylo možné dovodit jakýkoliv vztah jiného subjektu k Nemovitostem. Dne 12.3.2015 Mgr. Ing. Jan anonymizovano jako žalobce žádá, aby bylo vyhověno jeho žalobě na vyloučení Nemovitostí z majetkové podstaty úpadce (žaloba byla zamítnuta dne 19.3.2015).

Z výpovědi svědka Mgr. Ing. Jana anonymizovano , učiněné v tomto řízení dne 16.2.2016 vyplynulo, že jednatele a společníka žalobce zná asi 5-6 let, seznámili se v souvislosti s činností svědka, který je insolvenčním správcem a potřebuje občas zajistit vyklízení nemovitostí a provedení podobných prací, což jsou činnosti, které pan Urie vykonával. Svědek vypověděl, že rovněž průběžně sleduje nabídku nemovitostí v dražbách, v té souvislosti na Nemovitosti narazil, připadaly mu z ekonomického hlediska zajímavé, uvažoval i o pořízení nemovitosti pro vlastní bydlení. Protože se nemovitosti měly nalézat v místě, které dobře zná pan Urie, svědek jej požádal o sdělení informací, o Nemovitosti projevil zájem i p. Urie, který ale neměl k dispozici okamžitě finanční prostředky, svědek finanční prostředky měl, nebyl si ale jist, zda se zúčastní dražby. Svědek se dohodl s p. Urie, že pokud by se svědek účastnil dražby, nemovitosti vydražil a následně by o ně neměl zájem, prodal by je dále p. Urie. Svědek se dražby zúčastnil, nemovitosti koupil a dohodl se s p. Urie na dalším prodeji za částku 2 mil. Kč, poté byly nemovitosti zapsány insolvenční správkyni dlužníka Miloše anonymizovano do majetkové podstaty, pro svědka celá věc skončila v červnu 2014, když uzavřel kupní smlouvu k Nemovitostem. V tom, že následně vedl vylučovací žalobu svědek nespatřoval problém, kupní cena ke dni výpovědi svědka (16.2.2016) uhrazena nebyla (podle kupní smlouvy byla splatnost sjednána do 31.12.2015), bylo dohodnuto prodloužení splatnosti do konce roku 2016, úhradu kupní ceny nemá žádným způsobem zajištěnu.

Miroslava Urie, jednatele a společníka žalobce nebylo možné vyslechnout, když tento se svým výslechem nesouhlasil (č.l. 94).

Z výše uvedeného má soud s ohledem na skutečnost, že Mgr. Ing. Jan anonymizovano jednal s jednatelem žalobce ohledně Nemovitostí od samého počátku, tedy ještě před dražbou, za vyloučené, že by žalobci neposkytl informaci ohledně zapsání Nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka, resp. informaci o stavu insolvenčního řízení dlužníka. Soud považuje s ohledem na profesi Mgr. Ing. jana anonymizovano za vyloučené, že by si informace ohledně Nemovitostí průběžně neověřoval prostřednictvím insolvenčního rejstříku, totéž pak i žalobce, kdy tomuto bylo známo, jakým způsobem dojde, či došlo k nabytí Nemovitostí (prodej v dražbě). S uvedeným pak koresponduje skutečnost, že kroky k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí začaly být ze strany žalobce prováděny až s odstupem několika měsíců. Totéž pak platí ohledně úhrady kupní ceny žalobcem, když prodávající se nesnaží učinit jakékoliv kroky, jejichž prostřednictvím by eliminoval riziko neuhrazení kupní ceny (po zápisu vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí), žalobce rovněž tak. Výše uvedené jednání v souvislosti s časovou sousledností jednotlivých kroků-dražba a usnesení o příklepu, uzavření kupní smlouvy, vylučovací žaloba podaná Mgr. Ing. Janem anonymizovano , vylučovací žaloba podaná žalobcem, návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, souběžné vedení dvou řízení na základě vylučovacích žalob, má charakter jednání ve shodě mezi žalobcem a Mgr. Ing. Janem anonymizovano s cílem docílit vyloučení Nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka, nezávisle na tom, zda vyloučení docílí žalobce, nebo Mgr. Ing. Jan anonymizovano . Dle názoru soudu ve smyslu § 556 odst. 1 OZ osoba v postavení skutečného kupujícího nemovitostí bude činit kroky k zápisu svého vlastnického práva do katastru nemovitostí bez zbytečného odkladu, osoba v postavení prodávajícího bude činit kroky k obdržení kupní ceny, případně k zajištění splacení kupní ceny (nebude-li možné docílit neprodlené úhrady kupní ceny). Proběhlé jednání žalobce a prodávajícího je ale naopak jednáním, dle názoru soudu, charakteristickým pro vzájemný postup ve shodě při snaze docílit vyloučení Nemovitostí z majetkové podstaty.

S ohledem na uvedené tedy soud dospěl k závěru, že k nabytí Nemovitostí Mgr. Ing. Janem anonymizovano , na základě usnesení soudního exekutora o příklepu došlo v rozporu s ustanovením § 140e § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona a podle § 109 odst. 6 insolvenčního zákona se k tomuto nepřihlíží. Pokud se jedná o nabytí vlastnického práva k Nemovitostem ve prospěch žalobce, žalobce ve smyslu § 984 občanského zákoníku nebyl v dobré víře a stav zapsaný v katastru nemovitostí, jenž není v souladu se skutečným právním stavem v jeho prospěch nesvědčí.

Soud tak žalobu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení.

Pokud se jedná o náklady řízení, soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení sestávající z odměny za tři úkony právní pomoci po 3.100,-Kč (§ 9 odst.4 písm. c) advokátního tarifu ve spojení s § 7 advokátního tarifu), tří režijních paušálu po 300,-Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu, 726,-Kč včetně DPH), cestovného na trase Olomouc-Praha a zpět (§ 13 odst. |4 advokátního tarifu, 3.799,-Kč včetně DPH, při použití motorového vozidla Nissan X-Trail, prům. spotřeba 8,5 l/100km, cena 36 Kč/1 litr, sazba za 1km 3,70,-Kč) a náhrady za promeškaný čas za 12 půlhodin (§ 14 advokátního tarifu, 1.452,-Kč včetně DPH) a cestovného na trase Olomouc-Praha a zpět veřejnou dopravou dne 16.2.2016 ve výši 445,-Kč, celkem tak včetně DPH 18.038,-Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Praze dne 26. října 2017

Mgr. Jaroslav Vaško, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení Martina Šedivá