65 ICm 1750/2017
č.j. 65 ICm 1750/2017-6 (KSPH 65 INS 26827/2016)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Večeřovou v právní věci žalobkyně: Mgr. Jana Payne, M. iur. comp., IČO 480 61 956, se sídlem Na Zámecké 59711, 140 00 Praha 4, insolvenční správkyně dlužníka Martina anonymizovano , anonymizovano , bytem Masarykovo náměstí 1/7, 274 01 Slaný, proti žalované: vendue a.s., IČO 280 62 256, se sídlem Neklanova 152/44, 128 00 Praha 2, o určení pořadí pohledávky, rozsudkem pro uznání,

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalované uvedená v přihlášce č. 2 ve výši 75.587,67 Kč přihlášená v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. KSPH 65 INS 26827/2016 na dlužníka Martina Lacinu, anonymizovano , bytem Masarykovo náměstí 1, Slaný, je pohledávkou nezajištěnou.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně popřela pořadí přihlášené vykonatelné pohledávky žalované, když žalovaná pohledávku přihlásila jako zajištěnou majetkem dlužníka Martina anonymizovano , anonymizovano , bytem Masarykovo náměstí 1/7, 274 01 Slaný (dále jen dlužník ), podílem o velikosti id. 1/4 na nemovité věci v katastrálním území Měšec, zapsané na LV č. 386. Žalobkyně však zjistila, že isir.justi ce.cz (KSPH 65 INS 26827/2016) dlužník již vlastníkem nemovité není, neboť ta byla prodána v rámci exekučního řízení, usnesení o příklepu JUDr. Dalimila Miky, LL.M., soudního exekutora Exekutorského úřadu Klatovy, č.j. 120 EX 33713/09/246, nabylo právní moci dne 19. 4. 2016. Vlastnické právo dlužníka tak zaniklo a žalovaná se z něj nemůže uspokojit.

Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2016, č.j. KSPH 65 INS 26827/2016-A-10, byl zjištěn úpadek dlužníka, bylo povoleno řešení úpadku oddlužením a jeho insolvenční správkyní byla ustanovena žalobkyně. Na přezkumném jednání dne 4. 4. 2017 popřela žalobkyně pohledávku žalované co do pořadí, žaloba byla podána dne 6. 4. 2017 a tedy ve lhůtě podle § 199 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ).

Podle § 114b odst. 1 o.s.ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, může předseda senátu s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.) a věcí uvedených § 118b a § 120 odst. 2 o.s.ř., místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř., nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému uložit usnesením, aby se ve věci písemně vyjádřil, a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odst. 1 včas nevyjádří ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu uplatňován žalobou, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3 o.s.ř.) musí být poučen (§ 114b odst. 5 o. s. ř.).

Soud ve věci vydal dne 23. 8. 2017 usnesení, které bylo žalované doručeno do datové schránky dne 29. 8. 2017, a ve kterém byla žalované uložena povinnost do 30 dnů od doručení tohoto usnesení, aby se písemně vyjádřila a v případě, že nárok zcela neuznává, vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a k vyjádření připojila listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaná byla zároveň poučena, že v případě, že ve stanovené lhůtě se nevyjádří, bude mít soud za to, že nárok žalobkyně uznává.

Lhůta k vyjádření uplynula žalované dne 29. 9. 2017 s tím, že žalovaná se ani do 28. 11. 2017, tj. do doby vydání rozsudku, nevyjádřila. Jelikož se žalovaná nevyjádřila včas, jak jí bylo uloženo výše citovaným usnesením a to ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení a jedná se o věc, ve které lze podle § 99 o. s. ř. uzavřít a schválit smír, platí ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. právní fikce, že žalovaný nárok žalobce uznal, a proto soud rozhodl ve smyslu ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání (výrok I. tohoto rozsudku).

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení zcela úspěšné žalobkyni podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly (výrok II. tohoto rozsudku).

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

Odvolání do výroku ve věci samé lze však podat pouze pro vady uvedené v ust. § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř., tj. spočívající v tom, že nebyly splněny (KSPH 65 INS 26827/2016)

podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání (§ 205b o.s.ř.).

V Praze dne 28. listopadu 2017

JUDr. Petra Večeřová, v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení:

Marcela Košťálová