65 ICm 4538/2015
č.j. 65 ICm 4538/2015-69 (KSPH 65 INS 8117/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Večeřovou ve věci žalobce: Euroinsolvence v.o.s., IČO 29024382, se sídlem Nábřeží 599, 760 01 Zlín, insolvenční správce dlužníků Veronika anonymizovano , anonymizovano , Petr anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Kladenská 554/53, 273 43 Buštěhrad, proti žalovanému: Business Money, a.s., IČO 29158079, se sídlem Hybešova 167/18, 360 25 Karlovy Vary, zastoupený JUDr. Vítem Lebedou, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 25, Karlovy Vary, o popření vykonatelné pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že dílčí pohledávka č. 5 ve výši 3.976.875 Kč přihlášená žalobcem do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 65 INS 8117/2015 ve spojení s KSPH 65 INS 9902/2015 na dlužníky Petra anonymizovano a Veroniku anonymizovano , oba bytem Buštěhrad, Kladenská 554/53 je po právu.

II. Určuje se, že dílčí pohledávka č. 3 ve výši 393.750 Kč přihlášená žalobcem do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 65 INS 8117/2015 ve spojení s KSPH 65 INS 9902/2015 na dlužníky Petra anonymizovano a Veroniku anonymizovano , oba bytem Buštěhrad, Kladenská 554/53 není po právu.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 7.327,-Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Víta Lebedy, advokáta.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 12. 2015 domáhal určení, že dílčí pohledávka žalovaného přihlášená ve výši 393.750,-Kč pod pořadovým číslem 3 na přihlášce P13 a dílčí pohledávka žalovaného přihlášená ve výši 3.976.875,-Kč pod pořadovým číslem 5 na přihlášce P13 do insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSPH 65 INS isir.justi ce.cz (KSPH 65 INS 8117/2015)

8117/2015, sp. zn. KSPH 65 INS 9902/2015 za dlužníky Petrem anonymizovano a Veronikou anonymizovano , byly v přezkumném řízení konaném den 12. 11. 2015 popřeny žalobcem jako insolvenčním správcem co do pravosti v částce 4.370.625,-Kč po právu. V žalobě uvedl, že mezi žalovaným jako věřitelem, společností ASIAN CORPORATION s.r.o. a Petrem anonymizovano jako dlužníky, byla dne 18. 6. 2014 uzavřena smlouva o úvěru č. 233/2014. Předmětem smlouvy byl závazek žalovaného jako věřitele poskytnout dlužníkům peněžní prostředky ve výši 2.625.000,-Kč s úrokem ve výši 2,2% p. m. počítaným z nezaplacených úvěrových prostředků ode dne jejich poskytnutí do dne jejich úplného splacení, a závazek dlužníků tyto prostředky žalovanému vrátit spolu s úroky do 18. 6. 2015. Dne 18. 6. 2014 byl mezi stranami sepsán notářkou JUDr. Bohumilou Račokovou notářský zápis sp. zn. NZ 518/2014, N 528/2014, jehož obsahem byla dohoda o splnění závazku se svolením k vykonatelnosti, přičemž podkladem pro notářský zápis byla úvěrová smlouva. V čl. I. odst. III. si smluvní strany sjednaly, že v případě prodlení se splátkou příslušného úroku vzniká věřiteli nárok na smluvní pokutu ve výši 0,5% z nesplacené splátky za každý den prodlení. V čl. I. odst. IV písm. b) bylo sjednáno, že v případě prodlení se splátkou příslušeného úroku delší než 30 dní se stává celá pohledávka splatnou a věřiteli vzniká nárok na smluvní pokutu ve výši 10% ze všech dosud nesplacených úvěrových prostředků. V čl. I odst. V. notářského zápisu bylo sjednáno, že v případě prodlení se splacením úvěrových prostředků vzniká věřiteli nárok na smluvní pokutu ve výši 0,5% z nezaplacených úvěrových prostředků za každý den prodlení. V čl. I odst. VI. bylo sjednáno, že v případě prodlení se splácením úvěrových prostředků delšího než 15 dní vzniká věřiteli nárok na smluvní pokutu ve výši 15% ze všech nesplacených úvěrových prostředků. Žalovaný v insolvenčním řízení dlužníků přihlásil svoji pohledávku v celkové výši 8.379.069,-Kč přihláškou doručenou insolvenčnímu soudu dne 4. 8. 2015 vedenou v seznamu přihlášených pohledávek pod číslem P13. Pohledávka sestává z dílčích pohledávek, a to dílčí pohledávky č. 1 ve výši 2.625.000,-Kč (jistina úvěru), z dílčí pohledávky č. 2 ve výši 632.500,-Kč (nesplacené úroky z jistiny), z dílčí pohledávky č. 3 ve výši 393.750,-Kč (smluvní pokuta dle čl. I odst. VI notářského zápisu), z dílčí pohledávky č. 4 ve výši 262.500,-Kč (smluvní pokuta dle čl. I odst. IV. písm. b) notářského zápisu), z dílčí pohledávky č. 5 ve výši 3.976.875,-Kč (smluvní pokuta dle čl. I. odst. V. notářského zápisu), z dílčí pohledávky č. 6 až 9. Dílčí pohledávky č. 1, 2, 3, 4, 5 byly uplatněny jako vykonatelné na základě notářského zápisu. Při přezkumném jednání konaném dne 12. 11. 2015 popřel žalobce zcela co do pravosti dílčí pohledávku č. 3 v částce 393.750,-Kč a dílčí pohledávku č. 5 ve výši 3.976.875,-Kč. Uvedl, že smluvní pokuta ve výši 15% ze všech dosud nesplacených úvěrových prostředků ve výši 393.750,-Kč a smluvní pokuta ve výši 0,5% z řádně nesplacených úvěrových prostředků ve výši 3.976.875,-Kč je nepřiměřená. Smluvní pokuta by z hlediska dobrých mravů plnila svou funkci preventivní, sankční, reparační i v případě, že by byla sjednána v nižší hodnotě. Smluvní pokutu ve výši 262.500,-Kč přihlášenou jako dílčí pohledávku č. 4 žalobce uznává jako přiměřenou i s ohledem na to, že závazek dlužníků byl zajištěn též zástavním právem. Vzhledem k tomu, že je jeden závazek utvrzen více smluvními pokutami současně, je takové ujednání o kumulaci smluvních pokut nepřiměřené a neplatné pro rozpor se zákonem. Mezi stranami byly sjednány celkem čtyři smluvní pokuty, které utvrzovaly jediný závazek vzniklý z úvěrové smlouvy a byly věřitelem uplatněny současně pro porušení stejné povinnosti, tedy prodlení se splácením úvěrových prostředků. Odkázal na usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. 27 Co 210/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 33 Odo 890/2002.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že žalobcem popřené dílčí pohledávky mají základ ve vykonatelném exekučním titulu, a to notářském zápisu o uznání dluhu s přímou vykonatelností. Do takto uzavřeného vztahu nelze dle žalovaného již zasahovat, neboť by se (KSPH 65 INS 8117/2015) jednalo o zásah do smluvní svobody stran a do jejich právní jistoty. Na nepřiměřenost smluvních pokut nelze usuzovat z pouhé jejich sjednané výše v závislosti na běhu doby, v níž jsou dlužníci v prodlení. Finální výše sankce roste v závislosti na době prodlení dlužníka, což žalovaný nemůže ovlivnit. Žalovaný tak výši sankce nepovažuje za rozpornou s dobrými mravy ani se zásadami poctivého obchodního styku a odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 33 Cdo 689/2008. Dále uvedl, že sankce nejsou kumulativní, neboť jsou odlišeny jak důvodem vzniku (druhem porušení povinnosti), tak i způsobem výpočtu. Nejedná se tak o kumulaci sankcí za porušení stejných povinností.

Podle § 192 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět.

Podle § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

Podle § 199 odst. 1 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení v žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

Soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny zákonné důvody pro projednání incidenční žaloby. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2015, č. j. KSPH 65 INS 8117/2015-A-10 bylo prokázáno, že bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci Veroniky anonymizovano , byl zjištěn její úpadek, současně bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 2. 7. 2015, č. j. KSPH 65 INS 8117/2015-A-12, KSPH 65 INS 9902/2015-A-12 bylo prokázáno, že bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci Petra anonymizovano , byl zjištěn jeho úpadek, současně bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 2. 7. 2015, č. j. KSPH 65 INS 8117/2015-A-11, KSPH 65 INS 9902/2015-A-11, spojil soud obě řízení ke společnému řízení, které bylo nadále projednáváno pod sp. zn. KSPH 65 INS 8117/2015. Přihláškou doručenou soudu dne 4. 8. 2015, evidovanou v oddíle spisu P pod č. P13, přihlásil žalovaný svou pohledávku za dlužníkem Petrem anonymizovano z titulu notářského zápisu (podkladem pro zápis je smlouva o úvěru ze dne 18. 6. 2014), jehož obsahem je dohoda o splnění závazku se svolením k vykonatelnosti v celkové výši 4.187.422,64 Kč. Dílčí pohledávka č. 1 (jistina-dluh na poskytnutém úvěru) byla přihlášena ve výši 2.625.000,-Kč se splatností 17. 9. 2014. Dílčí pohledávka č. 2 (částka dosud nesplacených úroků dle čl. IV notářského zápisu) byla přihlášena ve výši 632.500,-Kč se splatností 17. 9. 2014. Dílčí pohledávka č. 3 (smluvní pokuta ve výši 15 % z dosud nesplacených úvěrových prostředků dle čl. VI. notářského zápisu) byla přihlášena ve výši 393.750,-Kč se splatností 24. 9. 2014. Dílčí pohledávka č. 4 (smluvní pokuta ve výši 10% ze všech dosud neuhrazených úvěrových prostředků dle čl. IV písm. b) byla přihlášena ve výši 262.500 Kč se splatností 24. 9. 2014. Dílčí pohledávka č. 5 (smluvní pokuta ve výši 0,5% denně z řádně nesplacených úvěrových prostředků dle čl. V. (KSPH 65 INS 8117/2015) notářského zápisu) byla přihlášena ve výši 3.976.875 s postupnou splatností a s konečnou splatností v celé částce dne 31. 7. 2015 Kč. Tyto dílčí pohledávky byly přihlášeny jako vykonatelné a zajištěné až do výše 5.250.000,-Kč zástavním právem k nemovitosti na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem uzavřenou dne 18. 6. 2014 mezi žalovaným a společností ASIAN CORPORATION s. r. o, v jejímž majetku se zástava nachází. Dílčí pohledávky č. 6, 7, 8, 9 přihlášky P13 nejsou předmětem tohoto řízení. Z protokolu o přezkumném jednání konaném dne 12. 11. 2015 a upraveného seznamu přihlášených pohledávek soud zjistil, že žalobce jako insolvenční správce popřel pravost dílčí pohledávky č. 3 ve výši 393.750,-Kč a dílčí pohledávky č. 5 ve výši 3.976.875,-Kč, a to obě z důvodu rozporu ujednání o smluvní pokutě se zákonem, neboť ve spojení s dalšími smluvními pokutami v čl. IV. písm. b) a čl. V. notářského zápisu je takové ujednání o kumulaci smluvních pokut nepřiměřené. Obě dílčí pohledávky popřel také dlužník. Žalobce podal incidenční žalobu dne 3. 12. 2015. Žalobce v souladu s § 199 odst. 3 IZ v žalobě uplatnil proti popřené pohledávce pouze ty skutečnosti, pro které dílčí pohledávky č. 3 a 5 popřel. Na straně žalobce i žalovaného vystupují ti, kterým insolvenční zákon svěřuje aktivní a pasivní legitimaci, žalobce podal žalobu v zákonné lhůtě, jak stanoví § 199 odst. 1 IZ. Soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky k projednání této incidenční žaloby jsou splněny, žaloba byla podána včas.

Z dalších důkazů provedených v průběhu řízení soud zjistil, že žalovaný a dlužníci uzavřeli dne 18. 6. 2014 dohodu o splnění závazku se svolením k vykonatelnosti ve formě notářského zápisu sp. zn. NZ 518/2014, N 528/2014 (sepsaného JUDr. Bohumilou Račokovou, notářkou se sídlem v Kladně), a to na základě úvěrové smlouvy ze dne 18. 6. 2014 č. 233/2014 uzavřené mezi společností ASIAN CORPORATION s.r.o. (jednatelka Veronika anonymizovano ) a Petrem anonymizovano na straně dlužníků a žalovaným jako věřitelem. Smlouvou o úvěru se žalovaný zavázal poskytnout dlužníkům finanční prostředky ve výši 2.625.000,-Kč s úrokem ve výši 2,2% p. m. počítaným z nesplacených úvěrových prostředků ode dne jejich poskytnutí do dne jejich úplného splacení. Dlužníci se zavázali úvěrové prostředky vrátit žalovanému do 18. 6. 2015. Strany si v čl. I. odst. III. notářského zápisu sjednaly, že v případě prodlení se splátkou příslušného úroku dlužníci uhradí žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,5 % z řádně nesplacené splátky včetně úroku za každý den prodlení až do úplného doplacení dlužné splátky včetně úroku. Dále si v čl. I. odst. IV. písm. b) notářského zápisu sjednaly, že v případě prodlení dlužníků se splátkou příslušného úroku delšího než 30 dní, stává se celá pohledávka (tj. všechny dosud nesplacené úvěrové prostředky a všechny dosud nesplacené příslušné úroky) okamžitě splatnou, přičemž věřiteli vzniká nárok na smluvní pokutu ve výši 10% ze všech dosud nesplacených úvěrových prostředků. Dále si v čl. I. odst. V. notářského zápisu sjednaly, že v případě prodlení dlužníků se splácením úvěrových prostředků, vzniká věřiteli nárok na smluvní pokutu ve výši 0,5 % z řádně nesplacených úvěrových prostředků za každý den prodlení až do úplného zaplacení. Dle čl. 8.3 smlouvy o úvěru se tato smluvní pokuta uplatní pouze při zesplatnění úvěru a má přednost před ostatními sankcemi stanovenými smlouvou. Dále si v čl. I. odst. VI. notářského zápisu sjednaly, že v případě prodlení dlužníků se splácením úvěrových prostředků delšího než 15 dní, vzniká věřiteli nárok na smluvní pokutu ve výši 15 % ze všech dosud nesplacených úvěrových prostředků. Z úvěrové smlouvy ze dne č. 18. 6. 2014 soud zjistil, že tuto uzavřeli smluvní strany jako podnikatelé při své podnikatelské činnosti, což výslovně prohlásili v čl. 2.1 ( Věřitel i dlužníci prohlašují, že jsou ve smyslu příslušných právních předpisů řádně vzniklými a existujícími podnikatelskými subjekty ) a čl. 14. 9. ( Pro vyloučení pochybností smluvní (KSPH 65 INS 8117/2015) strany výslovně potvrzují, že jsou podnikateli, uzavírají tuto smlouvu při svém podnikání ). Dlužníci se zavázali poskytnutý úvěr použít za účelem financování. Dále bylo zjištěno, že žalovaný měl jako předmět podnikání v obchodním rejstříku zapsáno: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

Účastníci učinili nesporným uzavření úvěrové smlouvy, sepsání notářského zápisu a exekuční řízení, které v této věci proběhlo.

Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: úvěrovou smlouvou ze dne 18. 6. 2014 se žalovaný zavázal dlužníkům Petru anonymizovano a společnosti ASIAN CORPORATION s.r.o. poskytnout úvěr ve výši 2.625.000,-Kč a dlužníci se zavázali žalovanému poskytnutou částku vrátit včetně příslušenství, přičemž z obsahu smlouvy vyplývá, že obě strany při jejím uzavření vystupovali jako podnikatelé. Žalovaný a dlužníci uzavřeli téhož dne dohodu o splnění závazků vzniklých na základě smlouvy o úvěru ze dne 1. 3. 2013 se svolením k vykonatelnosti ve formě notářského zápisu. Pohledávka žalovaného za dlužníky ze smlouvy o úvěru byla zajištěna zástavním právem na nemovitých věcech dlužníka ASIAN CORPORATION s.r.o. V úvěrové smlouvě resp. převzaté do notářského zápisu si smluvní strany sjednaly čtyři smluvní pokuty při prodlení dlužníků s úhradou splátek, z toho dvě smluvní pokuty byly stanoveny jako jednorázové, a to ve výši 10% ze všech nesplacených úvěrových prostředků při prodlení delším než 30 dní (čl. I. odst. IV. písm. b) notářského zápisu) a ve výši 15% ze všech nesplacených úvěrových prostředků při prodlení delším než 15 dní (čl. I. odst. VI. notářského zápisu). Dvě smluvní pokuty byly stanoveny jako denní za každý den prodlení, a to ve výši 0,5% z řádně nesplacené splátky v případě prodlení se splátkou (čl. I. odst. III. notářského zápisu) a ve výši 0,5% z řádně nesplacených úvěrových prostředků v případě prodlení se splácením úvěrových prostředků (čl. I. odst. V.). Žalovaný v přihlášce pohledávky uplatnil tyto smluvní pokuty jako dílčí pohledávky č. 3, 4, 5. Smluvní pokuta ve výši 0,5% denně z řádně nesplacené splátky v případě prodlení se splátkou (čl. I. odst. III. notářského zápisu) nebyla žalovaným uplatňována. Dílčí pohledávka č. 4 představující jednorázovou smluvní pokutu ve výši 262.500,-Kč za prodlení se splátkou delší než 30 dní ve výši 10% z dosud nesplacených úvěrových prostředků, nebyla v přezkumném řízení popřena. Insolvenční správce při přezkumném jednání popřel dílčí pohledávku č. 3 ve výši 393.750,-Kč, která je představována smluvní pokutou ve výši 15% ze všech dosud nesplacených úvěrových prostředků při prodlení delším než 15 dní; popřel i dílčí pohledávku č. 5 výši 3.976.875,-Kč, která je představována smluvní pokutou ve výši 0,5% denně z řádně nesplacených úvěrových prostředků v případě prodlení se splácením úvěrových prostředků. Tyto dílčí pohledávky popřeli i dlužníci. Obě dílčí pohledávky popřel co do pravosti z důvodu neplatného ujednání o smluvní pokutě pro rozpor se zákonem. Ve spojení se smluvními pokutami sjednanými v čl. IV písm. b) a čl. V se dle něj jedná o kumulaci smluvních pokut, takové ujednání považuje za nepřiměřené.

Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků za použití § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z. ) tak, že na projednávanou věc je třeba aplikovat ustanovení tohoto zákona.

Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. (KSPH 65 INS 8117/2015)

Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.). Soud má za prokázané, že žalovaný jako věřitel uzavřel s Petrem anonymizovano a společností ASIAN CORPORATION s.r.o. (její jednatelkou Veronikou anonymizovano ) jako dlužníky smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z. a na jejím základě dohodu o splnění závazku se svolením k vykonatelnosti ve formě notářského zápisu (o tomto není mezi účastníky sporu). Smlouvou o úvěru se žalovaný zavázal poskytnout dlužníkům úvěr a dlužníci se zavázali tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách včetně příslušenství. Smluvní strany si sjednaly pro případ prodlení dlužníků s úhradou celkem čtyři smluvní pokuty specifikované shora. Pokud se jedná o smluvní pokutu ve výši 15% ze všech dosud nesplacených úvěrových prostředků v případě prodlení dlužníků se splácením úvěrových prostředků delším než 15 dní (čl. I odst. VI. notářského zápisu), která je žalovaným přihlášena jako dílčí pohledávka č. 3 a insolvenčním správcem popřena co do pravosti, je tato smluvní pokuta konstruována jako jednorázová sankce za prodlení dlužníků s úhradou dosud nesplacených úvěrových prostředků trvající stanovenou dobu (15 dní). Za porušení stejné smluvní povinnosti, a sice prodlení s úhradou splátky si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 10% ze všech dosud nesplacených úvěrových prostředků při prodlení delším než 30 dnů (čl. I odst. IV. písm. b) notářského zápisu). Odlišná užitá terminologie prodlení s úhradou splátky a prodlení s úhradou dosud nesplacených úvěrových prostředků nic nemění na tom, že se jedná o porušení téže smluvní povinnosti dlužníků, a sice hradit splátky úvěru včas. Tato druhá smluvní pokuta je předmětem přihlášky dílčí pohledávky č. 4, která nebyla popřena. V daném případě se tak jedná o kumulaci smluvních pokut za porušení stejné povinnosti konstruované stejným způsobem jako jednorázovou sankci za prodlení přesahující stanovené období. Soud nemohl přistoupit k moderaci smluvní pokuty, neboť dle § 2015 o. z. je podmínkou užití moderačního práva soudu návrh dlužníka. Soud tak ex offo posoudil kumulaci těchto dvou smluvních pokut jako zjevně rozpornou s dobrými mravy dle § 588 o.z. a smluvní pokutu dle čl. I odst. VI. notářského zápisu (tj. přihlášenou jako dílčí pohledávku č. 3) za absolutně neplatnou, a proto rozhodl výrokem II. o tom, že není po právu. Pokud se jedná o smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěrových prostředků ve výši 0,5% denně z řádně nesplacených úvěrových prostředků za každý den prodlení (čl. I odst. V. notářského zápisu), která je žalovaným přihlášena jako dílčí pohledávka č. 5 a insolvenčním správcem popřena co do pravosti, je tato smluvní pokuta konstruována jako denní sazba za prodlení s úhradou. Stejným způsobem koncipovaná smluvní pokuta dle čl. I odst. II. notářského zápisu nebyla žalovaným uplatněna. V tomto případě se tedy nejedná o (KSPH 65 INS 8117/2015) kumulaci. Smluvní strany vystupovaly při uzavírání smlouvy jako podnikatelé při výkonu jejich podnikatelské činnosti, úvěr byl poskytnut pro účely podnikání. Dlužníci tak nepožívají právní ochrany stanovené pro spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. a § 1813 a násl. o.z. S ohledem na smluvní volnost stran soud nevidí důvod, proč by smlouva o úvěru nemohla obsahovat ujednání, podle kterého se dlužník zaváže uhradit jednorázovou smluvní pokutu a zároveň smluvní pokutu stanovenou denní sazbou, reflektující dobu porušování povinnosti stanovené smluvním ujednáním. Pokud se jedná o celkovou kapitalizovanou výši pokuty, je tato odrazem dlouhodobého prodlení dlužníků. Její výše tak byla zcela závislá na chování dlužníků. Soud v případě tímto způsobem stanovené smluvní pokuty neposuzuje přiměřenost celkové výše smluvní pokuty, ale přiměřenost denní sazby. Vzhledem k významu zajišťované povinnosti a její hodnotě, tedy úvěru ve výši 2.625.000,-Kč, nepovažuje soud i s ohledem na ustálenou judikaturu, výši 0,5% denně za nepřiměřenou, naopak se jedná o výši běžnou v obchodním styku. Na tomto ničeho nemění ani to, že povinnost ke včasné úhradě dluhu je taktéž zajištována i zástavním právem na nemovitých věcech. Soud proto rozhodl výrokem I. tak, že dílčí pohledávka č. 5 je po právu.

Pro úplnost soud dodává, že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je podle § 274 odst. 1 písm. e) o. s. ř. sice vykonatelným rozhodnutím, avšak omezení dané insolvenčnímu správci ustanovením § 199 odst. 2 IZ pokud se týká popření pohledávky z důvodu jiného právního posouzení věci v případě vykonatelných pohledávek v případě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, neplatí s ohledem na to, že nemá charakter pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jak dané ustanovení předpokládá (neprobíhalo žádné předcházející řízení).

O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo soudem rozhodnuto podle ustanovení § 202 odst. 1 věty první IZ, podle něhož ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. V daném případě však soud zároveň shledal důvod pro užití výjimky dle § 202 odst. 2 IZ, podle něhož je insolvenční správce povinen nahradit účastníkům náklady, které vznikly jeho zaviněním nebo náhodou, která se mu přihodila. Insolvenční správce se nedostavil k jednání konaném dne 23. 8. 2016, ačkoliv k němu byl řádně předvolán. Z jednání se omluvil z důvodu procesní ekonomie. Tuto omluvu soud shledal nedůvodnou, neboť povinností insolvenčního správce bylo hájit zájmy dlužníků. Insolvenční správce svou nepřítomností ztížil jednání u soudu, nepředložil důkazy, a to přílohy k přihlášce, nenavrhl žádné důkazy, z toho důvodu muselo být jednání odročeno. Zaviněním insolvenčního správce tak vznikly žalovanému náklady za účast na jednání, a to za jeden úkon právní služby ve výši 3.100,-Kč podle § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tento úkon právní služby ve výši 300,-Kč, náhrada za promeškaný čas ve výši 100,-Kč za 8 půlhodin (za cestu z Karlových Varů do Prahy a zpět); náhrada cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 1855,-Kč (po zaokrouhlení) za účast při jednání u zdejšího soudu při ceně pohonných hmot 29,70 Kč za 1 litr benzínu a při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy ve výši 3,8 dle vyhlášky č. 385/2015 Sb. za jízdu osobním automobilem tov. zn. Subaru Tribeca, reg. zn. 3K20782, se spotřebou dle předloženého technického průkazu 11,6/100 km (dle § 158 odst. 4 věty třetí zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a směrnice EU 2004/3) za ujetí celkem 256 km na trase z Karlových Varů do Prahy a zpět. To vše zvýšené o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.272,-Kč (po zaokrouhlení), neboť právní zástupce žalovaného je registrován jako plátce daně. Náklady řízení žalovaného vzniklé zaviněním insolvenčního správce tak činí celkem po zaokrouhlení 7.327,-Kč. Jejich zaplacení soud (KSPH 65 INS 8117/2015)

žalobci uložil dle § 163 IZ ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalovaného jako advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 6. října 2016

JUDr. Petra Večeřová, r. v. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Magdalena Potměšilová